10. Kojenecké období Flashcards
kojenecké období
konec 1. měsíce – 1. rok života
prudký vývoj určován tělesným růstem a zráním CNS
motorické reflexní chování vymizí, pohyby se stanou záměrnými
3 směry vývoje motoriky (Gessel):
kefalokaudální
od hlavy k patě
proximodistální
od středu těla po periferie
ulnoradiální
jemná motorika
motorický vývoj
vliv stimulace
Vojtova metoda (rehabilitace)
3. měsíc
symetrická poloha
plynulé sledování pohybujícího se předmětu
vzpřímená hlava
páteř stále oblouk
6. měsíc
sedí vzpřímeně s oporou
pevná hlava
dlaňový úchop
9. měsíc
dítě sedí pevně a vzpřímeně
dokáže se samo posadit
lezení samostatné
zjemnění úchopu
vnímá vztahy mezi předměty
12. měsíc
chvilku stojí bez držení, chodí jen za ruku (první krůčky)
rozlišuje předměty podle vlastností
kognitivní vývoj
nástrojem učení – smyslové vnímání a manipulativní činnosti
senzomotorické myšlení
senzomotorické stadium
zdrojem myšlení – smyslové vnímání a motorická činnosti
1. období reflexů
1. měsíc
chování není vědomě iniciováno
procvičování reflexů
transpoziční asimilace (rozšíření reflexního schématu na nové věci)
2. období primárních kruhových reakcí
2.-4. měsíc
postupné opakování náhodné aktivity
omezeny jen na manipulaci s vlastním tělem
3. období sekundárních kruhových reakcí
4.-8. měsíc
cílené zaměření na věci v okolí
fascinace určitými aktivitami – opakování
4. období koordinace sekundárních kruhových
8.- 12. měsíců
vytváření vztahu prostředek-cíl
trvalost objektu
okolo 11.-12. měsíce pokusem a omylem vytváří nové postupy
předřečový a řečový vývoj
dlouho před samotným nástupem řeči je dítě na lidskou komunikaci připravováno
mateřská řeč má vliv na melodii pláče již u novorozenců
novorozenci reagují odlišně na mužský a ženský hlas, zaznamenají rozdíl mezi rodným a cizím jazykem, odliší svůj pláč od pláče jiného dítěte
křik zpočátku jednotvárný, 6 týdnů – emoční zabarvení
broukání ve 3 měsících – slabiky
po 6. měsíci – chápe, že mluvčí a naslouchající se v rozhovoru střídají
9-10. měsíc kombinace hlásek mateřského jazyka, postupná ztráta schopnosti rozlišovat hlásky cizích jazyků
kolem 10. měsíce získává typickou intonaci mateřského jazyka
9. měsíc – rozumí několika slovům a jednoduchým fázím
ve stejném věku první slovíčko s významem
kolem 1. roku první globální slova
rozumí gestům ukazování a začíná i samo ukazovat
Sociální vývoj
teorie intersubjektivity = vrozená motivace dítěte ke komunikaci a sociální interakci (Trevarthen)
1. primární intersubjektivita
protosociální chování
vztah k lidem se vyvíjí odděleně od vztahu k věcem
raná vnímavost očního kontaktu
zrcadůení mimiky obličeje a pláče
sociální vokalizace
2. sekundární intersubjektivita
sdílení pozornosti od 9. měsíce dítě schopné rozdělit pozornost mezi rodiče a objekt a sdílet s ním pozornost vztaženou k objektu
vnější objekty součástí komunikace – vznik trojúhelníku osoba – předmět – osoba
rozvoj dalších dovedností – sdílení záměru, ukazování, chápání emocí
3. terciální intersubjektivita
uvědomovaný vztah k druhým osobám – od 18. měsíce
René Spitz – emoční deprivace
výzkum 1945 – děti z kojeneckých ústavů a nápravných zařízení pro matky
separace bez náhrady (6.-18. měsíc) – zpomalení vývoje
po 3 měsících – stažení do sebe, apatie (anaklitická deprese)
po 5 měsících – progresivní dezorientace, zastavení růstu, pohybového i mentálního vývoje, postupná neschopnost navazovat sociální kontakt a emočně reagovat (hospitalismus)
John Bowlby – teorie attachementu
kritické období pro vznik vazby je období od 6 do 12 měsíců
na základě vazby si dítě vytváří vnitřní model fungování využívající v procesu chápání světa, sebe i druhých
Mary Ainsworth – typy attachementu
Margaret Mahler – teorie separace individuace
1. normální autismus
2. normální symbióza (2-4 měsíc)
3.separace individuace (4-36 měsíc)
a) diferenciace (4-10 měsíc)
b) procvičování (10-16 měsíc)
c) znovusbližovací subfáze (16-24 měsíc)
d) individuace (24-36 měsíc)
Daniel Stern
4 úrovně self:
analýza videozáznamů
dítě se učí rozumět sobě a světu skrze reciproční synchronizovanou komunikaci s matkou
úsměvy, gesta, grimasy
„maminština“, „rodičovština“ – na dítě zaměřená komunikace
4 úrovně self:
1. vynořující se self (0-2 měsíce)
aktivní úsilí o stimulaci
význam smyslové zkušenosti
2. jaderné self (2-6 měsíc)
uvědomění vlastní fyzické oddělenosti od ostatních
3. subjektivní self (7-15 měsíc)
vzniká v interakci s druhými
4. verbální self (16–24 měsíc)
vývoj řeči – vnímání sebe na symbolické rovině
SHRNUTÍ – sociální vývoj
dítě se rodí přednastaveno na sociální kontakt
pečující osobu si k sobě připoutává
úsměv zpočátku bezděčný, výběrový začíná být od 5. měsíce
specifické připoutání v cca 7 měsících – strach z cizích lidí, separační úzkost
význam vztahu k pečující osobě pro následující vztahy
vývoj sebepojetí
D. Stern – základní uvědomění vlastní bytosti založené na rozlišení vlastních projevů od projevů ostatních lidí (3 – 6 m.)
ve druhé polovině roku – prožitek sebe vázán na tělesné schéma, jeho aktivity a kompetence
efekt vlastního jednání
chápání citových prožitků jako součást sebe
význam reakce druhých lidí
pochopení stálosti a stability světa
v zrcadle se dítě zatím nepoznává
vývoj kojence SHRNUTÍ
od reflexů k volní motorice
od ležení k samostatné chůzi
od úchopového reflexu k pinzetovému úchopu
od nediferencovaného prosociálního chování k výběrovým vztahům
