14. Období dospívání Flashcards
Období dospívání
● adolescence - adolescere = dorůstat, dospívat, mohutnět
● 2. desetiletí života
● V evropské psychologii tradiční dělení:
pubescence (11 - 15 let) a adolescence (15 - 20 let)
● V USA → adolescence
○ časná (11 - 13 let)
○ střední (14 - 16 let)
○ pozdní (17 - 20 let)
● časové prodlužování adolesce → sekulární akcelerace na jedné straně a prodlužování ,,přípravy na dospělost” na straně druhé
● trvalý znak adolesnce → most mezi dětstvím a dospělostí
● další atributy kulturně a historicky proměnlivé
● 1. autor zdůrazňují potřebu ,,přemostění” mezi dětstvím a dospělostí → J. J. Rousseau
● až do 19.století adolescence ztotožňována s pubertou → dodnes u některých přírodních
kultur → kritériem změny společenského statusu a přijetím nové role pohlavní dozrávání
● přechod od dětství do dospělosti rychlý (iniciační rituály), založen na učení nápodobou a
přímé participaci na dění dospělých
● soubor rolí, které si bylo třeba osvojit konzistentní jasné deklrovaný a jednoznačně
hodnotově zakotvený
● osobnostní rozvoj ohraničen zájmy, pravidly a hodnotami komunity
● vědomí skupinové sounáležitosti větší hodnotu než vědomí vlastní individuality
TEORIE ADOLESCENCE
- ADOLESCENCE JAKO BOUŘE A KONFLIKT ● G. S. Hall
- ADOLESCENCE JAKO KONCEPT VÝVOJOVÉHO ÚKOLU ● P.Blos
- ADOLESCENCE JAKO PROCES UČENÍ, POZNÁVÁNÍ A PŘIJÍMÁNÍ NOVÝCH ROLÍ
- ADOLESNCENCE JAKO KONCEPTUALIZACE VLASTNÍHO ŽIVOTNÍHO PROSTORU
- ADOLESCENCE JAKO KONCEPT VÝVOJOVÉHO ÚKOLU ● P.Blos
● různé vývojové úkoly: přijetí vlastního těla, změna vztahů k dospělým…
● některé úkoly kontinuálně z dětství, jiné pro adolescenci specifické
● E. Erikson
○ úkol vytvoření identity vlastního já
○ rekapitulace všech předešlých stadií a implicitní přítomnost fází
následujících
○ difúzní identita
○ adolescentní moratorium
● J. Marcia
○ krize = proces hledání
○ závazek = investice a zodpovědnost
○ 4 potenciální stavy identity:
a) difúzní identita
● ne kriza, ne závazek
● bez potřeby sebedefinování
● snadno ovlivnitelný vrstevníky
b) náhradní či předčasně uzavřená identita
● ne krize, ano závazek
● postoje, normy nekriticky přejaté od autorit
c) nezávazná identita
● ano krize, ne závazek
● experimentace, zkoušení rolí
d) získání či dosažení identity
● ano krize, ano závazek ● různý průběh, v různých oblastech různý status
- ADOLESCENCE JAKO BOUŘE A KONFLIKT ● G. S. Hall
○ adolescence = nevyhnutelný a dramatický střet, protikladných tendencí v člověku
● S. Freud
○ genitální období
○ období 2. Oidipovské situace, ale bariéry incestu již zvnitřeny →
dospívající si hledá náhradní objekt → dospělého muže či ženu
○ důležité osvobození ze závislosti na rodičích → odmítání až hostility →
původně vnitřní konflikt získává konkrétní interpersonální rozměr
● S. Freudová
○ 2 obranné mechanismy:
■ asketismus → strach ze ztráty kontroly nad vlastními sexuálními impulzy
■ intelektualizace → transformace sexuálního konfliktu do roviny
abstraktních filosofických argumentů a polemik
○ 2. proces separace
○ nástup sexuality a nová sociální očekávání → zvýšená úzkost →
regresivní projevy
● výše zmíněné teorie → význam biologických faktorů (pohlavní dozrávání), nevyhnutelnost konfliktu
● ?Skutečně tak dramatické a konfliktní?
● závislost na společenských a kulturních podmínkách
● výzkumy nepotvrzují nevyhnutelnost generačního konfliktu
- ADOLESCENCE JAKO PROCES UČENÍ, POZNÁVÁNÍ A PŘIJÍMÁNÍ NOVÝCH ROLÍ
● adolescent konfrontován s novým souborem požadavků a repertoárem rolí
● V. Seltzerová
○ vrstevnická aréna
○ střet a konfrontace spíše než blízkost a přátelství
○ vztahy prostředkem, ne cílem
○ nepatřičnost dětských rolí, vzdálenost rolí dospělých
- ADOLESNCENCE JAKO KONCEPTUALIZACE VLASTNÍHO ŽIVOTNÍHO PROSTORU
● percepce a interpretace aktuální životní situace
● dítě i dospělý → jasná kritéria očekávaného chování, adolescent je ztrácí
TĚLESNÝ VÝVOJ Bronfenbrenner
○ ekologický systém - 4 složky:
● marginální pozice ● Bronfenbrenner
○ ekologický systém - 4 složky:
a) mikrosystém
● konkrétní osoby, běžný styk
● primárně rodina
b) mezosystém
● vztahy mezi mikrosystémy
● stávají-li se jednotlivé mikrosystémy divergentní v
hodnotových preferencích → nebezpečí
● ekologický přechod → staré mikrosystémy přestávají
fungovat, objevují se nové → rekonstrukce vztahů v
mezosystému
c) exosystém
● rozšíření mezosystému o další fromální a neformální sociální struktury
d) makrosystém
● Soubor ideologií a názorů kultur (pohled na sexualitu)
● puberta - období bouřlivých tělesných změn
● růstovýspurt→9-14cmzarok
● rychlý růst → zhoršení koordinace, rychlá unavitelnost
● u dívek konec růstu v 15 letech, u chlapců v 17 - 18 letech
● nárůst druhých stoliček → konec výměny dentice
● pohlavní zrání
● rozvoj sekundárních pohlavních znaků
● 1. menstruace (v Evropě 13 let)
● noční poluce
● mutace
● změny proporcionality těla → zvýraznění rozdílů u dívek a chlapců
● tělesné zrání rychlejší u dívek
VÝZNAM TĚLESNÝCH ZMĚN
● tělové schéma součástí identity → změny významně prožívány
● ztráta sebejistoty
● různý význam změn daný představou o atraktivitě, psychickou vyspělostí a sociálními
reakcemi na změnu
● možné diskrepance mezi tělesným a psychickým zráním:
○ a) rychlejší tělesné zrání
■ obtížnější pro dívky → snaha zabrzdit, popřít
○ b) pomalejší tělesné zrání
■ obtížnější pro chlapce → nízká sociální status
PROMĚNY PROŽÍVÁNÍ
● proměny hormonální funkce → větší labilita, nepřiměřené citové reakce na běžné podněty
● větší impulzivita, nedostatek ovládání
● nízká frustrační tolerance, přecitlivělost a změny nálad → časté konflikty
● výkyvy v sebehodnocení, vztahovačnost
● typickou změnou → zvýšení sebekontroly, nechuť projevovat city navenek
● emocionální nevyrovnanost → další ztráta jistoty a stability
● OM: občasné regrese, fantazie
VÝVOJ POZNÁVACÍCH PROCESŮ
● stadium formálních operací
● uvolnění vazby na konkrétní časový a prostorový rámec
● schopnost uvažovat hypoteticky, nezávisle na obsahu, časobé a prostorové určenosti
● uvažování o světě, jaký by mohl, respektive měl být
● postupné zvládání logiky → myšlení nezávislé na obsahu
● 3 znaky (keating):
a) důraz na možnost spíše než existující variantu → zvýšená kritičnost
b) schopnost uvažovat systematicky → hypotéza → postupně vyvrací či potvrzuje
c) kombinace a integrace různých myšlenek → na rozdíl od školáka již na abstraktní rovině
● okouzlení novými schopnostmi → všemocné myšlení
● vše jednoduché, stačí vymyslet → větší kritičnost
● neuvědomění omezení myšlení → jednostranná řešení, černobílost
● uvažování o hypotetických variantách → denní snění, rozvoj fantazie a kreativity
● význam budoucnosti → ovlivňuje základní potřeby:
a) jistoty a bezpečí
b) seberealizace
c) otevřené budoucnosti
egocentrické tendence v posuzování
varianty adolescentního egocentrismu
a) hyperkritičnost
b) tendence polemizovat
c) výjimečnost myšlenek a prožitků
d) vztahovačnost → iluza imaginárního publika
VÝVOJ IDENTITY
● v mladším věku závislost na realitě, názorech druhých osob
● překročení hranic reality, usilování o sebeurčení i hypoteticky
● tělesné změny, změny postoje okolí → ženou k nové identitě
● zvýšená míra zabývání se sám sebou
● hypotetické myšlení → jaký bych mohl být → zvýšená sebekritičnost
● snaha o sebepoznání
● srovnávání s druhými → odmítnutí původních identifikačních vzorů
● při sebepopisu → sociální a psychologické kategorie
● sebeúcta labilní a zranitelná
● součástí identity sociálně profesní role → v pubertě spíše negativní vymezení
● velký význam přechodné stadium skupinové identity → MY
VÝVOJ SOCIALIZACE
● sociální poznávání:
○ změny v hodnocení druhých
○ názory diferencovanější
● sociální role
○ odmítání podřízené role
○ neuznávání formálních autorit
○ prověřování nových schopností ve vztahu k autoritě
○ význam vrstevnické skupiny
● zhoršení komunikace s dospělými
● normy a pravidla
○ hledá, zvažuje
○ často absolutní, černobílá morálka
ZMĚNY V RODINĚ
● 2 hlavní síly v rodině: soudržné a odstředivé
● oba druhy sil působí u dětí od začátku
● v dětství převaha soudržných sil
● dospívání → naléhavé nápory sil odstředivých
● princip kyvadla
● odpoutávání dítěte → nutnost rekonstrukce vztahů a vazeb
● časté konflikty → možno skrytý
● vztahy v rodině:
Otec a matka
důležitost partnerského vztahu
prototyp ostatních vztahů
matka nejčastěji a nejcitlivěji vnímá vzdalování dítěte → potřeba podpory partnera
obavy matky mohou dospívajícího zatěžovat pocity viny →
rezignace na život mimo rodinu
větší vzdálení
nezdravé koalice: otec a dcera, matka a syn (
problémy dospívajících → pozornost rodičů → zatížení partnerského vztahu
matka a syn
schopnost zahlédnout v synovi muže bez toho, aby ho využívala jako náhradu za neuspokojivý partnerský vztah
nezdravé oba extrémy:
syn jako dítě → dramatické zrušení vazby
syn jako partner → postupné přetížení a vnitřní rozpor → zraňující chování, kt. má matku donutit zrušit vazbu
matka a dcera
rivalizující atmosféra
nestojí-li otec na straně své ženy → ze zdravého tréninkového boje narušení vztahu
matka v kleštích (strach o dceru x uražení a nazlobení) → výsledný dojem, že se o dceru nezajímá
dcera jako kamarádka a důvěrnice → využití pro vlastní potřeby, omezení vývoje a zdravého oddělování od rodiny → častý rozvoj PPP
otec a syn
nedostupnost otců
otcové se cítí zavázáni odpovědností za budoucnost syna
je-li syn „v pořádku“ – nezájem
vlastní nenaplněné ambice
otec jako vzor mužnosti
podobnost syna a otce – možné úskalí
byla-li ale předtím blízkost → pravděpodobnost znovusblížení
otec a dcera
dcera opouští velmi blízký vztah s matkou – přibližuje se k otci
otec jako první muž v životě dcery → základ pro další vztahy k mužům
otec by měl dceru uznat jako ženu, ale zůstat bezpečným tátou bez sexuálních
rebelie dcer → nesnadné přijetí ze strany otce → podmiňování vztahu
neschopnost mluvit o svých citech k dceři - matka může pomoci
specifika střední a pozdní adolescence
pokračování separace od rodiny, hledání vlastní identity
s blížícím se odchodem – úlek → konec demonstrativních projevů
při nesnadném, opožděném oddělení od rodiny – bouřlivý odchod nebo regrese do infantilní závislosti
3 zákl. znaky:
preference intenzivních prožitků
absolutní řešení
neodkladnost uspokojení
skupinová identity přechází v identitu osobní
ztráta pubertálního přesvědčení o vlastní výjimečnosti
sexuální identita, sexuální orientace
tělové schema:
časté a intenzivní zabývání se tělem
zpočátku častá nespokojenost, na konci by mělo být smíření
zevnějšek jako kompetence ve smyslu atraktivity (krása, výška, síla, obratnost)
Myšlení:
zdokonalování formálních operací
flexibilita a sch. Používat nové způsoby řešení
preference jednoznačných, radikálních a rychlých řešení
úsudek snadno ovlivněn emocemi
nejmasivnější rozvoj komunikačních schopností
Socializace:
ochotni akceptovat normy, ovšem ne nekriticky, sami si vybírají
absolutistická moralistická řešení
vyžadování dodržování uznávaných principů v absolutní a nekompromisní míře
zbavování se role dítěte v rodině
role studenta
komplikace ve vztazích s rodiči se často ke konci období zmírňují
psychické krize v dospívání
období přechodové → množství změn → náchylnost ke krizím
z pohledu dospělých často podceňovány, bagatelizovány
subjektivně zažívány jako velmi závažné
při nedostatečné pozornosti → mohou vést až k extrémním způsobům jednání - sebepoškozování, suicidum
1) Krize sexuálního vývoje
nejistota v sexuální oblasti, novost situace
neúspěch při sexuálním sytku, nepříjemná první sexuální zkušenost, uvědomění si homosexuální orientace
2) Krize tělesnosti
měnící se tělo – další zdroj nejistoty
špatně snášené změny: asymetrie v obličeji,nečistota pleti, tělesné proporce u dívek, malý vzrůst u chlapců
vystupňování prožitků → krize vlastní hodnoty
3) krize identity a depersonalizační krize
kdo jsem? Jaké je mé místo ve světě? Kým chci být? Jak mě vidí ostatní?
pocity nedostatečnosti, depresivní nálady, ztráta smyslu
pocity odcizení vlastního těla
nejistota a úzkost
4) Krize autority
konfrontace s autoritou je běžná a nutná
problém ve chvíli, kdy je volen jako protest ilegální a rizikové způsoby jednání
5) Krize sebeúcty
zaměření na své vnitřní prožívání – sklony k sebestřednosti a pocitům vlastní jedinečnosti
citliví → často neadekvátní reakce na kritiku
zraňující prožitky a ohrožení vlastní sebeúcty mohou kompenzovat nereálnými představami o vlastních možnostech → kolísání mezi přeceňováním a podceňováním vlastní osoby
možné až sebepoškozování
6) Suicidální krize
počet suicidálních pokusů prudce stoupá kolem 15. roku, ve věkové kategorii 15 – 19 let dosahuje vrcholu a pak postupně klesá
dokonané suicidum je druhou nejčastější příčinou smrti v adolescenci
prožívání dospívajících je absolutní – i zdánlivě malicherné zážitky mohou vést k sebevraždě
důvody suicida: problémy s identitou, trápení s láskou, sexualita, izolace mezi vrstevníky, problémy s rodiči
