16. Psychologie stárnutí, psychologické otázky umírání a smrti Flashcards
Stárnutí
Mladší stáří (60,65-75 let)
Pokročilé stáří (od 75, 80 let)
Vymezení období
Univerzální znaky stárnutí
= znaky sdílené všemi lidmi (vrásky)
Probabilistické znaky stárnutí
= pravděpodobné znaky (artróza)
Primární stárnutí = tělesné změny stárnoucího organismu
Sekundární stárnutí = změny časté, nikoliv nevyhnutelné
Terciální stárnutí = prudký a nápadný tělesný úpadek těsně před smrtí
Nejběžnějším měřítkem – chronologický věk
Korelace s tělesnými a psychickými změnami často malá
Sociální věk = společenská očekávání chování přiměřené určitému věku
Tělesné změny
Odumírání a nahrazování buněk v cca sedmileté periodě – počet nahrazení není neomezený
Úpadek funkcí již v rané dospělosti – průběh degenerace pozvolný, zaznamenám většinou po 60.roce
Zhoršení fungování orgánových soustav
Úbytek svalové hmoty
Ztráta elasticity tělesných tkání
Snížení odolnosti proti infekci
Zhoršení hojení ran
Zhoršení zraku:
Zhoršení akomodace vedoucí k presbyopii
Zhoršení adaptace oka na vidění za šera
Posun ve vnímání barev
Zmenšení zorného pole
Zhoršení sluchu:
Presbyakuze – výrazné zhoršení především vysokých tónů
Zhoršení schopnosti lokalizovat zdroj zvuku
10 % lidí trpí tinitem (pískání v uchu)
Kognitivní vývoj
Výzkumy zaměřené na změny obecné inteligence (g) – pokles po 25 roce (transverzální přístup výzkumu) - přehodnocení
Longitudinální výzkumy účinky stáří podhodnocují
Pokles inteligence – o 30 i více let později, než udávaly původní studie
Pokles fluidní inteligence, růst krystalické (Horn, Cattell)
Model terminální degenerace
V reálných situacích – kompenzace menší rychlosti a přesnosti zkušenostmi a lepší strategií
Paměť
Problém s kódováním paměťového materiálu
Pomalejší a méně spolehlivé – trénink
Sémantická paměť v dobrém stavu
Postižení krátkodobé paměti, dlouhodobá paměť ovlivněna emočně
Nejvýznamnější příčina porušení paměti:
Alzheimerova nemoc, jiné formy demence
Osobnost
V průběhu života nárůst introverze, v průběhu stárnutí výraznější u mužů
Pokles neuroticismu
Snížení intenzity emocí, menší sklony k výkyvům nálad – větší lhostejnost ke světu x přecitlivělost
Zpočátku silná potřeba seberealizace a potřeba užitečnosti pro druhé, později potřeva emočního zakotvení a přijetí druhými
V pozdějším stáří – zaměřenost na sebe -> přecitlivělost až hypochondrie
Erikson:
Integrita ega X zoufalství
Peck – 3 konflikty v období stáří:
Diferenciace ega x lpění na pracovním zařazení
hledání jiného než pracovního uplatnění
transcendence těla x zabývání se tělem
schopnost překonávat tělesné obtíže
transcendence ega x zabývání se egem
vyrovnání se s faktem smrti
5 typů osobnosti ve stáří – Reichard
Konstruktivní
Smířená s životem, bez obav, komunikuje s lidmi
Závislá
Do značné míry spokojená, ale spoléhá na pomoc a péči ostatních
Defenzivní
Neurotická, řada aktivit, aby dokázala soběstačnost
Hostilní
Obviňuje druhé
Sebenenávistná
Nenávist a zloba obrácená proti sobě
Sociální vývoj
Pozbývání vůdčí role v rodině a společnosti
Význam rodiny s věkem stoupá
Role prarodiče
Posílení manželských vztahů
Ztráta životního partnera jako závažná životní událost
Pokles sexuální apetence
Ovšem i ve stáří aktivní sexuální život
Hrozba sociální izolace a citové deprivace
Odchod do důchodu
Ageismus
Chudoba
Psychické krize ve stáří a psychopatologie
Krize spojená s odchodem do důchodu
Krize spojená s tělesnými obtížemi
Krize ze ztráty blízkého člověka
Suicidální krize
Demence
Deprese
Syndrom geriatrické křehkosti
Alkoholismus
Špatné zacházení a zneužití
Umírání a smrt
Téma smrti v psychologii – Freud, Jung, existenciální psychologie
Smrtelnost jakožto jeden z existenciálů
Přijetí vlastní smrtelnost – úkol stáří
Tabuizovanost tématu smrti
Terciální stadium vnímáno jako stadium bez hodnoty, přitom i v těchto chvílích se ještě mnohé, někdy to zásadní odehrává – paliativní péče a hospicové hnutí
5 stádií vyrovnávání se se smrtí (Kübler-Ross):
1) popírání
2) rozčílení a vztek
3) smlouvání
4) deprese a beznaděj
5) akceptace
Kritika teorie – popis prožívání osob středního věku, ne nutně všechna stadia, variabilní pořadí
Modely umírání v sociálním kontextu (Glaser a Strauss)
Uzavřený model
Odborníci i příbuzní vědí, umírající ne
Model vznášejícího se podezření
Umírající a příbuzí mají tušení o blížící se smrti, informace není potvrzena
Model předstírání
Všichni zúčastnění vědí, ale všichni předstírají
Otevřený model
Somatické obtíže a psychické projevy umírání:
Bolest
Anorexie
Kachexie
Slabost a únava
Nauzea a zvracení
Omezená práce střev
Oslabená práce střev
Oslabená práce plic
Dezorientace
Neklid
Nespavost či přílišná spavost
Provázení umírajících:
Zmírňování bolesti
Péče
Podpora
Duchovní útěcha
Kontakt s blízkými
Otevřená komunikace
Čeho umírající nejvíce litují (Ware):
Neschopnost nalézt odvahu naplnit své sny a žít život podle sebe
Přílišná zaneprázdněnost a orientace na práci -> lítost nad promeškaným dětstvím dětí a promarnění možnosti užít si společnost stárnoucích rodičů
Omezená schopnost vyjadřovat pocity
Ztráta kontaktu s přáteli
Ztráta pocitu štěstí, života ve vyjetých kolejích, žití povinnostmi, bez smíchu a radosti
