12. Předškolní období a vstup dítěte do školy

Question 1

Předškolní období

Answer 1

3-6 let
Freud – falické obd., oidipovský komplex, zaměření na své genitálie, „strach ze ztráty penisu“ (falus = penis)
Erikson – iniciativa X vina
klíčová kvalita rané zkušenosti („expanze do světa“)
vrstevníci

Question 2

tělesný vývoj a hrubá motorika

Answer 2

3-4 roky, pravidelný, pomalý růst, velká hlava
5-6 let, zrychlení růstu, změna proporcí postavy, růst dlouhých kostí a svalové hmoty
výměna dentice (5-6 let)
změny v hrubé motorice méně nápadné, zdokonalování pohybů, větší koordinace, hbitost
růst obratnosti
zlepšení sebeobsluhy

Question 3

jemná motorika

Answer 3

zlepšování úchopu
zlepšování koordinace oko-ruka
zlepšování jemné motoriky se odráží v kresbě
lineární dětská kresba (3,5 – 5 let)
snaha vystihnout hlavní obrys
univerzální obrázky, podobné
konvenční kresba (od 5 let)
přibývá detailů
segmentovaná technika kresby

Question 4

dětská kresba

Answer 4

3 roky – čára a kruh
4 roky – křížek
5 let – čtverec
6 let – trojúhelník

Question 5

vývoj práce s plochou (kresba)

Answer 5

3-4 roky = difuzní stadium = předměty jsou volně po papíře (v prostoru)
5 let = základní linie = řazení podle horizontální spodní linie
5-6 let = smysluplných celků = propojování kresebných prvků do celku

Question 6

vývoj kresby lidské postavy:

Answer 6

3 roky – hlavonožec
4-5 let subjektivně fantazijní zpracování
subjektivně důležité detaily
kresba nerespektuje realitu
6 let – realistické zobrazení

Question 7

vývoj schopnosti vyjádřit kresbou představu

Answer 7

3 roky – dítě něco nakreslí
4 roky – realističtější
5 let – detailnější

Question 8

kognice

Answer 8

dle Piageta období názorného, intuitivního myšlení
myšlení nerespektuje zákony logiky
centrace = tendence ulpívat na jednom percepčně nejvýznamnějšímu znaku
egocentrismus = ulpívání na subjektivním názoru
fenomenismus = důraz na to, jak se věci jeví
prezentismus = vázanost na přítomnost

Question 9

kognitivní vývoj

Answer 9

uvažuje v celostních pojmech
usuzování vázané na viděné
neschopnost deduktivní logiky
magické myšlení (a postupně slábne)
fantazie
antropomorfismus (př. noha stolu, počítač čte, motor běží)
mezi 3 až 5 lety roste schopnost uvědomovat si myšlenky, přání, pocity, …
teorie mysli
lentilkový test
ještě nechápe trvalost podstaty a její nezávislosti
libovolná změna kritéria klasifikace
kauzální myšlení (otázka „proč?“)
zdokonalování v obsahu i formě
otázky proč a jak
velký zájem o řeč
intenzivní nárůst slovní zásoby (1000–5000 slov)
osvojování slovních druhů
tvorba vlastních slov
postupné zlepšování gramatiky
postupně mizí dětská patlavost

Question 10

hra

Answer 10

hlavní činnost předškoláka
rozšíření repertoáru her
procvičování fyzických dovedností
symbolická hra
fantazie
tematická hra
na něco
procvičování sociálních rolí
kooperativní hra
vrstevníci, socializace

Question 11

emoční vývoj

Answer 11

větší stabilita a vyrovnanost než u batolete
intenzivní citové prožitky
prožitky vázané na aktuální situaci
především pozitivní ladění
úbytek negativních emočních reakcí
ústup vzteku
větší porozumění situaci, zejména v kontaktu s vrstevníky
rozvoj představivosti -> strach
veselost, rozvoj smyslu pro humor (m.j. skatologický)
těšení se ( v rámci blízké budoucnosti)
postupné chápání příčiny vzniku jednotlivých emocí
postupné zlepšování odhadu budoucích citových prožitků
5 let -> chápání složitějších emočních prožitků (smutek a stud)
6 let -> porozumění emoční ambivalenci
Zlepšování emoční inteligence
Chápání vlastních pocitů, empatie, oddálení uspokojení a částečné ovládání citových projevů
5-6 let -> vnější výraz nemusí mít jednoznačný význam
6 let -> masování emocí
Rozvoj vztahových emocí

Question 12

Vývoj osobnosti a sebepojetí

Answer 12

Vliv osamostatňování a prosazování vlastní osoby v širší společnosti na sebepojetí
Dítě o sobě uvažuje v rámci svých kognitivních schopností
Egocentrismus, magické myšlení
Vázanost na zjevné znaky
Zevnějšek, osobní preference, příslušnost ke skupině, vlastnictví
Tělové schéma vizuálního charakteru
Proměna vnějších znaků = proměna identity
Sebehodnocení
Důraz na vývoj („teď už ti umím“)
Nadhodnocování vlastních kompetencí
Zdroj jistoty a osobní rovnováhy
Postupně větší realističnost v sebehodnocení
Srovnání s vrstevníky
Nekritičnost a přehnaný důraz na sebe
Vychloubání
Potřeba něco zvládnout, dokázat
Součástí identity osobní teritorium (lidé, věci, prostředí)
Moje součástí já
Schopnost dělit se po 5. roce života
Sebepojetí závislé na hodnocení jiných osob, zvláště rodičů
Součástí identity i nové sociální role

Question 13

Vývoj gendru

Answer 13

Součástí identity i identita genderová:
Rozvoj porozumění genderových stereotypů
Chápání genderu jako součásti identity
Rigidní představy o genderu
3 roky:
Nechápe pohlaví jako trvalý znak osobnosti
4 roky
Genderová stálost – pohlavní identita je trvalým znakem
5 let
Genderová konstantnost – k časové stálosti se přidává stabilita v hodnocení dle situace – invariabilita genderu navzdory změnám vzhledu, aktivit a oblečení
Emoční akceptace genderu – přesvědčení o vyšší hodnotě vlastního genderu
Genderová socializace – genderová konformita, rigidní pojetí genderového stereotypu
Význam rodičů (chybějící otec)
Oidipův, Elektřin komplex

Question 14

Sociální vývoj

Answer 14

Socializace mimo rámec rodiny – příprava na život ve společnosti
Nejdůležitější stále rodina
Zdroj bezpečí a jistoty
Výlučnost vztahů, sdílení přítomnost, společné aktivity i plánování společné budoucnosti
Rodiče významnou autoritou
Přesvědčení o rodičovské omnipotenci – postupně korigována
Identifikace s rodiči
Komplementarita chování otce a matky
Vztah s otcem variabilnější – vliv kvality partnerského vztahu na kvalitu vztahu k dítěti
Sourozenecké vztahy – zdroj sociálních kompetencí
Reakce narozená sourozence
Rozvod rodičů – specifická zátěž
Zásah do jistoty (svět prožíván jako neměnný)
Neschopnost pochopit příčiny
Mohou se považovat za viníky
Důsledky rozvodu
Neschopnost zvládat rodičovskou roli
Vztah s lidmi mimo rodinu
Nástup do MŠ
Připravenost na vstup různá
Nutnost přijmout a respektovat cizí autoritu
Vztahy s vrstevníky – rozvoj sociálních dovedností
Vrstevníci jako referenční skupina
Základy přátelství – trend „volby dvojníka“
Rozvoj prosociálního chování – primární ale zaměřenost na sebe
Schopnost empatie omezena – reakce na vnější, jednoznačné projevy emocí
Dětský altruismus především ve vrstevnických vztazích
Kontrola a ovládání agresivních tendencí – klesá četnost instrumentální agrese
Nové regulační kompetence
Autoritou jsou dospělí – nekritické přijímání
Posuzování dobrého a špatného z hlediska důsledků pro sebe sama
Stereotypní a rigidní chápání norem
Zvnitřnění norem ke konci období – pocity viny

Question 15

VSTUP DÍTĚTE DO ŠKOLY
- PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY VSTUPU DO ŠKOLY

Answer 15

● vstup dítěte do školy je spojen se získáním nové role → dítě se stává školákem
● rodiči i širším okolím prezentováno jako důležitý sociální mezník
● role školáka není výběrová, dítě ji získává automaticky s věkem
● vnímání jako potvrzení normality dítěte
● již v předškolním věku má dítě o škole jiné představy dané informacemi, kterých se mu z okolí dostává
● o náplni role školáka nemá přesnější představu, často představy idealizované, slyšené
● přijetí a hodnota role školáka výrazně souvisí s postojem rodičů, který závisí na osobní
zkušenosti se školou a na názorech a postojích širší sociální skupiny, respektive sociální
a sociokulturní vrstvy
● význam postoje rodičů
● dva aspekty rodičovských postojů:
○ obecná hodnota a význam školy, platná v dané společnosti
○ vlastní zkušenost, respektive nenaplněná přání (rodič má špatnou zkušenost se školou → přenáší to na dítě → větší toleranci k odchylkám, problémy s učiteli, s
dodržováním norem)
● výrazná změna pro celou rodinu → změna režimu, nové povinnosti
● rodiče podřízení vyšší institucionální autoritě → pocity nejistoty, žárlivosti, obavy z
nároků, tendence dítě chránit
● v naší kultuře má vzdělání význam a je to hodnota, která člověka posouvá
● škola jako:
○ místo výkonu (dítě se zde především učí, je hodnocen jeho výkon)
○ místo socializace (sociální rozvoj na jiné úrovni než v rodině, relaizace jiných
sociálních rolí)
○ místo konfrontace hodnotového systému rodiny a společnosti (sociokulturně
odlišné prostředí)
● pro úspěšnost v každé oblasti potřebné jiné kompetence ( jiné předpoklady, uplatňují se
zde jiné vlastnosti, schopnosti a dovednosti, rodiče zpravidla chápou školu jako místo
výkonu, ostatní funkce jim nepřipadají tak důležité)
● jednostranné chápání školy (místo výkonu)

Question 16

ŠKOLNÍ ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Answer 16

Kompetence podmíněny:
○ zráním → školní zralost
○ učením → školní připravenost

Question 17

ŠKOLNÍ ZRALOST

Answer 17

○ zralost CNS → větší reaktivita, stabilita a odolnost vůči zátěži
○ nezralost → dráždivost, emoční labilita, unavitelnost
○ zralé dítě se soustředí a vydrží pracovat
○ lepší adaptace
○ je vyrovnanější a odolnější, nutnost dodržovat režim pro něj není přílišnou zátěží
○ lateralitace ruky, zlepšení motorické a senzomotorické koordinace, manuální
zručnosti
ovládání mluvidel → dyslalie (patlavost)
neobratnost → sociální stigmatizace (negativní sociální význam v
kolektivu)
○ rozvoj v oblasti vnímání
rozvoj vidění na blízko
vizuální koordinace → schopnost koordinovat pohledy tal, aby dítě
neulpívalo na jednom detailu nebo vidělo jen celek
sluchová diskriminace (umožňující například rozlišení jednotlivých
fonémů) → dozrává v průměru v 6,5 letech
○ rozvoj poznávacích procesů
přechod do stádia konkrétních operací
zralé dítě není ve svém uvažování ovládáno hlavně svými potřebami a
přáním
schopnost decentrace → neulpívání na jednom zvuku, schopnost třídit
podle několika hledisek najednou
○ emoční a sociální zralost
schopnost odloučení od rodiče
schopnost odložit uspokojení
schopnost snášet frustraci
schopnost podřídit se pravidlům

Question 18

ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOST

Answer 18

○ pro úspěšné zvládnutí role školáka jsou potřebné mnohé kompetence vázané na učení, závislé na specifickém působením sociálního prostředí
○ hodnota a smysl školního prostředí
škola reprezentantem obecných hodnot společnosti, blízkých kultuře
vyšších a středních společenských vrstev
dítě si z rodiny přináší kompetence, které jsou více či méně v souladu s
hodnotami a kompetencemi ve škole vyžadovanými
nedostatek bazální zkušenost či její odlišnost → sociokulturní handicap
motivace ke škole daná sociálně, rozvíjí se pod vlivem názorů a postojů
rodičů
výrazně větší vliv má promítnutí těchto postojů do běžného života rodiny,
než pouze proklamace hodnoty vzdělání
chybí-li v rodině smysl školního vzdělání → nemá-li školní úspěšnost
význam → dítěti mizí motivace k učení
chybění motivace může mít i osobní, individuální důvody (rozvod rodičů,
nemoc, šikana)
○ schopnost rozlišování různých rolí
■ dítě by mělo vědět, jaké chování je ve vztahu k učiteli vhodné
■ školsky připravené dítě chápe roli učitele jako autority a respektuje jeho pravomoci
○ význam schopnost verbální komunikace
dítě učiteli nerozumí → hůře se v situaci orientuje a méně adekvátně se
chová
důsledky pro jeho prožívání → nejistota, strach, stud
narušení aktivního řečového projevu mívá negativní sociální odezvu
úroveň verbálních kompetencí ovlivňuje postoje, hodnocení a poté i
identitu takového dítěte
špatně mluvící dítě ze studu raději nemluví → zvýšení riziko sociální
izolace a menší školní úspěšnosti
handicapem není jen nezralost majoritního jazyla samotného, ale
odlišnost komunikačních vzorců
○ orientace v hodnotovém systému a normách chování
■ eventuální rozpor mezi normami rodiny a společnosti → pro dítě zátěž

Question 19

DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ ZRALOSTI

Answer 19

○ hrubý odhad → filipínská míra
○ screening → pediatři, učitelky MŠ, při zápisu do školy
○ při výskytu pochybnosti či problému → podrobnější vyšetření v PPP
○ orientační test školní zralosti (Kem - Jirásek)
○ Edfeldtův reverzní test
○ test obkreslování
○ WISC
○ Stanford Binetova zkouška
○ anamnéza