5. Teorie separace individuace M. Mahlerové Flashcards
René Spitz (1887-1974)
Výzkum emoční deprivace
Srovnání dětí z kojeneckých ústavů s dětmi delikventních matek v nápravném zařízení
Při separaci 6ti-18ti měsíčních dětí
Emoční deprivace s výraznými následky
Přišel s termínem – psychogenní poruchy
= špatný vztah s matkou jakožto toxin
Narušený vztah s matkou příčinou mnoha obtíží
Problematické sání, atopický ekzém, stereotypní kývání v postýlce, hraní si s výkaly
René Spitz - 2 fáze separace:
1) anaklitická deprese (separace kratší než 5 měsíců)
Stažení, apatie, vymizení mimiky, postupné zpomalování vývoje
2) hospitalismus (déle než 5 měsíců) vymyslel tento termín
Progresivní deteriorace (zmatení), letargie (žádný zájem o okolí), zastavení růstu a váhového přírůstku, pohybového a mentálního vývoje
Stav dětí s dlouhodobé deprivace bez náhrady (nikdo tu matku není schopen zastoupit)
René Spitz - 3 stádia vývoje vztahu k objektu:
- stadium preobjektální (0-3 měsíce)
Není ustaven rozlišený vztah k objektům vnějšího světa - stadium předběžného objektu (3-6/8 měsíců)
Reaktivní úsměv (je odpovědí na spatření lidské tváře)
Ne specifický vztah (ještě není specifický, dítě se usmívá na každou usměvavou tvář) - stadium objektu
Rozlišení známé a cizí tváře (už se více směje na konkrétního člověka)
Separační úzkost (7/8. měsíc) (strach z odloučení)
3 hlavní organizační principy psychiky (tohoto období):
A) smiling response (reaktivní úsměv)
B) strach z cizích lidí
C) slovo „ne“ (sebe vymezuji oproti těm druhým, umím říct ne)
Margaret Mahlerová (1887-1985)
Navázala na Spitze
Narozena v židovské rodině
Vymyslela teorii separace – individuace
Biologické narození a psychologické zrození se časově neshoduje
Vývoj ovlivněn povahou interakce mezi matkou a dítětem
Rané symbiotické uspokojení a emoční dostupnost
Separace = psychické oddělení se dítěte od matky
Individuace = vznik jedince jako jedinečného
Teorie separace-individuace
1) normální autismus (1.měsíc)
Autistická skořápka
Stádium absolutního primárního narcismu
Fyziologické procesy
Homeostatická rovnováha v novém prostředí
Mihotavá reaktivita na vnější podněty
Patologický autismus
OM u dětí, které „nemohou využít maják citové orientace“
Obranná povaha negativních symptomů schizofrenie
2) normální symbióza (2.-4. měsíc)
Mlhavé vědomí potřeby uspokojivého objektu
Odlišování „dobrých“ a „špatných“ kvalit
Nerozlišená fúze s matkou
Omnipotentní systém
Normálním předpokladem k nástupu procesu separace – individuace
Závažná ohrožení
Vyvolávají trvalé poruchy
Roztříštěná identita, …
3) separace – individuace (4. – 36 měsíc)
A) diferenciace (4.- 10. měsíc)
Líhnutí ze společného my
Zkusmá experimentace
Nespecifický sociální úsměv – specifická reakce
Reakce na cizí (strach z cizích lidí)
Separační úzkost (8. měsíc)
B) praktikovací subsystém (10. – 16. měsíc)
Mobilita
Nacvičování separace
Období zamilovanosti do světa
Stimulační efekt fyzické zdatnosti – tělesné self
Separace jako aktivní proces
Low keydness (dítě v okamžicích jakoby zamrzne, snaží se vybavit podobu matky – mentální reprezentaci) (svět ho láká, ale pořád potřebuje mít v zádech maminku
C) znovusbližovací subsystém (16.-24 měsíců)
Růst kognice – separovanost – úzkost (objevuje se druhá fáze separační úzkosti)
Ambitendence (ambivalentní projevy dítěte) (dítě potřebuje mámu, ale zároveň se tam začíná vymezovat – může se objevit i odstrkování matky)
Stínování a odloučení (stínování = chodí pořád za matkou)
Sloučení emoční dostupnosti s jemným postrčením k samostatnosti (jsem tam stále ta jistota, ale už zkusíme nějakou samostatnost)
Máma je referenční osoba, skrze kterou vnímá dítě svět
D) individuace
Dosažení individuality
Dosažení objektní citové stálosti
Postupná internalizace konstantního vnitřního obrazu matky
Internalizace dobré a špatné matky
Dítě je plně schopné zahrnout do obrazu matky její dobré i špatné stránky
Zhodnocení teorie
+ zdůraznění vývojového hlediska
+ zaměření na konkrétní podobu vztahu
- schizofrenie a autismus jako výsledek výchovy
- podcenění nejmenších dětí
