Trest výčty Flashcards
Okolnosti vylučující protiprávnost + zánik trestní odpovědnosti
OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST -
KRAJNÍ NOUZE
(1) odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem
(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet
NUTNÁ OBRANA
(1) odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
SVOLENÍ POŠKOZENÉHO
(1) kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat (nelze ublížení na zdraví nebo usmrcení)
(2) musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin, je-li dáno až po spáchání, je pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že osoba by tento souhlas udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům
PŘÍPUSTNÉ RIZIKO
(1) kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování, vykonává v rámci svého povolání nebo funkce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný zákonem, nelze-li výsledku dosáhnout jinak.
(2) Nejde o přípustné riziko, jestliže činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.
OPRÁVNĚNÉ POUŽITÍ ZBRANĚ
kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem.
ZÁNIK TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI -
ÚČINNÁ LÍTOST
- jen vyjmenované TČ
- zaniká, jestliže pachatel dobrovolně
a) škodlivému následku zamezil nebo jej napravil, nebo
b) učinil o TČ oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému
PROMLČENÍ TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI
a) 30 let - výjimečný trest
b) 15 let, horní hranice min 10 let,
c) 10 let, horní hranice min 5 let,
d) 5 let, horní hranice min 3 léta,
e) 3 léta u ostatních
nezapočítává se doba kdy je trestní stíhání přerušeno, zkušební doba, upuštěno, odloženo
přerušuje (pak znovu) zahájením trestního stíhání
PROMLČENÍ VÝKONU TRESTU -
Uložený trest nelze vykonat po:
a) 30 let, jde-li o výjimečný trest
b) 20 let, jde-li o trest převyšujícímu 10 let
c) 10 let, jde-li o trest nejméně 5 let
d) 5 let při odsouzení k jinému trestu
SHOW QUESTION ONLY
Upuštění od potrestání, Podmíněné zastavení trestního stíhání, Podmíněné odložení návrhu na potrestání
1) UPUŠTĚNÍ OD POTRESTÁNÍ
- MŮŽE: přečin, spáchání lituje, projevuje účinnou snahu po nápravě, vzhledem k povaze a závažnosti a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že projednání věci postačí k nápravě a ochraně společnosti
- MUSÍ: spolupracující obviněný, jsou-li splněny podmínky a podal-li jak v přípravném řízení, tak před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny
- nelze, jestliže jím spáchaný TČ je závažnější než objasňovaný zločin, podílel se jako organizátor nebo návodce, způsobil úmyslně těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo jsou-li dány důvody pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody.
PODMÍNĚNÉ UPUŠTĚNÍ OD POTRESTÁNÍ S DOHLEDEM
- stanoví zkušební dobu až na 1 rok a zároveň uloží dohled (probační úředník v souladu s vytvořeným probačním plánem)
+ může uložit přiměřená omezení a povinnosti (léčení, pracovní kvalifikace, zákaz alkoholu); zpravidla též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou způsobil, nebo aby vydal získané bezdůvodné obohacení
- Jestliže pachatel, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil (hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen); jinak rozhodne o uložení trestu, a to popřípadě již během zkušební doby.
OCHRANNÉ OPATŘENÍ / ZABEZPEČOVACÍ DETENCE
- MŮŽE: spáchal TČ ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a soud má za to, že ochranné léčení, které zároveň ukládá, zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti lépe než trest
- ne jestliže si pachatel stav zmenšené příčetnosti nebo duševní poruchu přivodil, byť i z nedbalosti, vlivem návykové látky.
MŮŽE 2: spáchal zločin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a nelze přitom očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti, a soud má za to, že zabezpečovací detence, kterou pachateli zároveň ukládá, zajistí ochranu společnosti lépe než trest.
2) PODMÍNĚNÉ ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
(1) V řízení o PŘEČINU může se souhlasem obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže
a) obviněný se k činu DOZNAL,
b) NAHRADIL ŠKODU, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě,
c) vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání,
a vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.
(2) Je-li to odůvodněno, SZ rozhodne o podmíněném zastavení trestního stíhání pouze tehdy, pokud:
a) zaváže se, že se během ZKUŠEBNÍ DOBY zdrží určité činnosti, nebo
b) složí na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou POMOC OBĚTEM trestné činnosti
(3) V rozhodnutí o podmíněném zastavení se stanoví zkušební doba na 6 M až 2 roky, případně až 5 let
(4) Jestliže obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil povinnosti - rozhodne že se osvědčil. Jinak rozhodne, a to případně i během zkušební doby, že se neosvědčil a že se v trestním stíhání pokračuje.
Výjimečně může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vzhledem k okolnostem případu a osobě obviněného ponechat podmíněné zastavení trestního stíhání v platnosti a
a) stanovit nad obviněným dohled,
b) prodloužit zkušební dobu až o dva roky, přičemž celková délka zkušební doby nesmí překročit pět let,
c) stanovit obviněnému dosud neuložené přiměřené omezení nebo přiměřenou povinnost směřující k tomu, aby vedl řádný život,
d) stanovit obviněnému dosud neuložené výchovné opatření směřující k tomu, aby vedl řádný život, je-li ve věku blízkém věku mladistvých,
e) uložit obviněnému, aby složil na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství stanovenou peněžitou částku určenou státu na pomoc obětem trestné činnosti, nebo
f) přijmout závazek nebo prodloužení závazku zdržet se určité činnosti podle § 307 odst. 2 písm. a).
3) PODMÍNĚNÉ ODLOŽENÍ NNP
- Namísto podání návrhu na potrestání může SZ rozhodnout o tom, že se podání návrhu na potrestání podmíněně odkládá, jestliže podezřelý
a) se k činu doznal,
b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, nebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě,
c) vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání,
d) s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání vyslovil souhlas,
a vzhledem k osobě podezřelého, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.
Je-li to odůvodněno, tak pouze tehdy, pokud podezřelý splní podmínky uvedené v odstavci 1 a
a) zaváže se, že se během zkušební doby zdrží určité činnosti nebo
b) složí na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem,
a vzhledem k osobě podezřelého, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující
+ v rozhodnutí se stanoví zkušební doba na 6 měsíců až 2 roky
OSVĚDČENÍ
- Jestliže podezřelý v průběhu zkušební doby vedl řádný život, rozhodne že se osvědčil.
- Jinak, a to popřípadě i během zkušební doby, rozhodne o tom, že se podezřelý neosvědčil, a podá návrh na potrestání. Výjimečně může ponechat podmíněné odložení a
a) stanovit nad podezřelým dohled,
b) prodloužit zkušební dobu,
c) stanovit dosud neuložené přiměřené omezení
d) stanovit dosud neuložené výchovné opatření
e) uložit podezřelému, aby složil na účet státního zastupitelství stanovenou peněžitou částku určenou státu na pomoc obětem trestné činnosti, nebo
f) přijmout závazek nebo prodloužení závazku zdržet se určité činnosti
Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody
PODMÍNKY
- trest odnětí svobody nepřevyšující 3 léta
- jestliže vzhledem k osobě a poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu.
ZKUŠEBNÍ DOBA
- 1 až 5 let, nikoliv však na dobu kratší, než je délka podmíněně odloženého trestu odnětí svobody
- může uložit, aby se z toho až 1 první rok zdržoval v určeném obydlí
OPATŘENÍ
- může uložit přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život
- zpravidla též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané TČ
- může uložit dohled
ROZHODNUTÍ
- jestliže vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil
- jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, stanovit dohled, prodloužit zkušební dobu, apod
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
PODMÍNKY
jestliže po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a
a) vykonal alespoň 1/2 uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, nebo
b) pokud nejde o zvlášť závažný zločin a zároveň nebyl dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň 1/3 uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.
c) vzorné chování - i před uplynutím doby
d) u některých zvlášť závažných TČ mohou být podmíněně propuštěny až po výkonu 2/3 uloženého trestu odnětí svobody, nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu, za který byla odsouzena, a povahu její osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu.
DOŽIVOTÍ - nejdříve po 20 letech
ZKUŠEBNÍ DOBA
- stanoví zkušební dobu u odsouzených za přečin až na 3 roky a u odsouzených za zločin až 7 let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu
+ může dohled, zdržování v obydlí, přiměřená opatření, obecně prospěšné práce
ROZHODNUTÍ
- jestliže vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil
- jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, stanovit dohled, prodloužit zkušební dobu, apod.
Vazba (důvody, podmínky, příkaz k zatčení, další trvání)
VAZBA DŮVODY
jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava:
a) že UPRCHNE nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) že BUDE PŮSOBIT na dosud nevyslechnuté SVĚDKY nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) že bude OPAKOVAT trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, zejména uložením některého z předběžných opatření.
VAZBA PODMÍNKY
- jen osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání
- nelze obviněného, který je stíhán pro ÚMYSLNÝ trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 2 léta, nebo pro trestný čin spáchaný z NEDBALOSTI, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 léta.
- omezení neplatí, pokud uprchl nebo se skrýval,
opakovaně se nedostavil, je neznámé totožnosti, již působil na svědky nebo již opakoval trestnou činnost
KDO ROZHODUJE
O vzetí obviněného do vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce
PŘÍKAZ K ZATČENÍ
Jestliže je dán některý z důvodů vazby a obviněného nelze předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu, vydá v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce a v řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby byl obviněný zatčen.
POSTUP
- Policejní orgán je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat soudu
- Soudce musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a toto rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy byl obviněný dodán na místo výslechu
- Není-li obviněnému rozhodnutí o vazbě oznámeno do 24 hodin od doby, kdy byl dodán na místo výslechu, musí být propuštěn na svobodu.
PROPUŠTĚNÍ
Obviněný musí být neprodleně propuštěn z vazby:
a) pomine důvod vazby, nebo
b) je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k povaze a závažnosti věci trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a nejsou-li dány okolnosti uvedené v § 68 odst. 3 a 4.
S výjimkou vazby z důvodu působení na svědky může být propuštěn také když zájmové sdružení občanů nebo důvěryhodná osoba nabídnou převzetí záruky, obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, lze vazby dosáhnout dohledem nebo rozhodne o uložení předběžných opatření. Může rozhodnout o elektronickém kontrolním systému umožňujícím detekci pohybu obviněného.
S výjimkou vazby z důvodu působení na svědky může být propuštěn také jestliže přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil soud. Nejde u vraždy apod.
ROZHODOVÁNÍ
(1) Nejpozději každé 3 měsíce od PM rozhodnutí o vzetí do vazby je v přípravném řízení soudce povinen rozhodnout na návrh státního zástupce o tom, zda se obviněný i nadále ponechává ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští. Jinak musí být obviněný neprodleně propuštěn z vazby.
(2) Soud je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy u něj byla podána obžaloba nebo návrh na schválení dohody o vině a trestu sjednané s obviněným, který je ve vazbě, rozhodnout, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští; jinak musí být obviněný neprodleně propuštěn z vazby. Ponechá-li soud obviněného ve vazbě, nebo rozhodne-li soud o vzetí obviněného do vazby až po podání obžaloby, je povinen postupovat přiměřeně podle odstavce 1.
(3) Obviněný má právo kdykoli žádat o propuštění z vazby. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci posledního rozhodnutí.
NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ DOBA
Celková doba nesmí přesáhnout
- 1 rok, je-li vedeno trestní stíhání pro přečin,
- 2 roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zločin,
- 3 roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin,
- 4 roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin, za který lze podle trestního zákona uložit výjimečný trest.
Z uvedené doby připadá 1/3 na přípravné řízení a 2/3 na řízení před soudem. Není-li řízení před uplynutím této doby skončeno, musí být nejpozději v poslední den obviněný propuštěn z vazby.
Vazba z důvodu (působení na svědky) může trvat nejdéle 3 měsíce
Zkrácené přípravné řízení + řízení před samosoudcem
1) ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ
- o TČ, o nichž přísluší konat řízení v 1. stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let, jestliže
a) podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo
b) v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné do 2 týdnů postavit před soud.
CO TO ZNAMENÁ
- musí být skončeno nejpozději do 2 týdnů
- policejní orgán předloží SZ stručnou zprávu
- pokud ne jiný postup, SZ podá soudu NÁVRH NA POTRESTÁNÍ
PODMÍNĚNÉ ODLOŽENÍ
- Namísto podání návrhu na potrestání může SZ rozhodnout o tom, že se podání návrhu na potrestání podmíněně odkládá
Se souhlasem státního zástupce a obviněného může přečíst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů.
2) ŘÍZENÍ PŘED SAMOSOUDCEM
- o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, horní hranice nepřevyšuje 5 let
TRESTNÍ PŘÍKAZ
- Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat TRESTNÍ PŘÍKAZ, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i v řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.
- Trestním příkazem lze uložit
a) trest odnětí svobody do 1 roku s podmíněným odkladem jeho výkonu,
b) domácí vězení do 1 roku,
c) trest obecně prospěšných prací,
d) trest zákazu činnosti do 5 let,
e) trest zákazu držení a chovu zvířat,
f) peněžitý trest,
g) trest propadnutí věci,
h) vyhoštění do 5 let,
i) zákaz pobytu do 5 let,
j) trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do 5 let.
NELZE
a) v řízení proti osobě, jejíž svéprávnost je omezena,
b) jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření,
c) jestliže má být uložen souhrnný trest nebo společný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem.
ODPOR
- u soudu, který trestní příkaz vydal, a to do 8 dnů od jeho doručen
- Byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve lhůtě odpor, trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní líčení;
Dohoda o vině a trestu, prohlášení viny, narovnání
DOHODA O VINĚ A TRESTU
- Jestliže výsledky vyšetřování prokazují, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný, může státní zástupce zahájit jednání o dohodě o vině a trestu.
- Podmínkou je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán
- Dohodu sjednává státní zástupce s obviněným
- Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, SZ nejprve přednese obsah sjednané dohody o vině a trestu a navrhne soudu její schválení.
- Soud dohodu neschválí, je-li nesprávná nebo nepřiměřená, anebo zjistí-li, že došlo k závažnému porušení práv obviněného při sjednávání dohody. V takovém případě věc vrátí usnesením do přípravného řízení. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
Soud může namísto vrácení věci do přípravného řízení oznámit své výhrady státnímu zástupci a obviněnému, kteří mohou navrhnout nové znění dohody o vině a trestu
- DŮSLEDKY - vzdává se práva na projednání věci v hlavním líčení a práva podat odvolání proti rozsudku
PROHLÁŠENÍ VINY
- Pokud nedošlo k sjednání dohody, může obžalovaný prohlásit, že je vinný a že souhlasí s právní kvalifikací skutku uvedenou v obžalobě
- Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného nebo pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran
- Pokud soud prohlášení viny přijímá, zároveň v usnesení uvede, že se dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu
NAROVNÁNÍ
(1) V řízení o přečinu může se souhlasem obviněného a POŠKOZENÉHO soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání a ZASTAVIT TRESTNÍ STÍHÁNÍ, jestliže obviněný
a) PROHLÁSÍ, ŽE SPÁCHAL skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
b) UHRADÍ ŠKODU způsobenou přečinem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou přečinem,
c) vydá bezdůvodné obohacení získané přečinem nebo učiní jiná vhodná opatření k jeho vydání, a
d) SLOŽÍ na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou POMOC obětem trestné činnosti podle zvláštního právního předpisu, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu,
a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl přečinem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům.
Kdy lze v hlavním líčení přečíst protokol o výpovědi svědka
(1) Místo výslechu svědka lze v hlavním líčení číst protokol o jeho výpovědi, jestliže soud nepokládá osobní výslech za nutný a státní zástupce i obžalovaný s tím souhlasí.
Jestliže se obžalovaný, který byl k hlavnímu líčení řádně předvolán, bez omluvy nedostaví, nebo se bez vážného důvodu z jednací síně vzdálí, souhlas obžalovaného s přečtením takového protokolu o výslechu svědka není třeba a postačí souhlas státního zástupce.
(2) Protokol o výpovědi spoluobžalovaného nebo svědka se přečte také tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovení zákona a
a) taková osoba ZEMŘELA nebo se stala nezvěstnou, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelnou, nebo onemocněla chorobou, která natrvalo nebo po dohlednou dobu znemožňuje její výslech, nebo
b) šlo o NEODKLADNÝ nebo neopakovatelný úkon provedený podle § 158a (již tehdy za účasti soudce)
(3) Protokol o dřívější výpovědi svědka se přečte také tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením zákona a svědek v hlavním líčení bez oprávnění odepřel vypovídat nebo se v podstatných bodech odchyluje od své dřívější výpovědi a
a) obhájce nebo obviněný měl možnost se tohoto dřívějšího výslechu zúčastnit a klást vyslýchanému otázky,
b) bylo-li zjištěno, že taková osoba byla předmětem násilí, zastrašování, podplácení či příslibů jiných výhod a tak vedena k tomu, aby nevypovídala nebo vypovídala křivě, nebo
c) byl-li obsah výpovědi ovlivněn průběhem výslechu v hlavním líčení, zejména v důsledku chování obžalovaného nebo přítomné veřejnosti.
(4) Odchyluje-li se svědek nebo spoluobviněný v podstatných bodech od své dřívější výpovědi, může mu být protokol o jeho výslechu z přípravného řízení, u nějž nebyla obhájci poskytnuta možnost, aby mu byl přítomen, anebo jeho příslušné části některou ze stran nebo předsedou senátu pouze PŘEDESTŘENY k vysvětlení rozporů v jeho výpovědích, aby soud mohl v rámci volného hodnocení důkazů posoudit věrohodnost a pravdivost jeho výpovědi učiněné v hlavním líčení.
(5) Se souhlasem státního zástupce a obžalovaného lze v hlavním líčení číst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů
Odvolání
NEJDE:
- proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu (jde jen pokud rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu)
KDY
- do 8 DNŮ doručení rozsudku
- má odkladný účinek
- lze opřít o nové skutečnosti a důkazy
KDO
- V neprospěch obžalovaného jen státní zástupce (poškozený jen o náhradě škody nebo vydání bezdůvodného obohacení)
POSTUP:
- nesplňuje-li odvolání náležitosti obsahu odvolání, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě 5 dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto
- zamítne, bylo-li podáno opožděně nebo osobou neoprávněnou
- může zastavit TS / přerušit (viz rozhodování v přípravném řízení)
- přezkoumá zákonnost a odůvodněnost výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, k vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání
zruší napadený rozsudek také
a) pro podstatné VADY ŘÍZENÍ, které rozsudku předcházelo, zejména proto, že v tomto řízení byla porušena ustanovení, jimiž se má zabezpečit objasnění věci nebo právo obhajoby, jestliže mohly mít vliv na správnost a zákonnost přezkoumávané části rozsudku,
b) pro vady rozsudku, zejména pro NEJASNOST nebo NEÚPLNOST jeho SKUTKOVÝCH ZJIŠTĚNÍ týkajících se přezkoumávané části rozsudku, nebo proto, že se ohledně takové části soud nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí,
c) vzniknou-li POCHYBNOSTI O SPRÁVNOSTI SKUTKOVÝCH ZJIŠTĚNÍ ohledně přezkoumávané části rozsudku, k objasnění věci je třeba důkazy opakovat nebo provádět důkazy další a jejich provádění před odvolacím soudem by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně,
d) bylo-li v přezkoumávané části rozsudku PORUŠENO USTANOVENÍ ZÁKONA,
e) je-li uložený trest v přezkoumávané části rozsudku NEPŘIMĚŘENÝ,
f) je-li rozhodnutí o uplatněném nároku poškozeného v přezkoumávané části rozsudku nesprávné,
g) není-li v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl; to neplatí, jde-li o výrok o uplatněném nároku poškozeného, který s dohodou o vině a trestu nesouhlasil, nebo poškozeného, jehož řádně uplatněný nárok dohodě o vině a trestu neodpovídá.
může věc vrátit soudu 1. stupně, jen jestliže nelze vadu odstranit ve veřejném zasedání, zejména jsou-li skutková zjištění tak nedostatečná, že je nutno hlavní líčení opakovat nebo provádět rozsáhlé a obtížně proveditelné doplnění dokazování
rozhodnout sám může, je-li možno rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn a popřípadě na základě důkazů provedených před odvolacím soudem doplněn nebo změněn. Odvolací soud se může odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně jen tehdy, jestliže v odvolacím řízení
a) provedl znovu některé pro skutkové zjištění podstatné důkazy provedené již v hlavním líčení, nebo
b) provedl důkazy, které nebyly provedeny v hlavním líčení
Odvolací soud NEMŮŽE sám
a) uznat obžalovaného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn,
b) uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl v napadeném rozsudku uznat vinným soud prvního stupně
Dovolání
LHŮTA
do 2 měsíců od doručení rozhodnutí
PŘÍPUSTNOST
rozhodnutí soudu ve věci samé:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
+ důvody
a) ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud
b) ve věci rozhodl vyloučený orgán
c) obviněný NEMĚL OBHÁJCE, ač ho podle zákona mít měl,
d) byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání,
e) proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné,
f) bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí,
g) rozhodná SKUTKOVÁ ZJIŠTĚNÍ, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném ROZPORU s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy,
h) rozhodnutí spočívá na NESPRÁVNÉM PRÁVNÍM POSOUZENÍ skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,
i) obviněnému byl uložen takový druh TRESTU, KTERÝ ZÁKON NEPŘIPOUŠTÍ nebo mu byl uložen trest ve výměře MIMO TRESTNÍ SAZBU stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným,
j) bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup,
k) bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení,
l) v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný,
m) bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l).
(2) Dovolání lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odnětí svobody na DOŽIVOTÍ.
ROZHODNUTÍ
- odmítne není-li přípustné nebo je zjevně neopodstatněné
- zamítne, shledá-li, že není důvodné
- přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vádám výroků, které nebyly dovoláním napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno dovolání
- je důvodné, zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část, popřípadě též vadné řízení mu předcházející.
může také rozhodnout ve věci, nemůže však sám
a) uznat obviněného vinným skutkem, pro nějž byl obžaloby zproštěn nebo pro nějž bylo trestní stíhání zastaveno,
b) uznat obviněného vinným těžším trestným činem, než jakým mohl být uznán vinným napadeným rozsudkem,
c) uložit obviněnému trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nebo trest odnětí svobody na doživotí, nebyl-li mu již uložen přezkoumávaným rozhodnutím, případně ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně.
