Přestupky Flashcards
Přestupek (co, pokus, trestnost)
CO
= společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.
POKUS
- Pokus přestupku je jednání fyzické osoby, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku a kterého se fyzická osoba dopustila v úmyslu přestupek spáchat, jestliže k dokonání přestupku nedošlo.
- Pokus přestupku je trestný, pokud tak stanoví zákon, a to stejně jako dokonaný přestupek. Odpovědnost za pokus zanikne, jestliže pachatel od dokonání přestupku dobrovolně upustil a odstranil nebezpečí, které jeho jednáním vzniklo zájmu chráněnému zákonem.
ZAVINĚNÍ
- k odpovědnosti se vyžaduje zavinění. Postačí zavinění z nedbalosti
- úmyslně
a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, nebo
b) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, s tím byl srozuměn.
-nedbalost
a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Právnická osoba jako pachatel, zproštění
jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby:
1) která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě a
2) která porušila právní povinnost uloženou právnické osobě, a to při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s činností právnické osoby nebo ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu; za porušení právní povinnosti uložené právnické osobě se považuje též porušení právní povinnosti uložené organizační složce nebo jinému útvaru, který je součástí právnické osoby.
ZPROŠTĚNÍ
(1) Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.
(2) Právnická osoba se nemůže odpovědnosti za přestupek zprostit, jestliže z její strany nebyla vykonávána povinná nebo potřebná kontrola nad fyzickou osobou, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, nebo nebyla učiněna nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku.
Podnikající fyzická osoba jako pachatel
1) Podnikající fyzická osoba je pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající fyzická osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě.
(2) Podnikající fyzická osoba je pachatelem též v případě, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby… stejně jako u PO
Okolnosti vylučující protiprávnost
KRAJNÍ NOUZE
(1) Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže jím někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem.
(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže toto nebezpečí bylo možno za daných okolností odvrátit jinak nebo následek tímto odvracením způsobený je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl-li ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
NUTNÁ OBRANA
(1) Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže jím někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li tato obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
SVOLENÍ POŠKOZENÉHO
(1) Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže někdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny.
PŘÍPUSTNÉ RIZIKO
(1) Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže někdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl k dispozici v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo v rámci svého předmětu činnosti společensky prospěšnou činnost, jíž ohrozí nebo poruší zájem chráněný zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak.
OPRÁVNĚNÉ POUŽITÍ ZBRANĚ
Přestupek nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem.
Zánik odpovědnosti za přestupek
UPLYNUTÍ PROMLČECÍ DOBY
a) 1 rok, nebo
b) 3 roky, pokud je horní sazba pokuty 100k Kč.
Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, SŘS nebo trvalo podmíněné upuštění od uložení trestu. Přerušuje se přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.
Odpovědnost zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; pokud pokuta 100k Kč, nejpozději 5 let od jeho spáchání.
(2) smrtí fyzické osoby,
(3) zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo
(4) vyhlášením amnestie.
Druhy správních trestů a Ochranná opatření
SPRÁVNÍ TRESTY
a) napomenutí
b) pokuty (není-li stanovena, max 1000 Kč)
c) zákazu činnosti (není-li stanovena, max 3 roky), došlo-li k přestupku při výkonu této činnosti nebo v přímé souvislosti
d) propadnutí věci (jde-li o věc, která byla ke spáchání přestupku užita, získal přestupkem, jako odměnu za něj) nebo náhradní hodnoty (pokud věci zničí nebo jinak propadnutí věci zmaří - až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci)
e) zveřejnění rozhodnutí o přestupku (ve veřejném sdělovacím prostředku a vyvěšením na úřední desce správního orgánu)
Správní trest lze uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.
OCHRANNÁ OPATŘENÍ
a) omezující opatření nejdéle na dobu 1 roku (zákazu navštěvovat veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají akce, popřípadě zdržet se styku s určitou osobou) - existuje přímá souvislost mezi spáchaným přestupkem a omezujícím opatřením
b) zabrání věci nebo náhradní hodnoty (jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obdobný obecný zájem)
Přitěžující a polehčující okolnosti
Polehčující okolnosti
a) spáchal přestupek ve věku blízkém věku mladistvých,
b) spáchal přestupek, aby odvrátil útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela naplněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, nebo překročil meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost,
c) napomáhal k odstranění škodlivého následku přestupku nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu,
d) oznámil přestupek správnímu orgánu a při jeho objasňování účinně napomáhal, nebo
e) spáchal přestupek pod vlivem hrozby nebo nátlaku anebo pod tlakem podřízenosti nebo závislosti na jiném.
Přitěžující okolnosti
a) spáchal přestupek tak, že využil něčí bezbrannosti, podřízenosti nebo závislosti na jiné osobě,
b) spáchal více přestupků,
c) spáchal přestupek opakovaně,
d) zneužil ke spáchání přestupku svého zaměstnání, postavení nebo funkce,
e) spáchal přestupek jako člen organizované skupiny, nebo
f) spáchal přestupek na dítěti, osobě těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí.
Ukládání správních trestů za více přestupků
(1) Za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
(2) Jsou-li společně projednávány dva nebo více přestupků, správní orgán může uložit pokutu ve vyšší sazbě, a to tak, že horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný se zvyšuje až o 1/2, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky.
Upuštění, Podmíněné upuštění
Podmíněné upuštění:
(1) Od uložení správního trestu lze podmíněně upustit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přestupku, kterým byla způsobena majetková újma, anebo jehož spácháním se pachatel bezdůvodně obohatil, a osobě pachatele lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k jeho nápravě.
(2) Při podmíněném upuštění od uložení správního trestu se pachateli uloží, aby ve lhůtě stanovené správním orgánem nahradil škodu, kterou přestupkem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané přestupkem, a zároveň se stanoví způsob, jakým tak pachatel má učinit; jestliže pachatel ve stanovené lhůtě škodu způsobenou přestupkem neuhradí nebo nevydá bezdůvodné obohacení získané přestupkem anebo tak neučiní stanoveným způsobem, správní trest se mu uloží.
Upuštění:
(1) Od uložení správního trestu lze upustit, jestliže o dvou nebo více přestupcích téhož pachatele nebylo konáno společné řízení a správní trest uložený za některý z těchto přestupků v samostatném řízení lze považovat za odpovídající správnímu trestu, který by byl jinak uložen ve společném řízení.
(2) Od uložení správního trestu lze též upustit, jestliže vzhledem k závažnosti přestupku, okolnostem jeho spáchání a osobě pachatele lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k jeho nápravě.
Přestupky mladistvých
Mladistvým je ten, kdo v době spáchání přestupku dovršil 15 rok a nepřekročil 18
Při ukládání správního trestu mladistvému se přihlíží k jeho osobnosti včetně jeho věku a rozumové a mravní vyspělosti, jakož i k jeho osobním poměrům tak, aby jeho další vývoj byl co nejméně ohrožen.
Horní hranice sazby pokuty se u mladistvého snižuje na polovinu, přičemž však nesmí přesahovat částku 5000 Kč; to neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou.
(1) Zákaz činnosti nelze mladistvému uložit, jestliže by výkon tohoto správního trestu bránil přípravě na jeho povolání.
(2) Zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu 1 roku.
Od uložení správního trestu mladistvému lze též upustit, jestliže vzhledem k povaze spáchaného přestupku a k dosavadnímu způsobu života mladistvého lze důvodně očekávat, že uložení omezujícího opatření zajistí jeho nápravu lépe než správní trest.
Příslušnost
Nestanoví-li zákon jinak, je orgánem příslušným k řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Obecní úřad je příslušný k řízení o přestupcích
a) proti pořádku ve státní správě spáchaných porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje,
b) proti pořádku v územní samosprávě,
c) proti veřejnému pořádku,
d) proti občanskému soužití a
e) proti majetku.
Starosta může zřizovat jako zvláštní orgány obce komise pro projednávání přestupků (“komise”). Při zřízení komise starosta určí, které přestupky komise projednává namísto obecního úřadu.
K řízení je místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán.
Má-li orgán Policie nebo jiný správní orgán důvodné podezření, že byl spáchán přestupek, a není-li sám příslušný k jeho projednání, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu příslušnému správnímu orgánu. Orgán policie učiní nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem.
Účastníci řízení
a) obviněný
b) poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení
c) vlastník věci, která může být nebo byla zabrána, v části řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty.
Průběh řízení
(1) Řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení.
(2) Správní orgán nařídí ústní jednání na požádání obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv. Nebo je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci.
(3) V řízení navazujícím na výkon kontroly mohou být skutečnosti zjištěné při kontrole jediným podkladem rozhodnutí o přestupku.
Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
Správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou.
Záruka za splnění povinnosti, zrušení, zánik a přeměna právnické osoby
(1) Správní orgán může k zajištění účelu řízení uložit obviněnému záruku za splnění povinnosti, která by mohla být uložena v řízení o přestupku, pokud má důvodné podezření, že se obviněný bude vyhýbat potrestání za přestupek nebo výkonu správního trestu nebo bude mařit či ztěžovat řízení o přestupku, výkon správního trestu nebo náhradu škody anebo vydání bezdůvodného obohacení poškozenému. Záruku za splnění povinnosti podle věty první lze uložit osobě podezřelé ze spáchání přestupku i před zahájením řízení o přestupku. Pokud pominou důvody pro uložení záruky, správní orgán rozhodnutí o uložení záruky zruší a vrátí ji obviněnému.
(2) Správní orgán zakáže zrušení, zánik nebo přeměnu obviněné právnické osoby, pokud má důvodné podezření, že by se právnická osoba mohla svým zánikem vyhnout potrestání za přestupek nebo výkonu správního trestu nebo že by mohla zmařit uspokojení nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, není-li takový postup zjevně nepřiměřený vzhledem k povaze a závažnosti přestupku, ze kterého je obviněna. Byla-li právnická osoba založena nebo zřízena na dobu určitou nebo k dosažení určitého účelu a po zahájení řízení o přestupku uplynula doba, na niž byla založena nebo zřízena, nebo se naplnil účel, pro který byla založena nebo zřízena, hledí se na ni od tohoto okamžiku do pravomocného ukončení řízení, jako by byla založena nebo zřízena na dobu neurčitou.
Přerušení a zastavení řízení
PŘERUŠENÍ
(1) Byla-li v téže věci podána kasační stížnost.
(2) Jestliže obviněný není schopen chápat smysl řízení pro přechodnou duševní poruchu.
(3) Pokud lze očekávat uložení trestu obviněnému za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, jehož uložení lze očekávat v trestním řízení.
ZASTAVENÍ
a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem,
b) skutek nespáchal obviněný,
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno,
d) obviněný požívá výsad a imunit
f) obviněný v době spáchání skutku nedovršil 15. rok svého věku,
g) obviněný nebyl v době spáchání skutku pro nepříčetnost za přestupek odpovědný,
h) odpovědnost za přestupek zanikla,
i) o totožném přestupku dříve zahájil řízení podle tohoto zákona proti téže osobě jiný správní orgán,
j) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení způsobem
k) obviněný zemřel nebo zanikl,
l) o skutku již bylo rozhodnuto jako o disciplinárním deliktu a uložené opatření lze považovat za postačující,
m) správní orgán v průběhu řízení zjistí, že se jedná o přestupek, který lze projednat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku a tento souhlas nebyl dán, nebo
n) osoba přímo postižená spácháním přestupku vzala zpět souhlas se zahájením řízení nebo pokračováním v řízení, nejedná-li se o přestupek, který lze projednat i bez takového souhlasu.
