Trest Flashcards

1
Q

Retroaktivita (+změny)

A

Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán.

Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

Jestliže se zákon změní během páchání činu, užije se zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je čin spáchán.

Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Místní působnost (všechny)

A

Trestný čin se považuje za spáchaný na území ČR:
a) dopustil-li se tu pachatel jednání, i když porušení zájmu chráněného zákonem nastalo v cizině, nebo
b) měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat, i když se jednání dopustil v cizině.

REGISTRACE
+ na palubě lodi nebo jiného plavidla, anebo letadla nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice

PERSONALITA
+ v cizině spáchal občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt.

OCHRANA
+ mučení, padělání a pozměnění peněz, teroristického útoku, genocidia apod. i tehdy, spáchal-li takový čin v cizině cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnost

UNIVERZALITA
+ trestnost činu, který byl spáchán v cizině proti občanu České republiky nebo proti osobě bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, jestliže je čin v místě spáchání činu trestný nebo jestliže místo spáchání činu nepodléhá žádné trestní pravomoci.

SUBSIDIÁRNÍ UNIVERZALITA
+ pachatel byl dopaden na území České republiky, proběhlo vydávací nebo předávací řízení a pachatel nebyl vydán a cizí stát požádal o provedení trestního stíhání pachatele v České republice.

+ Na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení se pro účely trestního řízení hledí jako na odsouzení soudem České republiky, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Zavinění (jaké, druhy, okolnosti přitěžující, omyly)

A

je třeba úmysl, nestanoví-li zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti (x přestupky: postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění)

ÚMYSL
a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo
b) věděl, že svým jednáním může porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.

NEDBALOST
a) věděl, že může způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

HRUBÁ NEDBALOST
- přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.

OKOLNOSTI PŘITĚŽUJÍCÍ
K okolnosti podmiňující vyšší sazby, se přihlédne:
a) jde-li o těžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje případy, že trestní zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, nebo
b) jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a k osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy zákon vyžaduje, aby o ní věděl.

OMYL SKUTKOVÝ
(1) Kdo nezná ani nepředpokládá jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem TČ, nejedná úmyslně; tím není dotčena nedbalost.
(2) Kdo mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky mírnějšího úmyslného TČ, bude potrestán jen za tento mírnější TČ, nejde-li o TČ spáchaný z nedbalosti.
(3) Kdo mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky přísnějšího úmyslného TČ, bude potrestán za pokus tohoto přísnějšího TČ.
(4) Kdo mylně předpokládá skutkovou okolnost, která vylučuje jeho protiprávnost, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za TČ spáchaný z nedbalosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Trestný čin (co, druhy)

A

= protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v zákoně

DRUHY
- přečiny (všechny nedbalostní TČ a ty úmyslné TČ, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do 5 let)
- zločiny (všechny TČ, které nejsou podle zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné TČ, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby min. 10 let.)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Příprava a pokus (+ kdy zaniká)

A

PŘÍPRAVA
- úmyslné vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu, zejména organizování, opatřování prostředků ke spáchání, ve spolčení, návodu nebo pomoci
- je přípravou jen tehdy, jestliže to zákon u příslušného TČ výslovně stanoví a pokud nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závažného zločinu.

POKUS
- bezprostředně směřuje k dokonání TČ a jehož se pachatel dopustil v úmyslu TČ spáchat

SPOLEČNÉ:
- zaniká, jestliže pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání a
a) odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému zákonem, nebo
b) učinil o přípravě/pokusu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému zákonem, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Pachatel, spolupachatel a účastník, další formy

A

PACHATEL
(1) ten kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty TČ nebo pokusu či přípravy, je-li trestná.
(2), kdo k provedení činu užil osoby, která není trestně odpovědná pro nedostatek věku, nepříčetnost, omyl, anebo proto, že jednala v nutné obraně, krajní nouzi či za jiné okolnosti vylučující protiprávnost, nebo nejednala zaviněně
(3) ten, kdo k provedení činu užil osoby, která nejednala ve zvláštním úmyslu či z pohnutky předpokládané zákonem; v těchto případech není vyloučena trestní odpovědnost takové osoby za jiný trestný čin, který tímto jednáním spáchala.

SPOLUPACHATEL
- úmyslné společné jednání dvou nebo více osob

ÚČASTNÍK
a) zosnoval nebo řídil (organizátor)
b) vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat TČ (návodce)
c) umožnil nebo usnadnil spáchání TČ, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník).

PODNĚCOVÁNÍ K TRESTNÉMU ČINU
- Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu
- lze i k individuálně neurčeným trestným činům a může být adresováno neurčitému okruhu osob (x návod - musí mít určitého adresáta a směřovat k individuálně určitému trestnému činu)

SCHVALOVÁNÍ TRESTNÉHO ČINU
- Kdo veřejně schvaluje SPÁCHANÝ zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele
x pomoc (u pomoci je úmysl utvrdit pachatele v rozhodnutí trestný čin spáchat - v budoucnu)

NADRŽOVÁNÍ
- Kdo pachateli trestného činu pomáhá v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání, trestu
- poskytuje poté, co svůj trestný čin dokonal a bez předchozí dohody s ním (x pomoc - předem se dohodnou)

NEPŘEKAŽENÍ (teprve bude) x NEOZNÁMENÍ (už se stalo)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Úhrnný, souhrnný a společný trest

A

ÚHRNNÝ
- za 2 nebo více TČ, trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na TČ z nich nejpřísněji trestný
- jde-li o vícečinný souběh většího počtu TČ, může uložit trest odnětí svobody v rámci trestní sazby, jejíž horní hranice se zvyšuje o 1/3 (nesmí ale převyšovat 20 let a u výjimečného trestu 30 let)
- v rámci úhrnného trestu lze uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů.

SOUHRNNÝ
- podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za TČ, který spáchal dříve, než byl soudem 1. stupně vyhlášen odsuzující rozsudek
- spolu s uložením souhrnného trestu zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu
- upustí, má-li za to, že trest dřívější je dostatečný

SPOLEČNÝ
- za dílčí útok u pokračování v TČ, za jehož ostatní útoky byl odsouzen
- zruší v dřívějším rozsudku výrok o činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím TČ, včetně nového dílčího útoku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Ukládání více trestů a jiných trestů

A

(1) Stanoví-li zákon za některý TČ několik trestů, lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více těchto trestů vedle sebe.

(2) Vedle trestu, který stanoví zákon za TČ, lze uložit i jiné tresty. Nelze však uložit:
- domácí vězení vedle odnětí svobody a obecně prospěšných prací
- obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody
- peněžitý trest vedle propadnutí majetku
- zákaz pobytu vedle vyhoštění.

(3) Domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, zákaz držení a chovu zvířat, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vyhoštění a zákaz pobytu lze uložit samostatně, i když trestní zákon na některý trestný čin takový trest nestanoví.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Výjimečný trest

A

= trest odnětí svobody 20 - 30 let nebo na doživotí

  • může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje

20-30 let může soud uložit pouze, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena.

doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal zvlášť závažný zločin vraždy nebo při jiném zavinil úmyslně smrt jiného člověka, a to za podmínek, že je mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo pohnutce nebo zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku a uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let.

Uloží-li soud trest odnětí svobody na doživotí, může zároveň rozhodnout, že doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Věznice (zařazení, přeřazení)

A

ZAŘAZENÍ
a) s ostrahou pachatele, u kterého nejsou splněny podmínky pro zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou,

b) se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen:
- výjimečný trest
- trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny,
- za zvlášť závažný zločin uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně 8 let,
- za úmyslný trestný čin a v posledních 5 letech uprchl nebo se pokusil uprchnout z vazby, z výkonu trestu nebo z výkonu zabezpečovací detence.

PŘEŘAZENÍ
- do věznice s ostrahou rozhodne soud tehdy, jestliže chování odsouzeného a způsob, jakým plní své povinnosti, odůvodňují závěr, že přeřazení přispěje k jeho nápravě

  • do věznice se zvýšenou ostrahou může soud rozhodnout, jestliže
    a) odsouzený závažným způsobem nebo opakovaně porušil stanovený pořádek nebo kázeň, nebo
    b) odsouzený byl pravomocně uznán vinným TČ, který spáchal během výkonu trestu
  • z věznice se zvýšenou ostrahou nelze přeřadit
    a) odsouzeného, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí a který dosud nevykonal alespoň 10 let tohoto trestu,
    b) jiného odsouzeného, který trest vykonává ve věznici se zvýšenou ostrahou, před výkonem alespoň 1/4 uloženého trestu.

Na návrh odsouzeného, který ve věznici se zvýšenou ostrahou vykonal nepřetržitě alespoň 1/4 uloženého trestu, nejméně však 6 měsíců, může soud rozhodnout o jeho přeřazení do věznice s ostrahou. Odsouzený, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí, může podat návrh na přeřazení do věznice s ostrahou nejdříve po výkonu 10 let tohoto trestu. Není-li návrhu vyhověno, může jej odsouzený opakovat až po uplynutí 6 měsíců od skončení řízení o jeho předchozím návrhu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Snížení a zvýšení trestu

A

MIMOŘÁDNÉ SNÍŽENÍ, MŮŽE, pokud:
a) vzhledem k okolnostem případu nebo poměrům pachatele má za to, že použití sazby stanovené zákonem bylo nepřiměřeně přísné a lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání
b) odsuzuje pachatele, který napomohl zabránit TČ, jenž jiný připravoval nebo se o něj pokusil, nebo prohlásil svoji vinu.
c) je ukládán rozsudkem, kterým se schvaluje dohoda o vině a trestu.

limity, nelze pod:
a) 5 let, činí-li dolní hranice 12 let,
b) 3 léta, činí-li dolní hranice 8 let,
c) 1 rok, činí-li dolní hranice 5 let.

dále může a není vázán omezením: za přípravu, pokus, pomoc, jednal v právním omylu, nebyly splněny okolnosti vylučující protiprávnost

MUSÍ pokud je označen jako spolupracující obviněný

ZMENŠENÁ PŘÍČETNOST
pokud jde za současného uložení ochranného léčení dosáhnout nápravy i trestem kratšího trvání, sníží trest pod dolní hranici, přičemž není vázán omezením a uloží zároveň ochranné léčení.

MIMOŘÁDNÉ ZVÝŠENÍ
zvlášť závažný zločin, ač již byl pro zvlášť závažný zločin potrestán, v horní polovině trestní sazby, jejíž horní hranice se zvyšuje o 1/3, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je vzhledem k takové recidivě a ostatním okolnostem případu vysoká nebo možnost nápravy pachatele je ztížena.
- Horní hranice může po zvýšení převyšovat 20 let. Při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody 20 - 30 let nesmí horní hranice převyšovat 30 let.

ÚHRNNÝ TREST
- jde-li o vícečinný souběh většího počtu TČ, může uložit trest odnětí svobody v rámci trestní sazby, jejíž horní hranice se zvyšuje o 1/3 (nesmí ale převyšovat 20 let a u výjimečného trestu 30 let)

ORGANIZOVANÁ SKUPINA
Horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody stanovené v trestním zákoně se u pachatele trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny zvyšuje o 1/3 Takovému pachateli soud uloží trest odnětí svobody v horní 1/2 takto stanovené trestní sazby odnětí svobody, nejsou-li zároveň splněny podmínky pro mimořádné snížení trestu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Domácí vězení (jak dlouho, podmínky, přeměna)

A

JAK DLOUHO
až na 2 léta

PODMÍNKY
- odsuzuje-li pachatele přečinu, jestliže
a) vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu, a
b) pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí nebo jeho části na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost

  • Jako samostatný trest může být trest domácího vězení uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

NÁHRADNÍ TREST
Stanoví pro případ, že by se pachatel vyhýbal nástupu výkonu tohoto trestu, bez závažného důvodu porušil sjednané podmínky jeho výkonu, zaviněně nevykonával ve stanoveném časovém období uložený trest či jinak mařil výkon tohoto trestu nebo nevedl řádný život, náhradní trest odnětí svobody až na 1 rok

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Obecně prospěšné práce (kolik, podmínky, přeměna)

A

KOLIK A JAK
- ve výměře od 50 do 300 hodin
- osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne stanoveného jako den nástupu výkonu tohoto trestu.

PODMÍNKY
- odsuzuje-li pachatele za přečin;
- jako samostatný trest může být trest obecně prospěšných prací uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

PŘEMĚNA
Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen 1 hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za 1 den odnětí svobody.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci

A

PROPADNUTÍ MAJETKU
- odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch
- jinak jen pokud trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný zločin dovoluje;

PENĚŽITÝ TREST
- jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.
- jinak jen v případě, že
a) trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje, nebo
b) ho ukládá za přečin a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele nepodmíněný trest odnětí svobody současně neukládá.

Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb (s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu)

Denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč (se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele)

Jestliže nezaplatí a je zřejmé, že by vymáhání peněžitého trestu mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné, přemění soud peněžitý trest nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá zcela nezaplacená částka odpovídající 1 denní sazbě se počítá za 2 dny odnětí svobody.

PROPADNUTÍ VĚCI
která je bezprostředním výnosem z trestné činnosti, nástrojem trestné činnosti, nebo která je zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti

Propadnutí náhradní hodnoty - Jestliže pachatel věc zničí, poškodí nebo jinak znehodnotí, zcizí, učiní neupotřebitelnou, odstraní nebo zužitkuje, zejména spotřebuje, nebo jinak její propadnutí zmaří, může mu soud uložit propadnutí náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Zákaz činnosti, pobytu, vstupu na akce

A

ZÁKAZ ČINNOSTI
- na 1 rok až 10 let
- dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností
- samostatný pouze v případě, že zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje a jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

ZÁKAZ POBYTU
- na 1 rok až 10 let za úmyslný trestný čin, vyžaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání činu ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku; trest zákazu pobytu se nesmí vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt.
- samostatný za trestný čin, na který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice trestní sazby nepřevyšuje 3 léta, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

ZÁKAZ VSTUPU NA AKCE
- až na 10 let
- dopustil-li se pachatel úmyslného trestného činu v souvislosti s návštěvou takové akce.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Ztráta titulů, vyhoštění

A

ZTRÁTA TITULŮ
Soud může uložit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenán nebo vojenské hodnosti,

odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta.

VYHOŠTĚNÍ
Soud může uložit pachateli, který není občanem České republiky, trest vyhoštění z území České republiky, a to jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem; jako samostatný trest může být trest vyhoštění uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Ochranná opatření

A
  • lze ukládat samostatně i vedle trestu

OCHRANNÉ LÉČENÍ
- ULOŽÍ v případě zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou nebo jestliže pachatel není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný
- MŮŽE zneužívá-li návykovou látku, spáchal TČ pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním; ochranné léčení však neuloží, je-li vzhledem k osobě pachatele zřejmé, že jeho účelu nelze dosáhnout
- lze ve věznici nebo před nástupem do ní
- ambulantní nebo ústavní
- ústavní lze přeměnit na zabezpečovací detenci, jestliže neplní svůj účel nebo nezajišťuje dostatečnou ochranu společnosti, zejména v případě, že pachatel utekl, užil násilí vůči zaměstnancům nebo jiným osobám nebo opakovaně odmítl léčebné výkony
- trvá, dokud to vyžaduje jeho účel. Ústavní nejdéle 2 léta; může prodloužit i opakovaně o další 2 léta

ZABEZPEČOVACÍ DETENCE
- ULOŽÍ v případě zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a nelze očekávat, že by ochranné léčení vedlo k dostatečné ochraně společnosti
- MŮŽE jestliže pachatel spáchal zločin ve stavu vyvolaném duševní poruchou a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný nebo znovu spáchal zločin, ač již byl pro zločin spáchaný pod vlivem návykové látky odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na 2 léta
- potrvá, dokud to vyžaduje ochrana společnosti. Soud nejméně jednou za 12 měsíců a u mladistvých jednou za 6 měsíců přezkoumá, zda důvody pro její další pokračování ještě trvají

ZABRÁNÍ VĚCI
Nebyl-li uložen trest propadnutí věci:
a) náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,
b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil, nebo
c) ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě společnosti, anebo hrozí nebezpečí, že bude sloužit ke spáchání zločinu.

ZABRÁNÍ ČÁSTI MAJETKU
- pokud byl uznán vinným úmyslným TČ, na který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 4 léta, pokud pachatel získal majetkový prospěch a soud má za to, že určitá část jeho majetku pochází z trestné činnosti vzhledem k tomu, že hodnota majetku, který pachatel nabyl nebo převedl na jinou osobu nebo do majetku ve svěřenském fondu v době nejdéle 5 let před spácháním takového trestného činu je v hrubém nepoměru k příjmům pachatele nabytým v souladu se zákonem

OCHRANNÁ VÝCHOVA

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Zahlazení odsouzení

A

ROZHODNUTÍ
trest již byl vykonán, prominut nebo byl trest promlčen + vedl-li odsouzený po výkonu trestu řádný život:
a) 15 let, jde-li o výjimečný trestu,
b) 10 let, jde-li o trest převyšující 5 let,
c) 6 let, jde-li o trest převyšující 1 rok,
d) 3 let, jde-li o trest odnětí svobody nepřevyšující 1 rok nebo trest vyhoštění,
e) 1 roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za zvlášť závažný zločin.

ZE ZÁKONA
1) upuštěno od potrestání
2) bylo-li současně uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence, pak nastává zahlazení odsouzení až výkonem tohoto ochranného opatření
3) podmíněného odsouzení, pokud odsouzený v průběhu zkušební doby vedl řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, může soud vyslovit, že se odsouzený osvědčil
4) trest zákazu činnosti vykonán, peněžitý trest za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin vykonán

REHABILITACE PREZIDENTA

Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Hranice výše škody

A

a) škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,
b) škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,
c) větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,
d) značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a
e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.

užije se obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Nepřípustnost trestního stíhání

A

Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno:

a) nařídí-li to prezident republiky, uživ svého práva udílet MILOST nebo AMNESTII,
b) je-li trestní stíhání PROMLČENO,
c) jde-li o osobu, která je VYŇATA z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10), nebo o osobu, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba SOUHLAS, jestliže takový souhlas nebyl oprávněným orgánem dán, nejde-li o dočasné vynětí nebo není-li trestní stíhání osoby pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu nepřípustné pouze dočasně,
d) jde-li o osobu, která pro nedostatek VĚKU není trestně odpovědná,
e) proti tomu, kdo ZEMŘEL nebo byl prohlášen za mrtvého,
f) proti tomu, jehož těžká CHOROBA trvale vylučuje jeho postavení před soud,
g) proti tomu, jemuž duševní CHOROBA, která nastala až po spáchání činu, trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání,
h) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo PRAVOMOCNÝM ROZSUDKEM soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného orgánu pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
i) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení NAROVNÁNÍ, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
j) proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o postoupení věci s podezřením, že skutek je PŘESTUPKEM nebo kárným proviněním, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno,
k) jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o přestupku a uplynula-li lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém může být rozhodnutí o přestupku zrušeno,
l) je-li trestní stíhání podmíněno SOUHLASEM POŠKOZENÉHO a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět,
m) stanoví-li tak vyhlášená MEZINÁRODNÍ smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo
n) proti tomu, ohledně něhož bylo trestní řízení pro týž skutek PŘEDÁNO do cizího státu, pokud mu byl pro tento skutek cizozemským soudem pravomocně uložen trest nebo ochranné opatření, které vykonává nebo již vykonal, nebo je nelze podle práva tohoto státu vykonat, nebo bylo cizozemským soudem pravomocně upuštěno od uložení trestu, anebo pravomocně rozhodnuto o zproštění obžaloby.

(2) Trestní stíhání nelze zahájit a, bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno také, bylo-li soudem nebo jiným justičním orgánem členského státu Evropské unie nebo státu přidruženého mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů pro týž skutek vydáno rozhodnutí, kterým:
a) byl osobě pravomocně uložen trest nebo ochranné opatření, které vykonává nebo již vykonala nebo je nelze podle práva tohoto státu vykonat, nebo kterým bylo pravomocně upuštěno od uložení trestu, nebo
b) byla osoba pravomocně zproštěna obžaloby

(3) Trestní stíhání proti téže osobě a pro týž skutek nelze zahájit, pokud státní zástupce ve zkráceném přípravném řízení
a) rozhodl o schválení narovnání a věc odložil, nebo
b) rozhodl o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a podezřelý se osvědčil, nebo se má za to, že se osvědčil,
nebylo-li rozhodnutí v předepsaném řízení zrušeno.

(4) Trestní stíhání proti téže osobě a pro týž skutek nelze zahájit, pokud státní zástupce rozhodl o nestíhání podezřelého

21
Q

Pojmy v TS

A

OSOBY
- Toho, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu, lze považovat za obviněného a použít proti němu prostředků daných tímto zákonem teprve tehdy, bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání (§ 160).
- Po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný.
- Odsouzeným je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci.

STÁDIA
- TRESTNÍM ŘÍZENÍM se rozumí řízení podle tohoto zákona a zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních,
- TRESTNÍM STÍHÁNÍM pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení ve věci samé a
- PŘÍPRAVNÝM ŘÍZENÍM úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, postoupení věci jinému orgánu, zastavení trestního stíhání, nebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, anebo do jiného rozhodnutí ukončujícího přípravné řízení, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování.
- VYŠETŘOVÁNÍM se označuje úsek trestního stíhání před podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, postoupením věci jinému orgánu nebo zastavením trestního stíhání, včetně schválení narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu

(11) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.

(12) Skutkem podle tohoto zákona se rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak.

22
Q

Příslušnost soudů

A

VĚCNÁ
Krajský soud koná v 1. stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně 5 let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest.

O trestných činech:
a) zabití, vraždy novorozeného dítěte matkou, obchodování s lidmi,
b) spáchaných prostřednictvím investičních nástrojů
c) porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže,
d) účasti na teroristické skupině, financování terorismu
koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší.

MÍSTNÍ
(1) Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.
(2) Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

(1) Proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Společné řízení koná soud, který je příslušný konat o nejtěžším trestném činu

(1) K provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh.

23
Q

Nutná obhajoba

A

(1) Obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení,
a) je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo na pozorování v zdravotním ústavu
b) je-li jeho svéprávnost omezena, nebo
c) jde-li o řízení proti uprchlému.

(2) Obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.

(3) Koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 5 let, musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení (ale může se vzdát, nejde-li o trestný čin, za který lze uložit výjimečný trest, a jen za přítomnosti obhájce a po předchozí poradě s ním)

(4) Obviněný musí mít obhájce též
a) v hlavním líčení konaném proti zadrženému, nebo
b) v řízení, v němž se rozhoduje o uložení nebo změně zabezpečovací detence nebo o uložení nebo změně ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního.

(1) Ve vykonávacím řízení, v němž soud rozhoduje ve veřejném zasedání, musí mít odsouzený obhájce,
a) je-li jeho svéprávnost omezena,
b) je-li ve vazbě, nebo
c) jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.

(2) V řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce,
a) jde-li o případy v odst. 1 písm. a) nebo b),
b) jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 5 let,
c) jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit,
d) jde-li o řízení proti odsouzenému, který zemřel.

24
Q

Práva poškozeného a zúčastněné osoby

A

ZÚČASTNĚNÁ OSOBA
Tomu, jehož věc nebo část majetku byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána (zúčastněná osoba), musí být poskytnuta možnost, aby se k věci vyjádřil; může být přítomen při hlavním líčení a veřejném zasedání, činit při nich návrhy, nahlížet do spisů a podávat v případech tímto zákonem stanovených opravné prostředky.

POŠKOZENÝ
Poškozený má právo činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a před skončením řízení se k věci vyjádřit.

Poškozený je oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu nebo vydat bezdůvodné obohacení. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování; je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě. Nebyl-li by pro rozhodnutí o nároku poškozeného dostatečný podklad a nebrání-li tomu důležité důvody, zejména potřeba vyhlášení rozsudku nebo vydání trestního příkazu bez zbytečných průtahů, soud poškozenému sdělí, jakým způsobem může podklady doplnit, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, kterou mu zároveň určí.

Je-li počet poškozených vysoký a jednotlivým výkonem jejich práv by mohl být ohrožen rychlý průběh trestního stíhání, rozhodne soud, že poškození mohou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí.

Nárok až do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení zajistit na majetku obviněného.

Pokud nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé přibráním zmocněnce, rozhodne na jeho návrh soud, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu. Poškozený mladší než 18 let a zvlášť zranitelná oběť podle zákona o obětech trestných činů mají nárok, nejde-li o trestný čin zanedbání povinné výživy, na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně i bez splnění podmínek

25
Q

Navrácení lhůty v TŘ

A

(1) Zmešká-li obviněný nebo jeho obhájce z důležitých důvodů lhůtu k podání opravného prostředku, povolí mu, nestanoví-li zákon jinak, orgán, jemuž přísluší o opravném prostředku rozhodovat, navrácení lhůty. O navrácení lhůty je třeba požádat do 3 DNŮ OD POMINUTÍ překážky. Nebyl-li opravný prostředek ještě podán, je třeba jej se žádostí spojit. Jde-li o odvolání proti rozsudku, je možno odvolání ODŮVODNIT VE LHŮTĚ 8 dnů od doručení usnesení o povolení navrácení lhůty.

(2) Byl-li opravný prostředek už zamítnut jako opožděný, zruší orgán při povolení navrácení lhůty zároveň i svoje rozhodnutí o zamítnutí opravného prostředku.

26
Q

Vazební zasedání (co, specifika, stížnost)

A

CO TO JE
- rozhoduje-li soud o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání, nebo rozhoduje-li soudce o vzetí do vazby v přípravném řízení, rozhoduje vždy ve vazebním zasedání.

SPECIFIKA
- rozhoduje-li se o vazbě zadrženého nebo zatčeného obviněného, obhájce se vyrozumí, je-li ve lhůtě 24 hodin, v níž nejpozději musí být rozhodnuto o vazbě, dosažitelný.
- účast státního zástupce a obhájce při vazebním zasedání není nutná
- omezení v provádění důkazů čtením protokolu o výpovědi svědka nebo znalce se neuplatní

STÍŽNOST
- Proti rozhodnutí o vazbě je přípustná stížnost
- Odkladný účinek má pouze stížnost proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu a stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby

27
Q

Zadržení

A

Jestliže je dán některý z důvodů vazby, může policejní orgán obviněného zadržet. Je však povinen zadržení státnímu zástupci bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán tak, aby obviněný mohl být nejpozději do 48 hodin od zadržení odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn na svobodu.

ZADRŽENÍ OSOBY PODEZŘELÉ
- v naléhavých případech, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání
- je třeba předchozího souhlasu státního zástupce, jinak jen jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla-li ona osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku
- osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit KDOKOLIV, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu;

PŘÍKAZ K ZADRŽENÍ
- Je-li dán některý z důvodů vazby a nelze-li osobě podezřelé ze spáchání trestného činu doručit opis usnesení o zahájení trestního stíhání a takovou osobu nelze předvolat, předvést nebo bez odkladu zadržet, vydá soudce na návrh státního zástupce příkaz k jejímu zadržení
- Policejní orgán je povinen jí neprodleně doručit opis usnesení o zahájení trestního stíhání, vyslechnout ji a s protokolem o jejím výslechu a dalším důkazním materiálem předat státnímu zástupci tak, aby státní zástupce mohl případně podat návrh na její vzetí do vazby do 48 hodin od zadržení

28
Q

Domovní a jiná prohlídka

A

DOMOVNÍ
- důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení
- nařídit je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce

JINÉ PROSTORY
- podobné
- bez příkazu může policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemků, jestliže vydání příkazu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu

OSOBNÍ
- nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán
- bez příkazu může policejní orgán vykonat osobní prohlídku jen tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu předem dosáhnout nelze a věc nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu přistiženou při činu nebo o osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení

VSTUP DO OBYDLÍ
- Policejní orgán může vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.
+ v případě, že se v nich nachází osoba na kterou byl vydán příkaz k zadržení, zatčení nebo dodání do výkonu trestu

29
Q

Prohlídka u advokáta

A

(1) Při provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je orgán provádějící úkon povinen vyžádat si součinnost České advokátní komory. Orgán provádějící úkon je oprávněn seznámit se s obsahem těchto listin pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory.

(2) Odmítne-li zástupce Komory souhlas udělit, musí být listiny za účasti orgánu provádějícího úkon, advokáta a zástupce Komory zabezpečeny tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit; bezprostředně poté musí být příslušné listiny předány Komoře. Komora vrátí advokátovi tyto listiny bez odkladu poté, co marně uplyne lhůta k podání návrhu podle odstavce 5.

(3) V případě uvedeném v odstavci 2 větě první lze souhlas zástupce Komory nahradit na návrh orgánu, který domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor nařídil, rozhodnutím soudce nejblíže nadřízeného soudu.

(5) Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy zástupce Komory odmítl udělit souhlas k seznámení se s obsahem listin, ohledně kterých se navrhovatel podle odstavce 4 domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s jejich obsahem.

30
Q

Předběžné opatření

A

DŮVODY:
1) z jednání obviněného nebo z dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, a
2) dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán a má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a
3) s ohledem na osobu obviněného a na povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu předběžného opatření dosáhnout jiným opatřením, přičemž uložení předběžného opatření si vyžaduje ochrana oprávněných zájmů poškozeného, který je fyzickou osobou, zejména jeho života, zdraví, svobody nebo lidské důstojnosti, nebo zájmů osob mu blízkých, nebo ochrana zájmů společnosti.

DRUHY
a) zákaz styku s poškozeným, osobami jemu blízkými nebo s jinými osobami, zejména svědky (dále jen „zákaz styku s určitými osobami“),
b) zákaz vstoupit do společného obydlí obývaného s poškozeným a jeho bezprostředního okolí a zdržovat se v takovém obydlí (dále jen „zákaz vstupu do obydlí“),
c) zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami,
d) zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě,
e) zákaz vycestování do zahraničí,
f) zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti,
g) zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky,
h) zákaz hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek (dále jen „zákaz her a sázek“), nebo
i) zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti, jejíž povaha umožňuje opakování nebo pokračování v trestné činnosti (dále jen „zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti“).

DÉLKA
Předběžné opatření trvá, dokud to vyžaduje jeho účel, nejdéle však do právní moci rozsudku nebo jiného rozhodnutí, jímž řízení končí

NEPLNĚNÍ
Neplní-li obviněný, u kterého je i nadále dán důvod pro uložení předběžného opatření, podmínky uloženého předběžného opatření, může příslušný orgán činný v trestním řízení rozhodnout o
a) uložení pořádkové pokuty podle § 66,
b) uložení jiného druhu předběžného opatření, nebo
c) vzetí obviněného do vazby za podmínek stanovených tímto zákonem.

31
Q

Zvláštní způsoby dokazování

A

KONFRONTACE
(1) jestliže výpověď obviněného / svědka v závažných okolnostech nesouhlasí s výpovědí svědka nebo spoluobviněného, může být obivněný / svědek postaven obviněnému nebo jinému svědkovi tváří v tvář
(2) až poté, kdy každá z osob, jež mají být konfrontovány, byla již dříve vyslechnuta a o její výpovědi byl sepsán protokol
(3) při konfrontaci se vyslýchaná osoba vyzve, aby druhé osobě vypověděla své tvrzení o okolnostech, v nichž výpovědi nesouhlasí. Osoby postavené tváří v tvář mohou si klást vzájemně otázky jen se souhlasem vyslýchajícího.

RECOGNICE
(1) je-li důležité, aby podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznal osobu nebo věc a určil tím jejich totožnost.
(2) K provádění rekognice se vždy přibere alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna.
(3) před rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo věc vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo věc poznat.
(4) Osoba nebo věc, která má být poznána, jim nesmí být před rekognicí ukázána.
(5) Má-li být poznána osoba, ukáže se podezřelému, obviněnému nebo svědkovi mezi nejméně 3 osobami, které se výrazně neodlišují

VYŠETŘOVACÍ POKUS
mají-li být pozorováním v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách PROVĚŘENY nebo upřesněny SKUTEČNOST zjištěné v trestním řízení, popřípadě zjištěny nové skutečnosti důležité pro trestní řízení.

REKONSTRUKCE
má-li být obnovením situace a okolnosti, za kterých byl trestný čin spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah, PROVĚŘENA VÝPOVĚĎ podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka, jestliže jiné důkazy nepostačují k objasnění věci.

PROVĚRKA NA MÍSTĚ
je-li zapotřebí za osobní přítomnosti podezřelého, obviněného nebo svědka doplnit nebo upřesnit údaje důležité pro trestní řízení, které se vztahují k určitému místu.

32
Q

Stížnost

A

PROTI ČEMU
- každé usnesení policejního orgánu
- usnesení soudu a státního zástupce jen v těch případech, kde to zákon výslovně připouští a jestliže rozhodují ve věci v prvním stupni
- proti usnesení nejvyššího státního zástupce lze podat stížnost pouze tehdy, jestliže podle zákona o stížnosti přísluší rozhodnout soudu. O stížnosti v těchto případech rozhoduje Nejvyšší sou

LHŮTA, ÚČINEK
- odkladný účinek, jen kde to zákon výslovně stanoví
- u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje
- do 3 dnů od oznámení usnesení

DŮVODY
a) nesprávnost některého výroku, nebo
b) porušení ustanovení o řízení, které usnesení předcházelo, jestliže toto porušení mohlo způsobit nesprávnost některého výroku usnesení

  • lze použít nové skutečnosti a důkazy

ROZHODNUTÍ
- orgán může sám vyhovět, nedotkne-li se změna práv jiné strany trestního řízení
- pokud nevyhoví, předloží výše (policejní orgán státnímu zástupci, státní zástupce nadřízenému státnímu zástupci nebo soudu)
- o stížnosti rozhoduje do 5 dní (vazba, zákazy, zajištění)

  • nadřízený orgán přezkoumá
    a) správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a
    b) řízení předcházející napadenému usnesení.
  • pokud zruší, tak rozhodne sám ve věci, nebo uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, aby o věci znovu jednal a rozhodl
33
Q

Zahájení úkonů trestního řízení

A

ZÁHÁJENÍ
- O zahájení úkonů TŘ k objasnění a prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán TČ, sepíše policejní orgán neprodleně ZÁZNAM, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl
- K objasnění a prověření skutečností opatřuje policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu

ÚŘEDNÍ ZÁZNAM
- O obsahu vysvětlení, která NEMAJÍ povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Úřední záznam slouží ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede.
- Úřední záznam lze v řízení před soudem užít jako důkaz pouze za podmínek stanovených tímto zákonem. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah.

34
Q

Výslech jako svědka před a po zahájení TS

A

PROVĚŘOVÁNÍ
(1) Má-li výpověď osoby povahu NEODKLADNÉHO nebo NEOPAKOVATELNÉHO úkonu, policejní orgán ji vyslechne jako svědka za účasti soudce; soudce v takovém případě odpovídá za zákonnost provedení úkonu a k tomu cíli může do průběhu úkonu zasahovat.
(2) Jako svědka vyslechne i osobu MLADŠÍ 18 let a osobu, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její PSYCHICKÝ STAV pochybnosti.
(3) Jestliže lze předpokládat, že další prověřování trestního oznámení BUDE TRVAT DELŠÍ DOBU a hrozí ztráta důkazní hodnoty výpovědi, je možno vyslechnout jako svědka i osobu, jejíž výpověď má podle odůvodněného předpokladu ROZHODUJÍCÍ VÝZNAM pro zahájení trestního stíhání, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že by mohl být na takovou osobu pro její výpověď vyvíjen NÁTLAK, anebo hrozí z jiného důvodu, že bude ovlivněna její výpověď.

VYŠETŘOVÁNÍ
(1) Jestliže byly před zahájením trestního stíhání provedeny výslechy svědků a lze-li takový úkon opakovat, policejní orgán jej na návrh obviněného buď provede znovu a obviněnému nebo obhájci umožní, aby se takového úkonu účastnil, nebo jej poučí o právu domáhat se osobního výslechu takového svědka v řízení před soudem.
(2) Pokud výslechy těchto osob nebyly po zahájení trestního stíhání provedeny znovu, lze protokoly o jejich výslechu v hlavním líčení ČÍST nebo obrazové a zvukové záznamy pořízené o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení přehrát pouze podle § 211 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c); jinak lze pouze předestřít protokoly o jejich výslechu podle § 212.

ÚČAST OBHÁJCE
Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit.

Oznámí-li obhájce policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu nebo spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď, je policejní orgán povinen včas obhájci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit.

35
Q

Lhůta pro skončení prověřování a vyšetřování

A

Policejní orgán je povinen prověřit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin:

a) do 2 měsíců od jejich přijetí, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce, v níž se nekoná zkrácené přípravné řízení,
b) do 3 měsíců, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu, a
c) do 6 měsíců, jde-li o věc patřící v prvním stupni do příslušnosti krajského soudu.

Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování nejpozději:

a) do 2 měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce,
b) do 3 měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu
c) do 6 měsíců, pokud koná řízení v prvním stupni krajský soud

36
Q

Zahájení trestního stíhání

A

Nasvědčují-li prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného, pokud není důvod k odložení.

Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, který není uveden v usnesení o zahájení trestního stíhání, postupuje se ohledně tohoto skutku způsobem uvedeným v odstavci 1.

37
Q

Skončení vyšetřování

A

Uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému, jeho obhájci a poškozenému v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost upozorní obviněného, jeho obhájce a poškozeného nejméně 3 dny předem. Nepovažuje-li policejní orgán navrhované doplnění za nutné, odmítne je.

38
Q

Rozhodnutí v přípravném řízení

A

ODLOŽENÍ PŘED ZAHÁJENÍM TS:
(1) nejde-li o podezření z trestného činu
(2) je-li trestní stíhání nepřípustné
(3) je-li trestní stíhání neúčelné (bez významu vedle jiného trestu)
(4) účelu bylo dosaženo (písm. c) níže)

DOČASNÉ ODLOŽENÍ PŘED ZAHÁJENÍM TS:
- Jestliže to je třeba k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo jiného úmyslného trestného činu, anebo zjištění jejich pachatelů - na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva měsíce

POSTOUPENÍ JINÉMU ORGÁNU
- nejde o TČ, ale o skutek, který by mohl být posouzen jako přestupek nebo kárné provinění

ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
zastaví:
a) je-li nepochybné, že se nestal skutek
b) není-li tento skutek trestným činem
c) není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,
d) je-li trestní stíhání nepřípustné
e) obviněný nebyl pro nepříčetnost trestně odpovědný
f) zanikla-li trestnost činu

může zastavit:
a) je-li trest zcela bez významu vedle trestu, který již uložen byl nebo který ho podle očekávání postihne,
b) bylo-li o skutku již rozhodnuto jiným orgánem
c) jestliže vzhledem k významu, míře porušení, způsobu provedení činu a jeho následku, okolnostem za nichž byl čin spáchán a chování obviněného po spáchání činu, zejména snaze nahradit škodu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.

PŘERUŠENÍ
a) nelze pro nepřítomnost obviněného věc objasnit,
b) nelze obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud,
c) není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stíhání,
d) je-li obviněný dočasně vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení nebo je-li jeho trestní stíhání pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu dočasně nepřípustné,
e) jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o přestupku a dosud neuplynula lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém může být rozhodnutí o přestupku zrušeno,
f) byl-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn.

39
Q

obžaloba pro jiný TČ než v TS

A

OBŽALOBA
- Jestliže výsledky vyšetřování odůvodňují postavení obviněného před soud, SZ podá obžalobu
- Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání - míní-li státní zástupce skutek posuzovat jako jiný TČ, než jak ho posuzoval policejní orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování doplnit

40
Q

Spolupracující obviněný

A

PODMÍNKY
- V řízení o ZLOČINU může SZ v obžalobě nebo v dohodě o vině a trestu označit obviněného za spolupracujícího, jestliže obviněný:
a) OZNÁMÍ SZ skutečnosti, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech,
b) DOZNÁ se k činu, pro který je stíhán a
c) prohlásí, že SOUHLASÍ s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný,
a považuje-li SZ takové označení za potřebné vzhledem k povaze trestného činu, a to i s přihlédnutím k osobě obviněného a okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal a jaké následky svým jednáním způsobil.

CO TO ZNAMENÁ
- pokud spolupracující obviněný nespáchal TČ, který je závažnější než zločin, k jehož objasnění přispěl, jestliže se nepodílel jako organizátor nebo návodce na spáchání zločinu, k jehož objasnění přispěl, pokud jím nezpůsobil úmyslně těžkou újmu na zdraví nebo smrt a pokud nejsou důvody pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody, může SZ navrhnout upuštění od potrestání, pokud to považuje za nezbytné s ohledem na všechny okolnosti,

41
Q

předběžné projednání obžaloby

A

KDY?
Předseda senátu nařídí předběžné projednání obžaloby, má-li za to, že
a) věc patří do příslušnosti jiného soudu,
b) věc má být postoupena
c) jsou tu okolnosti odůvodňující zastavení trestního stíhání nebo jeho přerušení anebo okolnosti odůvodňující podmíněné zastavení trestního stíhání
d) skutek, který je předmětem obžaloby, bude třeba posuzovat podle jiného ustanovení trestního zákona, než podle kterého jej posuzuje obžaloba,
e) přípravné řízení nebylo provedeno podle zákona, neboť v něm byly závažným způsobem porušeny procesní předpisy, zejména ustanovení zajišťující právo obhajoby, a takové porušení procesních předpisů nelze napravit v řízení před soudem,
f) ve věci nejsou v potřebném rozsahu objasněny základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné ve věci rozhodnout, nebo
g) vzhledem k okolnostem případu by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, zejména navrhl-li takový postup státní zástupce nebo obviněný.

JAK
- v neveřejném zasedání

ROZHODNUTÍ
- TS zastaví, přeruší, předloží jinému ad výše
- nebo věc vrátí věc státnímu zástupci k došetření,

42
Q

Lze hlavní líčení konat bez obžalovaného?

A

V nepřítomnosti obžalovaného může se hlavní líčení provést, jen když lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného, a přitom:

a) obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a

b) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut a bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování

na to a na jiné následky nedostavení musí být obžalovaný v předvolání upozorněn.

(x) Hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného nelze konat, je-li obžalovaný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let.

V případech nutné obhajoby nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce.

43
Q

Rozhodnutí soudu v hlavním líčení

A

1) vrácení věci státnímu zástupci (je potřeba došetřit)
2) postoupení (k projednání není příslušný)
3) zastaví trestní stíhání (viz v přípravném řízení)
4) podmíněně zastaví trestní stíhání nebo rozhodne o schválení narovnání
5) přeruší trestní stíhání (viz v přípravném řízení) nebo nelze-li obžalovanému doručit předvolání

rozsudek: obžalovaný uznává vinným nebo zda se obžaloby zprošťuje.

zprostí:
a) nebylo prokázáno, že se stal skutek
b) v žalobním návrhu označený skutek není TČ
c) nebylo prokázáno, že skutek spáchal obžalovaný,
d) obžalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
e) trestnost činu zanikla.

44
Q

Veřejné a neveřejné zasedání

A

VEŘEJNÉ
- rozhodování o trestu a jeho výkonu
- rozhodování o řádných opravných prostředcích
- rozhodování o mimořádných opravných prostředcích
- rozhodování o předběžném projednání obžaloby

NEVEŘEJNÉ
- odmítnout odvolání proti rozsudku z formálních důvodů

45
Q

stížnost pro porušení zákona

A

Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona

Stížnost pro porušení zákona a dovolání podané v téže věci projedná Nejvyšší soud ve společném řízení

NEPŘÍPUSTNÁ
- proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná.

ROZHODNUTÍ
- Shledá-li Nejvyšší soud, že zákon porušen byl, vysloví rozsudkem, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon
- Byl-li však porušen zákon v neprospěch obviněného, zruší Nejvyšší soud zároveň s výrokem napadené rozhodnutí nebo jeho část, popřípadě též vadné řízení mu předcházející

46
Q

Obnova řízení

A

PODMÍNKY
- řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem
- vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru

NEPŘÍPUSTNOST
Obnova v neprospěch obviněného je vyloučena, jestliže
a) trestnost činu zanikla,
b) uplynula lhůta v délce jedné poloviny promlčecí doby trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání,
c) na čin se vztahuje rozhodnutí presidenta republiky, kterým nařídil, aby se v trestním stíhání nepokračovalo, nebo
d) obviněný zemřel.

KDO ROZHODUJE
- O návrhu na povolení obnovy rozhoduje soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě (zastavení, narovnání) / soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni

ŘÍZENÍ PO OBNOVĚ
- Vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem, rozhodne soud po právní moci usnesení, jímž spolu s povolením obnovy zrušil výrok o tomto trestu, neprodleně o vazbě.
- Byla-li povolena obnova jen ve prospěch obviněného,
a) doba od právní moci původního rozsudku do právní moci usnesení povolujícího obnovu se do promlčecí doby nezapočítává,
b) nesmí mu být novým rozsudkem uložen trest přísnější, než jaký mu byl uložen původním rozsudkem,
c) nepřekáží jeho smrt provedení dalšího řízení a trestní stíhání nelze zastavit proto, že obviněný zemře

47
Q

Zvláštní řízení

A

ŘÍZENÍ PROTI UPRCHLÉMU
- kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá
- zahajuje se doručením usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného obhájci. Nebyl-li mu obhájce zvolen, je třeba ho ustanovit.

VYKONÁVACÍ ŘÍZENÍ
- rozhodnutí souvisící s výkonem tohoto trestu činí okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává
- předseda senátu příslušné věznici zašle nařízení výkonu trestu a vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest ve stanovené lhůtě nastoupil
- Nebylo-li zjištěno, že je nebezpečný, nebo obava, že uprchne nebo se bude skrývat, a není tak dán důvod pro okamžité nařízení výkonu trestu odnětí svobody, může k nastoupení trestu poskytnout odsouzenému přiměřenou lhůtu, aby si mohl obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc
- ODKLAD na potřebnou dobu výkon trestu odnětí svobody, jestliže z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví.
- stižen těžkou nemocí, může předseda senátu výkon trestu na potřebnou dobu PŘERUŠIT.

PODMÍNĚNÉ ODSOUZENÍ
- Předseda senátu pravidelně, nejméně jednou za 6 měsíců, zjišťuje, zda podmíněně odsouzený vede řádný způsob života a dodržuje uložené přiměřené omezení nebo přiměřenou povinnost

48
Q

Děti a mladiství

A

POJMY
- mládež - děti a mladiství,
- dítě - osoba mladší 18 let
- mladistvý - ten, kdo v době spáchání provinění dovršil 15 rok a nepřekročil 18 rok

ODPOVĚDNOST MLADISTVÉHO
- mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný
- zánik účinná lítost - přečin (nepřesahující 5 let), jestliže mladistvý (a) po spáchání činu dobrovolně odstranil nebo napravil způsobený následek, anebo se o to pokusil, zejména nahradil způsobenou škodu, učinil opatření potřební k její náhradě nebo se jinak pokusil odčinit způsobené následky, + (b)
svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě a (c) čin neměl trvale nepříznivých následků pro poškozeného nebo pro společnost,
- promlčení tr. stíhání - kratší promlčecí lhůty (10 let, 5 let, 3 roky)

OPATŘENÍ
- u mladistvých opatření trojího druhu (výchovná, ochranná, trestní),
- u dětÍ mladších 15 let pouze výchovná povinnost, výchovné omezeni, napomenutí s výstrahou, zařazení do terapeut., psych. či jiného vhodného výchov, programu ve středisku výchov, péče,
dohled probačního úředníka, ochranná výchova)

VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ
a) dohled probačního úředníka,
b) probační program,
c) výchovné povinnosti (bydlet s rodičem, vykonat společensky prospěšnou činnost, splatit částku z prostředků, s nimiž sám nakládá, usilovat o vyrovnání s poškozeným, nahradit škodu)
d) výchovná omezení (nenavštěvovat určité akce, nestýkat se s určitými lidmi, neužívat návykové látky, neúčastnit se hazardních her, sázek)
e) napomenutí s výstrahou.

OCHRANNÁ OPATŘENÍ (ochranné léčeni, zabezpečovací detence, zabráni věci, zabráni části majetku)
- když nepostačuje uložení výchovných opatření a:
a) o výchovu není náležitě postaráno a nedostatek řádné výchovy nelze odstranit v rodině;
b) dosavadní výchova zanedbána, nebo
c) prostředí neposkytuje záruku náležité výchovy

TRESTNÍ OPATŘENÍ
- upuštění od uložení trestního opatření, pokud horní hranice nepřevyšuje S let, mladistvý spácháni lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě a:
a) projednání věci před soudem postačí k nápravě
b) dopustil se činu z neznalosti pr. předpisů, jež je omluvitelná (věk, rozumová vyspělost, prostředí) nebo
c) soud přijme záruku za nápravu mladistvého
- lze i podmíněně - zkušební doba až 1 rok

  • peněžité opatření - 10 - 365 denních sazeb, denní sazba činí 100 Kč - 5000 Kč
  • Trestní sazby odnětí svobody se snižují na 1/2, přičemž však horní hranice trestní sazby nesmí převyšovat 5 let a dolní hranice 1 rok
  • podmíněné zkušební doba na 1 rok až 3 léta

SPECIFIKA ŘÍZENÍ
- nutná obhajoba
- vazba - výjimečná aplikace, jiná délka trvání (2 M, u ZZTČ 6 M)
- nelze vydat trestní příkaz ani sjednat dohodu o vině a trestu
- další forma odklonu: odstoupení od TS - [1] provinění nepřevyšující 3 léta [2] z důvodu
chybějícího veřejného zájmu na dalším stíhání mladistvého a jestliže [3] TS není účelné a [4] potrestání není nutné k zabránění páchání dalších provinění

49
Q

Právnické osoby

A

PŘIČITATELNOST
(1) TČ spáchaným PO je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak
a) statutární orgán nebo jiná osoba, která je oprávněna za právnickou osobu jednat,
b) osoba ve vedoucím postavení, která u této PO vykonává řídící nebo kontrolní činnost
c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku, nebo
d) zaměstnanec při plnění pracovních úkolů

(2) Právnické osobě lze přičítat spáchání TČ:
a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v písm. a) až c), nebo
b) zaměstnancem na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů PO nebo osob uvedených v písm. a) až c) anebo proto, že orgány PO neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného předpisu nebo která lze spravedlivě požadovat, zejména povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami v odstavci 1 zabránila.

SPECIFIKA
- jen některé TČ
- účinná lítost se nevztahuje např. na pletichy v ms. řízeni, přijetí úplatku, podplácení nebo úplatkářství

TRESTY
a) zrušení právnické osoby,
b) propadnutí majetku,
c) peněžitý trest (denní sazba 1 000 Kč - 2mil Kč)
d) propadnutí věci,
e) zákaz činnosti,
f) zákaz držení a chovu zvířat,
g) zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži,
h) zákaz přijímání dotací a subvencí,
i) uveřejnění rozsudku.

+ ochranné opatření zabrání věci nebo zabrání části majetku