Obchod - insolvence Flashcards
Úpadek (definice, domněnky, hrozící úpadek)
(1) Dlužník je v úpadku, jestliže má
a) více věřitelů a
b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
c) tyto závazky není schopen plnit
(dále jen “platební neschopnost”).
(2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit peněžité závazky:
a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
(3) Má se za to, že dlužník podnikatel který vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků (dále jen „mezera krytí“) stanovený ve výkazu stavu likvidity podle prováděcího právního předpisu představuje méně než 1/10 výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod 1/10 jeho splatných peněžitých závazků. Výkaz musí být sestavený auditorem, znalcem nebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí.
(4) Dlužník, který je podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.
O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
Způsoby řešení úpadku + rozhodnutí
Rozhodnutím o způsobu řešení úpadku se rozumí,
a) jde-li o konkurs nebo o některý ze zvláštních způsobů řešení úpadku, rozhodnutí o prohlášení konkursu
b) jde-li o reorganizaci, rozhodnutí o povolení reorganizace a
c) jde-li o oddlužení, rozhodnutí o povolení oddlužení.
Účastníci a další subjekty IŘ (+ změny)
Účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku.
Účastníky řízení v incidenčních sporech jsou žalobce a žalovaný.
Vedlejší účastenství v incidenčních sporech je přípustné. Vstup do řízení a záměna účastníka řízení nejsou v insolvenčním řízení přípustné.
Nastane-li v průběhu IŘ skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do IŘ nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly.
Další procesní subjekty
- Státní zastupitelství - může podat opravný prostředek, které vstoupilo do insolvenčního řízení, do incidenčního sporu nebo do moratoria.
- Likvidátor dlužníka - vykonává působnost v rozsahu, v jakém nepřešla na insolvenčního správce
Kdy je ustanoven insolvenční správce (+ předběžný), změny
Insolvenční soud ustanoví insolvenčního správce nejpozději v rozhodnutí o úpadku.
Soud může ustanovit před rozhodnutím o úpadku předběžného správce. Předběžný správce má práva a povinnosti, které mu tento soud vymezí. Tato práva a povinnosti nemůže insolvenční soud vymezit v širším rozsahu, než v jakém náleží insolvenčnímu správci po rozhodnutí o úpadku.
Na schůzi věřitelů, která následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že správce odvolávají a ustanovují nového:
a) odvolání správce určeného v reorganizačním plánu - také na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přeměně reorganizace v konkurs. Přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně 1/2 všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek
- oddlužení, přijato, jestliže pro ně hlasovala 1/2 většina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše zároveň činí nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek.
Usnesení potvrzuje soud; nepotvrdí je pouze tehdy, nesplňuje-li insolvenční správce podmínky
Z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může soud na návrh správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat správce z funkce
IŘ: věřitelské orgány
Věřitelskými orgány jsou schůze věřitelů a věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů.
Schůzi věřitelů:
- svolává a řídí soud (z vlastní iniciativy, nebo na návrh).
- volba a odvolání členů věřitelského výboru.
- může vyhradit cokoli (usnesení 2/3 hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek).
Věřitelský výbor:
- Je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů povinna ustanovit věřitelský výbor
- nejméně 3 a nejvýše 7 členů
- vykonává působnost věřitelských orgánů s výjimkou věcí, které patří do působnosti schůze věřitelů nebo které si schůze vyhradila.
Je-li to možné, jmenuje insolvenční soud prozatímní věřitelský výbor tak, aby v něm byli zastoupeni zajištění i nezajištění věřitelé.
Věřitelský výbor zejména
a) dohlíží na činnost správce,
b) poskytuje správci podporu
c) uděluje správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování,
d) schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty,
e) může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené
f) může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem,
g) může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce,
h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem,
i) je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí.
IŘ: hlasovací právo
Vyžaduje se k prostá většina hlasů přítomných počítaná podle výše pohledávek; na 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas.
Věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, mohou v rozsahu popření hlasovat, usnese-li se na tom schůze věřitelů. Jestliže schůze nepřizná hlasovací právo, rozhodne o hlasovacím právu na jejich návrh insolvenční soud.
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nebo dlužníkem nemá vliv na hlasovací právo věřitelů.
Zahájení insolvenčního řízení (jak, kdo)
Zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, jinak se k němu nepřihlíží.
Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo věřitel; jde-li o hrozící úpadek, jen dlužník.
Podnikatel je povinen podat návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo měl dozvědět o úpadku (+zastaven výkon rozhodnutí nebo exekuce proto, že cena majetku nižší než závazky). Povinnost mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více, má tuto povinnost každá z nich. Osoba, která nepodala návrh, odpovídá věřiteli za škodu (rozdíl mezi zjištěnou výší pohledávky a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení obdržel).
Zahájení insolvenčního řízení oznámí soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel návrh. Má-li insolvenční soud důvodné pochybnosti o důvodnosti návrhu podaného věřitelem, rozhodne, že návrh ani jiné dokumenty v rejstříku nezveřejňují
Insolvenční návrh (náležitosti)
Podá-li insolvenční návrh dlužník:
a) seznam majetku včetně pohledávek s uvedením dlužníků
b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, nespojil-li s návrhem návrh na povolení oddlužení,
c) seznam svých zaměstnanců,
d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
Dlužník, který hodlá řešit úpadek oddlužením, musí připojit návrh na povolení oddlužení / návrh na povolení reorganizace.
Podá-li insolvenční návrh věřitel:
a) doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku
b) pokud vede účetnictví nebo daňovou evidenci, doloží pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo potvrzením auditora nebo daňového poradce, že o pohledávce účtuje
c) proti PO podnikateli zálohu 50 000 Kč, PO která není podnikatelem, nebo FO zálohu 10 000 Kč, toto neplatí pro zaměstnance a spotřebitele
Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
zveřejněním vyhlášky:
a) pohledávky týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou
b) zajištění lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených zákonem,
c) exekuci, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést
d) nelze uplatnit dohodu o srážkách ze mzdy
Dlužník je povinen zdržet se nakládání s majetkem, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (provoz závodu, platba výživného, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň. Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními jsou vůči věřitelům neúčinné.
stavění běhu lhůt, když je možné právo uplatnit jen přihláškou
Moratorium (kdy, jak, účinky)
Dlužník, který je podnikatelem, může do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení soudem, navrhnout soudu vyhlášení moratoria; toto právo nemá právnická osoba v likvidaci.
K návrhu připojí poslední účetní závěrku a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s vyhlášením moratoria souhlasí; podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být úředně ověřeny.
Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění a trvá po dobu uvedenou v návrhu na moratorium, nejdéle však 3 měsíce. Insolvenční soud může prodloužit o 30 dní.
Účinky
(1) Po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku.
(2) zůstávají zachovány účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
(3) mohou věřitelé uplatnit svá práva přihláškou pohledávky. Účinky těchto úkonů však nastávají až zánikem moratoria
(4) Závazky souvisící se zachováním provozu podniku vzniklé v posledních 30 dnech může dlužník hradit přednostně. Smlouvy na dodávky energií a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, nemůže druhý účastník smlouvy po dobu trvání moratoria vypovědět nebo od nich odstoupit pro prodlení dlužníka s placením.
Projednání insolvenčního návrhu a rozhodnutí o něm, odvolání
Vady
- neobsahuje náležitosti - odmítne do 7 dnů (nedává se výzva)
- chybí přílohy - 7 dní k doplnění
Zjevně bezdůvodný - odmítne a může uložit pokutu 500 000 Kč, nový po 6 měsících nejdříve
a) pohledávka, ke které se pro účely úpadku nepřihlíží,
b) návrh podaný opětovně a navrhovatel nesplnil povinnosti uložené předchozím rozhodnutím
c) zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka
d) záloha nebyla zaplacena
Zastavení:
- pro nedostatek podmínky řízení
Zamítne:
- nejsou-li splněny předpoklady
- nebylo osvědčeno, že navrhovatel a alespoň 1 další osoba má splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena pohledávka nebo její část v době 6 měsíců před podáním návrhu nebo po zahájení řízení.
(1) Nebyl-li odmítnut, lze rozhodnout bez jednání jestliže:
a) plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo
b) o něm lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
(2) Nařídí jednání o návrhu jiné osoby než dlužníka, závisí-li rozhodnutí na zjištění sporných skutečností o tom, zda dlužník je v úpadku. Dlužníku musí být vždy dána možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil.
Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.
Proti rozhodnutí na základě návrhu dlužníka není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o na základě návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno.
Co se děje po rozhodnutí o úpadku
Vždy:
- výzva, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě 2 měsíců
Oddlužení:
- správce vypracuje zprávu o přezkumu, zprávu pro oddlužení a předložit soupis majetkové podstaty
Ne oddlužení:
- svolá soud schůzi věřitelů tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců
- určí soud termín přezkumného jednání tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek
Účinky rozhodnutí o úpadku
Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku
1) Předběžná opatření trvají
2) Započtení přípustné, jestliže podmínky započtení byly splněny před rozhodnutím
3) Soudní a rozhodčí řízení - přerušují se, nelze rozhodnout, nelze zahájit řízení o pohledávkách a jiných právech
4) Jiná řízení (daňová, vklad práva k nemovitostem, mzdy) se nepřerušují
5) Exekuce - nelze nařídit nebo zahájit
Způsob řešení úpadku
Konkurs
- použije se, pokud není možné použít reorganizaci nebo oddlužení, nebo vyjde najevo, že v nich nelze pokračovat
- likvidační, pohledávky se poměrně uspokojují z výnosu zpeněžení majetku a neuspokojené části nezanikají
Oddlužení
- FO (podnikajícími i ne) a PO (jen ne podnikateli)
- sanační - plněním splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty
- vyžaduje alespoň schopnost hradit náklady řízení a průběžné výživné. Určitým kategoriím dlužníků (důchodci, mladiství) lze přiznat oddlužení ve zkrácené době oddlužení
Reorganizace
- sanační
Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku
Soud rozhodne hned s úpadkem
- dlužník podá návrh na povolení oddlužení
- dlužník s návrhem předloží reorganizační plán přijatý alespoň 1/2 všech zajištěných věřitelů a 1/2 všech nezajištěných věřitelů,
- pokud zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením
Jinak rozhodne do 3 měsíců, nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů
- schůze může též přijmout usnesení o řešení konkursem nebo reorganizací - soud podle toho rozhodne
Incidenční spory
Incidenční spor se projedná a rozhodne na návrh podaný v rámci insolvenčního řízení u soudu; má povahu žaloby. Soud rozhoduje rozsudkem ve věci samé; o smíru usnesením.
Incidenční spory jsou:
a) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek,
b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5,
c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela,
d) spory na základě odpůrčí žaloby,
e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem,
f) spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu,
g) spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem,
h) další spory, které zákon označí jako spory incidenční.
Postavení věřitelů a jejich pohledávek
Věřitelé, kteří pohledávky uplatňují podáním přihlášky:
- rozvrhem při konkursu
- plněním reorganizačního plánu
- plněním při oddlužení
Zajištění věřitelé:
- zpeněžení věci
- pro pořadí je rozhodující doba vzniku zástavního práva
Pohledávky za majetkovou podstatou - uspokojují se v plné výši kdykoli po úpadku.
a) odměna správce, likvidátora, členů věřitelského výboru,
b) náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení
c) daně, poplatky
Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou - taky se uspokojují v plné výši kdykoli po úpadku.
a) pracovněprávní pohledávky,
b) náhradu škody způsobené na zdraví,
c) pohledávky Úřadu práce za náhradu mzdy, náhradní výživné
d) pohledávky věřitelů na výživném
Neuspokojují se:
a) úroky, pokud přirostly nebo se staly splatné až po úpadku,
b) pohledávky z darovacích smluv,
d) mimosmluvní sankce postihující, s výjimkou penále za nezaplacení daní,
e) smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku,
f) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení.
