Ochrana u daní Flashcards
Odvolání
U KOHO
u správce daně, jehož rozhodnutí je napadeno
LHŮTA
- do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí (obecně správa 15)
- nemá odkladný účinek
- Do doby, než je rozhodnutí o odvolání vydáno, může odvolatel odvolání měnit, doplňovat nebo vzít zpět (x SŘ k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve)
KDY NELZE
- Proti rozhodnutí označenému jako výzva
POSTUP 1. INSTANCE
a) rozhodne o odvolání sám, pokud mu v plném rozsahu vyhoví a toto rozhodnutí není v rozporu s vyjádřením příjemců - AUTOREMEDURA
b) rozhodne o odvolání sám, pokud mu vyhoví pouze částečně a ve zbytku je zamítne a toto rozhodnutí není v rozporu s vyjádřením příjemců, nebo
c) odvolání zamítne a zastaví odvolací řízení, pokud je podané odvolání nepřípustné nebo bylo podáno po lhůtě
POSTUP ODVOLACÍHO ORGÁNU
a) Odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. Odvolací orgán však není návrhy odvolatele vázán, a to ani v případě, že v odvolání neuplatněné skutečnosti ovlivní rozhodnutí v neprospěch odvolatele ( x SŘ: Odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem.)
b) Směřuje-li odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek, zkoumá odvolací orgán pouze dodržení zákonných podmínek použití tohoto způsobu stanovení daně, jakož i přiměřenosti použitých pomůcek.
c) může provádět dokazování k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení, anebo toto doplnění nebo odstranění vad uložit správci daně, který napadené rozhodnutí vydal, se stanovením přiměřené lhůty. Provádí-li odvolací orgán dokazování, seznámí před vydáním rozhodnutí o odvolání odvolatele se zjištěnými skutečnostmi a důkazy, které je prokazují, a umožní mu, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřil, popřípadě navrhl provedení dalších důkazních prostředků. Obdobně postupuje odvolací orgán i v případě, kdy dospěje k odlišnému právnímu názoru, než správce daně prvního stupně, a tato změna by ovlivnila rozhodnutí v neprospěch odvolatele
Odvolací orgán
a) napadené rozhodnutí změní,
b) napadené rozhodnutí zruší a zastaví řízení, nebo
c) odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.
Správní žaloba
KDO
- nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
- veřejný ochránce práv, jestliže k jejímu podání prokáže závažný veřejný zájem.
LHŮTA
- 2 měsíce,
- ve lhůtě musí uplatnit alespoň jeden žalobní bod, aby jeho žaloba byla projednatelná, jinak má být odmítnuta. O další žalobní body lze podanou žalobu rozšířit jen ve lhůtě pro její podání (Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.)
KDY NELZE
nepřípustnost:
a) nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky
b) jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci,
c) je-li jediným jejím důvodem tvrzená nicotnost rozhodnutí, nedomáhal-li se žalobce vyslovení nicotnosti v řízení před správním orgánem,
d) směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí,
e) domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno = kompetenční výluky
a) které nejsou rozhodnutími,
b) předběžné povahy,
c) jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem,
d) jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,
e) o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání nebo jiné činnosti,
f) jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon.
POSTUP
- autoremedura - dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil.
zruší:
a) pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí,
b) proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění,
c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Kasační stížnost
LHŮTA
- 2 týdny, zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
- Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody.
Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
DŮVODY
a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky
b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost (i nepřezkoumatelnost)
c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen
d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé,
e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
NEPŘÍPUSTNOST
- ve věcech volebních; to neplatí, jde-li o porušení pravidel financování volební kampaně
- jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu
- proti rozhodnutí:
a) jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno NSS; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem NSS,
b) jímž se pouze upravuje vedení řízení, nebo
c) které je podle své povahy dočasné.
Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, NSS nepřihlíží.
NEPŘIJATELNOST
- ve věcech mezinárodní ochrany svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. K přijetí usnesení je třeba souhlasu všech členů senátu. Usnesení nemusí být odůvodněno.
ÚČASTNÍCI
- stěžovatel a všichni, kdo byli účastníky původního řízení. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
POSTUP
- poskytne všem možnost vyjádřit se k jejímu obsahu a vyžádá spisy správního orgánu a krajského soudu
- O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnosti jednání.
- vázán rozsahem kasační stížnosti; to neplatí, je-li na napadeném výroku závislý výrok, který napaden nebyl, nebo je-li rozhodnutí správního orgánu nicotné (to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné)
ROZSUDEK
- rozsudkem zruší rozhodnutí krajského soudu a věc mu vrátí k dalšímu řízení
- může sám podle povahy věci rozhodnout
a) o zrušení rozhodnutí správního orgánu nebo vyslovení jeho nicotnosti
b) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části; anebo
c) o ochraně ve věcech místního nebo krajského referenda.
Mimořádné
NÁVRH NA POVOLENÍ OBNOVY
- do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodech (x SŘ: do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí)
- podává u správce daně, který ve věci rozhodl v 1. stupni, nařídí správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni
NAŘÍZENÍ OBNOVY
- obnovené řízení ve věci provede správce daně, který ve věci rozhodoval v 1. stupni
a) vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být uplatněny a mohly mít podstatný vliv
b) rozhodnutí bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu anebo dokladu obsahujícího nepravdivé údaje, křivé výpovědi svědka nebo nepravdivého znaleckého posudku,
c) rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem, nebo
d) rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky a příslušný orgán veřejné moci o ní dodatečně rozhodl jinak způsobem, který má vliv na toto rozhodnutí a jemu předcházející řízení.
nařízení obnovy řízení
PŘEZKUM ROZHODNUTÍ
Správce daně z moci úřední nařídí přezkoumání rozhodnutí, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, se nepřihlíží.
Přezkoumání rozhodnutí lze nařídit, pokud neuplynula lhůta
a) pro stanovení daně, jde-li o rozhodnutí o stanovení daně,
b) pro placení daně, jde-li o rozhodnutí vydané v řízení při placení daní,
c) 3 let ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, jde-li o jiné rozhodnutí
x správní řízení 2 měsíce, max 1 rok od PM
x NENÍ PŘÍPUSTNÉ v SŘ
- udělen souhlas k právnímu jednání
- povolen vklad práva k nemovitosti
- rozhodnuto ve věci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře.
- rozhodnutí vydaná v přezkumném řízení
Zásady
Zásada zákonnosti
Zásada zákonnosti je zakotvena již na ústavní úrovni, když Listina základních práv a svobod stanoví, že daně a poplatky lze ukládat pouze na základě zákona.
Obecně tato zásada vyjadřuje vázanost postupů správce daně právními předpisy. Správce daně je tedy povinen postupovat v souladu se zákony, ale i dalšími obecně závaznými právními předpisy. Vzhledem k tomu, že součástmi právního řádu se rozumí též mezinárodní a evropské předpisy, musí se správce daně řídit i jejich obsahem.
Zásada legální licence
Správce daně může činit pouze to, co je mu zákonem povoleno, je tedy oprávněn vyžívat svou pravomoc v rozsahu, v němž mu ji ukládá zákon. Není možné, aby správce daně výkladem rozšiřoval své pravomoci nad rámec zákona nebo uplatňoval svou pravomoc k jiným než svěřeným účelům. Je povinen v rámci správního uvážení postupovat objektivně a nestranně.
Zásada přiměřenosti
Dle zásady přiměřenost správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy osob zúčastněných na správě daní, tedy měl by volit při správě daní takové prostředky, které budou osoby zúčastněné co nejméně zatěžovat, ale zároveň jimi lze účinně dosáhnout cílů daňového řízení.
Například při volbě způsobu vymáhání nedoplatku na dani by měl správce daně zvolit takový způsob, kterým bude dosaženo zaplacení nedoplatku, ale zároveň s co nejmenšími náklady, které ponese daňový subjekt – dlužník.
Zásada procesní rovnosti
Zásada procesní rovnosti stanoví, že osoby zúčastněné na správě daní mají před správcem daně rovná práva a povinnosti. Správce daně tak musí vůči nim postupovat nediskriminačním způsobem a nestranně. Žádný z daňových subjektů nemůže mít jakékoliv výhodnější postavení, třebaže jsou mezi jednotlivými daňovými subjekty faktické rozdíly (např. v majetku).
Zásada součinnosti
Zásada součinnosti zakotvuje, že osoby zúčastněné na správě daní a správce daně by měli spolupracovat a vycházet si vzájemně vstříc. Součinnost osob zúčastněných na správě daní je nezbytná ve všech fázích řízení. V případě, že osoba zúčastněná nebude spolupracovat, může jí být ze strany správce daně uložena i pořádková pokuta.
Zásada poučovací a slyšení ve věci
Správce daně je povinen umožnit osobám zúčastněným na správě daní uplatňovat jejich práva. Správce daně má tedy umožnit, aby mohl daňový subjekt svá práva realizovat (př. například umožnit nahlížení do spisu).
Aby mohly osoby zúčastněné na správě daní svá práva uplatňovat, musí se jim dostat ze strany správce daně poučení. Správce daně musí daňové subjekty přiměřeně poučit o jejich právech a povinnostech, stanoví-li to zákon nebo je-li to vzhledem k povaze úkonu nezbytné (např. má-li podání daňového subjektu vady, správce daně jej o tom poučí a umožní mu ve lhůtě vady podání opravit.)
Zásada vstřícnosti a slušnosti
Správce daně by měl podle této zásady vycházet osobám zúčastněným na dani v rámci možností vstříc. Úřední osoby jsou povinny vyvarovat se nezdvořilostí.
V případě, že se úřední osoby chovají nevhodně, lze na takové chování reagovat stížností dle § 261 daňového řádu. Taková stížnost nesmí jít k újmě stěžovatele. Správce daně je povinen stížnost prošetřit a vyřídit ji do 60 dnů od jejího doručení.
Zásada rychlosti řízení
Dle této zásady by měl správce daně postupovat tak, aby v řízení nedocházelo ke zbytečným průtahům. Ostatně, i tato zásada má oporu již v ústavním pořádku a rozvíjí tzv. princip dobré správy.
Daňové řízení by mělo trvat jen po dobu nezbytně nutnou k naplnění jeho účelu. Na druhou stranu, rychlost řízení by se neměla odrážet na kvalitě a způsobovat v řízení procesní nedostatky.
Proti případné nečinnosti se osoba zúčastněná na dani může bránit v souladu s ust. § 38 daňového řádu tím, že dá podnět k orgánu nadřízenému správci daně, který je nečinný. Nadřízený orgán musí takový podnět prověřit, a v případě, že je důvodný, přikáže „nečinnému“ správci daně, aby sjednal nápravu, případně sám věc může převzít.
Zásada hospodárnosti a procesní ekonomie
Zásada hospodárnosti stanoví, že správce daně by si měl v daňovém řízení počínat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. K tomu daňový řád a další předpisy stanoví správci daně nástroje. Příkladem bude oprávnění spojovat řízení, případně činit některé úkony pro různá řízení společně. Nikdy však nesmí vést takový postup ke krácení práv daňového subjektu.
Zásada volného hodnocení důkazů
Správce daně je dle této zásady oprávněn posoudit veškeré důkazy dle své vlastní úvahy. Nejsou tedy stanovena pro hodnocení důkazů žádná pravidla, například že některé důkazy mají přednost před jinými, vyšší důkazní sílu apod. Správce daně musí zvážit, zda je důkazů dostatek, jaké je případně nutné doplnit, posoudit pravdivost předložených důkazů a další tak, aby byl co nejlépe prokázán skutkový stav.
Ovšem, i v případě této zásady se musí správce daně vyvarovat libovůli. Všechny důkazy a jejich hodnocení musí v rozhodnutí řádně odůvodnit tak, aby bylo jeho uvážení a následné rozhodnutí přezkoumatelné.
Zásada legitimního očekávání
Zásada legitimního očekávání tvoří mantinely pro zásadu volného hodnocení důkazů. Správce daně sice hodnotí důkazy dle vlastní vůle, nicméně musí při svém rozhodování dbát, aby ve stejných případech se stejnými skutkovými okolnostmi nevznikaly nedůvodné rozdíly. V případech skutkově podobných či dokonce stejných nesmí správce daně rozhodovat rozdílně. Tím dochází rovněž k aplikaci zásady rovnosti.
Správce daně by měl při rozhodování vycházet ze znalosti právních předpisů, jejich odborných výkladů, ale také z ustálené rozhodovací praxe a judikatury správních soudů, což by jej mělo stálost rozhodování ulehčit.
Zásada materiální pravdy
Zásada materiální pravdy znamená, že správce daně posuzuje právní jednání dle jeho skutečného obsahu, nikoliv dle jeho formálního označení.
Zásada neveřejnosti a mlčenlivosti
Ustanovení § 9 odst. 1 daňového řádu stanoví, že správa daní je neveřejná. Právě zásada neveřejnosti je jednou ze základních zásad daňového řízení.
Neveřejnost správy daní je nezbytnou pro její fungování, měla by totiž zajistit, že daňové subjekty si mohou být jisty, že údaje zůstanou nepřístupné veřejnosti a budou použity jedině pro správu daní.
Právě z tohoto důvodu je zásada neveřejnosti úzce navázána na zásadu mlčenlivosti. Všechny úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány povinností mlčenlivosti o všem, co se v rámci daňového řízení dozvěděly o poměrech jiných osob. Povinnost mlčenlivosti úřední osoby nezaniká ani, když úřední osoba nebude již nadále u správce daně zaměstnána.
Daňový řád však stanoví výjimky ze zásady mlčenlivosti. Porušení povinnosti mlčenlivosti se nevztahuje zejména na:
informace veřejně známé či dostupné z informačních systémů veřejné správy (např.: obsazení orgánů právnické osoby, účetní závěrky či údaje o vlastnictví nemovitých věcí z katastru nemovitostí)
zobecněné informace, z nichž nevyplývá, koho se týkají – příkladem mohou být modelové příklady pro pedagogické účely v anonymizované podobě.
Prakticky se zásada neveřejnosti také promítá do podoby ústních jednání, která nejsou na rozdíl od trestního či civilního soudního řízení, veřejnosti přístupná.
Zásada oficiality a zásada vyhledávací
Dle těchto zásad je správce daně povinen neustále zjišťovat předpoklady pro vznik či trvání povinností zúčastněných osob v daňovém řízení.
Primárně by základem zjištění daně mělo být tvrzení daňového subjektu, nicméně pokud ten tak neučiní, nebo jinak nedodrží svou zákonem uloženou povinnost, musí správce daně zahájit a vést řízení z moci úřední tak, aby cíle daňového řízení byly naplněny.
Zásada, dle níž je správce daně oprávněn nakládat s osobními i jinými údaji pro potřeby správy daní
Vzhledem k tomu, že se správce daně při plnění svých pravomocí v rámci daňového řízení nevyhne shromažďování osobních údajů, zakotvuje poslední zásada zmocnění k jejich shromažďování. Připomínáme, že obecně je tato problematika upravena v rámci GDPR – tedy Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a dále zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů). Ty se samozřejmě uplatní i při správě daní. Správce daně je ale oprávněn shromažďovat jen údaje nutné ke správě daní.
