Daňový řád

Question 1

Co je to správa daně a daňové tvrzení

Answer 1

Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.

a) řádné daňové tvrzení, a to daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování,
b) dodatečné daňové tvrzení, a to dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování.

Question 2

Místní příslušnost, změny, spory, delegace a atrakce

Answer 2

PRAVIDLA
(1) FO trvalý pobyt občana nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo určit, tak místo na území České republiky, kde se FO převážně zdržuje. PO sídlo.
(2) Je-li předmětem daně nemovitá věc, je ke správě daní místně příslušný správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází.
(3) U poplatků, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu, je místně příslušným správcem daně orgán veřejné moci, který je příslušný k provedení tohoto úkonu.

ZMĚNA
Dojde-li ke změně místní příslušnosti, správce postoupí spis a vyrozumí o tom daňový subjekt.

SPORY
- rozhoduje správce, který je jim nadřízen. Není-li takový, určí ministerstvo nebo jiný ústřední orgán

DELEGACE, ATRAKCE
Na žádost subjektu nebo z podnětu správce může nadřízený delegovat místní příslušnost na jiného správce daně, jestliže je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti; proti rozhodnutí ve věci delegace nelze uplatnit opravné prostředky.

Nadřízený správce může věc převzít:
a) jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti,
b) za účelem zjednání nápravy v rámci ochrany před nečinností podřízeného správce daně,
c) jde-li o rozhodnutí ve věci, které bude mít zásadní dopad i do řízení s jinými daňovými subjekty.

Proti rozhodnutí podle nelze uplatnit opravné prostředky.

Question 3

Zástupce

Answer 3

a) zákonný zástupce fyzické osoby nebo opatrovník

b) ustanovený zástupce (nemá plnou procesní způsobilost ani zástupce nebo opatrovníka, je-li sporné, kdo je k tomu oprávněn, osobě neznámého pobytu, stižené přechodnou duševní poruchou)

c) zmocněnec (nejde-li o daňového poradce nebo advokáta, tak zmocněnec není oprávněn zvolit si dalšího zmocněnce, s výjimkou zmocněnce pro doručování)

d) společný zmocněnec (Vzniká-li více daňovým subjektům společná daňová povinnost, jsou povinny si zvolit)

e) společný zástupce (Pokud tak neučiní ani na výzvu správce daně, ustanoví jim správce daně společného zástupce)

Question 4

Plátcova pokladna, odborný konzultant

Answer 4

POKLADNA
- organizační jednotka plátce daně, kde dochází k vybírání, srážení nebo zajištění daně, kde jsou
k tomu uloženy potřebné doklady, a stanoví tak zvláštní daňový zákon
- je pro ni místně příslušným správcem daně
ten správce daně, v jehož obvodu územní působnosti je umístěna.
- používá se při správě povinností plátce daně z příjmů ohledně srážkové daně a daně z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti

ODBORNÝ KONZULTANT
(1) Osoba zúčastněná na správě daní si může k jednání přibrat odborného konzultanta.
(2) Pokud odborný konzultant maří jednání, může správce daně, nevede-li nebo nevedlo-li by k nápravě ani uložení pořádkové pokuty, rozhodnutím vyloučit odborného konzultanta z dalšího jednání.

Odborný konzultant je osoba, kterou si může přibrat k jednání před správcem daně daňový
subjekt nebo jeho zástupce, a to zejména z důvodu pomoci v právních nebo jiných
odborných otázkách. Odborný konzultant není zástupcem daňového subjektu, jeho účast
slouží daňovému subjektu či jeho zástupci pro konzultaci otázek, k nimž nemá daňový
subjekt potřebné znalosti; má pouze právo spoluúčasti na jednání, nemůže vystupovat
samostatně a nemusí dokládat svou odbornost.

Question 5

Nejkratší lhůta, prodloužení

Answer 5

Lhůtu kratší než 8 dnů lze stanovit jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé.

PRODLOUŽENÍ
(1) Správce povolí ze závažného důvodu na žádost prodloužení lhůty stanovené správcem, pokud byla žádost podána před jejím uplynutím; za stejných podmínek lze prodloužit i lhůtu zákonnou, pokud tak stanoví zákon.
(2) Správce daně vyhoví 1. žádosti o prodloužení, nejde-li o lhůtu stanovenou zákonem, a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá.
(3) Nevydá-li správce rozhodnutí do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, platí, že žádosti bylo vyhověno.
(4) Správce daně může prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
(5) Lhůtu nelze prodloužit, jde-li o lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva.
(6) Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky.

Question 6

Ochrana před nečinností

Answer 6

Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna dát podnět nadřízenému správci v případě, že správce nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože
a) marně uplynula zákonem stanovená lhůta, v níž měl správce daně provést úkon,
b) neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu při správě daní obvyklá, nebo
c) nevydal rozhodnutí bezodkladně poté, co došlo k shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí

Nejsou-li splněny podmínky, lze podnět dát, jestliže správce daně nevydal rozhodnutí, ačkoli uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy byl učiněn vůči osobě, která podala podnět, nebo touto osobou poslední úkon v řízení, kterého se předpokládaná nečinnost týká.

Question 7

Do vlastních rukou se doručují písemnosti, pokud

Answer 7

a) je den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty stanovené právním předpisem nebo rozhodnutím správce daně,

b) tak stanoví zákon, nebo

c) tak určí správce daně.

Question 8

Neúčinnost doručení a na

Answer 8

NEÚČINNOST DORUČENÍ
(1) Adresát, který si ze závažného a předem nepředvídatelného důvodu nemohl uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může požádat správce daně, který písemnost doručil, o vyslovení neúčinnosti doručení.
(2) Žádost je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se adresát s doručovanou písemností skutečně seznámil, nejpozději však do 6 měsíců od doručení.
(3) Shledá-li správce daně žádost důvodnou, vysloví neúčinnost doručení, jinak žádost zamítne; písemnost se pak považuje za doručenou dnem oznámení rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení.

NAVRÁCENÍ V PŘEDEŠLÝ STAV
(1) Navrácením v předešlý stav se rozumí prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě, nebo povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit.
(2) Požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá.
(2) Správce daně povolí ze závažného důvodu navrácení lhůty stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně. Žádost musí být podána do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty.
(4) Navrácení lhůty v předešlý stav nelze povolit, pokud od posledního dne zmeškané lhůty uplynul více než 1 rok, nebo pokud jde o lhůtu
a) pro stanovení daně,
b) pro placení daně, nebo
c) pro podání daňového tvrzení.

Question 9

Protokol a úřední záznam

Answer 9

PROTOKOL (o ústních podáních a jednáních)
a) předmět jednání,
b) místo jednání,
c) časový údaj o začátku a skončení jednání,
d) označení správce a úřední osoby
e) určení osob, které se úkonu zúčastnily,
f) vylíčení průběhu jednání,
g) označení listin odevzdaných při jednání nebo podstatný obsah listin předložených k nahlédnutí,
h) poskytnutá poučení a vyjádření poučených osob,
i) návrhy osob nebo jejich výhrady proti obsahu protokolu,
j) vyjádření správce k uplatněným návrhům nebo výhradám.

Součástí protokolu jsou rozhodnutí vyhlášená při jednání

(1) Není-li protokol hlasitě diktován, je nutno jej před podepsáním hlasitě přečíst a zapsat v něm, že se tak stalo, a dále uvést, co bylo před podpisem protokolu opraveno nebo jinak změněno
(2) Správce daně zaznamená všechna vyjádření k protokolované věci, návrhy a výhrady vznesené osobami zúčastněnými na protokolovaném jednání a své stanovisko k nim.
(3) Po vyznačení všech návrhů, výhrad, vyjádření k nim, oprav či změn v protokolu, které musí být opět hlasitě přečteny, pokud nebyl protokol hlasitě diktován, podepíší protokol osoby zúčastněné na protokolovaném jednání a úřední osoba.
(4) Odepření podpisu a důvody tohoto odepření se v protokolu zaznamenají.

ÚŘEDNÍ ZÁZNAM
(1) O důležitých úkonech při správě daní, které nejsou součástí protokolu, sepíše správce daně úřední záznam, ve kterém zachytí skutečnosti, které mají vztah ke správě daní, zjištěné zejména z ústních sdělení, oznámení, poznámek, obsahů telefonických hovorů a jiných spisových materiálů.
(2) Úřední záznam podepíše úřední osoba, která ho vyhotovila, s uvedením časového údaje, kdy došlo k jeho vyhotovení; to neplatí, je-li úřední záznam vyhotoven úřední osobou elektronicky způsobem umožňujícím její identifikaci a zjištění změny obsahu úředního záznamu.

Question 10

Nahlížení do spisů, obsah vyhledávávací části

Answer 10

Daňový subjekt je oprávněn u správce daně nahlédnout do částí spisu týkajících se jeho práv a povinností, které označí, s výjimkou části vyhledávací

Do vyhledávací části spisu se zakládají
a) písemnosti, které mohou být uplatněny v řízení jako důkazní prostředek, jestliže by jejich zpřístupnění daňovému subjektu zmařilo nebo ohrozilo cíl správy daní, účel úkonu nebo ohrozilo objektivnost důkazu,
b) písemnosti, které mohou být použity při stanovení daně jako pomůcky, jejichž zpřístupnění daňovému subjektu by ohrozilo zájem jiného daňového subjektu nebo jiných osob zúčastněných na správě daní,
c) úřední záznamy nebo protokoly o podaných vysvětleních, pokud nejsou použity jako pomůcky,
d) písemnosti sloužící výlučně pro potřeby správce daně.

Písemnosti zakládané do části vyhledávací podle písm. a) lze v této části ponechat nejdéle do provedení hodnocení důkazů. Jde-li o důkazní prostředky, které jsou uplatněny v rámci daňové kontroly, lze je v části vyhledávací ponechat nejdéle do sdělení dosavadního výsledku kontrolního zjištění.

Question 11

Vyhledávací činnost

Answer 11

(V rámci vyhledávací činnosti správce daně
a) ověřuje úplnost evidence či registrace subjektů,
b) zjišťuje údaje týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné zjištění, stanovení a placení daně,
c) shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy v rozsahu podle § 9 odst. 3,
d) opatřuje nezbytná vysvětlení (každý je povinen, ale podané vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek)
e) provádí místní šetření.

Question 12

Místní šetření

Answer 12

právo na přístup na pozemky, do každé provozní budovy, místnosti a místa, včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, k účetním záznamům nebo jiným informacím, a to i na technických nosičích dat,

povinnost poskytnout potřebnou součinnost

Při místním šetření může správce daně zajistit věci, které mohou sloužit jako důkazní prostředek, je-li důvodná obava, že by později nebylo možné příslušný důkazní prostředek provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.

Question 13

Daňová kontrola (obecně, opakování, práva a povinnosti, výstup, ukončení)

Answer 13

OBECNĚ
(1) je zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly.
(2) Předmětem jsou daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení. Kontrolu lze provádět společně pro více daňových řízení týkajících se jednoho daňového subjektu.
(3) Daňová kontrola se provádí u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější.
(4) Správce daně předmět daňové kontroly prověřuje ve vymezeném rozsahu. Rozsah daňové kontroly lze v jejím průběhu rozšířit nebo zúžit doručením oznámení o změně.
(5) Oznámení doručované v souvislosti s daňovou kontrolou neobsahuje odůvodnění a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky.

OPAKOVÁNÍ
(1) pouze tehdy, pokud:
a) správce zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce uplatněny v původní kontrole a které zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanovené daně nebo tvrzení daňového subjektu; takto lze daňovou kontrolu opakovat pouze v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem nebo důkazům, nebo
b) daňový subjekt učiní úkon, kterým mění svá dosavadní tvrzení; takto lze daňovou kontrolu opakovat pouze v rozsahu, který odpovídá změně dosavadního tvrzení daňového subjektu.
(2) Správce daně uvede důvody pro opakování daňové kontroly v oznámení o zahájení nebo o změně rozsahu daňové kontroly.

PRÁVA DS
a) být přítomen jednání se svými zaměstnanci nebo dalšími osobami, které vykonávají jeho činnosti,
b) předkládat důkazní prostředky nebo navrhovat provedení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici,
c) vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně.

POVINNOSTI
a) zajistit vhodné místo a podmínky
b) poskytnout informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oprávněních jednotlivých zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících jeho činnost a o uložení účetních záznamů a jiných informací; to neplatí pro nepodnikající fyzické osoby,
c) předložit důkazní prostředky prokazující tvrzení,
d) umožnit jednání s kterýmkoliv zaměstnancem nebo jinou osobou, která vykonává jeho činnosti,
e) nezatajovat důkazní prostředky

VÝSTUP
(1) Pokud vyplývá, že na jeho základě dojde k vydání rozhodnutí o stanovení daně, správce daně sdělí daňovému subjektu tento výsledek a současně mu stanoví přiměřenou lhůtu pro případné vyjádření.
(2) Daňový subjekt může v rámci vyjádření
a) vznést výhradu k výsledku kontrolního zjištění,
b) podat návrh na doplnění dosavadního výsledku kontrolního zjištění.
(3) Ukončena doručením oznámení o ukončení kontroly, k němuž je přiložena zpráva, obsahuje:
a) odkaz na oznámení o zahájení, popřípadě oznámení o změně rozsahu daňové kontroly, a
b) konečný výsledek kontrolního zjištění, včetně
1. hodnocení zjištěných důkazů,
2. stanoviska správce k vyjádření subjektu k výsledku dosavadního kontrolního zjištění.
(4) Pokud z konečného výsledku nevyplývá, že v dané věci dojde k vydání rozhodnutí o stanovení daně, je vyměřovací nebo doměřovací řízení ukončeno doručením oznámení o ukončení daňové kontroly, nejedná-li se o řízení, které bylo zahájeno podáním daňového tvrzení.
(5) Dojde-li ke stanovení daně výlučně na základě výsledku daňové kontroly, může správce daně doručit rozhodnutí o stanovení daně spolu s oznámením o ukončení daňové kontroly.

Question 14

Postup k odstranění pochybností

Answer 14

OBECNĚ
(1) Má-li správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového tvrzení nebo jiné písemnosti předložené daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností.
(2) Ve výzvě správce daně uvede své pochybnosti způsobem, který umožní daňovému subjektu, aby se k nim vyjádřil, neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil, nepravdivé údaje opravil nebo pravdivost údajů prokázal a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností.
(3) Ve výzvě daňovému subjektu stanoví správce daně lhůtu k odstranění pochybností, která nesmí být kratší než 15 dnů, a poučí ho o následcích spojených s neodstraněním pochybností nebo nedodržením stanovené lhůty.

VÝSTUP
(1) O průběhu postupu k odstranění pochybností sepíše správce daně podle povahy svého úkonu protokol nebo úřední záznam, ve kterém uvede vyjádření nebo důkazní prostředky, na jejichž základě považuje pochybnosti za zcela nebo zčásti odstraněné, a případné důvody přetrvávajících pochybností.
(2) Nedošlo-li k odstranění pochybností a výše daně nebyla prokázána dostatečně věrohodně, sdělí správce daně daňovému subjektu výsledek postupu k odstranění pochybností. Daňový subjekt je oprávněn do 15 dnů ode dne, kdy byl seznámen s dosavadním výsledkem postupu k odstranění pochybností, podat návrh na pokračování v dokazovaní spolu s návrhem na provedení dalších důkazních prostředků.
(3) Neshledá-li správce daně důvody k pokračování v dokazování, vydá do 15 dnů ode dne, kdy daňový subjekt podal návrh na pokračování v dokazování, rozhodnutí o stanovení daně.
(4) Neposkytne-li daňový subjekt potřebnou součinnost k odstranění pochybností, může správce daně stanovit daň podle pomůcek.

Question 15

Pomůcky a sjednání daně

Answer 15

(1) Nesplní-li daňový subjekt při dokazování jím uváděných skutečností některou ze svých zákonných povinností, a v důsledku toho nelze daň stanovit na základě dokazování, správce daně stanoví daň podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. Uplatnění tohoto postupu při stanovení daně se uvede ve výroku rozhodnutí.

(2) Stanoví-li správce daně daň podle pomůcek, přihlédne také ke zjištěným okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro daňový subjekt, i když jím nebyly uplatněny.

(3) Pomůckami jsou zejména
a) důkazní prostředky, které nebyly správcem daně zpochybněny,
b) podaná vysvětlení,
c) porovnání srovnatelných daňových subjektů a jejich daňových povinností,
d) vlastní poznatky správce daně získané při správě daní.

Question 16

Náklady řízení

Answer 16

(1) Náklady řízení nese příslušný správce daně, s výjimkou nákladů na vymáhání nedoplatků a nákladů, které vznikly osobě zúčastněné na správě daní, nebo ke kterým byla osoba zúčastněná na správě daní povinna.

(2) Pokud se na výzvu správce daně zúčastní řízení třetí osoba, náleží jí náhrada účelně vynaložených hotových výdajů a ušlého výdělku, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; to platí i pro náklady vzniklé při vyhledávací činnosti. Jde-li o právnickou osobu, náleží jí úhrada účelně vynaložených nákladů, zejména hotových výdajů a mzdových prostředků.

Question 17

Opravné prostředky (řádné, mimořádné, dozorčí)

Answer 17

ŘÁDNÉ - odvolání nebo rozklad
- nelze proti výzvě (k uplatnění práva nebo splnění povinností)
- do 30 dnů
- nemá odkladný účinek
a) rozhodne o odvolání sám, pokud mu vyhoví a toto není v rozporu s vyjádřením příjemců
b) odvolací orgán přezkoumá vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. Odvolací orgán však není návrhy odvolatele vázán, a to ani v případě, že v odvolání neuplatněné skutečnosti ovlivní rozhodnutí v neprospěch odvolatele.
c) odvolací orgán rozhodnutí změní, zruší a zastaví řízení, nebo zamítne a potvrdí

MIMOŘÁDNÉ - návrh na povolení obnovy řízení
- do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodech
- podává u správce daně, který ve věci rozhodl v 1. stupni, nařídí správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni
- obnovené řízení ve věci provede správce daně, který ve věci rozhodoval v 1. stupni
a) vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být uplatněny a mohly mít podstatný vliv
b) rozhodnutí bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu anebo dokladu obsahujícího nepravdivé údaje, křivé výpovědi svědka nebo nepravdivého znaleckého posudku,
c) rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem, nebo
d) rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky a příslušný orgán veřejné moci o ní dodatečně rozhodl jinak způsobem, který má vliv na toto rozhodnutí a jemu předcházející řízení.

DOZORČÍ - nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí.

Správce daně z moci úřední nařídí přezkoumání rozhodnutí, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, se nepřihlíží.

Přezkoumání rozhodnutí lze nařídit, pokud neuplynula lhůta
a) pro stanovení daně, jde-li o rozhodnutí o stanovení daně,
b) pro placení daně, jde-li o rozhodnutí vydané v řízení při placení daní,
c) 3 let ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, jde-li o jiné rozhodnutí

Question 18

Registrační povinnost

Answer 18

vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani

• povinnost změnu oznámit do 15 dnů
• rozhodne o registraci do 30 dnů od podání přihlášky
• subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, přidělí správce daně DIČ

Question 19

Závazné posouzení

Answer 19

Správce daně vydá subjektu na žádost rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků, které pro něj vyplynou z daňově rozhodných skutečností již nastalých nebo očekávaných.

Výrok obsahuje časový i věcný rozsah závaznosti vydaného rozhodnutí.

Rozhodnutí se stává neúčinným:
a) pokud došlo ke změně zákonné úpravy,
b) pro posouzení daňových důsledků, které nastaly ve zdaňovacím období, jehož běh započal po uplynutí 3 let ode dne

Question 20

Daňové řízení (účel, druhy)

Answer 20

za účelem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady a končí splněním nebo jiným zánikem daňové povinnosti, která s touto daní souvisí

dílčí řízení:
a) nalézací
1. vyměřovací, při němž dochází k vyměření daně,
2. doměřovací, při němž dochází k doměření daně,
b) při placení daní
1. o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky,
2. o zajištění daně,
3. exekuční,
c) o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v rámci daňového řízení.

Question 21

Vyměřovací řízení

Answer 21

Řádné daňové tvrzení
- je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván
- Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení
- Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
- Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období.
- Hlášení se podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení. Pokud je s hlášením spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání hlášení.
- Vyúčtování se podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

OPRAVNÉ
Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nebo vyúčtování může daňový subjekt nahradit daňové přiznání nebo vyúčtování, které již podal, opravným daňovým přiznáním nebo opravným vyúčtováním.

VYMĚŘENÍ
- Daň lze vyměřit na základě daňového přiznání nebo vyúčtování, nebo z moci úřední.
- Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru.

Question 22

Doměřovací řízení

Answer 22

Daň lze doměřit na základě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, nebo z moci úřední

Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, DODATEČNÉ daňové PŘIZNÁNÍ nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit.

Do uplynutí lhůty pro podání vyúčtování nebo do doby, než správce daně pravomocně stanoví za určitá období daň plátci daně k přímé úhradě, je plátce daně povinen podat k již podanému hlášení NÁSLEDNÉ HLÁŠENÍ, pokud zjistí, že dosud ohlášené údaje nebyly správné

Question 23

Rozhodnutí o stanovení daně (čím, do kdy)

Answer 23

Správce daně v nalézacím řízení stanoví daňovému subjektu daň rozhodnutím o stanovení daně, které se označuje jako
a) platební výměr, jde-li o vyměření daně,
b) dodatečný platební výměr, jde-li o doměření daně, nebo
c) hromadný předpisný seznam, stanoví-li tak jiný zákon.

Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.

Byla-li před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn.

+ Daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let.

Question 24

Pořadí úhrady daně

Answer 24

(1) Úhrada daně se na osobním daňovém účtu použije na úhradu splatných daňových pohledávek postupně podle těchto skupin:
a) nedoplatky na dani a splatná daň,
b) nedoplatky na příslušenství daně,
c) vymáhané nedoplatky na dani,
d) vymáhané nedoplatky na příslušenství daně.

Question 25

Přeplatek - co s ním?

Answer 25

(1) Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o
a) vrácení vratitelného přeplatku,
b) použití vratitelného přeplatku na úhradu
1. nedoplatku jiného daňového subjektu u téhož nebo jiného správce daně,
2. zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky,
c) převod vratitelného přeplatku na jiný osobní daňový účet u téhož nebo jiného správce daně.

Question 26

Posečkání

Answer 26

(1) Na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední může správce daně povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky (dále jen „posečkání“),
a) pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,
b) pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,
c) pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,
d) není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo
e) při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

(2) Správce daně rozhodne o žádosti o posečkání do 30 dnů ode dne jejího podání.

Question 27

Námitka

Answer 27

(1) Proti úkonu správce daně při placení daní, nejde-li o rozhodnutí, u kterého zákon připouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděla. Vyrozumívá-li správce daně osobu zúčastněnou na správě daní o úkonu při placení daní, proti němuž lze uplatnit námitku, poučí ji současně o možnosti jejího uplatnění.

Question 28

Zajištění daní

Answer 28

Je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz.

Správce daně může zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku daňového subjektu k zajištění jím neuhrazené daně za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. K ujednání dlužníka a věřitele podle občanského zákoníku, které vylučuje postoupení pohledávky jinému, se přitom nepřihlíží.

Nedoplatek je povinen uhradit také ručitel, pokud mu zákon povinnost ručení ukládá a pokud mu správce daně ve výzvě sdělí stanovenou daň, za kterou ručí, a současně jej vyzve k úhradě nedoplatku ve stanovené lhůtě; kopie rozhodnutí o stanovení daně je přílohou této výzvy.

Daň lze zajistit prostřednictvím placení záloh, jestliže daň není ještě známa a neuplynul-li den její splatnosti. Povinnost platit daň prostřednictvím záloh stanoví zákon.

Question 29

Exekuční titul

Answer 29

(1) Exekučním titulem je
a) výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní,
b) vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění, nebo
c) vykonatelný zajišťovací příkaz.

Question 30

Sankce

Answer 30

POKUTA ZA OPOŽDĚNÉ TVRZENÍ
Pokud nepodá daňové nebo dodatečné přiznání a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši
a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně

PENÁLE
Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši
a) 20 %, je-li daň zvyšována

ÚROK Z PRODLENÍ
výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.

ÚROK Z POSEČKANÉ ČÁSTI
odpovídá polovině úroku z prodlení

Question 31

Odvolání v DŘ - lhůta, doplnění

Answer 31

Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí.

Odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak.

Do doby, než je rozhodnutí o odvolání vydáno, může odvolatel odvolání měnit, doplňovat nebo vzít zpět.

Question 32

ochrana proti vyměření daně

Answer 32

ODVOLÁNÍ

Správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno.

a) rozhodne o odvolání sám, pokud mu v plném rozsahu vyhoví a toto rozhodnutí není v rozporu s vyjádřením příjemců rozhodnutí podle § 111 odst. 4, AUTOREMEDURA
b) rozhodne o odvolání sám, pokud mu vyhoví pouze částečně a ve zbytku je zamítne a toto rozhodnutí není v rozporu s vyjádřením příjemců rozhodnutí podle § 111 odst. 4, nebo
c) odvolání zamítne a zastaví odvolací řízení, pokud je podané odvolání nepřípustné nebo bylo podáno po lhůtě

Postup odvolacího orgánu

a) Odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. Odvolací orgán však není návrhy odvolatele vázán, a to ani v případě, že v odvolání neuplatněné skutečnosti ovlivní rozhodnutí v neprospěch odvolatele.
b) Směřuje-li odvolání proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek, zkoumá odvolací orgán pouze dodržení zákonných podmínek použití tohoto způsobu stanovení daně, jakož i přiměřenosti použitých pomůcek.
c) V rámci odvolacího řízení může odvolací orgán provádět dokazování k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení, anebo toto doplnění nebo odstranění vad uložit správci daně, který napadené rozhodnutí vydal, se stanovením přiměřené lhůty. Provádí-li odvolací orgán v rámci odvolacího řízení dokazování, seznámí před vydáním rozhodnutí o odvolání odvolatele se zjištěnými skutečnostmi a důkazy, které je prokazují, a umožní mu, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřil, popřípadě navrhl provedení dalších důkazních prostředků. Obdobně postupuje odvolací orgán i v případě, kdy dospěje k odlišnému právnímu názoru, než správce daně prvního stupně, a tato změna by ovlivnila rozhodnutí v neprospěch odvolatele

OPĚT AUTOREMEDURA Dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil.

SPRÁVNÍ ŽALOBA

a) do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno zamítavé rozhodnutí o opravném prostředku
b) ve lhůtě pro podání žaloby musí uplatnit žalobce alespoň jeden žalobní bod, aby jeho žaloba byla projednatelná, jinak má být odmítnuta podle § 37 odst. 5 s. ř. s. O další žalobní body lze podanou žalobu rozšířit jen ve lhůtě pro její podání (Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.)

Question 33

ZÁSADY DAŇOVÉHO ŘÍZENÍ

Answer 33

Základní zásady daňového řízení vztahují se tedy na celou oblast správy daní, nikoliv pouze na daňové řízení. Správce daně je povinen tyto zásady respektovat při své činnosti bez výjimky. Výčet není taxativní (zásada úředního jazyka, zásada zákazu přenosu daňové povinnosti, zásada priority práva EU). Konkrétní ustanovení DŘ je pak nutno interpretovat s ohledem na tyto zásady

o zásada legality – správce daně postupuje v souladu se zákonem a jinými právními předpisy.
o zásada zneužití pravomoci (enumerativnosti státních pretenzí) – SD může uplatňovat svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena
o zásada proporcionality – SD volí takové prostředky, které rozumným způsobem šetří práva DS a třetích osob a přílišně je nezatěžovat a zároveň dosáhnout cíle daně, kterým je správné zjištění a stanovení daně. Musí existovat opodstatněný vztah proporcionality mezi použitými prostředky a sledovanými cíli. Obvykle se vyskytuje u správního uvážení – několik možností, nutnost volby té, která osoby zúčastněné na SD nejméně zatěžuje
o zásada procesní rovnosti – osoby zúčastněné na správě daní mají rovná procesní práva a povinnosti. Zákaz zvýhodňování nebo znevýhodňování. Nezaměňovat s (ne)rovností mezi DS a SD – zde vztah nadřízenosti a podřízenosti
o zásada součinnosti, zásada poučovací a vstřícného přístupu – důraz na klientský přístup a vzájemná kooperace mezi DS a SD. Povinnost SD postupovat v úzké součinnosti s DS při vyžadování plnění jejich povinností. Poučení – přiměřené poučení o P a PO, je-li to vzhledem k úkonu potřebné či stanoví-li to zákon (poučení o možnosti podat opravný prostředek)
o zásada rychlosti a procesní ekonomie – SD dbá na to, aby nevznikaly neodůvodněné průtahy. Procesní ekonomie – aby nikomu nevznikaly neodůvodněné náklady, hospodárnost postupu – SD může konat úkony pro různá řízení společně, využít institutu dožádání, když svědek žije na druhém konci republiky, atp.
o zásada volného hodnocení důkazů - na základě této zásady hodnotí správce daně všechny provedené důkazy podle své úvahy, a to každý́ důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlíží ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo – ať už je to ve prospěch, či v neprospěch daňového subjektu. Vnitřní přesvědčení správce daně – musí to být logický a odůvodněný postup opřený o příslušné zákonné ustanovení. Důkazní břemeno – SD popírá unesení břemene pouhým konstatováním, že neunesl = špatně, musí náležitě odůvodnit
o zásada legitimního očekávání – DS se může domáhat toho, aby SD dodržoval aplikovanou správní praxi. SD dbá na to, aby při rozhodování stejných či podobných případech nevznikaly nedůvodné rozdíly. ÚS – legitimní očekávání je jedním z atributů právního státu
o zásada materiální pravdy – objektivní prokázání všech relevantních skutečností, které v závěru budou směřovat k naplnění cíle správy daní. Zákaz simulovaných úkonů (důkazní břemeno – správce daně)
o zásada neveřejnosti a mlčenlivosti – správa daní je neveřejná + povinnost úředních osob a osob zúčastněných na správě daní zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly
o zásada dvojinstančnosti
o zásada oficiality / dispoziční

Question 34

může správce daně jednat přímo se subjektem?

Answer 34

Zastupování zástupcem nevylučuje, aby správce daně v případech, kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná, jednal se zastoupeným přímo, nebo aby ho vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený je povinen výzvě správce daně vyhovět. O tomto jednání nebo výzvě správce daně bezodkladně vyrozumí zástupce.

Question 35

Kasační stížnost (důvody, nepřípustnost, nepřijatelnost, účastníci, náležitosti, odkladný účinek, řízení, rozsudek)

Answer 35

Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen “stěžovatel”) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.

DŮVODY
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené
a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení,
b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost,
c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce,
d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé,
e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

NEPŘÍPUSTNOST
Kasační stížnost ve věcech volebních je nepřípustná; to neplatí, jde-li o řízení ve věcech porušení pravidel financování volební kampaně.
Kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.
Kasační stížnost je dále nepřípustná proti rozhodnutí,
a) jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu,
b) jímž se pouze upravuje vedení řízení, nebo
c) které je podle své povahy dočasné.
Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

NEPŘIJATELNOST
Jestliže kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. K přijetí usnesení je třeba souhlasu všech členů senátu. Usnesení nemusí být odůvodněno.

ÚČASTNÍCI
Účastníky řízení o kasační stížnosti jsou stěžovatel a všichni, kdo byli účastníky původního řízení.
Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

NÁLEŽITOSTI, LHŮTA
Kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.
Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
Byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, předá ji tento soud bez zbytečného odkladu Nejvyššímu správnímu soudu se soudním, případně též se správním spisem.

ODKLADNÝ ÚČINEK
Kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
Kasační stížnost proti rozsudku vydanému v řízení ve věcech porušení pravidel financování volební kampaně má odkladný účinek.

Řízení před Nejvyšším správním soudem
Má-li kasační stížnost vady, avšak není zjevně opožděná nebo podaná tím, kdo k jejímu podání zjevně není oprávněn, zajistí Nejvyšší správní soud jejich odstranění. Nejsou-li důvody pro jiný postup, Nejvyšší správní soud doručí kasační stížnost ostatním účastníkům řízení a osobám zúčastněným na řízení, poskytne jim možnost vyjádřit se k jejímu obsahu a vyžádá spisy správního orgánu a krajského soudu, který napadené rozhodnutí vydal, popřípadě opatří další podklady potřebné pro rozhodnutí.
O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnosti jednání.
Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem kasační stížnosti; to neplatí, je-li na napadeném výroku závislý výrok, který napaden nebyl, nebo je-li rozhodnutí správního orgánu nicotné.
Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [§ 103 odst. 1 písm. c)] nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné [§ 103 odst. 1 písm. d)], jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné.
Ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.

ROZSUDEK
Dospěje-li Nejvyšší správní soud k tomu, že kasační stížnost je důvodná, rozsudkem zruší rozhodnutí krajského soudu a věc mu vrátí k dalšímu řízení, pokud ve věci sám nerozhodl způsobem podle odstavce 2; jestliže již v řízení před krajským soudem byly důvody pro zastavení řízení, odmítnutí návrhu nebo postoupení věci, rozhodne o tom současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu Nejvyšší správní soud. Není-li kasační stížnost důvodná, Nejvyšší správní soud ji rozsudkem zamítne.
Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu, a pokud již v řízení před krajským soudem byly pro takový postup důvody, současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu může sám podle povahy věci rozhodnout
a) o zrušení rozhodnutí správního orgánu nebo vyslovení jeho nicotnosti
b) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části; anebo
c) o ochraně ve věcech místního nebo krajského referenda.
Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti. Rozhodl-li Nejvyšší správní soud současně o odmítnutí návrhu, zastavení řízení, o postoupení věci nebo způsobem podle odstavce 2, rozhodne i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí krajského soudu.
Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí