9B Politická Práva V LZPS - subjekty, Obsah, Omezení, Záruky Flashcards
Co jsou to politická práva ?
Jsou to práva zaručena ústavou, která umožňují občanům účastnit se na rozhodování o veřejných záležitostech. Jsou založena na principu svobody a rovnosti, osobní nezávislosti tady autonomie, politického sebeurčení a práva na politickou spoluúčast – participaci.
Kde jsou politická práva upravena ( v LZPS)?
V hlavě II, oddílu 2 - Politická práva (čl. 17-23)
Systematika : stanoven objekt ( co zaručuje), Kdo je subjektem, jaké jsou podmínky a omezení + absolutní zákazy.
Obecná charakteristika politických práv
Spjata s klíčovými prvky moderního demokratického státu – reprezentativní demokracie, volební právo, pluralita, soutěž politických stran.
- Umožní fyzické osobě účast na správě veřejných věcí, účastnit se formování státních orgánů a uskutečňováním státní moci.
- Vychází z principu suverenity lidu, i zde se promítá princip rovnosti – a rovný přístup k veřejný funkcí.
- Musí být vykonávána osobně: představují totiž oprávnění – možnost aktivního konání – status aktivus. Pouze jednou svoboda projevu, všude jinde právo: čl. 17 odst. 5 výslovně povinnost – státních / samosprávných orgánů
- žádné není v režimu čl.41 odst. 1 tedy domáhat se jen v mezích prováděcího zákona – a zase domáhat přímo z listiny základních práv a svobod, ale za je omezit zákonem – trochu složitější úhlavního práva (nelze izolované, podmínky také zákonem).
Subjekty politický práv
Subjekty jsou především občané, – a úzká vazba na stát a (jen občané: založit politickou stranu, zpráva VV: AVP: PVP: přístup k veřejným funkcím, pravdu na odpor).
Proces evropské integrace – např. komunální volby i cizinci s trvalým pobytem, když je MS( AVP i PVP).
Cizinci, kteří jsou občané jiných států EU – právo volit na území ČR do evropského parlamentu – musí mít bydliště alespoň 45 dní trvalý pobyt nebo přechodné bydliště v ČR.
Doplňující podmínky stanovené zákonem: věk, způsobil způsobilost: právo často realizované jen ve společenství s ostatními.
Některá politická práva mají i PO – např. právo sdružovací.
Článek 44 – některé subjekty jsou z výkonu vyloučeny:
Soudci a Prokurátoři – zákon může omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost právo zakládat politické strany a zdržovat se v nich.
Zaměstnancům státní správě a územní samosprávy – zákon může omezit zprávu na podnikání a jinou hospodářskou činnost, právo zakládat politické strany a sdružovat se v nich, právo na stávku.
Příslušníci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil – zákon může omezit právo na podnikání a na hospodářskou činnost, právo zakládat politické strany a sdružovat se v nich, právo na stávku, právo petiční shromažďovací, právo na odbory.
Povolání bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví – zákon může on že trávu stávky.
Obsah politických práv
Svoboda projevu a právo na informace čl. 17: nepřípustnou cenzury: plno státních orgánů a orgánů územní samosprávy poskytovat informace o své činnosti: asi omezen zákonem, kdy opatření demokratické společnosti nezbytná.
Petiční právo článek 18: ve všech věcí veřejného / společného zájmu: peticí nelze zasahovat do nezávislosti soudců: peticí se nesmí vyzívat k porušování základních práv a svobod zaručených listinou.
Shromažďovací právo čl. 19: lze omezit jen jednali se o ochranu základních práv a svobod druhých – shromáždění nesmí mít formu podmíněné povolením orgán veřejné správy – shromáždění se jen oznamují!
Sdružovací právo čl. 20 právo sdružovat se ve spolcích a jiných sdružení: zakládat politické strany a hnutí: výkon lze omezit zákonem: politické stranya hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu.
Volební právo čl. 21 právo podílet se na veřejné správě (aktivně – přímo nebo pasivně – svobodnou volbu svých zástupců): volby se musí konat pravidelně: volební právo je všeobecné a rovné a vykonává si tajným hlasováním: občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.
Svobodná soutěž politických sil čl. 22 – limit pro zákonodárce – úprava musí umožňovat svobodnou soutěž politických sil viz také čl. 5 ústavy, Síly – širší pojem například 1 000 000 chvilek pro demokracii strany.
Právo na odpor čl. 23 – krajní prostředek: jen pokud je činnost ústavních orgánu znemožněna… Proti vnitřnímu vnějšímu nebezpečí – při odstraňování demokratického řádu lidských práv a základních svobod založeného listinu základních práv a svobod.

Omezení politických práv
Obecná rovina Článek 4 – meze za podmínek listiny zákonem.
Všechny politická práva kromě práva podílet se na správě VV mají podmínky / jsou omezitelná + krizový zákon: právo shromažďovací.
Jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytné + další důvody (například ochrana práva druhých bezpečnost státu, veřejná bezpečnost ochrana veřejného zdraví a mravnosti, ochrana veřejného pořádku majetku nebo předcházení trestním činů).
Absolutní zákazy – cenzura je nepřípustná: zasahovat peticí do nezávislosti soudu: peticemi se nesmí vyžívat k porušování základních základních práv a svobod zaručených listinou: shromáždění nesmí být podmíněno povolení orgánu veřejné správy, politické strany a hnutí jsou oddělené od státu.
Mimořádně stavy – při vyhlášení mimořádného stavu musí vláda vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují a které povinnosti se ukládají.
Konkretizace v zákonodárství: existují komplexní běžné zákony zaměřené na jednotlivá práva: zmatek ve volebních + roztříštěnost realizace svobody projevu a právo na informace.

Co je to soutěž politických sil?
Viz článek 22: zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. <– Musí umožňovat zákonná úprava (= Článek 9 odst. 2 + konkretizuje Článek 9 odst. 3 ústavy).
Petiční právo ( vysvětli pojem petice a jak je upravená v LZSP)
Slovo petice vychází ze slova pětistovku = žádat:
Dnes chápáno jako specifická forma svobody projevu a nástroj pro sezení jiných práv a svobod.
Petice je žádost nebo prosba jedné/ více osob takzvaných patentů, aby orgánů státní moci v rámci svých svěřených pravomocí dal požadované svolení, napravo škodu, či jinak jednal
Má ho každý! Bez omezení věku, svéprávnosti.
Listina základních práv a svobod hlava II oddíl 2 čl. 18 petiční právo je zaručeno, ve věcech veřejného a jiného zájmu má každý právo sám nebo s jinými obracet se na státní orgány nebo orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. (2)Petice zasahovat do nezávislosti soudu (3)Nesmí se jimi vyzývat k porušování základních práv zaručených listinu základních práv a svobod
Čl 44 - zákon může omezit petiční právo příslušníků bezpečnostních sborů / ozbrojených sil pokud souvisí s výkonem služby.
Prameny petičního práva
LZPS článek 18
Zákon o právu petičního 85/1995 Sb.
Byl vydán ještě před přijetím listiny – občan se vykládá jako každý článek 42 odst. 3) PO pokud je to v souladu s cíli činnosti, ne právnická osoba veřejného práva – adresáti petic.
Petice: jednotlivý občan/ petiční výbor si zvolí zástupce – nemusí se někde hlásit, petiční výbor není právnická osoba. Státní orgány jsou povinny petici přijmout alternativně od 5 dnů postoupit příslušnému orgánu, posoudit její obsah a do 30 dnů odpovědět – nemusí se jí ale řídit!
Dále tento zákon upravuje náležitosti petice: musí být písemná. Jméno, příjmení a bydliště toho, kdo jí podává výbor / jedince / organizace.
Musí z ní být zřejmé, čeho chce dosáhnout. Podpisový arch: jméno, příjmení, bydliště a podpis. Když chybí text musí být označen + kdo se stavil.
Ten kdo sbírat podpisy / předává je úřadu je povinen dodržovat zákon o ochraně osobních údajů – shromažďovat údaje v souladu se stanovení účelem – nemůže získané údaje předávat jiným osobám/ subjektům než orgánu, kterému je petice určena.
Zákon 90/1995 Sb. O jednacím řádu PS -
Petice se doručí petičnímu výboru – posoudí náležitosti – příslušný orgán rozhodne jestli vyslechne pisatele a jestli o tom uvědom příslušného ministra / vedoucího úřad ústředního orgánu státní správy: po šetření orgán vyrozumí toho kdo petici podal uvede stanovisko k obsahu.
Zákon 107 / 1990 ordinací v řádu senátu. Petice se doručí petičnímu výboru – zkontroluje náležitosti – postoupí orgánu senátu, kterému náleží – ten rozhodne, jestli vyslechne pisatele petice / jestli o tom uvědomí vládu… – Vyrozumění podavatele – uvede stanovisko k obsahu a způsobu vyřízení.
Je-li petice podepsaná minimálně 10 000 osobami, na pořád nejbližší schůze senátu (po provedení příslušného šetření): zástupce petičního výboru má přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě.
Zvláštní případy použití petic
Petice podporující kandidáta
- Senát 1000
- Prezident 50 000 (nutno uvádět navíc r.č.)
Zakládání politické strany
Petiční právo v rozhodnutích ÚS
Nečinnost státního orgánu při projednávání petice nelze považovat za zásah do základních práv a sobota – protože Listina základních práv a svobod zaručený po právu podání petice viz I.US 21 / 1994 –
- později už uvádí, že je povinnost reagovat (viz II.US 20 / 1998)
Petiční právo v EU
Zaručeno LZP EU - Každý občan má petiční právo k EP
Shromažďovací právo
LZSP: Hlava II- oddíl 2- čl.19
- Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
- Tato tato práva lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, ochrany veřejného pořádku, zdraví, mravnosti majetku nebo bezpečnost státu. Shromáždění nesmí být podmíněna povolením orgánu veřejné správy – není v režimu povolovacím, ale ohlašovacím.
- Subjektem je dle listiny základních práv a svobod každá fyzická osoba: iniciátoři mohou být i právnické osoby: přítomnost více lidí na jednom místě: průvody také shromážděním.
= Slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí,vyjádření postuju a stanovisek.
Je ústavní chráněná jen jeli pokojná!
Shromáždění mohou být podle judikatury nejvyššího správního soudu minimálně dvě osoby. Záleží na účelu a intenzitě vzájemné interakce.
Úprava shromažďovacího práva
Čl. 19 LZPS
Zákon o právu shromažďovacím 84/1990 Sb.
Působnost vykonávají obecní úřady (v Praze magistrát): pověřený obecní úřady, pokud představuje obec, krajské úřady, MV České republiky.
Svolavatel : občan starší 18 let: PO se sídlem v ČR: skupina osob.
Písemné oznámení příslušném úřadu ne dřív než 6 měsíců předem ale minimálně 5 dní předem – úřad může povolit kratší dobu v odůvodněných případech: úřad může navrhnout jinou dobu a místo: stanovit podmínky konání.
Nemusí se oznamovat:
v obydlích: uzavřených prostorách:
PO pro členy:
náboženské shromáždění (v kostele, v modlitebně nebo procesní pouť).
Náležitosti: účel: den, místo, doba zahájení, předpokládaná doba ukončení – pokud se koná na veřejné místě, počet účastníků. Opatření k zajištění souladu se zákonem – počet pořadatelů a jejich označení. Pokud je to průvod pak trasu. Jméno, příjmení narození, adresu pořadatele, kontaktní mail / telefon + zástupce. Souhlas vlastníka pozemku – pokud není na veřejné místě.
Povinnost svolatele: být přítomen, řídit shromáždění: dávat pokyny pořadatelům, ukončuje jej, součinnost úřady.
Úřad může
- navrhnout, aby se konalo na jiném místě nebo v jinou dobu. - Vyslat zástupce a sledovat průběh udělat pokyny k zajištění účelu, případně rozpustit vyžadují li to okolnosti na místě / povaha / rozsah shromáždění - může takto postupovat zástupce úřadu / policista. - Stanovit podmínky pro konání - Jestli se mají na stejném místě aby stejnou dobu konat dvě shromáždění a nedošlo mezi svolateli k dohodě. - Zakázat, když ohlášení účel směřuje (judikatura připouští zákaz, i když se ohlášen účel liší od domnělého skutečného). K popírání / omezování osobních / politických práv pro podezřelá kritéria. K násilí nebo hrubé neslušnosti. K porušování ústavy a zákon. Zakázat na místech, kde hrozí nebezpečí pro zdraví – úřad navrhne jiné místo.
- Rozpustit – koná se, ačkoli bylo zakázáno / nastaly okolnosti odůvodňující zakázaný / účastníci páchají trestnou činnost a nezdařilo se zjednat nápravu. Do 3 dnů od oznámení zákaz / rozpuštění žaloba ve správním soudnictví: krajský soud – podat do 15 dnů, soud do 3 dnů rozhodne.
Omezení shromáždění
Zákaz 100m od jednání ÚS (§25Zús), v blízkosti budov Parlamentu ( vymezeno v příloze shromažďovacího zákona)
LZPS: opatření nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých / veřejného pořádku / zdraví, mravnosti
Omezení čl. 44 - pro příslušníky bezpečnostních sborů a ozbrojených sil v souvislosti s výkonem služby
Přestupky pořadatele shromáždění
- svolání bez ohlášení
- pořádání zakázaného shromáždění
- porušení povinnosti vydávat pokyny k zajištění řádného průběhu bezpečnosti
- porušení povinnosti pořád o pomoc úřad/ policii
Přestupky účastníků shromáždění
- neuposlechnutí pořádkovými opatření svolatele
- neoprávněné stěžování účastníkům přístup na shromáždění
- pokud má účastník střelnou zbraň/pyrotechniky/podobné předměty
- zakrytý obličej
Judikatura NSS
Křišťálová noc I a II
Pochod pravicivých extrémistů 10.11 židovským městem -> 1. Rozsudek připustil možnost zákazu shromáždění pro závaznost nejen oznámeného, ale i skutečného účelu shromáždění ( odvozeno od osoby svolatele, data a místa konání) 2. Rozsudek výklad potvrdil -> ale uvalil na obecní úřad důkazní břemeno.
Ptačí potok: NSS fyzická přítomnost. Min. 2 FO: na určitém místě v daný čas: homogenní uskupení: vzájemná interakce: musí tam být nějaký politický cíl.
Právo sdružovat se v listině a jeho záruky
Právo veřejně se sdružovat za účelem vytvářím, šíření a prosazování idejí.
Jedním ze základních práv moderní demokratické společnosti.
Je provázaný se shromažďovacím ránem, neboť obě tyto práva jsou považovány za neoddělitelnou součástí bude projevu.
Kategoricky se řadí k politickým právu – hraje významnou roli při vytvářením veřejného mění.
Sdružovací právo předpokládá možnost vytvářet společenský takzvaná nestátní sdružení – zájmové spolky a organizace, ale i politické strany, církve, odbory apod. – zároveň i možnost do těchto spolku vstupovat a vystupovat z nich.
Posláním spolku je uspokojovat a chrání zájmy svých členů – nevytváření zisku podnikání jen jako vedlejší činnost pro financování činnosti spolku ani neusilují o podílu na výkonu státní moci.
Dva aspekty: pozitivní (právo zdržovat) X negativní(právo nezadružovat se – nikdo nesmí být nucen ani diskriminován.
Právní úprava sdružovacího práva
LZPS čl. 20 NOZ §214 Z o sdružování v politických stranách a hnutích Z o sdružování v církvích Eúlp MPOPP
1) Právo svobodně se zdržovat je zaručeno. Každý má právo se spolu s jinými sdružovat se ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.
2) Občané mají právo zakládat též politické strany a hnutí a zdržovat se v nich.
3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem – bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, veřejný pořádek, předcházení TC, pro ochranu práv a svobod druhých.
4) politické strany a hnutí, jak už jiná sdružení, jsou odděleny od státu.
Čl. 25 odst. 1 – právo národnostních a etnických menšin se sdružovat národnostních sdruženích – dává příležitost posilovat svou kulturní hrdost, vytvářet a sdružovat pospolitost uvnitř komunity, obhajovat svá práva uplatňovat své postavení ve společnosti jako celku.
Topologie sdružení
- Spolky dle občanského práva §214 a dál - spolek (PO) vytváří aspoň 3 osoby se společným zájmem:
spolek = Samosprávný + dobrovolný svazek členů: o víc spolků = svaz: název = zapsaný spolek / spolek / Z.S.
Hlavní činnost – uspokojování a ochrana těch zájmu, k jejichž naplňování spolek založen. Ne podnikání / výdělečná činnost, jen jako vedlejší k podpoře hlavní nebo hospodárnému využití spolku.
Stanovy – název, sídlo: účel práva a povinnosti členů: určení statutárních orgánů – jdou různé druhy členství.
Orgány statutární a nejvyšší: členské schůze
založení: ustanovení – zakladatele na ustavující schůzi nebo shodou na stanovách. Vznik dnem zápisu do spolkového rejstříku- vedou KS
- Odborové organizace dle LZPS-čl.27hospodářské a sociální právo - hlava IV
Sdružení, jejich cílem je prosazování zájmů při uvážení a stanovování pracovních, sociálních nebo hospodářských podmínek: předpoklad pro kolektivní vyjednávání: vznikají nezávisle na státu.
= Svoboda koaliční – sdružení zaměstnanců / zaměstnavatelům – prosazování zájmů. Upravený NOZ,ZP, §3046 je to organizace sui generis ustanovení NOZ o PO a spolku se použijí přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze.
Vznik: den po dni doručení oznámení o založení.
Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmu mohu být omezena zákonem, jde-li o opatření demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.
Právo na stávku je zaručeno čl. 27 odst. 4, ne: soudci, Prokurátoři, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Článek 44: lze omezit pro osoby v povoláních nezbytných pro ochranu života a zdraví: a zaměstnancům státní / ve funkcích které určí. Lze omezit čl. 27 odst. jedna až 3 ozbrojeným silám, bezpečnostním sborům dle čl.44
3 Církve a náboženské společnosti - zákon 3/2002 Sb. O svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností
Dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřní předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím společného shromažďováním, bohoslužby, vyučování, duchovní služby a obecně prospěšné činnosti – souvisí se svobodou svobodou projevu, náboženského vyznání a svobodou projevovat své náboženství a (odpovídající zákaz diskriminace). Církve / náboženské společnosti:
1 neregistrované (nemají právní osobnost)
2 registrované
církev/ společnost se stává PO registrací u MK (3 osoby 18+). Návrh 18 + / cizinci s TP, a základní charakteristika církve, zápis o založení , podpisy 300 občanů / cizinců , kteří se k církvi hlásí.
Základní dokument: název, poslání , základní články víry, sídlo a organizační struktura.
A) bez zvláštních práv
B) se zvláštními právy / musí být registrována a podávat výroční zprávy minimálně 10 let: řádně plnit závazky, Bezúhonnost, minimálně promile podpisu populace ČR – mohou vyučovat náboženství ve škole, poskytovat duchovní služby v ozbrojených silách / vazbě/, konat církevní sňatky, zřizovat církevní školy, zachovávat povinnost mlčenlivosti u zpovědi ( tradice min 50let ale povinnost překazit tč)
MK vede rejstřík registrovaných církví, Rejstřík svazu církví, Rejstřík evidovaných PO
4 Politické strany a hnutí - viz otázka 10 ( od spolků se liší tím, že se ucházejí o moc získávají fin. Prostředky od státu, státní kontrola)
