9B Politická Práva V LZPS - subjekty, Obsah, Omezení, Záruky Flashcards
Co jsou to politická práva ?
Jsou to práva zaručena ústavou, která umožňují občanům účastnit se na rozhodování o veřejných záležitostech. Jsou založena na principu svobody a rovnosti, osobní nezávislosti tady autonomie, politického sebeurčení a práva na politickou spoluúčast – participaci.
Kde jsou politická práva upravena ( v LZPS)?
V hlavě II, oddílu 2 - Politická práva (čl. 17-23)
Systematika : stanoven objekt ( co zaručuje), Kdo je subjektem, jaké jsou podmínky a omezení + absolutní zákazy.
Obecná charakteristika politických práv
Spjata s klíčovými prvky moderního demokratického státu – reprezentativní demokracie, volební právo, pluralita, soutěž politických stran.
- Umožní fyzické osobě účast na správě veřejných věcí, účastnit se formování státních orgánů a uskutečňováním státní moci.
- Vychází z principu suverenity lidu, i zde se promítá princip rovnosti – a rovný přístup k veřejný funkcí.
- Musí být vykonávána osobně: představují totiž oprávnění – možnost aktivního konání – status aktivus. Pouze jednou svoboda projevu, všude jinde právo: čl. 17 odst. 5 výslovně povinnost – státních / samosprávných orgánů
- žádné není v režimu čl.41 odst. 1 tedy domáhat se jen v mezích prováděcího zákona – a zase domáhat přímo z listiny základních práv a svobod, ale za je omezit zákonem – trochu složitější úhlavního práva (nelze izolované, podmínky také zákonem).
Subjekty politický práv
Subjekty jsou především občané, – a úzká vazba na stát a (jen občané: založit politickou stranu, zpráva VV: AVP: PVP: přístup k veřejným funkcím, pravdu na odpor).
Proces evropské integrace – např. komunální volby i cizinci s trvalým pobytem, když je MS( AVP i PVP).
Cizinci, kteří jsou občané jiných států EU – právo volit na území ČR do evropského parlamentu – musí mít bydliště alespoň 45 dní trvalý pobyt nebo přechodné bydliště v ČR.
Doplňující podmínky stanovené zákonem: věk, způsobil způsobilost: právo často realizované jen ve společenství s ostatními.
Některá politická práva mají i PO – např. právo sdružovací.
Článek 44 – některé subjekty jsou z výkonu vyloučeny:
Soudci a Prokurátoři – zákon může omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost právo zakládat politické strany a zdržovat se v nich.
Zaměstnancům státní správě a územní samosprávy – zákon může omezit zprávu na podnikání a jinou hospodářskou činnost, právo zakládat politické strany a sdružovat se v nich, právo na stávku.
Příslušníci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil – zákon může omezit právo na podnikání a na hospodářskou činnost, právo zakládat politické strany a sdružovat se v nich, právo na stávku, právo petiční shromažďovací, právo na odbory.
Povolání bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví – zákon může on že trávu stávky.
Obsah politických práv
Svoboda projevu a právo na informace čl. 17: nepřípustnou cenzury: plno státních orgánů a orgánů územní samosprávy poskytovat informace o své činnosti: asi omezen zákonem, kdy opatření demokratické společnosti nezbytná.
Petiční právo článek 18: ve všech věcí veřejného / společného zájmu: peticí nelze zasahovat do nezávislosti soudců: peticí se nesmí vyzívat k porušování základních práv a svobod zaručených listinou.
Shromažďovací právo čl. 19: lze omezit jen jednali se o ochranu základních práv a svobod druhých – shromáždění nesmí mít formu podmíněné povolením orgán veřejné správy – shromáždění se jen oznamují!
Sdružovací právo čl. 20 právo sdružovat se ve spolcích a jiných sdružení: zakládat politické strany a hnutí: výkon lze omezit zákonem: politické stranya hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu.
Volební právo čl. 21 právo podílet se na veřejné správě (aktivně – přímo nebo pasivně – svobodnou volbu svých zástupců): volby se musí konat pravidelně: volební právo je všeobecné a rovné a vykonává si tajným hlasováním: občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.
Svobodná soutěž politických sil čl. 22 – limit pro zákonodárce – úprava musí umožňovat svobodnou soutěž politických sil viz také čl. 5 ústavy, Síly – širší pojem například 1 000 000 chvilek pro demokracii strany.
Právo na odpor čl. 23 – krajní prostředek: jen pokud je činnost ústavních orgánu znemožněna… Proti vnitřnímu vnějšímu nebezpečí – při odstraňování demokratického řádu lidských práv a základních svobod založeného listinu základních práv a svobod.

Omezení politických práv
Obecná rovina Článek 4 – meze za podmínek listiny zákonem.
Všechny politická práva kromě práva podílet se na správě VV mají podmínky / jsou omezitelná + krizový zákon: právo shromažďovací.
Jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytné + další důvody (například ochrana práva druhých bezpečnost státu, veřejná bezpečnost ochrana veřejného zdraví a mravnosti, ochrana veřejného pořádku majetku nebo předcházení trestním činů).
Absolutní zákazy – cenzura je nepřípustná: zasahovat peticí do nezávislosti soudu: peticemi se nesmí vyžívat k porušování základních základních práv a svobod zaručených listinou: shromáždění nesmí být podmíněno povolení orgánu veřejné správy, politické strany a hnutí jsou oddělené od státu.
Mimořádně stavy – při vyhlášení mimořádného stavu musí vláda vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují a které povinnosti se ukládají.
Konkretizace v zákonodárství: existují komplexní běžné zákony zaměřené na jednotlivá práva: zmatek ve volebních + roztříštěnost realizace svobody projevu a právo na informace.

Co je to soutěž politických sil?
Viz článek 22: zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. <– Musí umožňovat zákonná úprava (= Článek 9 odst. 2 + konkretizuje Článek 9 odst. 3 ústavy).
Petiční právo ( vysvětli pojem petice a jak je upravená v LZSP)
Slovo petice vychází ze slova pětistovku = žádat:
Dnes chápáno jako specifická forma svobody projevu a nástroj pro sezení jiných práv a svobod.
Petice je žádost nebo prosba jedné/ více osob takzvaných patentů, aby orgánů státní moci v rámci svých svěřených pravomocí dal požadované svolení, napravo škodu, či jinak jednal
Má ho každý! Bez omezení věku, svéprávnosti.
Listina základních práv a svobod hlava II oddíl 2 čl. 18 petiční právo je zaručeno, ve věcech veřejného a jiného zájmu má každý právo sám nebo s jinými obracet se na státní orgány nebo orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. (2)Petice zasahovat do nezávislosti soudu (3)Nesmí se jimi vyzývat k porušování základních práv zaručených listinu základních práv a svobod
Čl 44 - zákon může omezit petiční právo příslušníků bezpečnostních sborů / ozbrojených sil pokud souvisí s výkonem služby.
Prameny petičního práva
LZPS článek 18
Zákon o právu petičního 85/1995 Sb.
Byl vydán ještě před přijetím listiny – občan se vykládá jako každý článek 42 odst. 3) PO pokud je to v souladu s cíli činnosti, ne právnická osoba veřejného práva – adresáti petic.
Petice: jednotlivý občan/ petiční výbor si zvolí zástupce – nemusí se někde hlásit, petiční výbor není právnická osoba. Státní orgány jsou povinny petici přijmout alternativně od 5 dnů postoupit příslušnému orgánu, posoudit její obsah a do 30 dnů odpovědět – nemusí se jí ale řídit!
Dále tento zákon upravuje náležitosti petice: musí být písemná. Jméno, příjmení a bydliště toho, kdo jí podává výbor / jedince / organizace.
Musí z ní být zřejmé, čeho chce dosáhnout. Podpisový arch: jméno, příjmení, bydliště a podpis. Když chybí text musí být označen + kdo se stavil.
Ten kdo sbírat podpisy / předává je úřadu je povinen dodržovat zákon o ochraně osobních údajů – shromažďovat údaje v souladu se stanovení účelem – nemůže získané údaje předávat jiným osobám/ subjektům než orgánu, kterému je petice určena.
Zákon 90/1995 Sb. O jednacím řádu PS -
Petice se doručí petičnímu výboru – posoudí náležitosti – příslušný orgán rozhodne jestli vyslechne pisatele a jestli o tom uvědom příslušného ministra / vedoucího úřad ústředního orgánu státní správy: po šetření orgán vyrozumí toho kdo petici podal uvede stanovisko k obsahu.
Zákon 107 / 1990 ordinací v řádu senátu. Petice se doručí petičnímu výboru – zkontroluje náležitosti – postoupí orgánu senátu, kterému náleží – ten rozhodne, jestli vyslechne pisatele petice / jestli o tom uvědomí vládu… – Vyrozumění podavatele – uvede stanovisko k obsahu a způsobu vyřízení.
Je-li petice podepsaná minimálně 10 000 osobami, na pořád nejbližší schůze senátu (po provedení příslušného šetření): zástupce petičního výboru má přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě.
Zvláštní případy použití petic
Petice podporující kandidáta
- Senát 1000
- Prezident 50 000 (nutno uvádět navíc r.č.)
Zakládání politické strany
Petiční právo v rozhodnutích ÚS
Nečinnost státního orgánu při projednávání petice nelze považovat za zásah do základních práv a sobota – protože Listina základních práv a svobod zaručený po právu podání petice viz I.US 21 / 1994 –
- později už uvádí, že je povinnost reagovat (viz II.US 20 / 1998)
Petiční právo v EU
Zaručeno LZP EU - Každý občan má petiční právo k EP
Shromažďovací právo
LZSP: Hlava II- oddíl 2- čl.19
- Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
- Tato tato práva lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, ochrany veřejného pořádku, zdraví, mravnosti majetku nebo bezpečnost státu. Shromáždění nesmí být podmíněna povolením orgánu veřejné správy – není v režimu povolovacím, ale ohlašovacím.
- Subjektem je dle listiny základních práv a svobod každá fyzická osoba: iniciátoři mohou být i právnické osoby: přítomnost více lidí na jednom místě: průvody také shromážděním.
= Slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí,vyjádření postuju a stanovisek.
Je ústavní chráněná jen jeli pokojná!
Shromáždění mohou být podle judikatury nejvyššího správního soudu minimálně dvě osoby. Záleží na účelu a intenzitě vzájemné interakce.
Úprava shromažďovacího práva
Čl. 19 LZPS
Zákon o právu shromažďovacím 84/1990 Sb.
Působnost vykonávají obecní úřady (v Praze magistrát): pověřený obecní úřady, pokud představuje obec, krajské úřady, MV České republiky.
Svolavatel : občan starší 18 let: PO se sídlem v ČR: skupina osob.
Písemné oznámení příslušném úřadu ne dřív než 6 měsíců předem ale minimálně 5 dní předem – úřad může povolit kratší dobu v odůvodněných případech: úřad může navrhnout jinou dobu a místo: stanovit podmínky konání.
Nemusí se oznamovat:
v obydlích: uzavřených prostorách:
PO pro členy:
náboženské shromáždění (v kostele, v modlitebně nebo procesní pouť).
Náležitosti: účel: den, místo, doba zahájení, předpokládaná doba ukončení – pokud se koná na veřejné místě, počet účastníků. Opatření k zajištění souladu se zákonem – počet pořadatelů a jejich označení. Pokud je to průvod pak trasu. Jméno, příjmení narození, adresu pořadatele, kontaktní mail / telefon + zástupce. Souhlas vlastníka pozemku – pokud není na veřejné místě.
Povinnost svolatele: být přítomen, řídit shromáždění: dávat pokyny pořadatelům, ukončuje jej, součinnost úřady.
Úřad může
- navrhnout, aby se konalo na jiném místě nebo v jinou dobu. - Vyslat zástupce a sledovat průběh udělat pokyny k zajištění účelu, případně rozpustit vyžadují li to okolnosti na místě / povaha / rozsah shromáždění - může takto postupovat zástupce úřadu / policista. - Stanovit podmínky pro konání - Jestli se mají na stejném místě aby stejnou dobu konat dvě shromáždění a nedošlo mezi svolateli k dohodě. - Zakázat, když ohlášení účel směřuje (judikatura připouští zákaz, i když se ohlášen účel liší od domnělého skutečného). K popírání / omezování osobních / politických práv pro podezřelá kritéria. K násilí nebo hrubé neslušnosti. K porušování ústavy a zákon. Zakázat na místech, kde hrozí nebezpečí pro zdraví – úřad navrhne jiné místo.
- Rozpustit – koná se, ačkoli bylo zakázáno / nastaly okolnosti odůvodňující zakázaný / účastníci páchají trestnou činnost a nezdařilo se zjednat nápravu. Do 3 dnů od oznámení zákaz / rozpuštění žaloba ve správním soudnictví: krajský soud – podat do 15 dnů, soud do 3 dnů rozhodne.
Omezení shromáždění
Zákaz 100m od jednání ÚS (§25Zús), v blízkosti budov Parlamentu ( vymezeno v příloze shromažďovacího zákona)
LZPS: opatření nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých / veřejného pořádku / zdraví, mravnosti
Omezení čl. 44 - pro příslušníky bezpečnostních sborů a ozbrojených sil v souvislosti s výkonem služby
