12B Prostředky Ochrany Základních Práv A Svobod (mezinárodní, Institucionál, Procesní) Flashcards
Prostředky ochrany základních práv a svobod (obecně)
Ochrana základních práv a svobod je klíčovým problémem moderních států
Aby práva nepředstavovala jen prázdné pojmy, musí v právním řádu a především pak v praxi existovat mechanismy, které zajistí jejich účinnou ochranu.
- Čl. 1 ústavy – ČR je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
- Čl. 3 ústavy: součástí ústavního pořádku ČR je Listina základních práv a svobod
- Čl 4 ústavy základní práva a svobody jsou ochranou všech soudu = prozařování, ústavní stížnost jeden z prostředků domáhání se základních práv a svobod – ochrana základních práv tvoří podstatnou náležitost demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odstavce 2 ústavy.
Mezinárodní ochrana základních práv a svobod
Prostě jsem se především o 20. století po zkušenosti s totalitními režimy, druhou si toho válkou – je třeba hledat cestu, jak jednotlivci ochránit i proti státu jehož občanem – myšlenka lidských práv jako práv univerzálních, která náleží všem. První mezinárodním lidskoprávní and 100 tam byla všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948, OSN – není závazná, působí pouze silou autority, proto přijaty:
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966
– právo na život, právo nebýt mučen, zákaz otroctví, svoboda projevu, právo na soukromí… 2. Dodatkový protokol – zákaz trestu smrti.
Závazek státu respektovat a zajistit zpráva všem jednotlivcům na území.
Kontrolní mechanismem je výbor pro lidská práva, který je smluvní orgánem, který tvoří 18 expertů v Ženevě => Obligatorní periodické zprávy států, možnosti stížností státu navzájem, stížnost jednotlivce (1. Opční protokol) – v čr například diskriminace na základě občanství ve věci restitucí.
Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech – kontrola prostřednictvím periodických zpráv tajemníkovi OSN a implementaci a dodržování. Množství dalších úmluv: proti mučení, zabránění a trestání genocidy, apartheidu, odstranění všech forem rasové diskriminace, diskriminace žen, opravy dítěte. Evropský soud pro lidská práva žít ve Štrasburku – řada evropy, 47 států – zřízen evropskou úmluvu o lidských právech z roku 1950.
EULP práva občanská a politická –právo na život zákaz mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení a trestání čl. 3, právo na spravedlivý proces článek 6, právo na svobodu a bezpečnosti čl. 5, svoboda projevu čl. 10, svoboda shromažďováním a sdružování čl. 11, právo na svobodné volby čl. 3 protokolu číslo jedna, zákaz trestu smrti protokol 6 a 13.
ESLP: mezinárodní soudní soudní orgán (plénum 17 / senát 7 / výbor 3 nebo samosoudci).
- Stížnost – Fo, skupina FO, nevládní organizace považující se za oběť. - Podmínky v čerpání všech vnitrostátních opravných prostředků – nutnost během 6 měsíců od posledního Vnitrostátního rozhodnutí i ÚS, v ČR 4 měsíce, nesmí být anonymní, nedvakrát ve stejné věci a ne ve věci která již byla předložena jiném mezinárodní orgánu, nesmí být zjevně neopodstatněné, zneužití práva. Stížnost ale lze podat pouze proti státům, které ratifikovaly úmluvu – musí se týkat práv jí zaručenou – soud může zamítnout, pokud je toho názoru, že poškozený neutrpěl závaznou a stěžovatel je obětí porušení práv??? - není odvolacím soudem – nemůže zrušit vnitrostátní rozhodnutí. - Na základě rozhodnutí ESLP – možná obnova řízení US
Soudní dvůr EU v Lucemburku
- V rámci EU řeší spory vyplývající z norem komunitárního práva, LZP EU. - V rámci EU lidská práva dlouho pouze sekundárně jako důsledek vytvoření společného trhu – komunitární, přímo aplikovatelné právo nebylo přezkoumatelné – přistoupení EU k EULP + Listina základních práv EU.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu – podle charty OSN, řeší spory mezi státy
+ trestní tribunál i pro souzení válečných zločinců (Norimberg, Tokijský, Haagský)
Institucionární ochrana základních práv a svobod
Čl. 4 - ZPS pod ochranou soudní moci (US i obecné soudy)
1) ústavní soudnictví
- ochraňuje ZPS – Nejčastěji ústavní stížnosti: nebo pokud se na ně obrátí obecní jsou v řešení konkrétní věci, pokud má pocit, že zákon je v rozporu s ústavním pořádkem čl. 95 odst. 2.
- Funkce kontroly a ochránce práv ve vztahu k zákonodárné moci soudní moci.
- Princip subsidiarity – přípustné až po vyčerpáním jiných resp. všech možností právní ochrany.
- Může podat fyzická osoba i právnická osoby do 2 měsíců.
- Ustanovení zákona úS možnosti obnovení řízení před US – pokud tak rozhodne ESLP (nebo jiný mezinárodní soud) když došlo o porušení práva zaručeného úmluvou – ÚS není rozhodnutím ESLP v obnoveném řízení přímo vázán, avšak reflektuje její ve svém rozhodování.
2) činnost obecných soudů
Čl. 90 ú: soudy jsou povolání především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovali ochranu právům.
Čl. 90ú: soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. – pokud je ústavní povinností soudů poskytovat ochranu právům – z předpisů práva jednoduchého, tím spíše musí chránit práva a základní, která jim jsou nadřazená –
=> civilní, trestní a správní vždy poskytují prvotní ochranu základních práv a svobod.
Dva hlavní projevy:
1) soudce může posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s mezinárodní smlouvou uvedenou výše – v případě nesouladu může předpis neaplikovat dle čl. 10 + 95 odst. 1 ústavy
2) dojde li soudce k závěru, že ústavní zákon, jehož má být při řešení věcí použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, přeruší dané řízení a věc předloží ústavnímu soudu.
Správní soudnictví čl. 36 odst. 2 – Před nezákonným zásahem VM – kontrola zákonnosti rozhodnutí orgánu státní správy: kasační princip - tzn. Že věc buď potvrdí / zruší a vrátí věc správnímu orgánu k novému rozhodnutí.
3) veřejný ochránce práv viz otázka 14.
4) jiné instituce – rada vlády pro lidská práva, odbor lidských práv ministerstva zahraničních věcí, úřad na ochranu osobních údajů.
Procesní ochrana základních lidských práv
Hlava V garantuje právo na soudní a jinou ochranu
- ústavní stížnost, případně žaloba, návrhy, námitky
1) Nestranný soud a nezávislý soud
Čl. 36 právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu či jiného orgánu – je to právo, nikoliv povinnost – > každý si to musí hlídat sám (vyžaduje aktivní přístup jedince).
A)osobní: osoba soudce, jmenování bez časového omezení – krom ÚS: možnost námitky podjatosti) B)organizační: oddělenost soudu ve všech instancích od VM a ZM: nelze odvolat / přeložit: neslučitelnost funkcí. C)funkční: jiné státní orgány nemají možnost vstupovat do funkcí soudnictví (výjimka amnestie a milost). D) ekonomická: dostatečná finanční nezávislost soudců, nesmějí vykonávat jinou hospodářskou činnost.
+ Zákaz zásahu do nezávislosti petici, s: a zase za zásah do nezávislosti soudu až 12 let vězení¨
2)Právo na spravedlivý proces EULP, čl. 6 Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo oprávněnosti jakéhokoliv trestného obvinění proti němu…
3) Rovnost stran soudního sporu.
4) Práva právní pomoc.
5) Správní soudnictví čl. 36 odst. 2: každý, kdo tvrdí, že to na svých právech strasne rozhodnutím veřejné správy, se může obrátit na soud.
6) Odpovědnost státu za nezákonná rozhodnutí a nesprávný úřední postup.
7) Ústavní principy trestního práva dům nullum crimen sine lege, presumpce neviny, indu bio pro reo, ne bis in idem.
8) ESLP: právo na procesní poučení, zákaz odepření spravedlnosti, zákaz libovůle, právo na odůvodnění rozhodnutí, vyloučení překvapivých rozhodnutí, vyloučení extrémních nesouladu mezi důkazy a jejich hodnocením, právo na přiměřenou délku řízení.

