13B Soudy A Právo Na Soudní A Jinou Ochranu V ČR Flashcards
Co zajišťují základní procesní práva
Základní procesní práva, aby ostatní práva a svobody nezůstaly jen proklamací, ale aby se jich mohl člověk pod ochranou státní moci reálně domoci a byl chráněn před svévolným uplatňováním státní moci.
Prameny práva na soudní a jinou ochranu
- Hlava V listiny základních práv a svobod (čl. 36 až 40)
- Článek 4 + hlava IV (soudy) Ústavy
- mezinárodní úmluvy
EULP – čl. 6
MPOPP– čl. 14
VDP - čl. 8 až 11
Právo na soudní a jinou právní ochranu v listině
Čl. 26 Nezávislý a nestranný soudce, s správní soudnictví, nezákonné rozhodnutí.
(1). Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu případně jiného orgánu.
Čl. 90 ústavy soudu jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Jen soud rozhoduje o vině a trestu + Článek 44 LZPS P: ZPS jsou pod ochranou soudní moci.
Může – zásada vigilantibus iura – může a nemusí je to na něm.
Stanoveným způsobem – sřs/osř
svého práva – hmotněprávní a procesní, soukromoprávní veřejnoprávních + je jedno jakou normu právo založeno či jakou má právní sílu-
U nezávislého a nestranného soudu – viz výše – osobní, organizační, funkční, ekonomická. Případně u jiného orgánu – a rozhodce.
(2). Kdo tvrdí že byl na svých právech zkrácený rozhodnutím orgánů veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví li zákon jinak( = přezkum může být vyloučen. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučena přezkoumávání rozhodnutí týkající se základních práv a svobod podle listiny. – Základ správní soudnictví, kontrola zákonnosti = základní princip uplatnit dělby moci.
(3) Každý má právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu / státního orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem v souladu se zákonem jinak nesou odpovědnost.
Čl. 37 – právo odepřít výpověď, právo na právní pomoc, procesní +rovnost, právo na pomocníka právo na právní pomoc – a podstatou je právo na právní zastoupení. Všichni účastníci jsou si v řízení rovný – zásada rovnosti stran – rovná práva.
Čl. 38 – zákony soudce, veřejné projednání
umožňuje kontrolu ze strany veřejnosti, veřejnost ale lze vyloučit například z důvodu mravnost veřejného pořádku, národní bezpečnosti, ochrany mládeže.
Princip Audiatur et aletera pars (budiž slyšena i druhá strana).
ústnost – soud rozhoduje na základě skutečnosti, které získá na základě ústního podání.
Bez průtahu
čl. 96 odst. 2 ústavy: jednání před soudem je ústní a veřejné: výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.
Čl. 39 jen zákon stanoví, které jednání jsou trestným činem a jaký trest nebo jiné újmy na právech nebo majetku lze za jeho spáchání uložit. Zakazuje se trest smrti. Zakazuje se krutý, nelidský, ponižující trest = zákaz mučení, absolutně neomezitelný
Čl. 40 = elementární zásady trestního procesu.
- Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.
- Prosumbce neviny.
- Právo na obhajobu.
- Právo odepřít výpověď.
- Zásada ne bis in idem, res iudicatea.
- Zákaz retroaktivity.


Definuj soudy
Státní orgány vykonávající soudní moc,
3. složka státní moci zákonodárné moci a výkonné moci,
poskytují ochranu porušení nebo ohrožení právům či jiným zákonem chráněných zájmu
+ pouze soudy rozhodují o mě a trestu za trestné činy.
Úprava soudů
Ústava hlava 4.,
Listina základních práv svobod hlava V + taky ustanovení o zadržení, domovní prohlídce, petici, o právu na stávku, omezení práv rodičů,.
Zákon o soudech a soudcíh, Soudní řád správní, Občanský soudní řád, Trestní řád, Zákona o platech ústavních činitelů
Čím je zaručena nezávislost soudů a soudců?
Zárukou pro naplnění poslání soudnictví je nezávislost soudu podle článku 36 odstavce 1 listiny, článku 81 ústavy, tak i soudců podle čl. 82 odst. 1 ústavy.
Čl. 36 odst. 1 listiny každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.
Čl 81 ústavy soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.
Čl. 80 odst. 1 ústavy: soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
Nestrannost soudce a soudnictví je
A)osobní za
B) organizační
C) funkční
D) ekonomická
Soustava soudů
Uspořádání soudnictví, jeho a základní vztahy mezi soudy: článek 91ústavy
1)75 okresních soudů, 10 obvodních soudů v Praze, městský soud v Brně – projednávají většinu věcí jako soudy prvního stupně, není-li stanoveno, že věc řeší v prvním stupni krajský soud.
2) 7 krajských soudů, a městský soud v Praze – odvolací soudy (druhý stupeň) nebo soudy prvního stupně, stanoví li tak zákon, dále rozhoduje ve správním soudnictví.
3) vrchní soud v Praze a vrchní soud v Olomouci – odvolací soudy II. stupeň, pokud věc řešil v I. stupni KS.
4) Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud oba jsou v Brně.
Nejvyšší soud je vrcholný soudní orgán (záleží na úhlu pohledu jestli to ústavní soud nebo Nejvyšší soud),
odvolací soud + případě stanovené zákonem o soudech a soudcích.
Předsedu a místopředsedy jmenuje podle čl. 62 prezident bez contra signace.
Soudci tvoří podle úseku trestní kolegium, občanskoprávním kolegům a obchodní kolegům občan a obchod spojen.
Nejvyšší správní soud je vrcholný orgán ve správním soudnictví (vedle NSS specializované senáty KS) kasační stížnosti + případy stanovené zákonem o soudech a soudcích rozhoduje např: - žalobách proti rozhodnutím vydaných v oblasti veřejné správy orgány moci výkonné, orgánem úsc jsem fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem přenesené působnosti. - Ochraně proti nečinnosti správního orgánu, - ochraně před nezákonným zásahem správně orgánu, - kompetenční žaloba - ve věci volebních, - ve věcech politických stran a politických hnutí. Předsedu a místopředsedy nejvyššího správního soudu podle soudní řádu správního jmenuje na 10 let z řad soudců tohoto soudu prezident republiky, a to v režimu čl. 63 odst. 2 ústavy, tedy s kontrasignací.
Ústavní soud stojí mimo soustavu!

Co upravuje zákon o soudech a soudcích?
Upravuje fungování obecných soudu, vnitřní organizace, státní správu soudů.
Jmenování a odvolávání soudců
Jmenování: soudce je jmenován prezidentem, s contra signace jim, bez časového omezení, ujímá se slibem, – občan ČR, svéprávný, bez úhony, zkušenosti + morální vlastnosti dávají záruku řádného výkonu funkce, nejméně 30 let, souhlasí s ustanovením a přidělením k soudu, má bez vzdělání v oboru právu a justiční zkoušku.
Zánik: Funkce zaniká– Na konci roku kdy dosáhne věku 70 let, rozhodnutím o nezpůsobilosti vykonávat funkci, odsouzením pro TČ (úmyslný / nepodmíněný trest odnětí svobody je pro nedbalostní), kárného opatření odvolání, omezení na svéprávnosti, pozbytí státního občanství, vzdání se funkce.
Co jsou to soudcovské rady?
U NS, VS a KS (u OS s více než 10 soudci) – Poradní orgán předsedy soudu, personální a organizační záležitosti.
Tč spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce
Pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce lze soudce trestné stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky.
Kárné řízení
Soudci jsou kárně odpovědní za kárná provinění.
Kárné provinění je zaviněné porušení povinnosti soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné, a spravedlivé rozhodování soudu.
Sankce: důtka, snížení platu až o 30% na jeden rok max na dva, odvolání z funkce předsedy senátu, odvolání z funkce soudce.
Řízení ve věcech kárné odpovědnosti upravuje zvláštní právní předpis – zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců – V řízení podle tohoto zákona jedná a rozhoduje kárný soud = Nejvyšší správní soud.
Řízení se zahajuje na návrh prezidenta, ministra spravedlnosti, předsedy příslušného soudu.
Kauzální Bureš - Jmenování soudců NS, Pl ús 87/06
Také označován jako Brožová vs. Klaus IV (brožová tehdy předsedkyně NS)
Brožová se domáhala vyslovení neplatnosti jmenování místopředsedy NS prezidentem republiky podle úst. Čl. 87 odst. 1 písm. k ústavy.
Místopředsedou byl jemnován Jaroslav Bureš, který byl přidělen k NS rozhodnutím ministra spravedlnost, které však ús zrušil pro pro protizákonnou absenci předchozího souhlasu předsedkyně NS.
ÚS: prezident republiky je oprávněn jmenovat místopředsedy NS pouze z řad soudců, již dříve přidělených k NS, a to platným rozhodnutím ministra spravedlností po předchozím souhlasu předsedy NS (jak je zakotveno v zákoně o soudech a soudcích)
Pravomoc prezidenta podle čl. 62 písm. F) ústavy je pravomocí sdílenou, kterou sdílí s dalším orgánem - > předsedou NS
