6B Prinip Rovnosti V Důstojnosti A Právech, Zákaz Diskriminace, Ústavní Ochrana Menšin Flashcards
Původ principu rovnosti
Je jeden ze základních principů právního demokratického státu.
Historicky už deklarace práv člověka a občana – rovnost právech – a fakticky si lidé rovný nejsou například graficky.
Ústava 1920 zakotvuje rovnost občanskou politickou rasou a ochranu náboženských a rasových menšin.
Po druhé světové válce – rovnost důstojnosti – snaha dorovnat přirozené rozdíly mezi lidmi.
ÚS rozlišuje rovnost
Akcesorickou – čl. 3 odst. 1 = rovnost přístupu k základním právům a svobodám – vázána na lidská práva a svobody (akcesorická nerovnost zakládá porušení některého z lidských práv svobod,) lze se jí dovolávat jen v souvislosti s jiným základním právem.
Neakcesorickou – čl. 1 = obecný základ zákaz diskriminace vylučující diskriminaci ve vztahu k určitým podezřelým kritérium (národnost, rasa, majetek, vyznání, politické přesvědčení), vyloučení libovůle zákonodárce při danem rozhodování.
Princip rovnosti v LZPS
LZPS čl. 1 - rovnost v důstojnosti a právech
Interpretujeme jako rovnoprávnost = suma stejných práv a povinností při existenci jakýkoliv právních tady formálních privilegií. Usilovat o společnost materiálně si rovných lidí je objektivně
neuskutečnitelné – viz komunizmus.
Rovnost důstojnosti původní cíl byl proti zamezení rozdíl daných rodem(šlechtictví zakázáno v roce 1918).
LZPS Čl. 3 základní práva se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického / jiného smýšlení, národního / sociálního původu, příslušnosti k národnostní / etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení – zákaz diskriminace. Zákonné omezení musí být pro všechny za rovných podmínek.
Čl. 11 odst. 1 rovnost vlastnické ho práva všech subjektů a jeho ochrany.
Čl. 21 odst. 3 rovné volební právo.
Čl. 24 příslušnost ke kterékoliv národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
Čl. 32 odst. 3 = rovnost nemanželských dětí.
Čl. 37 odst. 3 všichni účastníci řízení u soudu jsou si rovni.
Čl. 29 pozitivní diskriminace – snaha o dorovnání rozdílu mezi lidmi: zvláštní ochrana, zvláštní pracovní podmínky, pomoc při přípravě k povolání – ženy, mladistvý, zdravotní postižení.
Mezinárodní smlouvy
Eúlp - zákaz diskriminace čl. 14 podezřelá kritéria
MN úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace
Listina základních práv EU (čl. 21 obsahuje i sexuální orientaci) V oblasti působnosti smluv, aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení se zakazuje jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.
Pl. ÚS 49/10 - test přímé diskriminace
- Jde o srovnatelné jednotlivce nebo skupiny ?
2. Je s nimi nakládáno odlišně na základě některého ze zakázaných důvodů ?
Antidiskriminační zákon + obrana proti diskriminaci v něm
Byl přijat k provedení unijních předpisů (oproti listině je zde po drobnější úprava)
Diskriminací se myslí nerovné zacházení, považujeme za ní i sexuální obtěžování podle paragrafu 2 odstavce 2.
Řeší právo a přístup k zaměstnání a dalším výdělečným činnostem včetně odměňování, sociálním zabezpečení, zdravotní péči §1 odst. 1.
Ten jehož práva byla diskriminačním jednání dotčena se může u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby bylo dáno přiměřené zadostiučinění §10 odst. 1.
Je zde dělané důkazní břemeno: nejdřív žalobce musí prokázat odlišné zacházení, pak se přesouvá na žalovaného, který povede dokázat, že jednak nemělo diskriminační charakter.
Antidiskrimační zákon rozlišuje přímou a nepřímou diskriminaci.
Jaký je rozdíl mezi Antidiskriminačním zákonem a LZPS
Antidiskriminační zákon se oproti listině uplatňuje i v horizontální vztazích tedy mezi jednotlivci – ale některých vymezených oblastech, například pracovněprávní vztahy, přístup ke vzdělání, přístup ke zdravotním službám atd. = zákaz diskriminace v soukromoprávní vztazích.
Jaké typy diskriminace rozlišuje Antidiskriminační zákon
Antidiskriminační zákon rozlišuje přímou a nepřímou diskriminaci.
Přímá = situace kdy se s jednou osobou zachází přímo méně příznivě, než by se zacházelo s jinou osobou ve stejném případě, a to z důvodu barvy platí, rasy, pohlaví a pod. Příklad číšník by odmítl obsloužit hosta z důvodu barvy pleti.
Nepřímá = situace kdy zdánlivě neutrální jednání / ustanovení znevýhodňuje osobu. Příklad restaurace vyhlásila bez vyjímečný zákaz vstupu psů, tzn. že i osoby zdravotně postižené s asistenčními psy by měli také znemožněn vstup.
Co je to menšina?
Menšina je vymezena skupina osob, jež se liší od okolní většinové společnosti a obvykle se i sama jako skupina chápe.
Čl. 6 ústavy: vůle většiny s důrazem na ochranu menšin.
Listina rozeznává:
národnostní menšiny: subjektivní kategorie může si jí zvolit každý sám etické menšiny: objektivní kategorie vrozené různé rysy. Za menšiny lze také považovat ženy v těhotenství, děti a mladistvé, sociálně slabé a hendikepované.
Práva příslušníků menšin
- Svobodná volba národnosti.
- Právo zdržovat se v národnostních sdruženích.
- Účastnit se při řešení záležitosti týkající se menšin – > prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny a rady vlády pro NM
Výbor pro národnostní menšiny:
zastupitelstvu obce, kde se alespoň 10% občanů hlásí k jiné než české národnosti
v kraji 5%.
Rada vlády pro národnostní menšiny
= poradní a iniciativní orgán vlády pro otázky týkající se národnostních menšin
zasedají zástupci 14 oficiálně uznaných menšin.
V poslanecké sněmovně stala komise pro rodinu rovné příležitosti a národnostní menšiny.
- Právo na užívání jména a příjmení ve svém jazyce.
- Právo na rozvoj a respektování kultury + na dotace pro zachování rozvoj kultury, tradic a zvyku.
- Rozšiřování a přijímání informací v jazyce menšiny.
Zavádí se kategorie národnostních menšin které tradičně dlouhodobě žijí na území České republiky takzvaná kvalifikovaná menšina( není definováno které to jsou) + ale mají další práva.
Právo na víc než 2 označení obcí, ulic, úřadů, budov… Na užívání jazyka v úředním styku, před soudy a ve věci volebních. Na vzdělávání v rodném jazyce například mohou a zřizovat soukromé školy a školky!
