4B Subjekty Trestního Řízení, Strany, Soudy Flashcards
Subjekty TR
- v trestním řízení nepoužíváte pojem “ účastník řízení” - > vyhrazené jiným typů řízení (dle sř, osř aj.)
Subjekty TR (je pojem právní doktríny) jsou činitelé, kteří vykonávají vlastním jménem vliv na průběh řízení a kteří jsou k tomu ze zákona nadáni procesními PaP -> činitelé mající vliv na průběh řízení a k realizaci vlivu jim přiznává práva, popř. Stanoví určité povinnosti.
1) OČTR (soud, SZ, PO)
2) osoba, proti niž se řízení vede (podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený)
3) poškozený
4) Zúčastněná osoba (ten, jehož věc nebo část majetku byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána)
5) Osoby s tzv. Samostatnými obhajovacími právy ( osoby blízké obviněnému, § 247 odst. 2 TR )
6) úředník Probační a mediační služby - probančí úředník (pú)
7) OSPOD v řízení ve věcech mladistvých
8) + v některých případech obhájce, svědek, znalec, tlumočník, (iplatňují-li nárok na odměnu a náhradu výdajů, nárok na svědečné, ználečné, tlumočné, když se chtějí vyloučit….)–> podmínkou je uplatňování práv vlastním jménem
-ne každý subjekt TR je zároveň stranou TR !
Strany TR
– = subjekt oprávněný uplatňovat nebo podporovat obžalobu anebo sebe anebo jiného proti obžalobě obhajovat
– x legální definice: § 12 odst. 6 TŘ: „[1] ten, proti němuž se vede tř, [2] zúčastněná osoba, [3] poškozený a [4] v tř před soudem také SZ a [5] společenský zástupce (zrušen), [6] stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek“ → jde o vymezení nedostatečné a nepřesné (formulace správná jen u státního zástupce), protože subjekt může být stranou pouze v řízení před soudem (i ten, proti němuž se vede t.ř., je stranou pouze v řízení před soudem)
o teorie: pojem „strany“ se vztahuje jen na stadium řízení před soudem
o v přípravném řízení strany jen ojediněle – když rozhoduje soud (př. rozhodnutí o vzetí do vazby)
– strany mají zvláštní procesní práva: vystupovat vlastním jménem v řízení před soudem, uplatňovat své procesní návrhy, provádět důkazy, vyjadřovat se k provádění úkonů, podávat OP
– obhájce ani zmocněnec není stranou!
Vyloučení osob z výkonávání úkonu TR
– možnost vyloučit OČTŘ pro pochybnost o nepodjatosti pro jejich vztah k věci, jinému OČTŘ, k některé osobě, které se úkon tř dotýká, jejímu obhájci, zákonnému zástupci nebo zmocněnci (př. SZ příbuzný poškozené)
o soudce a přísedící – vyloučen také vzhledem k funkci, kterou měl v dané věci v předchozích stádiích řízení (př. byl v téže věci policejním orgánem nebo obhájcem),
o SZ – vyloučen z rozhodování o stížnosti u nadřízeného orgánu, jestliže jde o rozhodnutí, které sám vydal, dal k němu souhlas nebo pokyn,
o tlumočník a znalec - vyloučeni, lze-li pochybovat o jejich nepodjatosti pro jejich vztah k věci, účastníkům nebo zástupcům (vylučuje orgán, který je ustanovil),
o Vyšší soudní úředník, pú – zvláštní zákon
– o vyloučení rozhoduje orgán, jehož se důvody vyloučení týkají, i bez návrhu (o vyloučení soudce nebo přísedícího v senátě rozhodne tento senát),
o úkony učiněné vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v tř ⟶ pokud ve věci rozhodl vyloučený orgán ⟶ důvod dovolání
Soudy
- Hlava IV. Ú, ZSS, § 13a násl. TŘ, nezávislost rozhodování obecních soudů,
o soustava soudů, mezi které je soudní pravomoc rozdělena: NS, NSS, VS, KS, OS (trestní: NS, VS, KS, OS),
o výlučně soudy rozhodují o vině a trestu a jiných souvisejících otázkách (OO, podmíněné propuštění, podmíněné upuštění od potrestání, použití vyhlášené amnestie, vazba, domovní a osobní prohlídka, vyšetření duševního stavu v ústavu, prohlídka těla, zákaz vycestovat,…) - soudní pravomoc = souhrn oprávnění, která zákon přiznává soudům jako státním orgánům
o nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci – právní jistota, že k rozhodnutí ve věci bude povolán soudce podle předem daných zásad (soudcovská nezávislost)
Soudy - příslušnost obecně
- soudní příslušnost = vymezení okruhu působnosti mezi soudy různých stupňů a mezi jednotlivými soudy téhož stupně,
- věcná (určuje soud, který má určitou věc rozhodnout v 1. stupni),
- funkční (určuje soud, který je příslušný pro rozhodování ve věci v určitém procesním stádiu jejího projednávání, hlavně o podaném opravném prostředku; druh věcné)
- místní (určuje, který konkrétní soud ze soudů stejného stupně /dle věcné, funkční př./ je příslušný projednávat určit. věc)
Jak se řeší podezření na nepříslušný soud
- nepříslušný soud – nutnost předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti nejblíže společně nadřízenému soudu ⟶ v předběžném projednání obžaloby vždy, v HL jen pokud byla věc postoupena nadřízeným soudem, nebo namítl-li obžalovaný místně příslušnému soudu ⟶ spory o příslušnost se řeší v neveřejném zasedání, není přípustná stížnost
Soudy - věcná a funkční příslušnost
§ 16 – 1. stupeň – okresní soud (v Praze obvodní soud, v Brně Městský soud; dále při: propuštění z OL, propuštění z OV, o dalším trvání ZD nebo propuštění ze ZD, o podmíněném propuštění, dále se účastní řízení o opravných prostředcích-návrh na povolení obnovy ve věcech, kde (by) rozhodoval sám, další úkony – soud dožádaný)
§ 17 – 1. stupeň – KS (TČ s dolní hranicí nejméně 5 let nebo výjimečný trest // taxativně vyjmenované TČ, přestože je u nich dolní hranice TOS nižší než 5 let (např. zabití, vražda novorozeného dítěte matkou) // TČ opilství – pachatel si zaviněně přivodil stav nepříčetnosti + se dopustil činu jinak trestného, který by byl některým z TČ podle § 17 // dílčí útoky pokračujícího TČ /ukládán společný trest/ u tč z §17 (1,2)
• jinak KS o opravných prostředcích (proti OS), dále spory o příslušnost, odnětí a přikázání věci, soud dožádaný,
o VS: nikdy v 1. stupni; o opravných prostředcích proti KS, dále spory o příslušnost, použití agenta,
o NS: dovolání, stížnost pro porušení zákona, vynětí z pravomoci, spory o příslušnost, odnětí a přikázání věci
Soudy - místní příslušnost
o ① forum delicti comissi - kde by čin spáchán (primární hledisko, má přednost před ostatními hledisky ⟶ ta se uplatní podpůrně, pokud nelze zjistit místo spáchání TČ nebo pokud byl TČ spáchán v cizině = subsidiarita místní příslušnosti):
• distanční delikty = následek nebo účinek nastal nebo měl nastat v jiném místě, než na kterém došlo k jednání → obě místa jsou místem, kde byl TČ spáchán,
• trestná činnost složená z několika aktů (útoků, časových úseků) → místem, kde byl TČ spáchán, je každé místo, kde došlo ke kterémukoli z těchto aktů,
• TČ hromadné, trvající, pokračující → místem spáchání TČ jsou všechna místa, v nichž došlo k naplnění SP TČ,
• SP obsahuje více alternativních znaků → místem spáchání tohoto TČ je každé místo, kde pachatel naplnil kterýkoli z těchto alternativních znaků,
• tranzitní delikty → místem spáchání TČ jsou všechna místa, kterými pachatel procházel,
o ② forum loci – kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje (pokud nelze zjistit ①, nebo byl TČ spáchán v cizině, stejná úroveň)
o ③ forum scientiae - kde TČ vyšel najevo = kde se OČTŘ dozvěděl o spáchání (pokud nejde ①,② – subsidiarita)
- je-li příslušných soudů několik (např. distanční delikt) ⟶ subsidiarita místní příslušnosti: ① místo spáchání > ② kde bydlí / pracuje/ se zdržuje) > ③ tam, kde byla podaná obžaloba, návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu nebo ten soud, jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem
- ZSVM – ① soud v jehož obvodu mladistvý bydlí / zdržuje se nebo pracuje, ② kde bylo provinění spácháno, ③ v jehož obvodu vyšel čin najevo (pokud to vyžaduje prospěch mladistvého ⟶ postoupení věci k soudu, u kterého je t.ř. s ohledem na zájmy mladistvého nejúčelnější)
• společné řízení proti mladistvému a dospělému lze konat jen výjimečně X NE společně s dětmi mladšími 15! - TOPO – ① místo spáchání ② není/ v cizině - kde má PO má sídlo X zahraniční PO – podnik nebo organizační složku ③ nedají se zjistit/ mimo ČR - soud, v jehož obvodu vyšel čin najevo
Úkony přípravného řízení, ke kterým je třeba účast soudu
o stanovena zvláštní věcná i místní příslušnost (§ 26 TŘ):
• příslušným je OS (věcná příslušnost), v jehož obvodu je činný SZ, který ve věci podal k soudu první návrh k uskutečnění příslušného úkonu (místní příslušnost) → tím založena příslušnost soudu pro celé přípravné řízení,
• SZ si ale nemůže vybírat, ke kterému soudu podá návrh, on musí respektovat pravidla místní příslušnosti stanovené obecně (Pl. ÚS 4/14),
• ke změně soudu může dojít pouze tehdy, pokud je věc postoupena k výkonu dozoru státního zástupce činnému mimo obvod tohoto soudu,
Obsazení soudu
- obsazení soudů:
OS - samosoudce (HH nepřevyšující 5 let) / senát (soudce a 2 přísedící),
KS – 1. stupeň - senát (soudce a 2 přísedící), 2. stupeň - senát (předseda senátu a 2 soudci),
VS - senát (předseda senátu a 2 soudci),
NS -senát (předseda senátu a 2 soudci), velké senáty kolegií - 9 soudců (odlišné rozhodnutí senátu proti rozhodnutí NS, postoupení věci), předseda senátu rozhoduje jako soudce jediný, kde to zákon stanoví - pravidlo nezměnitelnosti složení soudu (institut náhradního soudce), pravidlo nepřerušitelnosti soudního jednání
