Vůle

Question 1

Popsat vůli jako dispozici a vůli jako proces:

Answer 1

Vůle jako proces: proces vytváření záměrného úsilí směřujícího k dosažení vědomě vytyčeného cíle, volním procesem rozumíme duševní složku volního jednání

jako dispozice: schopnost řídit vlastní aktivitu podle předem pojatého záměru, schopnost pojmout a uskutečnit své úmysly

Question 2

vůle by nebyla vůlí bez:

Answer 2

1) záměru – pohyb k vytyčenému cíli
2) vědomí – před námi (pud za námi)
3) já – nějaké ,,já‘‘, které chce

Question 3

V lidské činnosti rozlišíme 3 úrovně řízení z psychologického hlediska. Pozorovatelný vzorec
činnosti (vnější nebo vnitřní‘) má podobu (úroveň regulace činností):

Answer 3

1. vrozenou, předem danou: nepodmíněně reflexní nebo instinktivní činnost;
2. osvojenou, předem danou: zvyková, zautomatizovaná činnost, rovina naučených,
   zautomatizovaných činností;
3. volenou, právě vytvářenou: volní, úmyslná, volní úroveň regulace (vědomé já se rozhoduje s ohledem na cíl)

Question 4

Čím se od sebe liší úrovně řízení (vrozenou, osvojenou, volenou)?

Answer 4

1) STUPNĚM PŘIZPŮSOBIVOSTI právě se naskytujícím podmínkám
2) Subjektivně se liší ÚROVNÍ VĚDOMÍ, které je provází
3) prožívaným vztahem „JÁ“ k jejich původu a průběhu

Question 5

Jaké jsou odezvy vědomí na různé úrovně činnosti?

Answer 5

—> ZVYKOVÉ chování bývá málo uvědomováno, ačkoli je vnímáme jako své konání, ne vždy však s plnou zodpovědností (omylem jsem vytočil své staré
číslo, občas se mi to stává)

—> VOLNÍ jednání je plně vědomé a vnímané jako přímo působené vlastní volbou cíle a vlastním výkonem činnosti k němu směřující (já chci přijít včas a pospíchám)

• Zatímco první dvě úrovně můžeme vysvětlit pojmy jako vnímání, učení a motivace, k vysvětlení volního chování potřebujeme ještě další pojem, a to VŮLI

Question 6

Jak lze zkoumat vůli?

Answer 6

• Volní kvalitu duševního života lze zkoumat:
  1) v jejích aktuálních, DYNAMICKÝCH PROJEVECH
  2) v jejích trvalých, STRUKTURNÍCH VLASTNOSTECH
• V obou případech je základní otázkou:
  1) průkaz její samostatnosti oproti kvalitám jiným
  2) dále pak její úloha v duševním životě
  3) výklad její povahy

Question 7

Co je to volba záměru?

Answer 7

• je výsledkem skladby přítomných MOTIVAČNÍCH a POZNÁVACÍCH vlivů, popř. jejich usměrnění VOLNÍM zásahem
• V mnoha lidských činech přítomna není, poté, co byly započaty, probíhají dále mimovolně

Předpokladem rozhodování je výskyt více možností, vedoucích k rozdílným, pro jedince motivačně závažným cílům to může vést ke konfliktu

Question 8

Co je to konflikt?

Answer 8

• Je jedním z ústředních jevů osobnostní dynamiky
• Je v něm patrna úloha vědomé, jáské a volní integrace i její selhávání
• Konflikt vnější a vnitřní
• VNITŘNÍ KONFLIKT JE DRUHEM FRUSTRACE, protože pokaždé když si volíme, znamená to ztrátu (té druhé možnosti)

Question 9

Uplatnění vůle v konfliktu, kdy a jak:

Answer 9

• Konflikt je tak závažná činnost, že musí být UVĚDOMĚN (člověk je rád, pokud se orientuje,
  má ve věcech pořádek a rozumí jim)
• Čím je rozhodnutí závažnější, tím více si ho jsme vědomi
• Když se rozhodujeme a uvědomíme si konflikt motivů, NASTÁVÁ PROSTOR PRO VOLNÍ AKT (zásah
  do průběhu rozhodování, který je uzavírá)
• Tardy: „Ve volbě se projevuje zpravidla předem daná stupnice hodnot“
• Proces volby má dvě fáze:
  1) V prvé převládají objektivní obsahy
  2) Ve druhé stav zvýšeného vědomí akce

Question 10

Vztahy vůle k motivaci, emocím, kognici:

Answer 10

MOTIVACE
▪ motivační napětí, vědomí, cíle > rozvaha o prostředcích, důsledcích – program jednání, rozhodnutí – volní akt
▪ vůle je specificky lidská záležitost

EMOCE
▪ emoce mají na vůli buď + nebo – efekt > jinak mají bližší vztah (a větší vliv na) k motivaci, vůle je spíše rozumová záležitost

KOGNICE
▪ vědomá, uvědomělá, rozumová činnost

Question 11

Přístupy k samostatnosti vůle:

Answer 11

Názory na samostatnost volní kvality v osobnosti byly a stále jsou rozděleny

1) vitalističtí filozofové a psychologové (např. Schopenhauer, Nietzsche, McDougall) pokládali vůli za základní příčinnou kvalitu života.
2) Jiní mluví o závislosti volní činnosti na působení ostatních osobnostních činitelů (Aristoteles – „vůle je snaha řízená rozumem“)

Question 12

Rozhodujícím teoretickým dělítkem je vztah vůle a motivace, různá pojetí lze rozčlenit:

Answer 12

1) Vůle jako působení nejsilnějšího motivu
2) Vůle jako výslednice všech působících motivů
3) Vůle jako působení zvláštního motivu vedle ostatních přítomných motivů
4) Vůle jako zvláštní, mimomotivační mechanismus integrace motivů v činnosti

Question 13

Popsat vůli jako působení nejsilnějšího motivu:

Answer 13

▪ Hobbesovo pojetí
▪ Aby jedinec vůbec mohl něčeho dosáhnout, musí integrovat všechny motivy do toho nejsilnějšího, jediného
▪ Prosazení tohoto nejsilnějšího motivu je silně prožíváno a uvědomováno jako „já chci“

Question 14

Popsat vůli jako výslednici všech motivů:

Answer 14

▪ Stejné jako skládání sil ve fyzice
▪ Inspirováno Lewinem a Cattelem
▪ Hospodárnost ve fungování osobnosti – maximální uspokojení ne nejsilnějšího, ale všech motivů bohatší výběr cílů

Question 15

Popsat vůli jako působení zvláštního motivu vedle ostatních přítomných motivů:

Answer 15

• Souvisí s McDougallem vysloveným předpokladem, že vůle souvisí s obrazem sebe sama
• Vůli je možno vyložit jako potřebu souladu a kontinuity v sebepojetí, člověk potřebuje souladný obraz sebe sama, ideálně přívětivý
• Změna rozhodnutí tento obraz narušuje obranou proti tomuto narušení je právě energií vůle

Question 16

Popsat vůli jako zvláštní, mimo-motivační mechanismus integrace motivů v činnosti:

Answer 16

• Krajní pojetí samostatné vůle
• Svědčí pro ni některé neurofyziologické nálezy a hypotézy možnost zvláštní mozkové struktury, která vůči prosazujícím se motivům plní integrační úlohu a má k tomu zvláštní zdroj nespecifické energie

Question 17

Vůle jako jednotná vlastnost:

Answer 17

Vůle jako jednotná vlastnost:

• –> obecný volní faktor – W (vytrvalost při uplatňování motivů) – L. Webb – v nepřímém poměru k emocionalitě (asi čím víc emocionální, tím méně vytrvalý při vůli, při uplatňování motivů)
• –> obecná schopnost vynaložení volního úsilí (hovorově síla vůle)
• –> nicméně volní dispozice je zřejmě složitější struktura, nepřevoditelná na jediný rys

Vůle jako soubor vlastností
–> Ludwig Klages – klasifikace volních vlastností

Question 18

Klagesův systém klasifikace volních vlastností (jenom klasifikace):

Answer 18

Vůle:
aktivní
pasivní
reaktivní

Question 19

Aktivní vůle podle Klagesovy klasifikace:

Answer 19

▪ iniciativa, ráznost, energie, činorodost, pružnost vůle, rozhodnost
▪ prosazování své vůle
▪ vzrušivá stránka vůle

Question 20

Pasivní vůle podle Klagesovy klasifikace:

Answer 20

▪ vytrvalost, odolnost, stálost, pevnost, nepovolnost, neovlivnitelnost
▪ koncentrace
▪ sebevláda, uměřenost, sebekázeň – vytrvání ve své vůli
▪ převaha tlumivé stránky

Question 21

Reaktivní vůle podle Klagesovy klasifikace:

Answer 21

▪ aktivní – útok, aktivní odpor, opozice, prosazování své vůle
▪ pasivní, obrana – svéhlavost, vzdorovitost, tvrdohlavost – reakce na druhé
osoby
▪ reakci na vůli druhého člověka

Question 22

Uskutečňování volní činnosti

Answer 22

• Realizační fáze nastává, když padne rozhodnutí a boj motivů vyústí v úmysl (Říčan)
• Tato fáze může být klidná a jednoduchá i po těžkém rozhodování jakmile rozhodnutí padne, je pevné a definitivní
• Často je však rozhodnutí pouze povrchním zvládnutím konfliktu mezi motivy, a pak se
  uposlechne jen polovičatě a na čas (jako když něco rozkážeme neukázněnému mužstvu)
• Pro výsledek volní činnosti je podstatné především spojení dějů rozhodování a uskutečňování
• Pro samostatnost volního chování je důležitá přítomnost dostatečné motivace a neporušených poznávacích a výkonných funkcí

Question 23

Na čem závisí dynamika vůle?

Answer 23

● Struktura volních kvalit i dynamika vůle závisí na vrozených předpokladech, ale i na životních zkušenostech jedince
● Úsilí se objevuje už u nemluvňat

Question 24

Činitelé, na nichž závisí úspěšná volní integrace činnosti:

Answer 24

1) Sebedůvěra

2) Základní pochody vůle:
▪ Zájem
▪ Snaha
▪ Rozhodnutí
▪ Aktivace

3) Další pochody důležité pro uplatnění vůle:
▪ Koordinace
▪ Soustředění
▪ Kontrola jednání

4) Činitelé podporující rozvoj vůle:
▪ Cvik
▪ Zhospodárnění
▪ Úspěch

Question 25

takové nějaké doplňující info:

Answer 25

● Zdokonalení vězí v přesvědčení jedince, že je schopen daný úkol zvládnout, ve vzbuzení
motivace, a doplnění aktivity úspěchem

● Hierarchická skladba řízení činnosti vcelku
—> Čím více je nějaká činnost původně řízená vůlí upevněna, tím se snadněji přesune do zvyku pak je prostor pro nové, složitější činnost
—> Tento přesun ale může být někdy i nebezpečný (pokud nastane v automatizované
činnosti nějaká nová okolnost)

● Vůle může být také aktem sebeuskutečnění vidíme to, když si chce třeba dítě nebo stařec
něco prosadit nejde ani tak o tu věc, jako spíš o to, prosadit si svou vůli

Question 26

Fyziologický výklad vůle

Answer 26

● hypotetický pojem dominanty ohniska podráždění v mozkové kůře odpovídající soustředění na činnost touto oblastí řízenou
● zájem o fyziologické vysvětlení volních jevů se přesunul od Jamesova zaměření k otázce
mozkového mechanismu volní regulace
● Sovětská reflexologická škola dominanty – ohniska podráždění v mozkové kůře odpovídající soustředění na činnost touto oblastí řízenou
–> Čím větší je volní úsilí té oblasti, tím větší je útlum oblastí ostatních

Question 27

Biologický model vůle:

Answer 27

● volní jednání jako operantní podmiňování

● jde o aktivní podmiňování, učíme se reakcí

Question 28

Fenomenologický výklad vůle

Answer 28

● vnitřní aspekt vůle, na prožitek volního aktu
● prožitek volního aktu: vědomý, vztažený k
● existencialismus: člověk jako bytostně svobodný, nelze nevolit, lze pouze utéci před svobodou, i to je svého druhu rozhodnutí, o aktivní, svobodný, odpovědný činitel

–> V. E. FRANKLA

Question 29

Psychoanalytický výklad vůle:

Answer 29

● centrum vůle je ego
-> přímočará realizace pudových motivů
-> volní jednání
-> rovina, kdy jednáme zdánlivě vědomě, záměrné a racionálně
● člověk je determinován – problém svobodné vůle

Question 30

Vymezit pojem volní vlastnosti:

Answer 30

• > strukturálně-funkční a obsahově-vztahové charakteristiky lidské psychiky, které relativně stálým způsobem spoluurčují průběh volních procesů a projevují se
• > v individuálně příznačných rysech činností i v individuálně typických zvláštnostech sociálního styku

Question 31

Vymezit pojem volní akt:

Answer 31

-> osobní volba mezi alternativami (hodnot, motivů, cílů…), je spojen s impulsem k realizaci zvolené alternativy, je počátkem realizace záměru

Question 32

Vymezit volní procesy:

Answer 32

určují tempo, načasování toho, co děláme

Question 33

Jamesova teorie vůle:

Answer 33

• rozlišuje chování na 2 typy:
• -> úkony prvotní = nepředvídatelné, samočinné
• -> úkony druhotné = úmyslné, předvídatelné (pouze poté, co byl prvotní)
• Úkony druhotné se dále dělí na:
  1) Ideomotorické
• > Základním druhem úmyslné činnost
• > Nebrání-li tomu žádný jiný vliv, nastává svalový pohyb samočinně v důsledku pouhé představy – k takovému úkonu není potřeba vůle, chtění
• > I když je pohybu nějak zabráněno, v zárodku vždy nastává (mimovolní pohyby diváků sledujících výkon sportovců)

2) Volní
- > V mysli člověka probíhá několik představ najednou, působí proti sobě, to vede k neklidu, pokud tento neklid trvá, probíhá rozhodování
- > Končí prosazením jedné z nich – rozhodneme se já chci vlastní akt vůle
- > James toto ztotožňuje se zaměřením pozornosti na jednu z působících sil
- > Převládnutí jedné představy nad jinou je někdy snadné, někdy ale velmi obtížné volní úsilí je úsilím pozornosti udržet ve vědomí určitý cíl proti jiným

Question 34

Aschova teorie vůle:

Answer 34

• 1905
• experimentálně prokázal existenci potenciální energie (překonávání únavy, vzdorování určitým vnějším tlakům atd.) a vytvořil pojem determinující tendence – úmysl se realizuje tím snadněji, čím speciálnější je determinující citová představa, přičemž determinující představa je tendence vycházející z představy cíle

Question 35

Vygotského teorie vůle:

Answer 35

-> volní jednání je jednání řízené vnitřní řečí, jsou to jakési instrukce sobě samému
-> chápe počátek vývoje volního aktu (primitivní záměrné pohyby dítěte) ve zvnitřnění “verbálních instrukcí”, které rodiče dávají dítěti, když se snaží o dosažení nějakého cíle a jež pak dítě exteriorizuje v příslušném jednání.
-> Dospělý má potom k dispozici verbalizované vzorce instrumentálního chování, jimiž se řídí při
dosahování cílů.
-> Zpětnovazební mechanismy je potom korigují nebo generalizují na podobné situace a cíle.

Question 36

Miller, Galanter a Pribram

Answer 36

-> 1960
-> pokoušejí se o vysvětlení volní regulace chování vlivem interních činitelů a vytvořili koncept plánu chování.
-> V chování se realizuje nějaký subjektivní plán.
-> Východiskem organizace chování směřující k realizaci tohoto plánu je vnitřní reprezentace skutečnosti – “model situace”, “kognitivní mapa”, kterou autoři nazývají obraz.
-> Plán je kontrola postupu, v jakém má být vykonávána sekvence operací. Pro organismus je
plán totéž, co je pro počítač program.
-> Obraz reprezentuje nahromaděné vědění organismu o sobě a o okolí.
-> Autoři zdůrazňují, že to, co organismus činí, závisí na jeho okolí, což je ale sporné, protože člověk
často jedná i bez ohledu na vnější situaci. To je případ nejenom impulzivního jednání,
probíhajícího ve stavu afektu za snížené vnitřní kontroly situace a rozvahy o možných důsledcích
činu, ale i případ vnitřního zpevňování (samozpevňování prostřednictvím etických citů)

Question 37

Brichcín a teorie vůle:

Answer 37

• záměr obsahující vybraný cíl a prostředky, díky volním procesům jsou vyvolány a usměrňovány aktivity vedoucí k cíli
  ● volní akt ,,já chci‘‘ + plán
  ● vůle jako cílevědomá motivace
  ● volní činnost jako zvláštní motivační regulace chování, pro niž je příznačný znak cílevědomosti
  ● spatřuje zvláštní druh lidské motivace v takovém řízení chování, které probíhá podle
  programů, které si organismus podle okamžitých změn situace sám sestavuje
  ● vliv motivace na chování
  -> vrozené či osvojené pevné programy
  ▪ zprostředkují přímo vliv vzbuzených motivů chování
  -> průběžně vytvářené programy
  ▪ jsou výsledkem zpracování motivů procesem rozhodování