16: Motivace Flashcards
Definice motivace:
= soubor intrapsychických dynamických sil (= motivů), které ovlivňují a usměrňují naše prožívání a chování směrem ke změně neuspokojivého stavu nebo k dosažení něčeho pozitivního.
Definice motivu:
= intrapsychická dynamická síla
- to, co nás vede k tomu něco dělat
- pohnutka, která je natolik silná, že nás donutí k akci
- vliv síly motivu
S čím je motivace silně propojena?
Motivačně-emoční systém = úzké propojení, vzájemné ovlivňování a podmiňování emocí a motivace
Přístupy ke studiu motivů:
Behavioristický (vnější incentivy a pobídky) x vnitřní mentální pohnutky
Druhy motivů:
- sebezáchovné
- stimulující
- sociální
- individuální psychické
Velká motivační trojka:
Poznávací p.
Sociální p.
Výkonové p.
Fáze motivačního cyklu
- Latence (období, kdy nemám hlad, neuvědomujeme si potřeby, potřeby spí)
- Aktualizace (už se začíná objevovat chtění, když jdu třeba kolem automatu, čím déle nebudu
jíst, tím víc budu mít hlad) - Gratifikace – uspokojení potřeby/deprivace- gratifikace (něco si dám, dojde pak k desaktualizaci, nebo si nic nedám - deprivace může vést ke smrti, pokud se týká základních
potřeb) - Desaktualizace (nemám hlad, nedám si přídavek)
Základní sebezáchovné motivy:
hlad žízeň bolest agrese sexuální a rodičovské motivy
Teorie stimulačních motivů:
Teorii optimální úrovně aktivace navrhl kanadský psycholog Daniel Berlyne
Yerkes-Dodsonův zákon říká, že s rostoucím „nabuzením“ roste i výkon, ale jen do určitého bodu
Martin Zuckerman - Sensation Seeking Scale
Individuální psychické motivy
● Zajišťují optimální integraci mentálních funkcí - duševní zdraví ● Slouží k uchování vnitřního řádu ● Potřeba sebeurčení -----> Svobodně se rozhodovat a jednat ------> Self-efficacy ● Potřeba soudružné a stabilní osobní identity ● Snaha najít smysl života ● Svobodná vůle a vzdor
Vyjmenovat některé sociální motivy:
- afiliace-> intimity
- pozitivních sociálních vztahů
- vlivu/moci
Psychologové zabývající se mocí:
Adler
Horney
Fromm
Popsat motiv výkonové motivace:
dosažení úspěchu x vyhnout se neúspěchu
aspirační úroveň - tvorba kolem 3. roku, zpětnovazebný systém od rodičů + osobnost, prostředí…
typy výkonové orientace
● 1.typ – vysoká potřeba úspěšného výkonu a zároveň nízká potřeba vyhnutí se neúspěchu
● 2.typ – nízká potřeba úspěšného výkonu a současně vysoká potřeba vyhnutí se neúspěchu
● 3.typ – vysoká potřeba úspěšného výkonu a zároveň vysoká potřeba vyhnutí se neúspěchu
● 4.typ – nízká potřeba úspěšného výkonu a současně nízká potřeba vyhnutí se neúspěchu
● 5.typ – nevyhraněný
Flow motivace:
● Úplně zapomene na čas, na hlad, na další potřeby, něco nás tak pohltí, že ztrácíme pojem o
čase
● Sport, čtení, umění
● V případě, že obtížnost úkolu je v rovnováze se schopností člověka jej zvládnout, musí tam být challenge, výzva, něco mi to dá a zároveň musím na tu aktivitu mít dostatek schopností
● Člověk ztrácí vědomí
● Pocit vtažení a unášení danou činností
● Spojení činnosti a vědomí
● Zaměření na omezené pole podnětů
● Pocit kontroly vlastní činnosti i prostředí
Hédonistický modul
● Organismus má tendenci k maximalizaci příjemného, minimalizaci nepříjemného, pocity jsou
motivující a jsou činitelé organizace chování.
● Hédoné (řecky)=slast
● Jdeme za slastí. Ale člověk má kognici, takhle jednoduše nefunguje
● Zkoumání u zvířat X u lidí i jiné slasti než pouze smyslové
● Krysy s páčkou na elektrický šok, který vyvolala pocity jako u orgasmu- mačkaly, až umřely
Kognitivní mdel
● E.C.Tolman, inspirován McDougallem
● Základem motivace je počáteční fyziologický stav, který odráží potřeby a touhy všeho druhu
a žádosti
● Zacílené chování
● Potřeby primární, sekundární a naučené
● Hlavním východiskem kognitivního přístupu je předpoklad, že poznávací procesy mají
motivační účinek (kromě řídícího
Činnostní model
● Hlavními rysy této teorie se opírají o tvrzení, že u motivace se vytváří a vyvíjí v procesu
činnosti neboli jednání
● Cíleným jednáním, které je do jisté míry závislé na předešlé zkušenosti, se člověk přibližuje
nebo oddaluje od stanoveného cíle
● To, zda uspějeme nebo ne, ovlivňuje naši aspirační úroveň
Maslow
D-motivy: fyziologické, bezpečí, lásky, uznání
B-motivy: seberealizace
Teorie instinktů:
= vrozené, geneticky dané tendence provádět určité aktivity nebo specificky reagovat na typické podnětové vzorce
Vlastnosti instinktů:
druhově specifické
biologicky podmíněné -> účelné
stereotypní
Hull a instinkt:
drive = nepříjemný stav napětí, který se vyskytuje při narušení homeostáze, obecný motivační stav, který je různý u různých tělesných potřeb v podstatě stejný
Širší a obecnější než instinkt, je to pohotovost či připravenost reagovat na důležité podněty,
které umožňují odstranění tělesné nerovnováhy
Instinkt podle McDougalla:
Pudy nás nějak nasměrují, díky tomu přežíváme.
Dědičná či vrozená psychofyzická dispozice, která determinuje svého nositele, aby vnímal
určité objekty a věnoval jim pozornost
Definoval instinkt: „hypotetická (nejde úplně jasně určit) vrozená motivační proměnná (proměňuje se, není to tak deterministické jako u Freud), determinuje kognitivní, afektivní a konativní procesy (jak myšlení, emoce i to co děláme).
Je dědičná, determinuje nositele, aby vnímal určité objekty a věnoval jim pozornost (viz Freudův sexuální vývoj.).“
McDougall a jeho psychologie instinktu:
- byl prvním, kdo psychologii definoval jako studium chování
všechny životní procesy, duševní život a chování jsou účelné, protože vyjadřují základní snahu o a chování existence individua a druhu - Později místo instinktu, který se chápe hodně biologicky, začal používat „sklon“.
- Sklony se podle něj sdružují do skupin, kategorií, které tvoří sentimenty. To je pro nás pravděpodobnější, že budeme dělat.
- Sentimenty se sdružují do charakteru.
- Díky sklonům si budujeme osobnost
MocDougall a základní instinkty lol:
● Máme podle něj 12 základních instinktů, a že každý instinkt má jednu typickou emocionální reakci:
- > Útěk- strach
- > Zvědavost- údiv
- > Rodičovský instinkt- něžnost
Od 8-12 instinktu nejde určit typická reakce, která se s tím pojí.
Freudova pudová piča teorie:
● Pud sexuální je hlavní dynamickou silou lidské psychiky, jeho energetickou složkou je libido.
● Pud = psychické zastoupení (reprezentace) onoho podráždění, které trvale tryská z vnitřního somatického pramene
● Kromě pudu sebezáchovy (pudů já – např.hlad) je hlavní dynamickou silou lidské psychiky pud sexuální, jehož energetické složce dal název libido
● lidská psychika má tendenci udržovat duševní energii na nízké a konstantní úrovni, nahromadí-li se v ní příliš mnoho energie, snaží se jí vybít, zbavit se, což je doprovázeno pocitem úlevy nebo slasti
● Duální pudová teorie – sexuální X agresivní, Eros (žene nás k životu) X Thanatos (pud smrti, vede nás do agresivních aktivit)
Murrayho teorie potřeb:
- Potřeba = konstrukt označující sílu v oblasti mozku, která organizuje vnímání, myšlení, snažení a jednání v určitém směru, s cílem změnit existující neuspokojivou situaci
- Potřeba = pud
1) Primární (viscerogenní)
▪ jsou vytvářeny a uspokojovány periodickými fyziologickými procesy
▪ Patří k nim potřeba kyslíku, vody, potravy, vyhýbání se horku a chladu
2) Sekundární (psychogenní)
▪ potřeba poznávat víc a víc, umění
▪ Sekundární potřeby jsou na základě činnosti mozku zakotveny v psychickém
či povahovém uzpůsobení
▪ jejich vzorce tvoří podstatu osobnosti
▪ Zvláštní postavení má sexuální potřeba, která se objevuje mezi cyklickými viscerogenními pohnutkami i mezi psychogenními motivy. A to jako snaha
vytvářet a udržovat erotické vztahy
Tlak a téma podle Murraye:
Tlak = vnější podmínky vyvolávající touhu něco získat (pozitivní tlaky) nebo se něčemu
vyhnout (negativní tlaky)
Téma = výsledkem interakce mezi tlaky a potřebami, témata se mohou prolínat, často jsou z dětství (rozpadlá rodina v dětství – neschopnost si později najít partnera, tématem je právě
jeho nalezení)
McCleilland:
● Navázal na Murrayho
147
● Důsledně rozlišuje potřebu a motiv
● Proslavil se výzkumem výkonové motivace
● Podle McClellanda se potřeby projevují prostřednictvím motivů, které jsou jejich mentálními
reprezentacemi
● Motivy tak fungují jako zprostředkující činitel mezi potřebou a chováním
● Potřeba je fyziologický či „mozkový“ stav, který člověk přímo nepociťuje. Ten vede ke vzniku
motivů, jež jsou součástí vnitřní psychické zkušenosti.
