Myšlení: druhy, procesy, pojmy a usuzování Flashcards
Definice myšlení, jeho funkce a výsledek myšlení:
= proces zpracování a využívání informací
Funkce myšlení: řešení problému
Výsledek myšlení: poznatek
Dělení myšlení (základní dělení):
Bezcílné (=kontemplativní – např. myšlenky při úklidu)
vs.
Se záměrem/cílem (častěji)
Druhy myšlení:
a) Myšlení konkrétní: při něm manipulujeme s vjemy, např. při vaření, skládání puzzle
b) Myšlení názorné: při něm operujeme s představami – nejčastěji s vizuálními, např. řešení geometrických příkladů
c) Myšlení abstraktní: při něm operujeme se znaky (symboly). Nejběžnější druh abstraktního myšlení je myšlení pojmové (v mysli manipulujeme s verbálními znaky – pojmy)
d) Propoziční myšlení: výplod kognitivní psychologie (viz „pojmy a kategorizace“)
Dnešní psychologové toto považují za zjednodušující, na problém aplikujeme spíše komplexní
kognitivní schéma, model či rámec
Další druhy myšlení:
A. Konvergentní X divergentní (Guilford)
- Konvergentní: sbíhavé, založené na algoritmech, 1 správné řešení
- Divergentní: hledá originální řešení, použití u problémů s více možnými řešeními. Váže se k tomu heuristika.
B. Levoruké X pravoruké
- Levoruké: dominuje pravá hemisféra (intuice, obrazové myšlení, emotivita, kreativita)
- Pravoruké: dominuje levá hemisféra (logika, verbální analýza, lineární)
Např. u bubeníka levá ruka dělá ty nesynchronní údery, pravá udává pravidelný rytmus
C. Diskurzivní X intuitivní (nebo analytické X intuitivní od Jerome Brunera)
- Diskurzivní: (diskurz = rozmluva, rozprava) vědomý postup krok po kroku
- Intuitivní: ne zcela vědomé, nepostupuje v jasně vymezených krocích, implicitní vniknutí do problému najednou, opírá se o dobrou znalost oboru, „aha zážitek“
D. Pojmově logické X obrazově názorné X senzomotorické
- Pojmově logické: dělíme na pojmové a propoziční, sylogizmy, výhradně lidské, vnitřní řeč atd.
- Obrazově názorné: z něčeho nám něco vyplyne, myslíme vizuálně, roztékající hodiny, ve snech myslíme v obrazech (Freud)
- Senzomotorické: do 6 měsíců života myslíme jen senzomotoricky, průlomem je pak rozvoj reprezentativní funkce
E. Paradigmatické X narativní
- Paradigmatické: od Brunera, myšlení pojmově-logické, myšlení především ve větě, vytváří abstraktní modely – paradigmata, je bezčasé
- Narativní: odehrává se v čase (narace = vyprávění), myšlení v příbězích, odpovídá tomu,
že jsme bytosti, které jednají – jednají v čase, používáme ho v běžném životě (člověk po
něčem touží, něčeho se bojí apod.)
F. Reproduktivní X produktivní
- Reproduktivní: opakování mentálních postupů použitých dříve (limitující)
- Produktivní: hluboké pochopení problému (podstaty vztahů), vede ke vhledu do problému
G. Analytické X syntetické (Karl Duncker)
- Analytické: popis částí určitého celku, např. Jakou barvu má střecha? Nejprve si vybavíme dům, pak teprve barvu střechy – mentální představa domu. Výsledkem není nic nového (závěr je obsažen ve výchozích předpokladech)
- Syntetické: výsledkem je něco nového (závěr není ve výchozích předpokladech)
H. Akomodace X asimilace
- Akomodace: my se přizpůsobujeme okolí
- Asimilace: ke svému obrazu si upravujeme to, co k nám přichází zvenku
I. Magické myšlení
- Přání splňující
- Animistické
- Pseudokauzální
- Pseudologické
Jaké jsou myšlenkové procesy (8)?
analýza syntéza generalizace abstrakce indukce dedukce srovnávání rozlišování
Popsat analýzu a syntézu:
a) Analýza: myšlenkové rozčlenění celku na části
b) Syntéza: sjednocování jednotlivostí do určitého mentálního celku
Popsat abstrakci:
= odtahování, odhlížení (ab = od, strakce = tahat), odhlížíme od takových vlastností, které v daném kontextu nejsou podstatné, a díky tomu nám do popředí vystoupí vlastnosti důležité (téměř v každé situaci abstrahujeme – pokud vaříme pro někoho, bereme je jako strávníky, což je v danou chvíli věc, která je spojuje. V jiných situacích daného člověka strávníkem
nenazýváme).
Popsat generalizaci:
shrnování jednotlivin do kategorií podle důležitých jednotlivých znaků
Popsat indukci a dedukci:
Indukce: od jedinečného k obecnému, na základě empirie, neplatí na 100%
Dedukce: od obecného k jedinečnému, kritériem takového úsudku je míra pravdivosti obecného soudu a formální správnost vyvození závěru
Který kognitivní psycholog se zabýval pojmy?
Jerome Bruner :)
Definice pojmu:
= mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které si jsou v jednom nebo ve více aspektech podobné.
= pojmenování třídy objektů na základě toho, co mají společného
K čemu slouží pojmy?
Kognitivní ekonomie, orientace, zapamatovávání, umožňují myšlení
Druhy myšlení podle Atkinsonové:
a) Propoziční myšlení (nejvíce zkoumáno)
- Odpovídá proudu vět, které „slyšíme v mysli“
- Vyjadřuje výrok či propozici
- Propozice (výrok) = výpověď vyjadřující faktické tvrzení (např. „opice jsou zvídavé“ – skládá se z pojmů – „opice“)
b) Imaginativní myšlení
- Odpovídá představám – zvláště zrakovým („vidíme v mysli“). Např. Jaké vznikne písmeno, když N otočíme o 90 stupňů?
c) Motorické myšlení
- Má vztah k posloupnosti „představ pohybů v mysli“
Funkce pojmů?
o Kognitivní ekonomičnost (hospodárnost) = rozdělují svět na zvládnutelné jednotky
(nebereme všechny objekty světa jako jedinečné – to bychom se zbláznili, ale objekty vnímáme spíše jako případy pojmu. Např. židle - všechny různé židle mají tento pojem)
o Prediktivní síla = pojmy nám umožňují předpovídat informace, které bezprostředně nemůžeme vnímat (např. jablko – bezprostředně nevnímáme jeho chuť, ale můžeme ho kategorizovat dle toho, že je kulaté, červené a roste na stromě – pak i přiřadíme jeho sladkou chuť).
Díky pojmům dokážeme získat více informací.
Klasické x neurčité pojmy, jejich reprezentace:
Klasické pojmy:
- založeny na jádrových definičních znacích
- např. babička je žena, jejíž děti mají děti
- u řady pojmů je ale komplikované stanovit určující rysy
Fuzzy (neurčité) pojmy:
- nelze je jednoznačně definovat na základě určujících rysů
- reprezentovány prototypem základní úrovně
- taky přirozené pojmy - přirozeně totiž svět nelze 100 % rozdělit do tříd
- klasickým příkladem je slovo hra
Popsat T. prototypů Eleanor Roschové:
- lidé netřídí pojmy podle společných rysů, ale podle VZÁJEMNÉ PODOBNOSTI
= teorie prototypů = teorie podobnosti (family resemblence) - rozsáhlými výzkumy dokázala, že lidé mají vyvinutý cit pro to, co není prototypické
Co je prototyp?
= nejvýstižnější/nejlepší příklad daného pojmu
Experiment Roschové v jazyce DANI:
- Rosch chtěla ukázat, že kategorie barev jsou psychologicky reálné, přestože pro ně neměli název
- Vytvořila experiment: pokud by platila Sapir-Whoorfova hypotéza, tak by se mluvčí učili nové výrazy pro barvy jen těžko (hypotéza praví, že pojetí reálného světa je vystavěno na jazykových zvyklostech konkrétní dané komunity)
Jakou strukturu mají fuzzy pojmy?
Mají vertikální a horizontální strukturu: pojmy jsou reprezentovány prototypickým členem základní úrovně.
Vertikální struktura: 3 roviny:
- nadřazená (ovoce)
- základní (jablko)
- podřazená
Horizontální struktura:
- to, jak je daný objekt vzdálen od prototypu
- prototyp
- od prototypu něho je více vzdálen fuzzy pojem
Co jsou ad hoc pojmy?
= pojmy, které nejsou zavedeny v kultuře, ale na základě prototypu si je vytvoříme pomocí kontextu (ten, co vykopává ty dveře) – jedná se taky o fuzzy pojem.
Dělení pojmů podle Roschové:
1) Pojmy základní úrovně: střední st. zobecnění, např. židle, jablko, auto… –> děti si je osvojují nejsnáze
2) Nadřazené pojmy - vznik seskupením pojmů základní úrovně, např. nábytek, ovoce, dopravní prostředky
3) Podřízené pojmy : přesnější specifikace
Pozn.: dítě v předoperačním stádiu může podle Piageta používat předpojmy -> pes je ten, který nám běhá po dvoře (underextenze, hyperextenze)
Reprezentace vztahů mezi pojmy:
Vztahy mezi pojmy jsou mentálně reprezentovány jako sémantické sítě. VZTAHY
- Jsou smysluplně propojeny a hierarchicky uspořádány.
- Př.: ve chvíli, kdy chci odpovědět, zda kanárek má kůži, udělám pohyb po sémantické síti.
Zjistím, že kanárek patří k ptákům, (aniž bychom museli vědomě usuzovat) a tudíž jako všichni ptáci bude mít kůži.
- Scénář (script) = mentální reprezentace typických událost z hlediska jejich průběhu (jdeme do restaurace), např. scénář návštěvy restaurace
Co je usuzování:
= vyvozování závěrů z výchozích předpokladů (premis)
Co je usuzování:
= vyvozování závěrů z výchozích předpokladů (premis)
Druhy usuzování:
2 + 1 základní typy:
- INDUKCE: z konkrétního na obecné, obsahuje abstrakci a generalizaci, dává ZKUŠENOST
- DEDUKCE: z obecného na konkrétní, dává ROZUM
- HEURISTICKÉ STRATEGIE: založeno na ANALOGII
Jak lze rozdělit myšlenkové operace:
na logické a na heuristické
Rozdíl mezi logickým a heuristickým myšlením:
Logické = přesně dané postupy, abychom došli ke správnému výsledku, pomocí algoritmů
Heuristické = zkrácené myšlenkové postupy, používáme v běžném životě, riziko chyb, ale algoritmy jsou namáhavé a dlouho trvají
2 základní typy usuzování:
Indukce a dedukce
indukce = vyvození obecného z konkrétního
dedukce é vyvození konkrétního z obecného
Typy indukce:
generalizace a abstrakce
Typy dedukce:
sylogizmy a podmíněné usuzování
Popsat analogické usuzování:
Princip analogie je založen na tom, že podobají-li se dvě věci v jednom ohledu, určitě se podobají i v jiných (má-li někdo knírek jako Hitler, má i stejné vlastnosti) hurá úsudek
- Analogie je přenášení určité relace (proporce) z jedné oblasti do druhé (Fotbalista se má
k míči, jako hokejista k puku).
- Princip analogie jako princip slovotvorby= maminka+ tatínek=“maminkovi“
Popsat mentální modely:
P. Johnson-Laird – teorie sylogistického usuzování (sylogismus = typ deduktivního úsudku, kdy je
jeden z výroků/závěr, odvozen z ostatních 2 premis. Sokrates je smrtelný). Vytvořil teorii mentálních modelů.
Mentální modely: jsou to mentální struktury, které umožňují pochopení dané problémové situace (např. 4 bratři – malíř, elektrikář, klempíř, tesař X výška). Využívají se kruhové diagramy
