Myšlení: druhy, procesy, pojmy a usuzování Flashcards
Definice myšlení, jeho funkce a výsledek myšlení:
= proces zpracování a využívání informací
Funkce myšlení: řešení problému
Výsledek myšlení: poznatek
Dělení myšlení (základní dělení):
Bezcílné (=kontemplativní – např. myšlenky při úklidu)
vs.
Se záměrem/cílem (častěji)
Druhy myšlení:
a) Myšlení konkrétní: při něm manipulujeme s vjemy, např. při vaření, skládání puzzle
b) Myšlení názorné: při něm operujeme s představami – nejčastěji s vizuálními, např. řešení geometrických příkladů
c) Myšlení abstraktní: při něm operujeme se znaky (symboly). Nejběžnější druh abstraktního myšlení je myšlení pojmové (v mysli manipulujeme s verbálními znaky – pojmy)
d) Propoziční myšlení: výplod kognitivní psychologie (viz „pojmy a kategorizace“)
Dnešní psychologové toto považují za zjednodušující, na problém aplikujeme spíše komplexní
kognitivní schéma, model či rámec
Další druhy myšlení:
A. Konvergentní X divergentní (Guilford)
- Konvergentní: sbíhavé, založené na algoritmech, 1 správné řešení
- Divergentní: hledá originální řešení, použití u problémů s více možnými řešeními. Váže se k tomu heuristika.
B. Levoruké X pravoruké
- Levoruké: dominuje pravá hemisféra (intuice, obrazové myšlení, emotivita, kreativita)
- Pravoruké: dominuje levá hemisféra (logika, verbální analýza, lineární)
Např. u bubeníka levá ruka dělá ty nesynchronní údery, pravá udává pravidelný rytmus
C. Diskurzivní X intuitivní (nebo analytické X intuitivní od Jerome Brunera)
- Diskurzivní: (diskurz = rozmluva, rozprava) vědomý postup krok po kroku
- Intuitivní: ne zcela vědomé, nepostupuje v jasně vymezených krocích, implicitní vniknutí do problému najednou, opírá se o dobrou znalost oboru, „aha zážitek“
D. Pojmově logické X obrazově názorné X senzomotorické
- Pojmově logické: dělíme na pojmové a propoziční, sylogizmy, výhradně lidské, vnitřní řeč atd.
- Obrazově názorné: z něčeho nám něco vyplyne, myslíme vizuálně, roztékající hodiny, ve snech myslíme v obrazech (Freud)
- Senzomotorické: do 6 měsíců života myslíme jen senzomotoricky, průlomem je pak rozvoj reprezentativní funkce
E. Paradigmatické X narativní
- Paradigmatické: od Brunera, myšlení pojmově-logické, myšlení především ve větě, vytváří abstraktní modely – paradigmata, je bezčasé
- Narativní: odehrává se v čase (narace = vyprávění), myšlení v příbězích, odpovídá tomu,
že jsme bytosti, které jednají – jednají v čase, používáme ho v běžném životě (člověk po
něčem touží, něčeho se bojí apod.)
F. Reproduktivní X produktivní
- Reproduktivní: opakování mentálních postupů použitých dříve (limitující)
- Produktivní: hluboké pochopení problému (podstaty vztahů), vede ke vhledu do problému
G. Analytické X syntetické (Karl Duncker)
- Analytické: popis částí určitého celku, např. Jakou barvu má střecha? Nejprve si vybavíme dům, pak teprve barvu střechy – mentální představa domu. Výsledkem není nic nového (závěr je obsažen ve výchozích předpokladech)
- Syntetické: výsledkem je něco nového (závěr není ve výchozích předpokladech)
H. Akomodace X asimilace
- Akomodace: my se přizpůsobujeme okolí
- Asimilace: ke svému obrazu si upravujeme to, co k nám přichází zvenku
I. Magické myšlení
- Přání splňující
- Animistické
- Pseudokauzální
- Pseudologické
Jaké jsou myšlenkové procesy (8)?
analýza syntéza generalizace abstrakce indukce dedukce srovnávání rozlišování
Popsat analýzu a syntézu:
a) Analýza: myšlenkové rozčlenění celku na části
b) Syntéza: sjednocování jednotlivostí do určitého mentálního celku
Popsat abstrakci:
= odtahování, odhlížení (ab = od, strakce = tahat), odhlížíme od takových vlastností, které v daném kontextu nejsou podstatné, a díky tomu nám do popředí vystoupí vlastnosti důležité (téměř v každé situaci abstrahujeme – pokud vaříme pro někoho, bereme je jako strávníky, což je v danou chvíli věc, která je spojuje. V jiných situacích daného člověka strávníkem
nenazýváme).
Popsat generalizaci:
shrnování jednotlivin do kategorií podle důležitých jednotlivých znaků
Popsat indukci a dedukci:
Indukce: od jedinečného k obecnému, na základě empirie, neplatí na 100%
Dedukce: od obecného k jedinečnému, kritériem takového úsudku je míra pravdivosti obecného soudu a formální správnost vyvození závěru
Který kognitivní psycholog se zabýval pojmy?
Jerome Bruner :)
Definice pojmu:
= mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které si jsou v jednom nebo ve více aspektech podobné.
= pojmenování třídy objektů na základě toho, co mají společného
K čemu slouží pojmy?
Kognitivní ekonomie, orientace, zapamatovávání, umožňují myšlení
Druhy myšlení podle Atkinsonové:
a) Propoziční myšlení (nejvíce zkoumáno)
- Odpovídá proudu vět, které „slyšíme v mysli“
- Vyjadřuje výrok či propozici
- Propozice (výrok) = výpověď vyjadřující faktické tvrzení (např. „opice jsou zvídavé“ – skládá se z pojmů – „opice“)
b) Imaginativní myšlení
- Odpovídá představám – zvláště zrakovým („vidíme v mysli“). Např. Jaké vznikne písmeno, když N otočíme o 90 stupňů?
c) Motorické myšlení
- Má vztah k posloupnosti „představ pohybů v mysli“
Funkce pojmů?
o Kognitivní ekonomičnost (hospodárnost) = rozdělují svět na zvládnutelné jednotky
(nebereme všechny objekty světa jako jedinečné – to bychom se zbláznili, ale objekty vnímáme spíše jako případy pojmu. Např. židle - všechny různé židle mají tento pojem)
o Prediktivní síla = pojmy nám umožňují předpovídat informace, které bezprostředně nemůžeme vnímat (např. jablko – bezprostředně nevnímáme jeho chuť, ale můžeme ho kategorizovat dle toho, že je kulaté, červené a roste na stromě – pak i přiřadíme jeho sladkou chuť).
Díky pojmům dokážeme získat více informací.
Klasické x neurčité pojmy, jejich reprezentace:
Klasické pojmy:
- založeny na jádrových definičních znacích
- např. babička je žena, jejíž děti mají děti
- u řady pojmů je ale komplikované stanovit určující rysy
Fuzzy (neurčité) pojmy:
- nelze je jednoznačně definovat na základě určujících rysů
- reprezentovány prototypem základní úrovně
- taky přirozené pojmy - přirozeně totiž svět nelze 100 % rozdělit do tříd
- klasickým příkladem je slovo hra
