Vědomí, nevědomí, spánek Flashcards
Způsoby vymezení vědomí a nevědomí:
Staří mysteriání x noví mysteriáni (David Chalmers)
John Searls: vědomí je v rozporu s dnešní vědeckostí, má vědecky neslučitelné znaky: (1) samotná existence vědomí; (2) mentální kauzalita (3) subjektivita (4) intencionalita
Filosofie:
- Dualismus (René Descartes)
- Monismus (Baruch Spinóza)
- > Mentalismus/Idealismus (Berkley, Lorenz, Husserl, Heidegger) - je opomíjen vztah vědomí k mozku
- > Materialismus
- > vědomí je produktem mozku, tento přístup ale nebere v potaz svobodnou vůli
- >
Co se jeví jako problém u monistů i dualistů?
Psychofyzický paralelismus
Co je psychofyzický paralelismus u monistů i u dualistů?
Dualisté: hmota a duch existují nezávisle na sobě, jsou 2 oddělené substance: jak je možné, že se ovlivňují?
Monisté (mentalisté nebo materialisté) mluví o jedné substanci, jak ale může docházet k vzájemnému ovlivňování, když jde o 1 substanci?
Jaké proudy ve vyskytly v u materialistického pojetí vědomí?
Vědomí jako epifenomén
Vědomí jako emergence (Karl Popper)
Vědomí jako výsledek evoluce
Vysvětlit filosofický proud zastávající teorii emergence vědomí:
- představitel Karl Popper
= nahromadění fyzikálních fenoménů na takovou míru, že vznikne nová substance/kvality => VĚDOMÍ - v současné filosofii nejzastávanější názor
Úrovně vědomí podle Bennyho Shanona:
- pociťování bytí/existence: vyznačuje hranici mezi žitím a smrtí (živým a neživým) – základní předpoklad vědomí
- mentální uvědomování: jsme si vědomi myšlenek, které procházejí naší hlavou, tj. uvědomujeme si obsahy vědomí – JÁDRO vědomí
- reflektování: uvědomujeme si mentální operace, které provádíme, a také to, že mohou být v budoucnosti subjektem dalších operací – derivát mentálního uvědomování
Vědomí podle Williama Jamese:
Adaptace na prostředí, přichází do popředí při řešení problémů
= kontinuita vědomí, spojitý proud psychických zážitků, který není nijak ostře ohraničen
Základní pojmy vědomí:
bdělost/vigilence lucidita/jasnost vědomí bezvědomí spánek narkóza somnolence sopor kóma vegetativní stav
Jaké jsou 4 stupně poruchy vědomí:
Synkopa
Somnolence
Sopor =
Koma
Definovat sopor:
= porucha vědomí
Pacient je v hlubokém spánku, ze kterého je ho možné probudit jen na krátký čas intenzívním podnětem (většinou bolestivým). Přímý kontakt nelze navázat, reaguje jen otevřením očí, gestem, mimikou, případně krátkou nesouvislou slovní reakcí.
Definovat synkopu:
Synkopa = krátkodobá ztráta vědomí
= porucha vědomí
Definovat somnolenci
= člověk je ve stavu zvýšené ospalosti, ale na oslovení a jednotlivá slova ještě dokáže reagovat
= porucha vědomí
Definovat kóma:
= těžký stav bezvědomí. Postižený v kómatu nereaguje na oslovení, ani na bolestivé podněty.
Bdělost/vigilance:
elementární předpoklad vnímání a prožívání
Lucidita
= jasnost vědomí
úroveň vigilance určuje luciditu
Co je protipólem stavu vědomí?
- bezvědomí, spánek, narkóza
Narkóza:
uměle navozený stav bezvědomí (v posledních letech se začíná užívat též k výzkumům vědomí)
Vegetativní stav
jako kóma, ale retikulárně-aktivační systém je plně funkční, je vážně poškozena mozková kůra -> pacient/ka může bdít, ale nic si neuvědomuje
Bdělost x schopnost uvědomovat si:
vědomí se zpravidla chápe jako uvědomování
(specificky lidské „vědomí toho, že jsme při vědomí“ – pociťovat, prožívat a prožívané a pociťované popisovat, hovořit o tom) = schopnost sebereflexe
Proměnlivost vědomí:
žádný mentál. stav nebo myšlenku nelze zažít víc než jednou (i opakované zkušenosti s týmiž předměty mají při různých příležitostech rozdílnou kvalitu)
Biologická účelnost vědomí:
- čl. je schopen věnovat pozornost pouze malé části svého zkušenostního světa – výběr na zákl. důležitosti
- hl. fcí vědomí je usnadnit lidem přizpůsobení okolnímu prostředí na zákl. možnosti volit
- návyky: mimovolní a nevědomé x vědomá rozhodnutí při novém problému, který vyžaduje originální způsoby adaptace
Další charakteristiky vědomí (podle Chrze):
- verbalizace - vědomé je to, pro co máme slova (podle Freuda, to co je nevědomé, nemůžeme verbalizovat)
- sémantizace = reprezentace zkušenosti, vědomé je to, co jsme schopni reprezentovat nějakým významem; nemusí to být jen slova, ale například i obraz, hudba, tanec…
- reflexe/sebereflexe
- předmětnost (intencionalita) = vědomí je vždy o něčem
- Znalost příčin, souvislostí atd. = nevědomé příčiny vznikají například při hypnóze, nebo při obsedantní neuróze, kdy člověk nezná pravou příčinu toho, proč to dělá
- úmyslnost, záměrnost
Jaká je současná převažující funkce vědomí přijímána psychology a psycholožkami?
Biologické/evoluční hledisko
Díky vědomí se lépe adaptujeme na prostředí
Funkcionalismus (William James, Dewey)
Funkce vědomí z hlediska adaptace na prostředí (+ jméno autora):
Autor rozdělení: JOHN KIHLSTROM
SLEDOVÁNÍ (monitoring) sebe sama a okolí, pokud dojde ke změnám, zpozorníme, např. venku začne padat déšť
KONTROLOVÁNÍ (controlling) sebe a prostředí - ve vědomí zahajujeme, realizujeme a ukončujeme behaviorální a kognitivní aktivity; to musí být v souladu s prostředím. Také vyhodnocujeme výsledky aktivit.
Čeho je vědomí nostielem:
- řeči
- osobní identity
- podílí se na komunikaci a tvorbě interpersonálních vztahů
Co jsou změněné stavy vědomé a jaké jsou jejich charakteristiky:
= opak vědomí, mohou být patologické (kóma, sopor…), ale i přirozené (spánek)
- dále mohou být navozeny uměle (dýchání, tanec)
- nebo navozeny drogou
Charakteristiky změněných stavů vědomí:
- kognitivní procesy jsou povrchnější a méně kritické
- změny sebepojetí a vnímání okolního světa
- často bývá oslabeno řízení a inhibice chování (např. pod vlivem alkoholu lidé často podlehnou agresi či sexuálnímu chování, přičemž normálně mívají tyto impulzy pod kontrolou)
Vysvětlit reflektivnost a reflexi vědomí:
Spíše reflektující než reflexivní –> to nám dává evoluční výhodu
Neuropsychologické přístupy ke vědomí a nevědomí -> popsat hemisféry:
Řeč úzce souvisí s vnímáním, sídlo řeči je v LEVÉ hemisféře
Brockova oblast - motorická produkce řeči, pokud nefunguje –> mototická afázie, člověk rozumí, ale nefunguje její produkce
Wernickeho oblast - senzorická produkce řeči, pokud poškozena –> člověk má poruchu porozumění řeči, ale produkuje zdánlivou řeč –> senzorická afázue
Kdo vyzkoumal, jak jsou obě hemisféry propojeny a čím:
- Roger SPERRY –> CORPUS CALLOSUM
- pravá a levá hemisféra si navzájem vyměňují
informace, které získají
Pokusy s přetnutím corpus callosum:
Jak se nazývá chirurgické přetnutí corpus callosum u epileptiků:
KOMISUROTOMIE
Následky komisurotomie:
- omezení epileptických záchvatů, chůze i pohyb v pořádku
- na druhou stranu:
- > syndrom odcizené ruky = ruka dělá, co chce
- > instrumentální konflikt = protichůdné chování P a L ruky
Experimenty s lidmi s komisurotomií:
Promítnutí slova na polovinu plátna (-> podnět zpracován pouze 1 hemisférou), následně hmatem poznat předmět, který byl na plátně.
- zrak. podnět (slovo „tužka“) do L hem. – hledá P rukou -> najde, řekne „Je to tužka“
- zrak. podnět do P hem. – hledá L rukou –> najde, ale nedokáže říct, co to je¨
=> uvědomování úzce souvisí se schopností SLOVNĚ POPSAT ÚDAJE, které mozek zpracovává
Čich je jediný orgán, kde se senzorické dráhy nekříží
Kdo dělal experimenty na protnutí corpus callosum?
GAZZANIGA a SPERRY
Teorie vědomí GAZZANIGY:
Snažíme se naše chování odůvodňovat jako smysluplné, přestože nemusí být.
Francis CRICK a jeho překvapivá doměnka:
Předmět ve zrakovém poli je reprezentován SESKUPENÍM NEURONŮ
Koordinace různých vazeb neuronů je označován jako PROBLÉM VAZBY
Podle Cricka to lze vysvětlit SOUČASNOU OSCILACÍ neuronů –> změřil ji na 35-75 Hz => neuronální koelát zrakového vědomí
Kvantový model vědomí PENROSE a HAMEROFFA:
Mikrotubuly v mozku tvoří strukturu, na které by mohl probíhat koherentní kvantový proces přirovnatelný k superpočítači –> vědomí
Kognitivní teorie vědomí podle BERNARDA BAARSE:
- obsahy vědomí se nacházejí v centrálním procesoru = globální pracovní prostor
- specializované nevědomé expertní procesory: podílí se na zpracování informací
o výsledky své aktivity odesílají do GPP (proniknou tam jen některé) - GPP slouží hlavně ke zprostředkování aktivity nevědomých operací
- teorie označována jako model jediného jeviště, na kt. se odehrávají vědomé mentál. události
- ani Baars však tímto nevysvětluje, proč údaje, kt. pronikly do GPP, vědomě prožíváme
Kogntivní teorie vědomí podle Daniela Denneta:
- model několika jevišť
- stojí na předpokladu paralelního zpracování informací v lidské mysli
kritika vědomí coby jeviště, na němž se střetává duše a tělo - vědomí nestojí v centru veškerého zpracování informací
- sekvence vědomých zážitků vzniká proto, že síť paralelních procesorů má v daném
okamžiku jediného vítěze - vědomí je výsledkem aktivity celé řady decentralizovaných, souběžných pracovních procesů,
které spolu soutěží o vstup do vědomí - žádné centrální řízení není potřebné – máme-li více události hodných pozornosti, řadí se podle hierarchického principu
- subjektivní zážitek kontinuity a identity je dán tím, že čl. verbálně zaznamenává, komentuje a interpretuje svou vnitřní zkušenost
- kritika: jedno jeviště akorát nahrazuje několika jevišti
Hlubinně-psychologický Freudův přístup ke zkoumání nevědomí:
- nevědomí jako sídlo vrozených libidinózních (příp. agresiv.) pudových sil
- „sklepení lids. bytosti“, odpadkový koš primitivních pud. impulsů, zraňujících zážitků a
podvědomě přijatých příkazů, zákazů a dogmat
Popsat podle Freuda nevědomí, rozdělit jej:
deskriptivně nevědomé = předvědomé (PV)
- > vzpomínky, info. a dovednosti – v případě potřeby lze vyvolat do V
- > probíhají v modu sekundárního procesu
dynamicky nevědomé – vytěsňované
- > probíhají v modu primárního procesu
- > vzpomínky, fantazie a přání, jejichž existenci lze jen předpokládat; do V až po překonání určitého odporu
Popsat Freudův primární a sekundárné proces:
- Primární proces = způsob psychického fungování – jeho mechanismy lze rozpoznat hl. v obsahu snů
- charakteristický přehlížením vnější reality, formálních a logických pravidel, bezčasovostí a nepřítomností protikladů, nedisponuje verbálním prostředky
Sekundární proces = výsledek působení vnějšího světa na lidskou psychiku
- v tomto modu předvědomé a vědomé procesy
- typická kauzalita, logika, časové a prostorové souvislosti, netoleruje dvojznačné a protikladné prvky – prvky předvědomí a V lze verbálně popsat
Co je to spánek?
spánek = přirozený psychosomatický stav, který ve srovnání s bděním provází značné snížení psychické i tělesné aktivity (zejména motorického a senzorického systému)
Jaké biochemické a fyziologické procesy ovlivňují spánek?
- zatím neznáme všechny biochemické a nervové procesy regulující spánek
- subkortikální retikulárně-aktivační systém: zastaví přenos impulsů do mnoha kortikálních
synapsí - také se mění produkce některých neurotransmiterů, např. serotoninu
Popsat cyklus bdění a spánku, na co má vliv jeho narušení:
- cirkadiánní cyklus = tendence k pravidelnému střídání větší a menší fyziologické, behaviorální a psychické aktivity (lat. circa = kolem a dies = den)
- narušení rytmu (čas. pásma, práce na směny) – pomalejší reakční čas, zhoršená schopnost řešit problémy, slabší koncentrace pozornosti
- v ranních hodinách se zvyšuje tělesná teplota, produkce hormonů a celková aktivita
- rozdíly v přílivu energie/psychosomatické aktivitě: ranní ptáčata x noční ptáci
Průběh usínání:
- přechod z bdění do spánku – podle stejného vzorce u všech (rozdílné tempo):
- velké tělesné pohyby a změny polohy těla → prohloubené dýchání, pomalé zavírání očí → hypnagogický stav (přechodné údobí klímání/dřímoty mezi bděním a spánkem
- zde někdy svalové křeče – škubnutí celého těla – někdy krátké přechodné probuzení) → postupné snižování svalového napětí, krevního tlaku i tepové frekvence
- křeče při usínání: pravděpodobně motorické impulsy z nižších mozkových center – projev nerv. procesů regulujících přechody k další etapě spánku
Jak se nazývá přechodný stav mezi bděním a usínáním?
Hypnagogický stav, doprovází jej často svalové křeče
- mohou se objevit PSEUDOHALUCINACE -> např. pokud jsme se před spaním zabývali jednotvárnou činností, spatřujeme ji i ve stavu hypnagogickém, ale jsme si vědomi, že se nám to jen zdá, testování reality je uchování
Popsat REM fázi spánku:
- rapid eye movement
- označována také jako paradoxní spánek
- lepší vybavení snů
- svalově jsme prakticky ochrnutí
- je těžké člověka probudit
- člověk jich absolvuje za noc cca 5, tvoří cca 25 % prospaného času, zbytek je usínání a nonREM fáze
- někteří vědci jej považují za “3. stav existence” a ne za spánek, protože se v něm zdají bizarní sny, které časově odpovídají délce REM fáze
Kdo vynalezl výzkum spánku pomocí EEG?
Kleitman a Dement
Zjistili, že při spánku dochází k výrazným změnám spontánní elektrické aktivity v mozku
Změny v EEG při různých stavech bdělosti a spánku, stádia spánku:
- bělost a čilost = hodně BETA vln
- relaxovaná bdělost (leží v posteli) = hodně ALFA vln
Spánek: - I. stádium: usínání (hypnagogické) = THETA vlny
- II. stádium: lehký spánek= K-KOMPLEXY, povolení svalů
- III. stádium: hluboký spánek = DELTA VLNY
- IV. stádium: hluboký spánek = DELTA VLNY
- následně se člověk vrací do stádií III. a II.
- celé to trvá 90 min, následuje REM spánek
- během 1 noci projde člověk 4 stádii hlubokého spánku a 4-5 REM fázemi
Popsat psychickou potřebu snu:
- Dement dělal experimenty, kdy budil respondenty v REM fázi spánku –> objevily se problémy s pozorností, soustředěním, narostla úzkost a podráždění, lidé upadali častěli a déle do REM fází –> potřeba snění dohnat
- lidé buzení v nonREM fázi nepociťovali změny v psychické pohodě
=> snění je významný mentálně-hygienický činitel
Přístupy ke snům:
Psychodynamické = královská cesta do nevědomí
Kognitivní = epifenomén, šum nervové soustavy
Neurobiologické = automatická vnitřní aktivace, která je interpretována, protože mozek nemá přístup ke smyslům
