Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

Obecka > Vědomí, nevědomí, spánek > Flashcards

Vědomí, nevědomí, spánek Flashcards

1
Q

Způsoby vymezení vědomí a nevědomí:

A

Staří mysteriání x noví mysteriáni (David Chalmers)

John Searls: vědomí je v rozporu s dnešní vědeckostí, má vědecky neslučitelné znaky: (1) samotná existence vědomí; (2) mentální kauzalita (3) subjektivita (4) intencionalita

Filosofie:

  • Dualismus (René Descartes)
  • Monismus (Baruch Spinóza)
  • > Mentalismus/Idealismus (Berkley, Lorenz, Husserl, Heidegger) - je opomíjen vztah vědomí k mozku
  • > Materialismus
    • > vědomí je produktem mozku, tento přístup ale nebere v potaz svobodnou vůli
    • >
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Co se jeví jako problém u monistů i dualistů?

A

Psychofyzický paralelismus

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Co je psychofyzický paralelismus u monistů i u dualistů?

A

Dualisté: hmota a duch existují nezávisle na sobě, jsou 2 oddělené substance: jak je možné, že se ovlivňují?

Monisté (mentalisté nebo materialisté) mluví o jedné substanci, jak ale může docházet k vzájemnému ovlivňování, když jde o 1 substanci?

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Jaké proudy ve vyskytly v u materialistického pojetí vědomí?

A

Vědomí jako epifenomén
Vědomí jako emergence (Karl Popper)
Vědomí jako výsledek evoluce

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Vysvětlit filosofický proud zastávající teorii emergence vědomí:

A
  • představitel Karl Popper
    = nahromadění fyzikálních fenoménů na takovou míru, že vznikne nová substance/kvality => VĚDOMÍ
  • v současné filosofii nejzastávanější názor
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Úrovně vědomí podle Bennyho Shanona:

A
  • pociťování bytí/existence: vyznačuje hranici mezi žitím a smrtí (živým a neživým) – základní předpoklad vědomí
  • mentální uvědomování: jsme si vědomi myšlenek, které procházejí naší hlavou, tj. uvědomujeme si obsahy vědomí – JÁDRO vědomí
  • reflektování: uvědomujeme si mentální operace, které provádíme, a také to, že mohou být v budoucnosti subjektem dalších operací – derivát mentálního uvědomování
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Vědomí podle Williama Jamese:

A

Adaptace na prostředí, přichází do popředí při řešení problémů

= kontinuita vědomí, spojitý proud psychických zážitků, který není nijak ostře ohraničen

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Základní pojmy vědomí:

A 
bdělost/vigilence
lucidita/jasnost vědomí
bezvědomí
spánek 
narkóza
somnolence
sopor
kóma
vegetativní stav
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Jaké jsou 4 stupně poruchy vědomí:

A

Synkopa
Somnolence
Sopor =
Koma

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Definovat sopor:

A

= porucha vědomí

Pacient je v hlubokém spánku, ze kterého je ho možné probudit jen na krátký čas intenzívním podnětem (většinou bolestivým). Přímý kontakt nelze navázat, reaguje jen otevřením očí, gestem, mimikou, případně krátkou nesouvislou slovní reakcí.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Definovat synkopu:

A

Synkopa = krátkodobá ztráta vědomí

= porucha vědomí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Definovat somnolenci

A

= člověk je ve stavu zvýšené ospalosti, ale na oslovení a jednotlivá slova ještě dokáže reagovat
= porucha vědomí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Definovat kóma:

A

= těžký stav bezvědomí. Postižený v kómatu nereaguje na oslovení, ani na bolestivé podněty.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Bdělost/vigilance:

A

elementární předpoklad vnímání a prožívání

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Lucidita

A

= jasnost vědomí

úroveň vigilance určuje luciditu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Co je protipólem stavu vědomí?

A
  • bezvědomí, spánek, narkóza
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Narkóza:

A

uměle navozený stav bezvědomí (v posledních letech se začíná užívat též k výzkumům vědomí)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Vegetativní stav

A

jako kóma, ale retikulárně-aktivační systém je plně funkční, je vážně poškozena mozková kůra -> pacient/ka může bdít, ale nic si neuvědomuje

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Bdělost x schopnost uvědomovat si:

A

vědomí se zpravidla chápe jako uvědomování
(specificky lidské „vědomí toho, že jsme při vědomí“ – pociťovat, prožívat a prožívané a pociťované popisovat, hovořit o tom) = schopnost sebereflexe

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Proměnlivost vědomí:

A

žádný mentál. stav nebo myšlenku nelze zažít víc než jednou (i opakované zkušenosti s týmiž předměty mají při různých příležitostech rozdílnou kvalitu)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Biologická účelnost vědomí:

A
  • čl. je schopen věnovat pozornost pouze malé části svého zkušenostního světa – výběr na zákl. důležitosti
  • hl. fcí vědomí je usnadnit lidem přizpůsobení okolnímu prostředí na zákl. možnosti volit
  • návyky: mimovolní a nevědomé x vědomá rozhodnutí při novém problému, který vyžaduje originální způsoby adaptace
22
Q

Další charakteristiky vědomí (podle Chrze):

A
  • verbalizace - vědomé je to, pro co máme slova (podle Freuda, to co je nevědomé, nemůžeme verbalizovat)
  • sémantizace = reprezentace zkušenosti, vědomé je to, co jsme schopni reprezentovat nějakým významem; nemusí to být jen slova, ale například i obraz, hudba, tanec…
  • reflexe/sebereflexe
  • předmětnost (intencionalita) = vědomí je vždy o něčem
  • Znalost příčin, souvislostí atd. = nevědomé příčiny vznikají například při hypnóze, nebo při obsedantní neuróze, kdy člověk nezná pravou příčinu toho, proč to dělá
  • úmyslnost, záměrnost
23
Q

Jaká je současná převažující funkce vědomí přijímána psychology a psycholožkami?

A

Biologické/evoluční hledisko

Díky vědomí se lépe adaptujeme na prostředí

Funkcionalismus (William James, Dewey)

24
Q

Funkce vědomí z hlediska adaptace na prostředí (+ jméno autora):

A

Autor rozdělení: JOHN KIHLSTROM

SLEDOVÁNÍ (monitoring) sebe sama a okolí, pokud dojde ke změnám, zpozorníme, např. venku začne padat déšť

KONTROLOVÁNÍ (controlling) sebe a prostředí - ve vědomí zahajujeme, realizujeme a ukončujeme behaviorální a kognitivní aktivity; to musí být v souladu s prostředím. Také vyhodnocujeme výsledky aktivit.

25
Q

Čeho je vědomí nostielem:

A
  • řeči
  • osobní identity
  • podílí se na komunikaci a tvorbě interpersonálních vztahů
26
Q

Co jsou změněné stavy vědomé a jaké jsou jejich charakteristiky:

A

= opak vědomí, mohou být patologické (kóma, sopor…), ale i přirozené (spánek)

  • dále mohou být navozeny uměle (dýchání, tanec)
  • nebo navozeny drogou

Charakteristiky změněných stavů vědomí:

  • kognitivní procesy jsou povrchnější a méně kritické
  • změny sebepojetí a vnímání okolního světa
  • často bývá oslabeno řízení a inhibice chování (např. pod vlivem alkoholu lidé často podlehnou agresi či sexuálnímu chování, přičemž normálně mívají tyto impulzy pod kontrolou)
27
Q

Vysvětlit reflektivnost a reflexi vědomí:

A

Spíše reflektující než reflexivní –> to nám dává evoluční výhodu

28
Q

Neuropsychologické přístupy ke vědomí a nevědomí -> popsat hemisféry:

A

Řeč úzce souvisí s vnímáním, sídlo řeči je v LEVÉ hemisféře

Brockova oblast - motorická produkce řeči, pokud nefunguje –> mototická afázie, člověk rozumí, ale nefunguje její produkce

Wernickeho oblast - senzorická produkce řeči, pokud poškozena –> člověk má poruchu porozumění řeči, ale produkuje zdánlivou řeč –> senzorická afázue

29
Q

Kdo vyzkoumal, jak jsou obě hemisféry propojeny a čím:

A
  • Roger SPERRY –> CORPUS CALLOSUM
  • pravá a levá hemisféra si navzájem vyměňují
    informace, které získají
30
Q

Pokusy s přetnutím corpus callosum:

A
31
Q

Jak se nazývá chirurgické přetnutí corpus callosum u epileptiků:

A

KOMISUROTOMIE

32
Q

Následky komisurotomie:

A
  • omezení epileptických záchvatů, chůze i pohyb v pořádku
  • na druhou stranu:
  • > syndrom odcizené ruky = ruka dělá, co chce
  • > instrumentální konflikt = protichůdné chování P a L ruky
33
Q

Experimenty s lidmi s komisurotomií:

A

Promítnutí slova na polovinu plátna (-> podnět zpracován pouze 1 hemisférou), následně hmatem poznat předmět, který byl na plátně.

  • zrak. podnět (slovo „tužka“) do L hem. – hledá P rukou -> najde, řekne „Je to tužka“
  • zrak. podnět do P hem. – hledá L rukou –> najde, ale nedokáže říct, co to je¨

=> uvědomování úzce souvisí se schopností SLOVNĚ POPSAT ÚDAJE, které mozek zpracovává

Čich je jediný orgán, kde se senzorické dráhy nekříží

34
Q

Kdo dělal experimenty na protnutí corpus callosum?

A

GAZZANIGA a SPERRY

35
Q

Teorie vědomí GAZZANIGY:

A

Snažíme se naše chování odůvodňovat jako smysluplné, přestože nemusí být.

36
Q

Francis CRICK a jeho překvapivá doměnka:

A

Předmět ve zrakovém poli je reprezentován SESKUPENÍM NEURONŮ

Koordinace různých vazeb neuronů je označován jako PROBLÉM VAZBY

Podle Cricka to lze vysvětlit SOUČASNOU OSCILACÍ neuronů –> změřil ji na 35-75 Hz => neuronální koelát zrakového vědomí

37
Q

Kvantový model vědomí PENROSE a HAMEROFFA:

A

Mikrotubuly v mozku tvoří strukturu, na které by mohl probíhat koherentní kvantový proces přirovnatelný k superpočítači –> vědomí

38
Q

Kognitivní teorie vědomí podle BERNARDA BAARSE:

A
  • obsahy vědomí se nacházejí v centrálním procesoru = globální pracovní prostor
  • specializované nevědomé expertní procesory: podílí se na zpracování informací
    o výsledky své aktivity odesílají do GPP (proniknou tam jen některé)
  • GPP slouží hlavně ke zprostředkování aktivity nevědomých operací
  • teorie označována jako model jediného jeviště, na kt. se odehrávají vědomé mentál. události
  • ani Baars však tímto nevysvětluje, proč údaje, kt. pronikly do GPP, vědomě prožíváme
39
Q

Kogntivní teorie vědomí podle Daniela Denneta:

A
  • model několika jevišť
  • stojí na předpokladu paralelního zpracování informací v lidské mysli
    kritika vědomí coby jeviště, na němž se střetává duše a tělo
  • vědomí nestojí v centru veškerého zpracování informací
  • sekvence vědomých zážitků vzniká proto, že síť paralelních procesorů má v daném
    okamžiku jediného vítěze
  • vědomí je výsledkem aktivity celé řady decentralizovaných, souběžných pracovních procesů,
    které spolu soutěží o vstup do vědomí
  • žádné centrální řízení není potřebné – máme-li více události hodných pozornosti, řadí se podle hierarchického principu
  • subjektivní zážitek kontinuity a identity je dán tím, že čl. verbálně zaznamenává, komentuje a interpretuje svou vnitřní zkušenost
  • kritika: jedno jeviště akorát nahrazuje několika jevišti
40
Q

Hlubinně-psychologický Freudův přístup ke zkoumání nevědomí:

A
  • nevědomí jako sídlo vrozených libidinózních (příp. agresiv.) pudových sil
  • „sklepení lids. bytosti“, odpadkový koš primitivních pud. impulsů, zraňujících zážitků a
    podvědomě přijatých příkazů, zákazů a dogmat
41
Q

Popsat podle Freuda nevědomí, rozdělit jej:

A

deskriptivně nevědomé = předvědomé (PV)

  • > vzpomínky, info. a dovednosti – v případě potřeby lze vyvolat do V
  • > probíhají v modu sekundárního procesu

dynamicky nevědomé – vytěsňované

  • > probíhají v modu primárního procesu
  • > vzpomínky, fantazie a přání, jejichž existenci lze jen předpokládat; do V až po překonání určitého odporu
42
Q

Popsat Freudův primární a sekundárné proces:

A
  • Primární proces = způsob psychického fungování – jeho mechanismy lze rozpoznat hl. v obsahu snů
  • charakteristický přehlížením vnější reality, formálních a logických pravidel, bezčasovostí a nepřítomností protikladů, nedisponuje verbálním prostředky

Sekundární proces = výsledek působení vnějšího světa na lidskou psychiku

  • v tomto modu předvědomé a vědomé procesy
  • typická kauzalita, logika, časové a prostorové souvislosti, netoleruje dvojznačné a protikladné prvky – prvky předvědomí a V lze verbálně popsat
43
Q

Co je to spánek?

A

spánek = přirozený psychosomatický stav, který ve srovnání s bděním provází značné snížení psychické i tělesné aktivity (zejména motorického a senzorického systému)

44
Q

Jaké biochemické a fyziologické procesy ovlivňují spánek?

A
  • zatím neznáme všechny biochemické a nervové procesy regulující spánek
  • subkortikální retikulárně-aktivační systém: zastaví přenos impulsů do mnoha kortikálních
    synapsí
  • také se mění produkce některých neurotransmiterů, např. serotoninu
45
Q

Popsat cyklus bdění a spánku, na co má vliv jeho narušení:

A
  • cirkadiánní cyklus = tendence k pravidelnému střídání větší a menší fyziologické, behaviorální a psychické aktivity (lat. circa = kolem a dies = den)
  • narušení rytmu (čas. pásma, práce na směny) – pomalejší reakční čas, zhoršená schopnost řešit problémy, slabší koncentrace pozornosti
  • v ranních hodinách se zvyšuje tělesná teplota, produkce hormonů a celková aktivita
  • rozdíly v přílivu energie/psychosomatické aktivitě: ranní ptáčata x noční ptáci
46
Q

Průběh usínání:

A
  • přechod z bdění do spánku – podle stejného vzorce u všech (rozdílné tempo):
  • velké tělesné pohyby a změny polohy těla → prohloubené dýchání, pomalé zavírání očí → hypnagogický stav (přechodné údobí klímání/dřímoty mezi bděním a spánkem
  • zde někdy svalové křeče – škubnutí celého těla – někdy krátké přechodné probuzení) → postupné snižování svalového napětí, krevního tlaku i tepové frekvence
  • křeče při usínání: pravděpodobně motorické impulsy z nižších mozkových center – projev nerv. procesů regulujících přechody k další etapě spánku
47
Q

Jak se nazývá přechodný stav mezi bděním a usínáním?

A

Hypnagogický stav, doprovází jej často svalové křeče
- mohou se objevit PSEUDOHALUCINACE -> např. pokud jsme se před spaním zabývali jednotvárnou činností, spatřujeme ji i ve stavu hypnagogickém, ale jsme si vědomi, že se nám to jen zdá, testování reality je uchování

48
Q

Popsat REM fázi spánku:

A
  • rapid eye movement
  • označována také jako paradoxní spánek
  • lepší vybavení snů
  • svalově jsme prakticky ochrnutí
  • je těžké člověka probudit
  • člověk jich absolvuje za noc cca 5, tvoří cca 25 % prospaného času, zbytek je usínání a nonREM fáze
  • někteří vědci jej považují za “3. stav existence” a ne za spánek, protože se v něm zdají bizarní sny, které časově odpovídají délce REM fáze
49
Q

Kdo vynalezl výzkum spánku pomocí EEG?

A

Kleitman a Dement

Zjistili, že při spánku dochází k výrazným změnám spontánní elektrické aktivity v mozku

50
Q

Změny v EEG při různých stavech bdělosti a spánku, stádia spánku:

A
  • bělost a čilost = hodně BETA vln
  • relaxovaná bdělost (leží v posteli) = hodně ALFA vln
    Spánek:
  • I. stádium: usínání (hypnagogické) = THETA vlny
  • II. stádium: lehký spánek= K-KOMPLEXY, povolení svalů
  • III. stádium: hluboký spánek = DELTA VLNY
  • IV. stádium: hluboký spánek = DELTA VLNY
  • následně se člověk vrací do stádií III. a II.
  • celé to trvá 90 min, následuje REM spánek
  • během 1 noci projde člověk 4 stádii hlubokého spánku a 4-5 REM fázemi
51
Q

Popsat psychickou potřebu snu:

A
  • Dement dělal experimenty, kdy budil respondenty v REM fázi spánku –> objevily se problémy s pozorností, soustředěním, narostla úzkost a podráždění, lidé upadali častěli a déle do REM fází –> potřeba snění dohnat
  • lidé buzení v nonREM fázi nepociťovali změny v psychické pohodě

=> snění je významný mentálně-hygienický činitel

52
Q

Přístupy ke snům:

A

Psychodynamické = královská cesta do nevědomí

Kognitivní = epifenomén, šum nervové soustavy

Neurobiologické = automatická vnitřní aktivace, která je interpretována, protože mozek nemá přístup ke smyslům

Obecka (12 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2024 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions