Inteligence: individuální rozdíly Flashcards

1
Q

Popsat Flynnův efekt:

A
  • v čase stabilní nárůst IQ v populaci o 0.3 bodů/rok
  • má vliv na normu a patologii
  • nutná revize testů
  • nejsilnější v subtestech kulturně nepodmíněných (Ravennovy Progresivní Matice) –> testy na fluidní inteligenci

důvody: lepší strava, menší rodiny, dostupnost vzdělávání, důraz v práci i v digi technologiích na fluidní inteligenci než na krystalickou…

Prostředí funguje efektem násobitele

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Popsat rozložení inteligence v populaci:

A

Inteligenční kvocient, zkráceně IQ, je standardizované skóre používané jako výstup standardizovaných inteligenčních (a jiných výkonových) psychologických testů k vyčíslení inteligence člověka v poměru k ostatní populaci (respektive k dané skupině).

V dnešní době se nejčastěji používá deviační skóre s průměrem 100 a směrodatnou odchylkou 15.

1SD od průměru: 34,1 % nad/podprůměrné IQ
2SD od průměru: 13,6 % vysoké/nízké IQ
3SD od průměru: 2,1 % velmi vysoké/velmi nízké IQ
3SD od průměru: 0,2 % extrémně vysoké/extrémně nízké IQ

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Co je dědičnost (heritability)?

A

● Dědičnost (Heritability) = proporce interindividuálního rozptylu daného genotypem
● nabývá hodnot od 0 do 1
● dříve se věřilo ve velký podíl genetických faktorů na rozdílovou úroveň inteligence (cca 0,8), dnes se má zato, že je to cca 0,5

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Jak se zkoumá dědičnost?

A
  1. studie dvojčat jednovaječných (MZ) (100% shoda v genomu) a dvouvaječných (DZ) (50% shoda v genomu)
  2. studie adoptovaných dětí
    - geneticky podobné vyrůstající v odlišném prostředí x geneticky podobné vyrůstající ve stejném prostředí
    - geneticky odlišní (nebiologičtí) sourozenci vyrůstající ve stejném prostředí x geneticky odlišní vrstevníci vyrůstající v různém prostředí
  3. studie rodin (sourozenci + rodiče)
  4. studie dětí dvojčat
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Proměny vlivu dědičnost během ontogeneze: ,,Mají v dětství genetické faktory větší
vliv než v dospělosti?‘‘

A

v dětství je podíl dědičnosti cca 0,2 zatímco v dospělosti může být až 0,8

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Vliv dědičnost v různém prostředí: ,,Vlivy prostředí se uplatňují více u adolescentů z vyššího nebo nižšího socioekonomického prostředí?‘‘

A

u adolescentů z rodin s vyšším SES byly dominantnější genetické faktory, u adolescentů z rodin s nižším SES byly dominantnější vlivy prostředí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Dědičnost neurofyziologických základů inteligence

A
  • EEG koherence (indikátor propojenosti mozku) – dědičnost byla v průměru 0,58 nezávisle na věku, ale byla vyšší pro týlní oblast pravé hemisféry a nižší pro prefrontální oblast levé hemisféry
  • ERP (event-related potencials) – amplituda, latence – středně vysoká dědičnost pro vnitřní potenciály, nízká dědičnost pro vnější potenciály
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Dědičnost rychlosti zpracování informací

A

▪ korelace g a reakčního času je jen cca 0,3
▪ korelace g a rychlosti percepční diskriminace je cca 0,5
▪ dědičnost variuje od 0,3 do 0,5 a je závislá na obtížnosti úlohy (úlohy s větší
komplexitou jsou spojeny s vyšší dědičností)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Dědičnost dalších kognitivních procesů spojených s inteligencí

A

▪ exekutivní funkce –(inhibice dominantních odpovědí, krátkodobá paměť, přenášení pozornosti mezi úlohami…) – vysoká dědičnost
▪ akademické výkony: čtení – dědičnost 0,38, matematika – dědičnost 0,49

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Hledání specifických genů souvisejících s inteligencí

A

▪ scanování celého geonu

▪ hypothesis-driven studie (candidate genes, candidate regions of genome)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

vliv zkušenosti na CNS

A

▪ studie na zvířatech – bohatá senzorická stimulace – vývoj CNS
▪ studie na profesionálech (taxikáři, houslisti)
▪ neurogeneze je stimulována duševní činností (» význam životního stylu)
▪ osvojování si komplexních schopností (zejména dětmi) – změny bílé hmoty
(myelin)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Změny inteligence v průběhu ontogeneze:

A

▪ obecně vysoká test-retest korelace, ačkoliv u školních dětí jsou běžné změny
o 15 bodů (59 % ve studii Honzik)
▪ vztah mezi rostoucím IG a raným ,,tréninkem‘‘ mentálních a motorických
schopností dítěte
▪ zlepšení IQ u adoptovaných dětí (tím větší, čím vyšší je SES adoptivní rodiny)
▪ pozitivní vztah školní docházky a IQ)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Další faktory ovlivňující kognitivní vývoj inteligence:

A

▪ přesvědčení o neměnnosti/měnitelnosti inteligence
▪ Pygmalion efekt
▪ naučená bezmocnost
▪ stereotype threat
▪ stereotype lift
▪ motivace – stejná prediktivní síla školní úspěšnosti jako inteligence (asijští
studenti v USA)
▪ pracovní paměť
▪ věk – kohortový x longitudinální výzkum

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Programy pro zvyšování inteligence:

A

▪ Head Start – pro 3 a 4 leté, později rozšířeno o Early Head Start (od narození
do 3 let)
▪ Program instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina (Feuerstein’s
Instrumental Enrichment Program – FIE)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Parametry psychometrických testů:

A

reliabilita, validita, standardizace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

popsat reliabilitu:

A

● Test nebo metoda má dobrou reliabilitu tehdy, když poskytuje opakovatelné a konzistentní výsledky
● Kdyby se test uskutečnil při jiné příležitosti nebo byl hodnocen jinými lidmi a přinesl odlišné výsledky, potom by nebyl reliabilní čili spolehlivý
● Měřítkem reliability je vnitřní konzistence, tedy míra, v níž jednotlivé otázky nebo položky testu měří stejnou věc

17
Q

Popsat validitu

A

● Reliabilita hodnotí, jak dobře test něco měří, ale sama o sobě nezaručí jeho přiměřenou
validitu - tedy zda test skutečně měří to, co má měřit