Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

Obecka > Paměť > Flashcards

Paměť Flashcards

1
Q

Definice paměti

A

Schopnost zaznamenávat životní události

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Rozlišit roviny dispozice, procesu a výsledku

A 
dispozice = schopnost pro uchování informací
proces = uchování, vybavování a zapomínání
výsledek = vzpomínky
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Charakterizovat vštípení:

A

= kódování, transformace senzorických vstupů do podoby mentálních reprezentací, které lze uložit do paměti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Charakterizovat uchování:

A

= retence, proces podržení nebo uchování zakódované informace v dlouhodobé či krátkodobé paměti, vždy bezděčné, lze jej ale ovlivnit záměrným učením

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Charakterizovat vybavení a uvést typy:

A

= reprodukce, vyhledávání informace v paměti a její vyvolání zpět do vědomí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Charakterizovat druhy vybavení:

A

Spontánní vybavení (free recall) –>snaha najít v paměti údaje bez jakýchkoliv dalších vodítek (true/fals test)
Rekognice (znovupoznání) –> vybavení při opětovném přímém vnímání stejného nebo podobného objektu (multiple choice test)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Kdo navrhl 3 hlavní modely paměťovách systémů?

A

Richard ATKINSON a Richard SHIFFRIN

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jaké jsou modely paměti?

A

Senzorická paměť
Krátkodobá paměť
Dlouhodobá paměť

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Jaké jsou aktivní komponenty paměti?

A

senzorická a krátkodobá paměť -> ve vědomí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Jaká komponenta paměti je pasivní?

A

Dlouhodobá paměť, je mimo vědomí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Jak funguje senzorická paměť

A

Krátkou dobu uchovává informace přicházející ze smyslů, tento časový interval slouží k vyhodnocení, zda jsou informace důležité či nikoliv –> důležité podněty mohou putovat do krátkodobé paměti k dalšímu zpracování.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Co je ultrakrátká paměť a jak funguje:

A

= zásobníky, které odpovídají jednotlivým smyslovým modalitám, např. ikonická paměť, echoická paměť
Délka podržení smyslové informace závisí na dané smyslové modalitě.
Vizuální informace < 1 s
Sluchové informace: několik s

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Popiš setrvačnost zrakového vjemu:

A

neboli vizuální perzistence, potvrzuje existenci ikonické paměti.
Lze přirovnávat k fotografickým momentkám, rychle se rozpadají a jsou nahrazovány novými.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Jaký psycholog dělal experimenty s ikonickou pamětí a jak probíhaly:

A

George Sperling, pomocí tachistoskopu prezentoval lidem 12 písmen ve 3 řadách, které promítal 0,05 s. Lidé byli schopno reprodukovat max 4-5 písmen.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jak funguje krátkodobá paměť:

A

=> krátkodobé podržení informací, které aktuálně potřebujeme ke svým psychickým aktivitám. Např. si zapamatujeme tel. číslo jen pro vyťukání, poté jej zapomeneme. Při vyrušení jej musíme vyhledat znovu.
Po dobu několika sekund uchovává omezené množství informací.
Má také smyslové modality (vůně, slova, zvuky…)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jaká je rychlost rozpadu krátkodobé paměti:

A

15 - 30 sekund, většinou ale dochází ze ztrátě informace už po pár sekundách.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Kdy vstupují informace do senzorické paměti?

A

Stanou-li se předmětem bezděčné nebo záměrné pozornosti, transfer probíhá nevědomě.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Jaké jsou subsystémy krátkodobé paměti:

A

Fonologická (artikulační) smyčka a konceptuální paměť

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Popiš subsystém fonologické/artikulační smyčky, z čeho se skládá:

A

Slouží jako okamžitá paměť pro čísla a slova, opírá se o zvukovou podobu.
Tvoří ji fonologický zásobník (zaznamenává zvukovou podobu slov) a mechanismus opakování (oživuje fonologický zásobník díky bezmyšlenkovitému opakování)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Popiš subsystém konceptuální paměti:

A

Subsystém krátkodobé paměti, uchováváme v něm významy a myšlenky obsažené hlavně v mluvené řeči a psaných textech.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Kapacita krátkodobé paměti + výzkumy:

A

Miller: 7 +- 2 prvky
Spojování do “chunks” –> mnemotechnické pomůcky
Závisí na tom, zda si zapamatováváme prvky stejné smyslové modality - při paralelním zpracování podnětů různých modalit je pravděpodobně kapacita paměti vyšší (např. vůně + dotyk)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Popsat efekt novosti a efekt primárnosti:

A 
Efekt novosti (recency effect): nejlépe si pamatujeme poslední informaci a ze začátku seznamu (efekt primárnosti, primacy effect)
Nejhůře se vybavují slova z prostředku seznamu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Popsat efekt délky slov:

A

Bezprostřední vybavení je lepší u řady krátkých slov než u sekvence dlouhých -> vyslovení nebo přečtení dlouhých slov zabere delší dobu, což znesnadňuje opakování

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Pracovní paměť, popsat a zařadit do systému paměti:

A

Je “pracovním stolem”, probíhá zde aktuální mentální aktivita, patří pod krátkodobou paměť.

Uchováváme dočasná senzorická data, ale i vybavujeme z dlouhodobé paměti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

Definice dlouhodobé paměti

A

Relativně pasivní komponenta paměti sloužící k uchování obrovského množství informací, teoretizuje se o její neomezenosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

Proces konsolidace ,co je, jak dlouho trvá:

A

= zpevnění, ustálení paměťových stop v dlouhodobé paměti, trvá cca 30 minut, pokud se odehraje nějaký silný emoční zážitek, může to přispět k nepřesnému zapamatování nebo k nezapamatování.

27
Q

Jak probíhá ukládání do dlouhodobé paměti:

A

Konsolidace, dále taky:

záměrně x bezděčně

Mechanicky x sémantickým kódováním

28
Q

Mechanické opakování, jak probíhá

A

Neboli memorování, bezmyšlenkovité opakování textu/slovíček… Není moc efektivní.

29
Q

Sémantické kódování, jak funguje a co se na něm podílí:

A

Zapamatování celého významu slov, vět, delšího psaného či mluveného textu. Podílí se na něm hlavně konceptuální subsystém krátkodobé paměti.

30
Q

Kdo rozdělil dlouhodobou paměť na deklarativní a procedurální

A

Terry Winograd

31
Q

Jak uchovává informace deklarativní paměť

A

Uchovává data v té podobě, v jaké byla vštípena, např. obraz strumu před domem (Maierhoferovi)

32
Q

Jak uchovává data procedurální paměť:

A

Uchovává sled postupů, pomocí nichž lze vytvořit nové smysluplné celky, např. pravidla utvářet nové věty, matematické postupy

33
Q

Jaké je převažující rozdělení dlouhodobé paměti:

A

Explicitní a implicitní

34
Q

Definice explicitní paměti:

A

Ukládáme sem informace, které musí projít vědomím.
Vybavené informace lze zpravidla verbálně popsat.
Např. vzpomínky na životní události, faktické znalosti o světě. Např. Kdo byl 1. prezident ČR?

35
Q

Definice implicitní paměti:

A

Proces učení probíhá bez účasti vědomí.

Údaje vybavené z ní jsou těžko popsatelné slovy.

36
Q

Co je procedurální paměť?

A

Pamětní subsystém, ukládáme sem dokonale osvojené/automatizované dovednosti (plavání, jízda na kole…)

37
Q

Co je procedurální paměť?

A

Pamětní subsystém, ukládáme sem dokonale osvojené/automatizované dovednosti (plavání, jízda na kole…)

38
Q

Jaké 2 subsystémy explicitní paměti vydělil Endel Tulving v roce 1972?

A

Epizodickou paměť a sémantickou paměť

39
Q

K čemu slouží epizodická paměť, čeho je subsystémem, co je její součástí:

A

Subsystém explicitní paměti
Slouží k vybavení si událostí, které jsou prostorově umístěny, časově datovány a subjektivně prožívány.
Její součástí je autobiografická paměť

40
Q

Co je autobiografická paměť, zařadit do systému:

A

Dlouhodobá paměť -> explicitní paměť -> autobiografická paměť

Uchovává vzpomínky na osobní zážitky, které se odehrály v různých údobích našeho života.
Vybavujeme si z ní např. 1. den ve škole.

41
Q

V jaké podobě si vybavujeme vzpomínky z epizodické paměti?

A

Ve formě smíšených mentálních reprezentací, např. co jsme měli včera k obědu: vybavím si chuť, teplotu, city, vůni…
Lépe si pamatujeme citové zážitky, neutrální spíše zapomeneme.

42
Q

Zábleskové vzpomínky:

A

Výzkum Neissera a Harschové ohledně havárie raketoplánu Challenger -> máme tendenci zkreslovat vzpomínky z významných událostí s odstupem času

43
Q

Sémantická paměť: zařadit do systému, čemu slouží:

A

Dlouhodobá p. -> Explicitní p. -> sémantická p.
Slouží k uchování a využívání znalostí o slovech a pojmech, jejich vlastnostech a vzájemných vztazích.
Faktické informace a znalosti o světě.
Např. jak daleko je Praha od Brna? Kdo je předsedou vlády?

44
Q

jak se od sebe liší sémantická a epizodická paměť:

A

Od epizodické se sémantická liší v tom, že zapomínáme kontext času a místa v době osvojení. Např. zapomínáme, za jakých okolností jsme si osvojili dané slovíčko v angličtině.

45
Q

Jak probíhá ukládání dat do sémantické paměti?

A

Verbálním kódováním, někdy ale mentální reprezentace (např. obrázek psa, krávy…)

46
Q

Duální kódování paměťových stop:

A

Allan Paivio - u některých pojmů si zapamatujeme i vizuál i význam slova.

47
Q

Schémata, autor:

A

Frederic Bartlett, jsou soubory propojených informací, spoléháme na ně při útržkovítých informacích.
Součást sémantické paměti.

48
Q

Scénář:

A

zobecněné zážitky, ucelený soubor, toho, jak je třeba postupovat v dané situaci, co je vhodné.
Jsou mezi sémantickou a epizodickou pamětí.

49
Q

Teorie Collinse a Loftusové o vybavování ze sémantické paměti:

A

Dělali experiment s vybavováním:
“Jmenujte ovoce začínající písmenem P”
“Jmenujte slovo, které začíná na P a je ovoce”

Vznik teorie šíření aktivace –> při vybavování se aktivují dráhy v oblasti, kde pátrání probíhá.

Na ni navázal KONEKCIONISTICKÝ MODEL vybavování, různé oblasti a spoje se mohou aktivovat současně

50
Q

Efekt kongruence

A

Při špatné náladě se vybavují špatné zážitky, při dobré ty dobré - problém u deprese

51
Q

Anterográdní amnézie

A

= neschopnost vštípit si do paměti zážitky po vzniku poruchy, např. film 50x a stále poprvé

52
Q

Retrográdní amnézie

A

Člověk si nepamatuje nic z před začátku poruchy/nehody

53
Q

Jaké jsou subsystémy implicitní paměti?

A

Priming (senzibilizace, zcitlivění vůči relativně novým podnětům)
Procedurální paměť (zajišťuje formování nových dovedností)
Jednoduché klasické podmiňování
Neasociativní učení

54
Q

Dětská amnézie, co je a co ji způsobuje?

A

= neschopnost vybavit si první 3 roky života

vlivem nezralého hippocampu, neukončeným vývojem já, nerozvinutá diferenciace času…

55
Q

Zkreslování vzpomínek (distorze), proč probíhá?

A

Protože si lépe pamatujeme smysluplné informace než neúplné nebo zmatečné.
Projevuje se např. při reprodukci snů.

56
Q

Co je rekonstrukce vzpomínek?

A

= dotváření, zacelování neúplných vzpomínek do úplných za pomocí schémat

57
Q

Co je konfirmační zkreslení:

A

tendence přednostně vyhledávat informace potvrzující naše dosavadní mínění

58
Q

Výzkum na sugestivní otázky

A

Elisabeth Loftusová, svědci mohou označit nevhodnými otázkami jako zločince nevinné lidi, zapomínání zdrojů informací.

59
Q

Co je konstrukce vzpomínek?

A

Vytváření nových vzpomínek, které považujeme za naprosto autentické –> syndrom falešné paměti

Např. někdo nám ukazuje fotoalbum s námi jako malými, fotka může být falešná fotomontáž, ale my z toho vytvoříme vzpomínku, za kterou si stojíme.

Také zkoumala Loftusová (výzkum se ztracením se v obchodě, 25 % respondentů popisovalo situaci, která se nikdy ale nestala)

60
Q

Teorie příčin zapomínání:

A

T. rozpadu paměťových stop (pokud není zpevňováno -> rozpadnutí)
Účelné zapomínání (odstranění nepřesných informací, pravidelné zážitky)
Teorie interference (podobné obsahy působí rušivě -> příčina při vybavování, např. AJ/NJ)
T. ztráty vodítek (“mám to na jazyku”)
Represe (vytěsnění)

61
Q

Co je to metoda PQRST:

A

metoda učení a studia informací z učebnice, účinná pro zlepšení pochopení a
zapamatování klíčových myšlenek a informací, první a poslední etapa se týkají celé kapitoly,
prostřední etapy se týkají každého hlavního oddílu kapitoly (provádět samostatně u každého oddílu)

62
Q

Co je proaktivní útlum:

A

rušivý vliv předcházel zapamatovanému, zapomenutí toho, co bylo potom
(špatně se vyspím, a pak mi učení moc nejde), stará látka nám ruší zapamatování nové

63
Q

Co je retroaktivní útlum:

A

rušivý vliv následoval po zapamatovaném, zapomenutí toho, co bylo předtím
(večer po učení se opiju v retru, a pak už nic nevím) – silnější, nová látka obsadí tu starou

64
Q

Co je reminiscence:

A

paradoxní jev, nefunguje křivka zapomínání – některé věci si lépe vybavíme až za 3
dny ne za půl hodiny – „usadí se to“ např. dovednosti v implicitní paměti

Obecka (12 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2024 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions