PLATÓN: „Gorgias“

Question 1

Bylo dobře řečeno, že morálka nevychází z rozumu, nýbrž z určitého citu?

Answer 1

Sokrates tvrdí, že morálka je založena na poznání a rozumu, nikoli na pocitech.

Question 2

Bylo dobře řečeno, že všechno zlo pochází z neznalosti?

Answer 2

Ano. Sokrates tvrdí, že nikdo nepáchá zlo vědomě. Zlo pramení z neznalosti dobra a toho, co je pro člověka skutečně prospěšné.

Question 3

Což není to, co je přirozené, vždy také dobré?

Answer 3

Ano, řešeno explicitně v dialogu s Kalliklem. Kallikles tvrdí, že přirozené je, aby silnější vládli, ale Sokrates oponuje, že ne všechno, co je přirozené, je také dobré nebo spravedlivé.

Question 4

Je spravedlivé, aby vládl silnější?

Answer 4

Explicitně řešeno. Kallikles obhajuje, že silnější by měli vládnout, což Sokrates odmítá.

Question 5

Je štěstí podmíněno ctností?

Answer 5

Ano, explicitně řešeno. Sokrates tvrdí, že pravé štěstí je možné pouze skrze ctnost a spravedlnost.

Question 6

Může být člověk pánem sebe sama?

Answer 6

Ano, explicitně řešeno. Sokrates tvrdí, že skutečně svobodný je ten, kdo ovládá své vášně.

Question 7

Může člověk vědomě páchat zlo?

Answer 7

Sokrates tvrdí, že člověk nepáchá zlo vědomě.

Question 8

Můžeme poznat, jak správně jednat?

Answer 8

Ano, explicitně řešeno. Sokrates je přesvědčen, že rozum a filozofie mohou člověku ukázat, jak správně jednat.

Question 9

Staráme se nejlépe o své vlastní blaho, když se staráme o blaho jiných?

Answer 9

Ano. Sokrates tvrdí, že spravedlivý život prospívá jak jedinci, tak společnosti.

Question 10

Je vůle silnější než rozum?

Answer 10

Sokrates tvrdí, že rozum má vést vůli.

Question 11

Je člověk měrou všech věcí?

Answer 11

Sokrates odmítá relativismus sofistů.

Question 12

Kdo jsou hlavní postavy dialogu Gorgias?

Answer 12

Sokrates, sofista Gorgias, jeho žák Polos a politicky ambiciózní Kallikles.

Question 13

Jaký je vztah mezi rétorikou a filozofií podle Sokrata?

Answer 13

Rétorika je nástroj manipulace, zatímco filozofie hledá pravdu.

Question 14

Jak Gorgias definuje rétoriku?

Answer 14

Jako umění přesvědčovat, hlavně v politice.

Question 15

Jaký problém vidí Sokrates v rétorice?

Answer 15

Nepřináší skutečné poznání, ale umožňuje manipulaci mas.

Question 16

Jaký je hlavní argument Pola na obranu rétoriky?

Answer 16

Rétorika je nástroj moci a úspěšní lidé jsou šťastní.

Question 17

Jak Sokrates odpovídá Polovi na otázku moci?

Answer 17

Skutečné štěstí spočívá v životě v souladu se spravedlností, ne ve schopnosti prosazovat své touhy.

Question 18

Jak Kallikles kritizuje Sokrata?

Answer 18

Tvrdí, že silní a schopní by měli vládnout slabým.

Question 19

Jak Sokrates odpovídá Kalliklovi na otázku morálky?

Answer 19

Skutečná síla spočívá v ovládání sebe sama a podřízení se spravedlnosti.

Question 20

Jaký příměr používá Sokrates pro nespravedlivý život?

Answer 20

Přirovnává jej k neukojitelným touhám a chaosu.

Question 21

Jak Sokrates definuje skutečně dobrý život?

Answer 21

Život v souladu s ctností a spravedlností, ne honba za mocí a požitky.

Question 22

Co říká Sokrates o duši v závěru dialogu?

Answer 22

Péče o duši a spravedlnost jsou důležitější než tělesné touhy a moc.

Question 23

Jaký trest čeká podle Sokrata nespravedlivé duše po smrti?

Answer 23

Duše nespravedlivého člověka je po smrti trestána.

Question 24

Jaký je hlavní závěr dialogu Gorgias?

Answer 24

Ctnost je klíčem ke skutečnému štěstí, ne moc nebo bohatství.

Question 25

Jaké jsou hlavní myšlenky dialogu?

Answer 25

Rétorika vs. filozofie, spravedlnost, moc, péče o duši, kritika relativismu.

Question 26

Proč Sokrates kritizuje relativismus?

Answer 26

Odmítá, že morálka je jen otázkou moci nebo společenské dohody.

Question 27

Jaké nebezpečí podle Sokrata přináší moc bez spravedlnosti?

Answer 27

Vede k tyranii a destrukci společnosti.

Question 28

Jaký je hlavní cíl rozhovoru mezi Sókratem a Gorgiem?

Answer 28

Diskutovat o povaze a účelu rétoriky, jejím vztahu k pravdě a spravedlnosti.

Question 29

Jak Gorgias definuje rétoriku?

Answer 29

Jako umění přesvědčování, které umožňuje ovlivňovat druhé a dosahovat svých cílů, zejména v politice.

Question 30

Jaký je hlavní rozdíl mezi rétorikou a poznáním podle Sókrata?

Answer 30

Rétorika nepřináší skutečné poznání, pouze přesvědčuje lidi, aby přijali určité názory.

Question 31

Jak Sókrates argumentuje proti Gorgiově definici rétoriky?

Answer 31

Tvrdí, že pokud rétorika není spojena s poznáním dobra a spravedlnosti, může být nebezpečná a snadno zneužitelná.

Question 32

Jak Gorgias reaguje na Sókratovu kritiku?

Answer 32

Přiznává, že rétorika může být zneužita, pokud ji používá člověk bez morálních zásad.

Question 33

Jaký je názor Gorgia na moc rétoriky?

Answer 33

Gorgias věří, že rétorika dává řečníkovi moc přesvědčovat davy a získat nad nimi kontrolu.

Question 34

Jak se Sókrates ptá na spravedlnost v souvislosti s rétorikou?

Answer 34

Ptá se, zda rétor může zajistit, že bude své schopnosti používat vždy spravedlivě.

Question 35

Jak Gorgias odpovídá na otázku spravedlivého užití rétoriky?

Answer 35

Připouští, že rétorika sama o sobě nemá vnitřní mechanismus, který by zaručoval její spravedlivé využití.

Question 36

K čemu Sókrates přirovnává rétoriku?

Answer 36

K cukrářství – stejně jako cukrář dává lidem potěšení, ale ne skutečnou výživu, rétorika vytváří dojem pravdy bez skutečného poznání.

Question 37

Jaký je podle Sókrata rozdíl mezi skutečným uměním a rétorikou?

Answer 37

Skutečné umění má jasný cíl a prospívá těm, kterým slouží, zatímco rétorika je pouze nástrojem přesvědčování bez ohledu na pravdu.

Question 38

Jaká je hlavní otázka spravedlnosti v rozhovoru Sokrata s Gorgiem?

Answer 38

Může být člověk skutečně šťastný, pokud používá rétoriku k nespravedlivým účelům?

Question 39

Co Gorgias nakonec přiznává?

Answer 39

Souhlasí s tím, že rétorika by měla být používána pouze ve službě spravedlnosti.

Question 40

Jaký je Sókratův závěr o umění a dobru?

Answer 40

Umění, které neslouží vyššímu dobru, není skutečným uměním, ale pouhým řemeslem, které může být zneužito.

Question 41

Jaké jsou tři hlavní myšlenky rozhovoru mezi Sókratem a Gorgiem?

Answer 41

1. Rétorika je nástrojem přesvědčování, ale sama o sobě nevede k poznání. 2. Rétorika může být zneužita, pokud není spojena s ctností a spravedlností. 3. Skutečné umění musí sloužit vyššímu dobru, nikoli pouze uspokojovat lidské touhy.

Question 42

Jak tento rozhovor připravuje půdu pro další diskuse v dialogu?

Answer 42

Přivádí na scénu Polema a Kalliklea, kteří rozvíjejí debatu o moci a spravedlnosti, zatímco Sókrates obhajuje ctnost jako nejvyšší hodnotu lidského života.

Question 43

Jaký je hlavní cíl rozhovoru mezi Sókratem a Polem?

Answer 43

Diskutovat o vztahu mezi mocí, spravedlností a štěstím.

Question 44

Proč Polos přebírá diskusi po Gorgiovi?

Answer 44

Protože se domnívá, že Sokrates manipuloval Gorgia a chce obhájit význam rétoriky jako nástroje moci.

Question 45

Jak Polos obhajuje rétoriku a moc?

Answer 45

Tvrdí, že rétorika dává moc nad druhými a umožňuje vládnout jako tyrani.

Question 46

Jak Sokrates odpovídá na Polovu chválu moci?

Answer 46

Ptá se, zda moc je skutečně dobrá, pokud vede k nespravedlnosti.

Question 47

Jak Polos odpovídá na otázku: ‘Je lepší páchat nespravedlnost, nebo ji snášet?’

Answer 47

Tvrdí, že je lepší páchat nespravedlnost, protože to přináší moc a výhody.

Question 48

Jak Sokrates obrací Polovu argumentaci o tom že je lepší nespravedlnost konat než snášet?

Answer 48

Tvrdí, že nespravedlnost poškozuje duši pachatele, což je horší než utrpení nespravedlnosti.

Question 49

Proč Sokrates tvrdí, že je lepší být potrestán za nespravedlnost než uniknout trestu?

Answer 49

Protože trest napravuje duši, zatímco uniknutí trestu ponechává duši zkaženou.

Question 50

Jak Polos odpovídá na Sokratův argument o trestu?

Answer 50

Tvrdí, že je lepší uniknout trestu, protože trest znamená bolest a utrpení.

Question 51

Jak Sokrates odpovídá na Polovu obranu úniku před trestem?

Answer 51

Tvrzením, že trest je očistný (katharsis) a činí člověka spravedlivějším.

Question 52

Jak Polos definuje moc?

Answer 52

Jako možnost jednat podle vlastní vůle, ovládat druhé a vyhnout se následkům.

Question 53

Jak Sokrates vyvrací Polovu definici moci?

Answer 53

Tvrdí, že skutečná moc spočívá v ovládání vlastních tužeb a životě v souladu se spravedlností.

Question 54

Jak Sokrates definuje tyrana?

Answer 54

Jako otroka svých vášní, který nemá skutečnou kontrolu nad svým životem.

Question 55

Co je podle Sokrata skutečná moc?

Answer 55

Schopnost ovládnout své touhy a jednat ctnostně.

Question 56

Jaký je výsledek debaty mezi Sókratem a Polem?

Answer 56

Polos je postupně přiveden k přiznání, že nespravedlnost poškozuje duši a že trest je očistný, i když s tím zcela nesouhlasí.

Question 57

Jaké jsou tři hlavní myšlenky rozhovoru mezi Sókratem a Polem?

Answer 57

1. Páchat nespravedlnost poškozuje duši více než ji snášet. 2. Trest napravuje duši a je lepší než uniknutí spravedlnosti. 3. Skutečná moc spočívá v ovládání sebe sama, ne v ovládání druhých.

Question 58

Jaký je hlavní cíl rozhovoru mezi Sókratem a Kalliklem?

Answer 58

Diskutovat o vztahu mezi spravedlností, mocí a štěstím.

Question 59

Proč Kalliklés přebírá diskusi po Polovi?

Answer 59

Protože chce obhájit sílu a přirozené právo proti Sokratově obhajobě spravedlnosti a ctnosti.

Question 60

Jaké jsou tři hlavní myšlenky Kallikla o morálce a síle?

Answer 60

1. Morálka je umělý konstrukt slabých k omezení silných. 2. Přirozené právo dává moc silnějším nad slabšími. 3. Šťastný život znamená neomezené uspokojování tužeb.

Question 61

Jak se Sókrates ptá na vztah mezi mocí a štěstím?

Answer 61

Ptá se, zda je člověk šťastnější, když nekontrolovaně uspokojuje své touhy, nebo když je ovládá a žije ve spravedlnosti.

Question 62

Jaký příměr používá Sókrates pro Kalliklovu představu života, kde štěstí závisí na uspokojování tužeb?

Answer 62

Přirovnává ji k děravé nádobě – neustálé uspokojování tužeb nikdy nevede k naplnění.

Question 63

Jaké tři hlavní argumenty používá Sókrates proti Kalliklovi?

Answer 63

1. Neomezené touhy vedou k chaosu. 2. Štěstí pramení z harmonie a sebeovládání. 3. Společnost bez morálního řádu by se zhroutila.

Question 64

Jak Kalliklés definuje spravedlnost?

Answer 64

Jako právo silnějšího vládnout nad slabšími.

Question 65

Jak Sókrates kritizuje Kalliklovo pojetí spravedlnosti?

Answer 65

Tvrdí, že skutečně silní lidé jsou ti, kteří dokážou ovládat sami sebe a žít spravedlivě.

Question 66

Jaký je vztah mezi mocí a spravedlností podle Sókrata?

Answer 66

Moc, která není založena na spravedlnosti, je destruktivní a škodí nejen ostatním, ale i těm, kdo ji uplatňují.

Question 67

Jaký je Kalliklův názor na štěstí?

Answer 67

Štěstí spočívá v uspokojování tužeb a vládnutí nad ostatními.

Question 68

Jaké dva hlavní argumenty používá Sókrates proti Kalliklově názoru na štěstí?

Answer 68

1. Štěstí je podmíněno ctností a vnitřním řádem. 2. Neomezené uspokojování tužeb vede k sebedestrukci a vnitřnímu chaosu.

Question 69

Jak Sókrates přirovnává duši k tělu?

Answer 69

Stejně jako tělo potřebuje cvičení a péči, duše potřebuje spravedlnost a ctnost, aby byla zdravá.

Question 70

Co podle Sókrata znamená zanedbání duše?

Answer 70

Zanedbání duše znamená vést vnitřně nemocný život, což je největší neštěstí.

Question 71

Jak se Sókrates ptá na život tyrana?

Answer 71

Ptá se, zda je tyran, který vládne nespravedlivě, skutečně šťastný.

Question 72

Jaké jsou dva hlavní závěry Sokrata ohledně tyranů a spravedlnosti?

Answer 72

1. Spravedlivý život je lepší než život tyrana. 2. Nespravedlnost ničí duši a škodí i těm, kdo ji páchají.

Question 73

Jak Kalliklés reaguje na závěr debaty?

Answer 73

Přestává aktivně diskutovat a ustupuje.

Question 74

Jaké jsou čtyři hlavní myšlenky Sokratova závěru?

Answer 74

1. Morálka není jen konstrukt slabých. 2. Skutečné štěstí vychází z ovládání sebe sama. 3. Moc bez spravedlnosti je destruktivní. 4. Péče o duši je klíčem ke správnému životu.