3/ Bylo dobře řečeno, že všechno zlo pochází z neznalosti? Flashcards
Jací filosofové odpovídají na otázku 3/ Bylo dobře řečeno, že všechno zlo pochází z neznalosti?
Platón, Nietzsche, Aristoteles a Arendtová
Jak Aristotelés rozlišuje dobrovolné a nedobrovolné jednání?
Dobrovolné jednání = člověk jedná vědomě a sám se rozhodne.
Nedobrovolné jednání = člověk jedná z neznalosti nebo pod nátlakem.
Je podle Aristotela neznalost vždy omluvou pro špatné jednání?
Ne! Rozlišuje:
• Nezaviněnou nevědomost (omluvitelná).
• Zaviněnou nevědomost (lhostejnost, lenost, špatná výchova).
Co znamená akrasia a jak souvisí se zlem?
Akrasia = slabost vůle. Člověk ví, co je správné, ale nedokáže se ovládnout.
Jak Aristotelés odpovídá na otázku, zda všechno zlo pochází z neznalosti?
ANO, ale s výhradami:
1️⃣ Nevědomost často vede ke špatnému jednání.
2️⃣ Ale lidé mohou páchat zlo i vědomě, pokud podléhají vášním.
Jak lze překonat nevědomost podle Aristotela?
Pomocí vzdělání, rozumu a ctnostných návyků.
Co tvrdí Sókratés o původu zla?
Nikdo nepáchá zlo vědomě – lidé jednají špatně, protože neví, co je skutečné dobro.
Jaký je hlavní argument Sókrata?
Všichni touží po dobru. Pokud jednají špatně, je to proto, že se mýlí.
Jaký příklad uvádí Sókratés?
Tyran si myslí, že moc ho udělá šťastným. Ve skutečnosti si ale škodí, protože jeho duše je nespravedlivá.
Jak může být nevědomost odstraněna?
Filozofií a vzděláním, které učí rozlišovat mezi zdánlivým a skutečným dobrem.
Jak Platón odpovídá na otázku, zda všechno zlo pochází z neznalosti?
ANO. Zlo je důsledkem nedostatku poznání dobra.
Jak Nietzsche kritizuje Sókrata a Platóna?
Zlo nevzniká z neznalosti! To je naivní představa. Zlo má emocionální a mocenský původ.
Co je to resentiment a jak souvisí se zlem?
Resentiment = zášť slabých vůči silným. Morálka otroků vytvořila pojem „zla“, aby ospravedlnila svou slabost.
Může být podle Nietzscheho zlo vědomé?
Ano! Morálka není jen o nevědomosti, ale o mocenském boji.
Jak Nietzsche odpovídá na otázku, zda všechno zlo pochází z neznalosti?
NE! Zlo pochází z resentimentu, vůle k moci a společenské manipulace.
Jak Nietzsche kritizuje Kantovu a křesťanskou morálku?
Morálka otroků udělala ze slabosti „ctnost“. Pravá morálka má vycházet z vitality a síly.
Jak Arendtová odpovídá na otázku, zda všechno zlo pochází z neznalosti?
NE! Zlo může být důsledkem “ne-myšlení” – tedy neschopnosti morálního úsudku.
Co znamená „banalita zla“?
Lidé nepáchají zlo ze zlého úmyslu, ale protože bezmyšlenkovitě následují rozkazy (Eichmann).
V čem se Arendtová liší od Sókrata?
Sókratés věří, že znalost dobra vede k dobrému jednání.
Arendtová tvrdí, že znalost nestačí – člověk musí umět kriticky myslet.
Kdo tvrdí, že všechno zlo pochází z neznalosti?
Platón / Sókratés – Zlo je důsledkem neznalosti dobra.
Aristotelés – Neznalost hraje roli, ale lidé mohou páchat zlo vědomě.
Kdo nesouhlasí s tím, že zlo vychází z neznalosti?
Nietzsche – Zlo je výsledkem mocenských vztahů, resentimentu a vůle k moci.
Arendtová – Zlo je často důsledkem „ne-myšlení“, nikoli pouhé neznalosti.
Jak by reagovali Nietzsche a Arendtová na Sókrata?
Nietzsche: „Tvrdit, že zlo pochází z nevědomosti, je naivní. Morálka je mocenská konstrukce.“
Arendtová: „Lidé znají pravidla morálky, ale přesto jednají špatně, protože o nich nepřemýšlí.“
Pokud všechno zlo pochází z neznalosti, není pak trest nespravedlivý?
Sókratés: „Trest je výchovný – vede ke správnému poznání dobra.“
Arendtová: „Trest je nutný, protože odpovědnost nespočívá jen ve znalostech, ale v myšlení.“
Jak by se Nietzsche díval na Aristotelovu akrasii?
Nietzsche: „Slabost vůle není problém – pravá síla spočívá v přijetí své přirozenosti.“
