6/ Je spravedlivé, aby vládl silnější? Flashcards
Kdo rozebírá otázku 6/ Je spravedlivé, aby vládl silnější?
Hobbes, Aristoteles, Plato, Arendtová
Jak Hobbes vysvětluje spravedlnost v přirozeném stavu?
V přirozeném stavu (bez vlády) neexistuje žádná objektivní spravedlnost. Každý má právo na vše, co považuje za nutné k přežití. Tento stav je chaotický a vede k „válce všech proti všem“ (bellum omnium contra omnes). Spravedlnost vzniká až se společenskou smlouvou.
Proč podle Hobbese potřebujeme silnou vládu?
Lidé se vzdávají části své svobody a uzavírají společenskou smlouvu, čímž předávají moc suverénovi. Silná vláda je nezbytná, protože udržuje pořádek, chrání životy a brání návratu k přirozenému stavu.
Je vláda silnějšího podle Hobbese spravedlivá?
Ano, ale ne proto, že je silná, nýbrž proto, že zajišťuje bezpečí a mír. Pokud vládce selže, ztrácí legitimitu.
Jak Kalliklés obhajuje vládu silnějšího?
Tvrdí, že silnější mají přirozené právo vládnout, protože v přírodě přežívají nejsilnější. Morálka je podle něj výmyslem slabých k omezení mocných.
Jak Sokrates kritizuje Kalliklovu představu spravedlnosti?
Sokrates odmítá myšlenku, že přirozený zákon (vláda silnějších) je spravedlivý. Skutečná síla podle něj spočívá ve ctnosti a sebeovládání, ne v moci nad druhými.
Proč podle Sokrata nemůže být síla základem spravedlivé vlády?
Mocní bez spravedlnosti vedou společnost k chaosu a destrukci. Spravedliví vládci musí ovládat sami sebe a sloužit obecnému dobru, ne jen vlastním zájmům.
Jak se liší názory Hobbese a Sokrata?
Hobbes považuje silného vládce za nutnost pro pořádek, zatímco Sokrates trvá na tom, že spravedlivý vládce musí být ctnostný a moudrý, ne jen silný.
Co mají společného Hobbes a Kalliklés?
Oba tvrdí, že síla (ať už fyzická nebo politická) je nezbytná pro vládu. Rozdíl je v tom, že Hobbes zdůrazňuje společenskou smlouvu, zatímco Kalliklés argumentuje přirozeným právem silnějšího.
Jaký je Hobbesův pohled na spravedlnost vlády silnějšího?
Hobbes tvrdí, že spravedlnost neexistuje v přirozeném stavu, kde je „každý proti každému“ (bellum omnium contra omnes). Spravedlnost vzniká až se společenskou smlouvou, která zavádí pravidla. Silná vláda je spravedlivá, pokud zajišťuje mír a bezpečnost. Není to morální otázka, ale otázka přežití – vláda silnějšího je nutná pro stabilitu společnosti.
Klíčový citát: „Spravedlnost závisí na dodržování smluv, protože bez nich není spravedlnosti ani nespravedlnosti.“ (Leviathan, Kap. XIII)
Jak Hobbes odlišuje sílu a spravedlnost?
Síla není totéž co spravedlnost – v přirozeném stavu síla vládne, ale není spravedlivá. Spravedlnost existuje jen ve státě, kde platí zákony a suverén je dostatečně silný, aby je prosadil. Slabá vláda je nebezpečná, protože vede zpět do přirozeného stavu chaosu.
Moderní aplikace: Hobbesova teorie legitimizuje silné státní instituce a tvrdý zákon a pořádek.
Co říká Kalliklés v Platónově Gorgiovi o vládě silnějšího?
Kalliklés tvrdí, že silnější mají přirozené právo vládnout. Morálka je podle něj výmyslem slabých, kteří chtějí omezit silnější. Příroda ukazuje, že silnější vítězí, a proto je přirozené, aby vládli.
Propojení s Hobbesem: Hobbes se shoduje s tím, že síla vládne, ale tvrdí, že pro stabilitu je nutná smlouva a zákon.
Jak Sokrates odpovídá na Kallikla pohled na spravedlnost a vládu silnějšího?
Spravedlnost není o síle, ale o ctnosti a sebeovládání. Skutečně silný člověk ovládá sám sebe, ne ostatní silou. Pokud vládne síla, společnost upadne do chaosu a tyranie.
Klíčový argument: Vláda založená na síle je jako nemocná duše – postrádá řád a ctnost.
Jak Aristoteles hodnotí vládu silnějšího?
Fyzická síla není základem spravedlivé vlády. Spravedlivá vláda je založena na ctnosti a rozumu. Zákon je lepší než vláda jednotlivce, protože představuje rozum.
Klíčový citát: „Vláda silnějšího je uplatňováním násilí, což je neslučitelné s myšlenkou spravedlnosti.“ (Politika, III. kniha)
Kdo má podle Aristotela vládnout?
Vládnout by měli nejctnostnější a nejmoudřejší, ne ti nejsilnější. Demokracie je problematická, pokud slouží jen zájmům většiny. Nejlepší forma vlády je aristokracie nebo politeia, kde vládnou ctnostní.
Propojení s Platónem: Platón souhlasí, že vládnout mají moudří a ctnostní, ale Aristoteles odmítá Platónovu myšlenku „filozofů-králů“.
Jak Hannah Arendt hodnotí vládu silnějšího?
Vláda založená na síle je nelegitimní, protože síla sama o sobě nevytváří autoritu. Autorita = uznání legitimity, ne donucení silou. Historicky byla autorita odvozena z tradice nebo vyššího principu, ne z hrubé síly.
Propojení s Aristotelem: Aristoteles tvrdí, že spravedlnost a legitimita pocházejí z ctnosti, ne ze síly – Arendt rozvíjí podobnou myšlenku.
Jak Arendt rozlišuje autoritu, moc a sílu?
Autorita = uznávaná legitimita vlády. Moc = schopnost lidí jednat společně. Síla (násilí) = prostředek donucení, který zničí autoritu.
Moderní aplikace: Vlády, které používají pouhou sílu, dlouhodobě ztrácí legitimitu (např. autoritářské režimy).
