7/ Je štěstí podmíněno ctností? Flashcards
Kdo se zabývá otázkou 7/ Je štěstí podmíněno ctností?
Aristoteles, Platon, Mill
Jak Aristotelés definuje štěstí (eudaimonia)?
Štěstí je nejvyšší dobro, ke kterému směřují všechny lidské činnosti.
Štěstí je soběstačné – chtěné pro sebe samo, ne jako prostředek k jiným cílům.
Štěstí je trvalé – odlišné od pomíjivých požitků.
Štěstí je dosaženo činností duše v souladu s ctností.
Propojení s Platónem: Platón také kladl důraz na harmonii duše jako klíč k pravému štěstí.
Proč je štěstí podle Aristotela podmíněno ctností?
Činnost duše v souladu s ctností je nejvyšší formou života.
Lidská přirozenost spočívá v rozumu, proto je nejvyšším dobrem rozumné jednání.
Bez ctnosti není možné dosáhnout blaženosti.
Propojení s Millovým utilitarismem: Mill souhlasí, že ctnost vede ke štěstí, ale vidí ji jako prostředek, ne cíl sám o sobě.
Jaké druhy ctností Aristotelés rozlišuje?
Etické ctnosti – regulují emoce a vášně (spravedlnost, odvaha, střídmost).
Rozumové ctnosti – souvisí s myšlením (moudrost, rozvážnost).
Ctnostný člověk ovládá své vášně a jedná podle rozumu.
Propojení s Platónem: Platónův ideál harmonie duše (rozum, vůle, žádostivost) odpovídá Aristotelovu rozdělení ctností.
Jakou roli hrají vnější podmínky ve štěstí podle Aristotela?
Štěstí není jen subjektivní stav, ale vyžaduje určité podmínky (zdraví, přátelé, dostatečné prostředky).
Není však závislé pouze na vnějších okolnostech – rozhodující je ctnostné jednání.
Propojení s Hobbesem: Hobbes tvrdí, že život bez stability a bezpečí neumožňuje dosažení štěstí.
Jaký je nejvyšší stupeň štěstí podle Aristotela?
Kontemplace (theoría) – rozumová činnost je nejvyšším druhem blaženosti.
Filozofický život je nejdokonalejší, protože je nejméně závislý na vnějších faktorech.
Propojení s Platónem: Platónův ideál filozofického života (filozofové jako vládci) odpovídá Aristotelově myšlence kontemplace.
Jak Sokrates odpovídá na otázku, zda je štěstí podmíněno ctností?
Ano, ctnost je klíčem ke štěstí, protože vede k harmonii duše.
Spravedlnost je podmínkou blaženého života, zatímco nespravedlnost duši ničí.
Štěstí není o uspokojování tužeb, ale o správném uspořádání duše.
Propojení s Aristotelem: Oba tvrdí, že štěstí vyžaduje život v souladu s ctností.
Jak Sokrates kritizuje hedonismus Kallikla?
Kalliklés tvrdí, že štěstí spočívá v neomezeném uspokojování tužeb.
Sokrates to odmítá jako „děravou nádobu“ – touhy jsou neukojitelné.
Skutečné štěstí spočívá ve vládě rozumu nad vášněmi.
Propojení s Aristotelem: Oba odmítají hedonismus a zdůrazňují kontrolu nad vlastními touhami.
Jak Mill odpovídá na otázku, zda je štěstí podmíněno ctností?
Ano, ale ctnost je pouze prostředkem ke štěstí, ne jeho konečným cílem.
Štěstí spočívá v maximalizaci radosti a minimalizaci utrpení.
Ctnostné jednání zvyšuje štěstí, a proto je hodnotné.
Propojení s Aristotelem: Aristotelés vidí ctnost jako cíl sám o sobě, Mill ji chápe jako nástroj ke štěstí.
Může být ctnost sama o sobě cílem podle Milla?
Ano, ale pouze pokud ji jedinec vnímá jako součást svého štěstí.
Ctnost je hodnotná, pokud vede k užitku.
Propojení s Platónem: Platón vidí ctnost jako nutnou pro dobrý život, Mill ji hodnotí pragmaticky – její hodnota závisí na jejím přínosu.
Jaké praktické důsledky má Millovo pojetí štěstí?
Vzdělání a výchova by měly podporovat ctnosti, které zvyšují celkové blaho.
Ctnost není absolutní, ale relativní k jejím důsledkům.
Propojení s Aristotelem: Aristotelés by s Millovým pragmatismem nesouhlasil – ctnost je podle něj hodnotná sama o sobě.
Jak Aristotelés definuje štěstí (eudaimonia)?
Nejvyšší dobro, kterého člověk dosahuje činností duše v souladu s ctností. Je sebeúčelné, soběstačné a trvalé.
Jaký je vztah mezi štěstím a ctností podle Aristotela?
Štěstí není pasivní stav, ale činnost v souladu s ctností. Bez ctnosti nelze dosáhnout pravého štěstí.
Jaké dva typy ctností Aristotelés rozlišuje?
Etické ctnosti (spravedlnost, odvaha, umírněnost – ovládání emocí) a rozumové ctnosti (moudrost, praktická moudrost – správné rozhodování).
Jsou k dosažení štěstí podle Aristotela důležité i vnější podmínky?
Ano, vnější faktory jako zdraví, přátelé a majetek mohou ovlivnit štěstí, ale nejsou rozhodující – klíčem je činnost duše v souladu s ctností.
Co je podle Aristotela nejvyšší formou štěstí?
Kontemplace (theoría) – rozjímání a poznávání pravdy, které odpovídá nejvyšší části lidské přirozenosti.
Může podle Aristotela nectnostný člověk dosáhnout štěstí?
Ne, protože jeho činy nejsou v souladu s rozumem a ctností, což brání dosažení skutečné blaženosti.
Jaký je praktický příklad Aristotelova pohledu na štěstí?
Člověk, který jedná spravedlivě a umírněně, se přibližuje štěstí. Člověk, který podléhá vášním nebo jedná nespravedlivě, ho dosáhnout nemůže.
Jak Sokrates v dialogu Gorgias odpovídá na otázku, zda je štěstí podmíněno ctností?
Ano, štěstí je podmíněno ctností. Pouze ctnostná duše může dosáhnout vnitřní harmonie a pravého štěstí.
Jaký vztah má podle Sokrata štěstí k duši?
Štěstí není výsledkem vnějších věcí, ale stavu duše – šťastná je duše, která žije v souladu se spravedlností a ctností.
Jak Sokrates argumentuje proti Polovi, který tvrdí, že moc vede ke štěstí?
Moc bez spravedlnosti škodí duši a přináší utrpení, nikoliv štěstí. Člověk, který jedná nespravedlivě, si poškozuje svou vlastní duši.
Jaký příklad Sokrates používá pro vysvětlení nespravedlnosti?
Tyran může mít zdánlivé štěstí díky moci a bohatství, ale jeho duše je zkažená a vnitřně trpí.
Jak Sokrates odpovídá Kalliklovi, který spojuje štěstí s uspokojováním tužeb?
Přirovnává takový život k „děravé nádobě“ – neustálé uspokojování tužeb nevede ke štěstí, ale k neklidu a utrpení.
Jaké tři hlavní argumenty Sokrates uvádí pro spojení ctnosti a štěstí?
- Ctnost chrání duši – nespravedlivé jednání ji poškozuje. 2. Ctnost zahrnuje sebekontrolu – ovládání tužeb je nezbytné pro harmonii. 3. Spravedlnost prospívá všem – vede k harmonii společnosti i jedince.
