Brainscape's Knowledge GenomeTM


Top Flashcards (Certified)
All Flashcards

FKHV > Aristoteles: Etika Níkomachova > Flashcards

Aristoteles: Etika Níkomachova Flashcards

1
Q

Co je nejvyšší dobro podle Aristotela?

A

Eudaimonia (štěstí, blaženost) – konečný cíl všech lidských činností, dobrý sám o sob

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Jaké jsou hlavní vlastnosti eudaimonie?

A

Konečnost (je cílem sama o sobě); Soběstačnost (autarkia) – dostačuje k plnému životu;
Spojení s racionální činností duše.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Jak Aristotelés argumentuje pro eudaimonii?

A

Každá činnost směřuje k dobru (telos). Existuje jedno konečné dobro (eudaimonia), ke kterému všechny činnosti směřují.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Co je to ‘ergon argument’?

A

Každá věc má svou funkci (ergon) → Dobro člověka spočívá v dobrém vykonávání jeho funkce.
Funkce člověka: rozumová činnost → nejvyšší dobro spočívá v životě v souladu s rozumem a ctností.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Jak Aristotelés dělí ctnosti?

A

Etické (mravní) – odvaha, spravedlnost, umírněnost;
Rozumové (dianoetické) – moudrost, rozvážnost.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Jaké běžné názory na štěstí Aristotelés kritizuje?

A

Požitky (hedonismus) – život zvířat;
Sláva a čest – závisí na druhých;
Bohatství – je jen prostředkem, ne konečným dobrem.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Jak souvisí Aristotelova etika s politikou?

A

Člověk je zoon politikon (politické zvíře) → Štěstí jednotlivce je možné jen v dobrém státě.
Stát musí podporovat správnou výchovu k ctnosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jak Aristotelés definuje ctnost?

A

Ctnost (areté) je stav duše, který umožňuje jednat správně.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Jaký je rozdíl mezi Aristotelem a Kantem v etice?

A

Aristotelés – etika založená na ctnosti a dosažení štěstí.
Kant – etika založená na povinnosti a kategorickém imperativu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Může být člověk šťastný bez ctnosti?

A

Ne. Štěstí není jen pocit, ale objektivní stav založený na ctnostném životě.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Co Aristotelés považuje za skutečně šťastný život?

A

Život podle rozumu a ctnosti v průběhu celého života, ne jen dočasný stav štěstí.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Jak Aristotelés zdůvodňuje, že peníze nejsou nejvyšším dobrem?

A

Peníze jsou pouze prostředkem k jiným cílům, nejsou konečným dobrem.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Jaký je vztah mezi ctností a rozumem?

A

Ctnost znamená žít podle rozumu – tedy činit správná rozhodnutí a žít ctnostně.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Jak Aristotelés zdůvodňuje rozdíl mezi rozkoší a eudaimonií?

A

Rozkoš je pomíjivá a často neslučitelná s rozumem, kdežto eudaimonia je cílem celého života.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jaký je vztah mezi politikou a etikou podle Aristotela?

A

Etika se týká individuálního života, politika řeší kolektivní život; dobrá polis vede občany k ctnosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jaké místo má praktická moudrost (phronesis) v Aristotelově etice?

A

Phronesis (praktická moudrost) pomáhá člověku rozhodovat v souladu s ctností.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Jak Aristotelés odlišuje lidi od zvířat v souvislosti s etikou?

A

Člověk má rozum a může jednat podle ctnosti, zatímco zvířata jednají podle instinktů.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Jak Aristotelés hodnotí hedonismus?

A

Hedonismus je podle něj život na úrovni zvířat, protože staví požitky nad rozum.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Jak Aristotelés definuje skutečnou spravedlnost?

A

Spravedlnost je nejvyšší etická ctnost – znamená dávat každému, co mu náleží.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Co je podle Aristotela ctnost (areté)?

A

Ctnost je stabilní dispozice duše, která umožňuje jednat správně.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Jak se podle Aristotela získává ctnost?

A

Ctnost se získává zvykem (praxí) a opakováním správných skutků.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Jak Aristotelés definuje zlatý střed (mesotés)?

A

Ctnost je střední poloha mezi dvěma extrémy – nedostatkem a přemírou.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Jaký je vztah mezi ctností a výchovou?

A

Výchova hraje zásadní roli, protože dobré návyky se musí formovat od mládí.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Proč podle Aristotela nestačí mít dobrý úmysl k tomu, abychom byli ctnostní?

A

Protože ctnost není jen o úmyslu, ale také o pravidelném ctnostném jednání.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Jaké jsou příklady zlatého středu podle Aristotela?
Odvaha je mezi zbabělostí a zbrklostí; Umírněnost je mezi nestřídmostí a necitlivostí; Velkorysost je mezi lakotou a rozhazovačností.
26
Jakou roli hraje rozum v ctnostném jednání?
Rozum určuje správnou míru jednání a vede nás ke zlatému středu.
27
Co je to praktická moudrost (phronesis)?
Schopnost aplikovat rozum na konkrétní situace a rozhodnout se správně.
28
Jak Aristotelés rozlišuje etické a rozumové ctnosti?
Etické ctnosti se získávají zvykem a týkají se emocí a jednání; Rozumové ctnosti se vztahují k intelektu a získávají se učením.
29
Jaký je vztah mezi ctností a potěšením podle Aristotela?
Ctnostný člověk nachází potěšení v dobrých skutcích a bolest v nesprávném jednání.
30
Jak Aristotelés rozlišuje mezi příležitostným dobrým skutkem a skutečnou ctností?
Ctnostné jednání je pravidelné, uvědomělé a motivované správným cílem.
31
Proč Aristotelés tvrdí, že ctnostný člověk jedná správně s radostí?
Protože jeho charakter byl utvářen správným jednáním, takže ctnostné skutky jsou mu přirozené.
32
Jak Aristotelés odpovídá na otázku, zda se člověk rodí ctnostný?
Ne, ctnosti nejsou vrozené, ale získávají se opakováním správného jednání.
33
Jak Aristotelés definuje skutečnou statečnost?
Statečnost je schopnost správně čelit nebezpečí – není to ani zbabělost, ani nerozvážná odvaha.
34
Jakou roli hraje zvyk v Aristotelově etice?
Správné návyky formují charakter, a tedy umožňují dosažení eudaimonie.
35
Co je podle Aristotela dobrovolné jednání?
Jednání, jehož příčina je v jednajícím samotném, a je prováděno s vědomím okolností a důsledků.
36
Co je podle Aristotela nedobrovolné jednání?
Jednání provedené pod donucením nebo z nevědomosti, která je nezaviněná.
37
Jak Aristotelés hodnotí nevědomost jako omluvu?
Nevědomost omlouvá pouze tehdy, pokud ji člověk nemohl ovlivnit. Pokud měl možnost pravdu zjistit a neudělal to, je odpovědný.
38
Co je to prohairesis?
Vědomé rozhodnutí jednat, které se liší od přání tím, že se týká dosažitelných cílů.
39
Jaký je rozdíl mezi přáním a rozhodnutím?
Přání je obecná touha, která může směřovat k nemožnému, rozhodnutí je cílené a vědomé jednání směřující k dosažitelnému cíli.
40
Jaký je vztah mezi rozhodnutím a racionálním myšlením?
Dobrá volba vychází ze správného úsudku o tom, co je skutečně dobré.
41
Jsou lidé podle Aristotela odpovědní za svůj charakter?
Ano, protože charakter se formuje dobrovolnými rozhodnutími a jednáním.
42
Může člověk změnit svůj charakter?
Ano, ale čím více je charakter zakořeněný, tím je změna obtížnější.
43
Jaký je vztah mezi odvahou a strachem?
Odvaha není absencí strachu, ale schopností překonat strach, když je to správné.
44
Jak Aristotelés hodnotí falešné formy odvahy?
Falešná odvaha může být impulzivní nebo motivovaná slávou, což není skutečná odvaha.
45
Jak Aristotelés definuje umírněnost?
Umírněnost je střed mezi nestřídmostí (přílišná touha po požitcích) a necitlivostí (úplné odmítání požitků).
46
Jak se umírněnost projevuje v běžném životě?
Umírněný člověk dokáže ovládat své touhy a požitky, zejména ty, které se týkají tělesných rozkoší, jako jídlo, pití, sex.
47
Jsou všechny požitky podle Aristotela špatné?
Ne, umírněnost spočívá v hledání přiměřených požitků v souladu s rozumem.
48
Co jsou smíšené činy?
Činy, které mají prvky dobrovolnosti i nedobrovolnosti, například pokud někdo jedná pod hrozbou vážného nebezpečí.
49
Je člověk odpovědný za činy, ke kterým byl donucen?
Částečně – protože stále činí vědomou volbu, i když za omezených podmínek.
50
Jak Aristotelés definuje správné morální rozhodování?
Správné rozhodnutí je výsledkem racionální úvahy a volby nejlepšího možného prostředku k dosažení dobrého cíle.
51
Jak Aristotelés rozděluje duši?
Na racionální část (rozum) a iracionální část (touhy a emoce).
52
Jak se rozlišují rozumové ctnosti od etických ctností?
Etické ctnosti se získávají zvykem a týkají se emocí a jednání, rozumové ctnosti se získávají učením a souvisejí s poznáním.
53
Jaké jsou hlavní rozumové ctnosti podle Aristotela?
Epistémé, techné, fronésis, nous a sofía.
54
Co je epistémé?
Vědecké poznání věčných a neměnných pravd, založené na důkazech a deduktivním uvažování.
55
Co znamená techné?
Řemeslná dovednost nebo umění – znalost toho, jak něco vyrobit nebo vytvořit.
56
Jak Aristotelés definuje fronésis?
Praktická moudrost – schopnost správně jednat v konkrétních situacích.
57
V čem se liší fronésis od epistémé?
Epistémé je teoretické poznání pravdy, fronésis je praktická moudrost týkající se rozhodování a jednání.
58
Jaký je vztah mezi fronésis a etickými ctnostmi?
Fronésis umožňuje volit správné prostředky k dosažení dobrého cíle, etické ctnosti určují samotný cíl.
59
Co znamená nous?
Intuitivní intelekt – schopnost chápat základní principy a axiomy bez nutnosti důkazů.
60
Jaká je nejvyšší rozumová ctnost podle Aristotela?
Sofía – teoretická moudrost, která kombinuje epistémé a nous.
61
Proč Aristotelés považuje sofía za nejvyšší formu moudrosti?
Protože sofía se zaměřuje na pravdu jako takovou a kontemplaci filozofických principů.
62
Jaký je rozdíl mezi sofía a fronésis?
Sofía se týká teoretického poznání pravdy, zatímco fronésis se týká praktického rozhodování v proměnlivých situacích.
63
Jakou roli hraje fronésis v politice?
Je nezbytná pro správné politické rozhodování, protože umožňuje pochopení lidské povahy a konkrétních okolností.
64
Jak Aristotelés popisuje vztah mezi rozumovými a etickými ctnostmi?
Rozumové ctnosti umožňují správné poznání a úsudek, zatímco etické ctnosti upravují emoce a jednání.
65
Co je podle Aristotela klíčem k eudaimonii?
Harmonie mezi rozumovými a etickými ctnostmi – člověk jedná správně pouze tehdy, když jeho rozum a emoce pracují společně.
66
Proč je praktická moudrost nezbytná pro etické jednání?
Protože etika není jen o vědění, co je dobré, ale o schopnosti volit správné prostředky k dosažení dobra.
67
Jak Aristotelés hodnotí význam politiky pro ctnostný život?
Politika je nezbytná pro podporu etiky a ctnosti v obci – dobrá vláda vede občany k ctnosti.
68
Jaký je vztah mezi kontemplací a blažeností?
Kontemplace je nejvyšší forma činnosti, protože odpovídá rozumové části duše, která je nejvyšší.
69
Jaké jsou důvody, proč je kontemplace nejvyšší činností?
Spojení s rozumem, soběstačnost, nepřetržitost a božská povaha.
70
Proč Aristotelés přirovnává kontemplaci k božskému životu?
Protože bohové podle něj žijí pouze kontemplací a neřeší praktické záležitosti.
71
Jak Aristotelés rozlišuje nižší a vyšší potěšení?
Nižší potěšení souvisí s tělesnými požitky, vyšší potěšení s rozumem a ctností.
72
Proč Aristotelés neodmítá potěšení, ale neklade ho na první místo?
Protože potěšení je přirozené, ale samo o sobě není nejvyšším dobrem.
73
Jakou roli hrají etické ctnosti v praktickém životě?
Zajišťují harmonii mezi jednotlivcem a společností a vedou k eudaimonii.
74
Jaká je úloha zákonů v dosažení eudaimonie?
Zákony by měly vést občany k dobrému životu pomocí odměn za ctnostné činy a trestů za špatné jednání.
75
Proč je výchova klíčová pro ctnostný život?
Protože správné návyky získané v mládí pomáhají člověku žít ctnostně po celý život.
76
Jak Aristotelés shrnuje ideální blažený život?
Dokonalý život spojuje kontemplaci s etickými ctnostmi a správně uspořádanou společností.
77
Bylo dobře řečeno, že všechno zlo pochází z neznalosti?
Aristotelés ve III. knize tvrdí, že většina špatného jednání pramení z neznalosti toho, co je skutečně dobré. Nicméně uznává, že existuje i vědomé špatné jednání, pokud člověk podléhá svým vášním.
78
Což není to, co je přirozené, vždy také dobré?
Aristotelés opakovaně zdůrazňuje, že to, co odpovídá lidské přirozenosti (zejména rozum a ctnosti), je dobré. Nicméně přirozenost sama o sobě není automaticky vždy dobrá, pokud jde například o nezkrocené emoce.
79
Existuje svobodná vůle?
Ve III. knize Aristotelés detailně rozebírá koncept dobrovolného jednání a rozhodování. Tvrdí, že lidé mají svobodnou vůli a odpovědnost za své činy, pokud jednají vědomě a znají okolnosti.
80
Je štěstí podmíněno ctností?
V I. a X. knize Aristotelés jasně uvádí, že blaženost (eudaimonia) je podmíněna ctnostným jednáním, které je činností duše v souladu s rozumem.
81
Je užitek nejvyšší mírou lidského konání?
V X. knize Aristotelés odmítá užitek jako nejvyšší měřítko lidského jednání. Zdůrazňuje, že nejvyšší měřítko je ctnost a kontemplace, nikoli praktický užitek.
82
Jsou hodnoty věcí lidské dohody, nebo jsou člověku odkudsi dány?
Aristotelés ve svém pojetí přírodního práva tvrdí, že hodnoty vycházejí z lidské přirozenosti a jsou člověku dány přirozeným rozumem.
83
Může být člověk pánem sebe sama?
Ve III. knize Aristotelés vysvětluje, že člověk může ovládat své touhy a emoce prostřednictvím rozumu. To je klíčový předpoklad pro ctnostné jednání.
84
Může být užitečnost měřítkem lidského konání?
Aristotelés v X. knize jasně uvádí, že užitečnost není nejvyšší měřítko, protože ctnost a kontemplace jsou vyššími cíli.
85
Může člověk vědomě páchat zlo?
Ve III. knize Aristotelés tvrdí, že člověk může páchat zlo vědomě, pokud se rozhodne jednat špatně nebo podléhá svým vášním.
86
Můžeme poznat, jak správně jednat?
Ve VI. knize Aristotelés zdůrazňuje, že správné jednání lze poznat prostřednictvím praktické moudrosti (fronésis) a cvičení rozumu.
87
Staráme se nejlépe o své vlastní blaho, když se staráme o blaho jiných?
Aristotelés v I. a X. knize hovoří o významu přátelství a obce. Tvrdí, že péče o blaho ostatních přispívá k vlastní blaženosti.
88
Je vůle silnější než rozum?
Ve VI. knize Aristotelés zdůrazňuje, že rozum má vést vůli a vášně. Morální jednání je výsledkem této harmonie.

FKHV (32 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2025 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions