18/ Jsou si všichni lidé rovni? Flashcards
Kdo řeší otázku 18/ Jsou si všichni lidé rovni?
Mill, Nietzsche, Aristoteles
Jak Mill odpovídá na otázku „Jsou si všichni lidé rovni?“
ANO, všichni lidé jsou si rovni v právech, svobodách a příležitostech. Rovnost však neznamená stejnost – lidé se přirozeně liší ve schopnostech, ale to neospravedlňuje nerovné zacházení.
Jak Mill definuje rovnost základních práv?
Každý člověk, bez ohledu na pohlaví, společenské postavení nebo původ, má právo na svobodu myšlení, projevu a rozhodování o svém vlastním životě.
Jak Mill chápe rovnost před zákonem?
Zákony by měly platit stejně pro všechny. Nesmí zvýhodňovat žádnou skupinu na základě jejího postavení, bohatství nebo jiných faktorů.
Jaký je podle Milla vztah mezi rovností a svobodou?
Rovnost je předpokladem svobody. Pokud někteří lidé nemají stejná práva jako ostatní, dochází k útlaku.
Co říká Mill o rovnosti žen a mužů?
Podporuje rovnost pohlaví. Tvrdí, že nerovnost mezi muži a ženami je nespravedlivá a brzdí společenský pokrok.
Jak Mill varuje před „tyranií většiny“?
Demokratická většina nesmí utlačovat menšiny. Rovnost zahrnuje ochranu menšinových skupin před diskriminací.
Jaký je Millův postoj k rovnosti příležitostí?
Každý by měl mít rovné příležitosti k rozvoji svého potenciálu. Společenské a právní struktury by neměly bránit jednotlivcům v naplnění jejich schopností.
Millova filozofie rovnosti vychází z jakého principu?
Utilitarismu – rovnost vede k největšímu štěstí pro největší počet lidí.
Jak Mill obhajuje svobodu projevu jako součást rovnosti?
Každý jednotlivec by měl mít možnost svobodně vyjadřovat své názory, bez ohledu na svůj společenský nebo ekonomický status.
Shrnutí Millovy odpovědi
Lidé jsou si rovni v právech a svobodách, ale nejsou stejní. Společnost by měla zajistit rovnost před zákonem, ochranu menšin a rovné příležitosti pro všechny.
Jak by Nietzsche odpověděl na otázku „Jsou si všichni lidé rovni?“
NE, lidé si nejsou rovni. Rovnost je morální konstrukt vytvořený slabými, aby oslabili silné.
Jak Nietzsche odmítá přirozenou rovnost?
Lidé mají různé schopnosti, sílu, inteligenci a vůli, a proto přirozeně vytvářejí hierarchie. Rovnost je umělý koncept, který potlačuje přirozenou nerovnost.
Co je podle Nietzscheho morálka otroků a jak souvisí s rovností?
Morálka otroků vznikla z resentimentu slabých vůči silným. Slabí vytvořili hodnoty (pokora, soucit, rovnost), které brání silným projevit svou sílu.
Jak podle Nietzscheho křesťanství přispělo k myšlence rovnosti?
Křesťanství učí, že všichni lidé jsou si rovni před Bohem, což podle Nietzscheho posiluje morálku otroků a potlačuje silné jedince.
Jaký koncept staví Nietzsche proti rovnosti?
Vůle k moci – základní hnací síla života. Silní se přirozeně snaží ovládnout a tvořit, zatímco slabí se přizpůsobují.
Proč Nietzsche odmítá rovnostářství?
Rovnostářství brání silným realizovat svůj potenciál a podporuje stagnaci společnosti.
Jaký je podle Nietzscheho vztah mezi rovností a společenským pokrokem?
Rovnost brzdí vývoj společnosti. Skutečný pokrok přichází skrze hierarchie a nerovnost, která umožňuje nejsilnějším vést a tvořit.
Shrnutí Nietzscheho odpovědi
Lidé si nejsou rovni. Rovnost je nástrojem slabých k omezení silných. Přirozená hierarchie je základem života a pokroku.
Jak Aristotelés odpovídá na otázku „Jsou si všichni lidé rovni?“
NE, lidé si nejsou přirozeně rovni. Společenské hierarchie jsou nezbytné pro fungování obce.
Jak Aristotelés vysvětluje přirozenou nerovnost?
Lidé mají různé přirozené schopnosti a role. Někteří jsou přirozeně určeni k vládnutí, jiní k podřízenosti.
Jak Aristotelés definuje vztah mezi pánem a otrokem?
Někteří lidé jsou „přirozenými otroky“, protože postrádají schopnost samostatného rozumu a potřebují vedení.
Jak Aristotelés chápe vztah mezi mužem a ženou?
Muž je přirozeně nadřazen ženě. Muž je racionální vůdce, žena je podřízena jeho vedení.
Jaký je podle Aristotela vztah mezi rovností a spravedlností?
Spravedlnost neznamená absolutní rovnost – rovné zacházení s nerovnými je nespravedlivé.
