KANT, I.: Základy metafyziky mravů Flashcards

1
Q

Bylo dobře řečeno, že morálka nevychází z rozumu, nýbrž z určitého citu?

A

Ne. Kant tvrdí, že morálka vychází z čistého rozumu, nikoliv z citu. Cit je subjektivní a nespolehlivý, zatímco rozum poskytuje univerzální a objektivní základy morálky.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Bylo dobře řečeno, že není dobra mimo dobrou vůli?

A

Ano. Kant tvrdí, že dobrá vůle je jediná věc, která je bezpodmínečně dobrá, nezávisle na důsledcích. Všechny ostatní hodnoty mohou být dobré pouze tehdy, pokud jsou řízeny dobrou vůlí.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Což není to, co je přirozené, vždy také dobré?

A

Ne. Kant zdůrazňuje, že přirozené sklony a instinkty nemohou být základem morálky. Přirozené není nutně dobré; morální dobro vyplývá z jednání podle mravního zákona, který pochází z rozumu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Existuje svobodná vůle?

A

Ano. Kant tvrdí, že svobodná vůle je nezbytným předpokladem morálky. Bez svobody by člověk nemohl být vázán mravním zákonem, protože by jednal pouze podle přírodních zákonů.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Je užitek nejvyšší mírou lidského konání?

A

Ne. Kant odmítá utilitarismus – morální hodnota činu nezávisí na jeho důsledcích, ale na motivaci jednat podle mravního zákona.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Může být člověk pánem sebe sama?

A

Ano. Kant říká, že člověk je pánem sebe sama, pokud jedná podle zákonů, které si stanovuje prostřednictvím rozumu. To je základ autonomie vůle.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Můžeme poznat, jak správně jednat?

A

Ano. Prostřednictvím čistého rozumu můžeme poznat mravní zákon, který určuje, jak správně jednat. Tento zákon je vyjádřen kategorickým imperativem.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jsou si všichni lidé rovni?

A

Ano. Všichni lidé jsou si rovni jako rozumné bytosti, které jsou schopné autonomního jednání a jsou zavázány stejnými mravními principy.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Bylo dobře řečeno, že všechno zlo pochází z neznalosti?

A

Ne. Kant tvrdí, že zlo často vychází z vědomého rozhodnutí jednat proti mravnímu zákonu, a to navzdory jeho znalosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Je spravedlivé, aby vládl silnější?

A

Ne. Kant odmítá myšlenku, že síla by měla určovat právo. To je v rozporu s univerzálním principem rovnosti a důstojnosti všech lidí.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Je štěstí podmíněno ctností?

A

Ne nutně. Kant považuje štěstí a ctnost za odlišné koncepty. Štěstí může být výsledkem náhody nebo vnějších podmínek, zatímco ctnost závisí na vůli jednat podle mravního zákona.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Jsou hodnoty věcí lidské dohody, nebo jsou člověku odkudsi dány?

A

Hodnoty, které Kant považuje za klíčové (např. dobrá vůle, důstojnost), jsou dány čistým rozumem a nejsou výsledkem lidské dohody.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Může být užitečnost měřítkem lidského konání?

A

Ne. Kant tvrdí, že užitečnost nemůže být měřítkem morální hodnoty činu. To závisí na souladu s mravním zákonem.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Může člověk vědomě páchat zlo?

A

Ano. Kant popisuje koncept „radikálního zla“, což je vědomé rozhodnutí jednat proti mravnímu zákonu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Může kultura kazit lidskou přirozenost?

A

Ano. Kultura může podporovat sklony, které odvádějí člověka od morálního jednání. Na druhou stranu může také podporovat rozvoj rozumu a morálky.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Staráme se nejlépe o své vlastní blaho, když se staráme o blaho jiných?

A

Ano, ale… Kant by s tímto tvrzením nepřímo souhlasil, ale zdůraznil by, že starost o druhé musí vycházet z povinnosti, nikoliv ze zájmu o vlastní blaho.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Je lidský život absurdní?

A

Ne. Kant vidí smysl lidského života v naplňování mravního zákona a autonomii vůle.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Je vůle silnější než rozum?

A

Ne. Vůle by měla být řízena rozumem, protože pouze rozum může určovat univerzální mravní principy.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Bylo dobře řečeno, že není-li Boha, je vše dovoleno?

A

Ne. Kant tvrdí, že morálka nezávisí na Bohu, ale na čistém rozumu. Mravní zákon je závazný i bez předpokladu existence Boha.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Je člověk měrou všech věcí?

A

Ne. Morální zákon je univerzální a nezávislý na jednotlivcích. Člověk není mírou věcí, ale je subjektem, který se podřizuje rozumovým zákonům.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Kdo je autorem knihy Základy metafyziky mravů?

A

Immanuel Kant

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

V jakém roce byla kniha publikována?

A

1785

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Jaký etický systém Kant v této knize formuluje?

A

Deontologická etika

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Na čem podle Kanta stojí morálka?

A

Na rozumu a univerzálních principech

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Jaké jsou dva hlavní cíle knihy?
1) Založit morálku na apriorních principech, 2) Definovat nejvyšší princip mravnosti
26
Jaké tři klíčové pojmy Kant v knize zavádí?
Dobrá vůle, povinnost, kategorický imperativ
27
Co je podle Kanta jediná věc, která je ‘dobrá bez omezení’?
Dobrá vůle
28
Jaké vlastnosti mohou být morálně neutrální, pokud nejsou řízeny dobrou vůlí?
Inteligence, odvaha, štěstí
29
Co znamená, že dobrá vůle jedná podle principu povinnosti?
Jedná nezávisle na důsledcích a je vedena mravním zákonem
30
Co znamená morální jednání podle Kanta?
Jednání vyplývající z povinnosti, nikoli z touhy po dosažení výsledků
31
Jak zní formule univerzálního zákona?
“Jednej pouze podle té maximy, skrze niž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.”
32
Jak zní formule lidskosti?
“Jednej tak, abys nikdy nejednal pouze jako prostředkem, ale zároveň vždy jako s cílem.”
33
Jak zní formule autonomie?
“Jednej tak, jako bys byl tvůrcem univerzálního morálního zákona.”
34
Jaká je role svobody ve vztahu k morálce?
Morálka vyžaduje svobodu vůle, člověk musí jednat na základě rozumu.
35
Co je autonomie v Kantově etice?
Sebeřízení a schopnost jednat podle mravního zákona.
36
Jaký je rozdíl mezi hypotetickými a kategorickými imperativy?
Hypotetické jsou podmíněné (‘Pokud chceš být zdravý, jez zdravě), Kategorické platí za všech okolností.
37
Proč Kant odmítá relativismus?
Protože mravní zákon je podle něj univerzální a objektivní.
38
Co je podle Kanta jediná věc, která je bezpodmínečně dobrá?
Dobrá vůle.
39
Proč není inteligence nebo odvaha vždy dobrá?
Mohou být použity k nemorálním účelům, pokud nejsou řízeny dobrou vůlí.
40
Jaký je rozdíl mezi jednáním ‘z povinnosti’ a ‘v souladu s povinností’?
Jednání z povinnosti je motivováno mravním zákonem, jednání v souladu s povinností může být motivováno vlastním zájmem.
41
Proč Kant odmítá zkušenost jako základ morálky?
Zkušenost je konkrétní a proměnlivá, zatímco morálka musí být univerzální a nutná.
42
Co je kategorický imperativ?
Základní princip morálky, který říká, že bychom měli jednat pouze podle maxim, které mohou být univerzálním zákonem.
43
Jaké příklady Kant uvádí k ilustraci jednání z povinnosti?
1) Člověk, který se nezabije, protože chápe svou povinnost k životu. 2) Člověk, který pomáhá druhým, protože to vnímá jako povinnost, ne kvůli chvále.
44
Co znamená autonomie vůle?
Schopnost jednat podle principů, které si člověk stanovuje sám prostřednictvím rozumu.
45
Co znamená heteronomie vůle?
Jednání podle vnějších principů nebo motivů, jako jsou touhy nebo autority.
46
Jak Kant uzavírá první kapitolu?
Morální zákon musí být univerzální a odvozený z rozumu, ne ze zkušenosti nebo sklonů.
47
Jaký je rozdíl mezi populární mravní filozofií a metafyzikou mravů?
Populární morální filozofie vychází ze zkušeností, emocí, zvyků nebo náboženství, zatímco metafyzika mravů hledá univerzální, apriorní principy morálky.
48
Proč podle Kanta empirická morální filozofie nepostačuje?
Protože je proměnlivá, subjektivní a nemůže stanovit univerzální morální zákon.
49
Jakou roli hraje rozum v morálce podle Kanta?
Rozum stanovuje univerzální morální zásady, podle kterých má jednat vůle.
50
Proč je kategorický imperativ univerzální a bezpodmínečný?
Protože nevyplývá z konkrétních situací, ale z čistého rozumu a platí pro všechny rozumné bytosti.
51
Jaký test musí každé morální pravidlo projít?
Musíme se ptát, zda bychom mohli chtít, aby se toto pravidlo stalo obecným zákonem.
52
Jaký příklad Kant uvádí k testu univerzality?
Lhaní: Pokud by se lež stala univerzálním pravidlem, důvěra a komunikace mezi lidmi by se zhroutily.
53
Jak zní druhá formulace kategorického imperativu?
Jednej tak, abys člověka, ať už ve své osobě, nebo v osobě kohokoliv jiného, nikdy nepoužíval pouze jako prostředek, ale vždy zároveň jako účel.
54
Co znamená, že člověk je účel sám o sobě?
Lidé mají vnitřní hodnotu (důstojnost) a nesmí být redukováni na nástroje k dosažení jiných cílů.
55
Co znamená Kantův pojem ‘království cílů’?
Ideální morální společnost, kde všichni jednají podle univerzálních morálních zákonů a respektují důstojnost druhých.
56
Jaká je role jednotlivce v ‘království cílů’?
Každý člověk je zároveň zákonodárcem (stanovuje morální zákony) i poddaným (řídí se jimi).
57
Jaké jsou klíčové principy druhé kapitoly?
1) Odmítnutí empirických přístupů k morálce. 2) Zavedení kategorického imperativu jako univerzálního morálního zákona. 3) Důraz na autonomii vůle a člověka jako účel sám o sobě. 4) Představení ‘království cílů’ jako ideálu morální společnosti.
58
Jak Kant vysvětluje, že morální zákon má závaznou sílu?
Morální zákon je závazný pouze tehdy, pokud člověk jedná svobodně a autonomně, nikoliv pod vnějšími vlivy.
59
Proč je svoboda nezbytná pro morálku?
Pokud by člověk nebyl svobodný, nemohl by být odpovědný za své činy a morální zákon by pro něj nebyl závazný.
60
Co znamená negativní svoboda?
Svoboda od vnějších příčin a přírodních zákonů – člověk není determinován instinkty a sklony.
61
Co znamená pozitivní svoboda?
Schopnost jednat podle zákonů, které si člověk stanovuje sám prostřednictvím rozumu (autonomie).
62
Co znamená autonomie vůle?
Člověk jedná podle morálních zákonů, které si stanovuje sám na základě rozumu.
63
Co znamená heteronomie vůle?
Člověk jedná podle vnějších vlivů, jako jsou touhy, instinkty nebo autority. Takové jednání není skutečně morální.
64
Co znamená Kantův pojem „faktum rozumu“?
Morální zákon je dán přímo rozumem a je intuitivně uznáván jako závazný pro každou racionální bytost.
65
Proč morální zákon nepotřebuje žádné další zdůvodnění?
Je inherentní vlastností rozumné vůle – není odvozen z empirických zkušeností nebo vnější autority.
66
Jak se svoboda a morální zákon vzájemně podmiňují?
Svoboda umožňuje morální odpovědnost, zatímco morální zákon potvrzuje existenci svobody jako praktické reality.
67
Jaký je praktický význam kategorického imperativu?
Poskytuje univerzální měřítko pro morální jednání nezávislé na individuálních sklonech a zkušenostech.
68
Co znamená Kantův pojem „království cílů“?
Ideální morální společnost, kde každý jedná podle univerzálních morálních principů a respektuje druhé jako účely samy o sobě.
69
Proč má člověk důstojnost?
Protože je schopen jednat podle rozumu a morálních zákonů, nikoliv jen podle instinktů nebo vnějších příkazů.
70
Proč je morální zákon více než jen teoretický princip?
Má přímý dopad na praktické jednání – každý člověk je schopen vnímat jeho závaznost a řídit se jím.
71
Jak Kant vysvětluje, že morální zákon je fakt rozumu?
Je to univerzální, apriorní princip, který rozum poznává jako závazný, aniž by vycházel ze zkušenosti.
72
Proč je autonomie zásadní pro morálku?
Morální jednání je možné pouze tehdy, pokud člověk jedná podle zákonů, které si stanoví sám skrze rozum.
73
Jaký je hlavní závěr třetí kapitoly?
Morální zákon vychází ze svobody a autonomie vůle. Kant tak završuje svou metafyziku mravů a otevírá cestu k hlubší analýze praktického rozumu.