KANT, I.: Základy metafyziky mravů Flashcards
Bylo dobře řečeno, že morálka nevychází z rozumu, nýbrž z určitého citu?
Ne. Kant tvrdí, že morálka vychází z čistého rozumu, nikoliv z citu. Cit je subjektivní a nespolehlivý, zatímco rozum poskytuje univerzální a objektivní základy morálky.
Bylo dobře řečeno, že není dobra mimo dobrou vůli?
Ano. Kant tvrdí, že dobrá vůle je jediná věc, která je bezpodmínečně dobrá, nezávisle na důsledcích. Všechny ostatní hodnoty mohou být dobré pouze tehdy, pokud jsou řízeny dobrou vůlí.
Což není to, co je přirozené, vždy také dobré?
Ne. Kant zdůrazňuje, že přirozené sklony a instinkty nemohou být základem morálky. Přirozené není nutně dobré; morální dobro vyplývá z jednání podle mravního zákona, který pochází z rozumu.
Existuje svobodná vůle?
Ano. Kant tvrdí, že svobodná vůle je nezbytným předpokladem morálky. Bez svobody by člověk nemohl být vázán mravním zákonem, protože by jednal pouze podle přírodních zákonů.
Je užitek nejvyšší mírou lidského konání?
Ne. Kant odmítá utilitarismus – morální hodnota činu nezávisí na jeho důsledcích, ale na motivaci jednat podle mravního zákona.
Může být člověk pánem sebe sama?
Ano. Kant říká, že člověk je pánem sebe sama, pokud jedná podle zákonů, které si stanovuje prostřednictvím rozumu. To je základ autonomie vůle.
Můžeme poznat, jak správně jednat?
Ano. Prostřednictvím čistého rozumu můžeme poznat mravní zákon, který určuje, jak správně jednat. Tento zákon je vyjádřen kategorickým imperativem.
Jsou si všichni lidé rovni?
Ano. Všichni lidé jsou si rovni jako rozumné bytosti, které jsou schopné autonomního jednání a jsou zavázány stejnými mravními principy.
Bylo dobře řečeno, že všechno zlo pochází z neznalosti?
Ne. Kant tvrdí, že zlo často vychází z vědomého rozhodnutí jednat proti mravnímu zákonu, a to navzdory jeho znalosti.
Je spravedlivé, aby vládl silnější?
Ne. Kant odmítá myšlenku, že síla by měla určovat právo. To je v rozporu s univerzálním principem rovnosti a důstojnosti všech lidí.
Je štěstí podmíněno ctností?
Ne nutně. Kant považuje štěstí a ctnost za odlišné koncepty. Štěstí může být výsledkem náhody nebo vnějších podmínek, zatímco ctnost závisí na vůli jednat podle mravního zákona.
Jsou hodnoty věcí lidské dohody, nebo jsou člověku odkudsi dány?
Hodnoty, které Kant považuje za klíčové (např. dobrá vůle, důstojnost), jsou dány čistým rozumem a nejsou výsledkem lidské dohody.
Může být užitečnost měřítkem lidského konání?
Ne. Kant tvrdí, že užitečnost nemůže být měřítkem morální hodnoty činu. To závisí na souladu s mravním zákonem.
Může člověk vědomě páchat zlo?
Ano. Kant popisuje koncept „radikálního zla“, což je vědomé rozhodnutí jednat proti mravnímu zákonu.
Může kultura kazit lidskou přirozenost?
Ano. Kultura může podporovat sklony, které odvádějí člověka od morálního jednání. Na druhou stranu může také podporovat rozvoj rozumu a morálky.
Staráme se nejlépe o své vlastní blaho, když se staráme o blaho jiných?
Ano, ale… Kant by s tímto tvrzením nepřímo souhlasil, ale zdůraznil by, že starost o druhé musí vycházet z povinnosti, nikoliv ze zájmu o vlastní blaho.
Je lidský život absurdní?
Ne. Kant vidí smysl lidského života v naplňování mravního zákona a autonomii vůle.
Je vůle silnější než rozum?
Ne. Vůle by měla být řízena rozumem, protože pouze rozum může určovat univerzální mravní principy.
Bylo dobře řečeno, že není-li Boha, je vše dovoleno?
Ne. Kant tvrdí, že morálka nezávisí na Bohu, ale na čistém rozumu. Mravní zákon je závazný i bez předpokladu existence Boha.
Je člověk měrou všech věcí?
Ne. Morální zákon je univerzální a nezávislý na jednotlivcích. Člověk není mírou věcí, ale je subjektem, který se podřizuje rozumovým zákonům.
Kdo je autorem knihy Základy metafyziky mravů?
Immanuel Kant
V jakém roce byla kniha publikována?
1785
Jaký etický systém Kant v této knize formuluje?
Deontologická etika
Na čem podle Kanta stojí morálka?
Na rozumu a univerzálních principech