4/ Což není to, co je přirozené, vždy také dobré? Flashcards
Kdo odpovídá na otázku 4/ Což není to, co je přirozené, vždy také dobré?
Aristoteles, Kant, Hobbes a Nietzsche
Jak Aristotelés definuje dobro a jak souvisí s přirozeností člověka?
Aristotelés chápe dobro jako naplnění přirozeného účelu (telos). Každá bytost má vrozený účel, jehož dosažením dosahuje svého nejvyššího dobra (eudaimonia – blaženosti). U člověka je tímto účelem činnost duše v souladu s ctností, protože rozum je specifickou schopností člověka. Přirozené je tedy dobré pouze tehdy, pokud odpovídá racionálnímu a ctnostnému způsobu života.
Jsou podle Aristotela všechny přirozené sklony člověka automaticky dobré?
Ne. Aristotelés uznává, že lidé mají přirozené sklony k požitkům, hněvu nebo moci, ale ty nejsou automaticky dobré. Aby byly dobré, musí být kultivovány rozumem a ctností. Například přirozená touha po jídle je dobrá jen tehdy, pokud je vyvážená střídmostí.
Jak Aristotelés vysvětluje, že ctnosti nejsou vrozené, ale přirozené v potenciálu?
Aristotelés tvrdí, že nikdo se nerodí ctnostným, ale každý má schopnost ctnosti dosáhnout skrze výchovu a zvyk. Ctnosti vznikají opakováním správných činů, což vede k formování charakteru. Přirozenost tedy nestačí – je nutné ji kultivovat prostřednictvím rozumu a správné praxe.
Jak Aristotelés rozlišuje mezi přirozenými sklony a dobrým jednáním?
Přirozené sklony mohou být dobré pouze tehdy, pokud jsou usměrněny rozumem a vedou ke ctnosti. Pokud jsou ponechány bez kontroly, mohou vést k excesům (např. nestřídmost, hněv). Dobré je tedy jen to, co je přirozené v souladu s rozumem.
Je podle Kanta to, co je přirozené, vždy také dobré?
Ne. Kant tvrdí, že přirozenost sama o sobě nemůže být měřítkem morálního dobra. Přirozené sklony, instinkty nebo touhy mohou být v souladu s morálkou, ale nemají samy o sobě morální hodnotu. Morální hodnotu má pouze jednání motivované povinností a respektováním mravního zákona.
Jak Kant rozlišuje mezi přirozeným a morálním jednáním?
Přirozené sklony pocházejí z instinktů a touhy po štěstí, zatímco morální jednání vyžaduje autonomii vůle a řízení podle mravního zákona. Přirozené sklony mohou být dobré, ale skutečná morální hodnota spočívá ve svobodném rozhodnutí jednat dle rozumu, nikoliv dle přirozených pudů.
Proč Kant odmítá etické teorie založené na přirozenosti?
Protože přirozenost je relativní, proměnlivá a neumožňuje univerzální morální zákon. Morální jednání musí být autonomní a řídit se kategoriálním imperativem, nikoliv vnějšími podmínkami nebo přirozenými sklony.
Jak by Kant odpověděl na tvrzení, že přirozené sklony (např. soucit) mohou být základem morálky?
Kant by odpověděl, že i když soucit může vést k morálně dobrým činům, nemá sám o sobě morální hodnotu. Skutečně morální je jen jednání vykonané z povinnosti, tedy s respektováním mravního zákona.
Je podle Hobbese přirozené vždy dobré?
Ne. Hobbes tvrdí, že přirozený stav člověka je stavem války všech proti všem (bellum omnium contra omnes), kde není místo pro spravedlnost ani bezpečí. Přirozenost vede ke konfliktu, a proto je nutné ji překonat prostřednictvím společenské smlouvy.
Proč Hobbes považuje přirozený stav za neudržitelný?
Protože v přirozeném stavu neexistují žádná pravidla ani autorita, která by usměrňovala lidské chování. Lidé se řídí pouze vlastním zájmem a touhou po moci, což vede k neustálému konfliktu.
Jaké je podle Hobbese řešení přirozeného stavu?
Vytvoření společenské smlouvy a ustavení suveréna, který vynutí zákony a zajistí stabilitu. Dobro nevychází z přirozenosti, ale ze společenského uspořádání, které umožňuje mír a bezpečí.
Jak Nietzsche odpovídá na otázku, zda je přirozené vždy dobré?
Nietzsche tuto myšlenku odmítá. Tvrdí, že hodnoty dobra a zla nejsou přirozené, ale historicky a kulturně podmíněné. To, co se považuje za dobré, je výsledkem mocenských bojů mezi různými morálními systémy.
Jaký je rozdíl mezi morálkou pánů a morálkou otroků podle Nietzscheho?
Morálka pánů oslavuje sílu, moc a vitalitu, zatímco morálka otroků vznikla jako reakce slabých proti silným. Morálka otroků reinterpretovala přirozené instinkty (např. sílu a agresi) jako zlo a vytvořila hodnoty pokory a obětavosti.
Proč Nietzsche kritizuje křesťanskou morálku?
Protože podle něj překroutila přirozené lidské instinkty a označila je za hříšné. Například touha po moci nebo požitku byla potlačena ve prospěch asketických ideálů.
Co podle Nietzscheho určuje hodnotu morálního systému?
Hodnotu morálního systému určuje jeho schopnost podporovat život a tvořivost. Morální systémy, které popírají život (např. křesťanská morálka), jsou podle Nietzscheho dekadentní a škodlivé.
