11/ Může být užitečnost měřítkem lidského konání?

Question 1

Kdo řeší otázku 11/ Může být užitečnost měřítkem lidského konání?

Answer 1

Mill, Aristoteles, Nietzsche

Question 2

Jak Mill odpovídá na otázku, zda může být užitečnost měřítkem lidského konání?

Answer 2

Ano, užitečnost je hlavním měřítkem lidského konání. Správnost činů se posuzuje podle jejich důsledků – konkrétně podle toho, zda maximalizují štěstí a minimalizují utrpení.

Question 3

Co znamená užitečnost v Millově pojetí?

Answer 3

Užitečnost (utility) znamená maximalizaci štěstí a minimalizaci utrpení pro co největší počet lidí.

Question 4

Jak Mill propojuje užitečnost se svobodou jednotlivce?

Answer 4

Svoboda jednotlivce je nezbytná pro dosažení nejvyššího užitku – svobodné jednání přispívá k rozvoji společnosti a inovacím, což vede k většímu blahu.

Question 5

Jaký princip Mill zavádí k omezení svobody?

Answer 5

Princip újmy (harm principle) – svoboda jednotlivce může být omezena pouze tehdy, pokud jeho jednání působí újmu ostatním.

Question 6

Jak Mill používá užitečnost k morálnímu hodnocení činů?

Answer 6

Morální hodnota činu je určena tím, zda vede k většímu štěstí a menšímu utrpení.

Question 7

Jak Mill rozlišuje různé druhy štěstí?

Answer 7

Vyšší druhy štěstí (intelektuální, duchovní, kulturní) mají větší hodnotu než nižší druhy štěstí (fyzická potěšení).

Question 8

Jak Mill obhajuje svobodu projevu na základě užitečnosti?

Answer 8

Svoboda projevu vede k výměně názorů, hledání pravdy a intelektuálnímu pokroku, což přináší největší užitek společnosti.

Question 9

Jaké praktické důsledky má Millův utilitarismus?

Answer 9

Zákony a pravidla by měly být hodnoceny podle toho, zda maximalizují užitek – např. podpora vzdělání, veřejného zdraví a ochrany práv jednotlivce.

Question 10

Jak Mill reaguje na kritiku, že užitečnost je subjektivní?

Answer 10

Připouští, že lidé mají různé preference, ale tvrdí, že vyšší druhy štěstí jsou objektivně hodnotnější než nižší.

Question 11

Jak Mill řeší konflikt mezi individuálním a kolektivním užitkem?

Answer 11

Zdůrazňuje ochranu individuálních práv, protože dlouhodobě vede ke většímu kolektivnímu užitku.

Question 12

Jak Aristotelés odpovídá na otázku, zda může být užitečnost měřítkem lidského konání?

Answer 12

Ne, užitečnost nemůže být nejvyšším měřítkem konání. Nejvyšším cílem je blaženost (eudaimonia), která spočívá v činnosti duše v souladu s ctností.

Question 13

Jak Aristotelés definuje užitečnost?

Answer 13

Užitečnost je pouze prostředek k dosažení jiného cíle, není hodnotná sama o sobě. Například bohatství je užitečné, ale není nejvyšším dobrem.

Question 14

Jaký je nejvyšší cíl lidského života podle Aristotela?

Answer 14

Blaženost (eudaimonia) – naplněný život dosažený skrze ctnostné jednání a rozumné uvažování.

Question 15

Jak Aristotelés rozlišuje mezi užitečností a ctností?

Answer 15

Ctnost je hodnotná sama o sobě, zatímco užitečnost je relativní a slouží pouze jako prostředek. Například spravedlnost je dobrá, protože je správná, ne protože je užitečná.

Question 16

Proč Aristotelés odmítá užitečnost jako nejvyšší kritérium konání?

Answer 16

Užitečnost je proměnlivá, relativní a závislá na okolnostech, zatímco ctnost a blaženost jsou univerzální a trvalé.

Question 17

Jak Aristotelés hodnotí přátelství založené na užitečnosti?

Answer 17

Přátelství založené pouze na užitku je nižší formou přátelství a trvá jen tak dlouho, dokud je výhodné pro obě strany.

Question 18

Jaký je Aristotelův postoj k užitečnosti v politice?

Answer 18

Politika by neměla být zaměřena pouze na maximalizaci užitku, ale na podporu ctnosti a blaženosti občanů.

Question 19

Jaký příklad Aristotelés uvádí k odmítnutí užitečnosti jako měřítka?

Answer 19

Obchodník může prodávat produkty pouze kvůli zisku (užitek), nebo kvůli spravedlnosti a péči o zákazníka (ctnost). Pouze druhý přístup vede k blaženosti.

Question 20

Jakou roli hraje kontemplace (theoría) v Aristotelově etice?

Answer 20

Kontemplace je nejvyšší formou lidské činnosti – je hodnotná sama o sobě, nemá žádný praktický užitek, ale přináší blaženost.

Question 21

Jak Nietzsche odpovídá na otázku, zda může být užitečnost měřítkem lidského konání?

Answer 21

Ne, užitečnost není nejvyšším měřítkem. Užitečnost je omezený koncept, který potlačuje tvořivost a vůli k moci.

Question 22

Jak Nietzsche vnímá morálku založenou na užitečnosti?

Answer 22

Jako produkt morálky otroků, která podporuje hodnoty slabých a potlačuje vitalitu, sílu a tvořivost.

Question 23

Jak Nietzsche rozlišuje mezi morálkou pánů a morálkou otroků?

Answer 23

Morálka pánů tvoří hodnoty aktivně a neřídí se užitečností. Morálka otroků hodnotí činy podle jejich užitečnosti, protože se snaží přežít a chránit se.

Question 24

Proč Nietzsche kritizuje utilitarismus?

Answer 24

Redukuje hodnoty na pragmatický rámec, potlačuje tvořivost a vede k průměrnosti a stagnaci.

Question 25

Jak Nietzsche vnímá křesťanskou morálku v souvislosti s užitečností?

Answer 25

Křesťanství oslavuje hodnoty jako pokora a odříkání, protože jsou „užitečné“ pro udržení společenského pořádku, ale potlačují přirozenou vitalitu a sílu.

Question 26

Co je alternativou k užitečnosti v Nietzscheho filozofii?

Answer 26

Vůle k moci – lidské jednání není vedeno užitečností, ale touhou po síle, tvořivosti a seberealizaci.

Question 27

Jaké nebezpečí vidí Nietzsche v morálce založené na užitku?

Answer 27

Podporuje stagnaci, potlačuje individuální genialitu a vede k uniformitě a konformitě.

Question 28

Jak Nietzsche shrnuje svůj postoj k užitečnosti?

Answer 28

Užitečnost je povrchní měřítko, které potlačuje hlubší hodnoty spojené s vitalitou a tvořivostí. Skutečné hodnoty se vytvářejí aktivním překonáváním sebe sama.