Kapitola 8: Trh výrobných faktorov - trh práce Flashcards

1
Q

Kedy nastáva rovnováha na trhu práce?

A

Pri vyrovnaní nabídky s poptávkou - pri rovnovážnej mzde, ktorá je daná priesečníkom krivky tržnej poptávky a tržní krivky nabídky práce.

Ak je tržná mzda nižšia než rovnovážna - vzniká nedostatok L, ak je vyššia než rovnovážna vzniká prebytok L.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Čo je to krivka poptávky po práci?

A

Je horizontálnym súčtom individuálnych poptávkových kriviek všetkých firiem na trhu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Čo ukazuje tržní krivka nabídky práce?

A

Koľko hodín práce budú nabízet všetci pracovníci na trhu práce každej výške mzdovej sadzby, je horizontálnym súčtom individuálnych kriviek nabídky.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Čo ukazuje tržní krivka nabídky práce?

A

Koľko hodín práce budú nabízet všetci pracovníci na trhu práce každej výške mzdovej sadzby, je horizontálnym súčtom individuálnych kriviek nabídky.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Čo je to zákon klesajúcich výnosov?

A

Přírůstky produktu se s každou dodatečně zapojenou jednotkou VF snižují.

S přírůstkem určitého výrobního faktoru (při ostatních faktorech fixních) se přírůstky produkce nejprve zvyšují a posléze začínají
klesat – projevují se klesající výnosy z variabilního faktoru.

Protože roste-li variabilní faktor (a ostatní faktory zůstávají fixní), klesá vybavenost variabilního faktoru fixními faktory a
klesá i jeho schopnost zvyšovat produkci.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Definuj prácu ako VF

A

Nositeľ = človek
Poptávající= firmy
Nabízející = domácnosti
Cena práce = mzda, mzdová sadzba

Produktivita - závisí na počte, intenzite, dĺžke prac. doby, kvalifikácii, morálke, motivácii,…

Produktivita práce na úrovni podniku:
PP = Q / t
(Q) celkový objem výroby (t) celkový čas

Produktivita v měřítku národního hospodářství:
PP = HDP / Z (počet pracovníků)

Človek sa rozhoduje na základe mezního úžitku - voľba medzi mzdou a odpočinkom. (Obetovaná príležitosť - ušlá mzda na úkor odpočinku, mzda je cenou volného času).

Firmy najímají prácu dovtedy, do kým sa príjmy získané pomocou poslednej jednotky práce vyrovnajú nákladom na nájom práce.

V DK = nikto nemôže ovplyvniť mzdovú sadzbu (veľký počet nabízejícich a poptávajícich)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Definuj poptávku po práci v DK

A

Je určená množstvom práce, ktoré firma najíma pri rôznych úrovniach mzdovej sadzby.

Firma popráva až kým sa MRPL (mezní príjem z produktu) nevyrovná nákladom na prácu (mzde).

ak L < LA pak MRPL> w, se zvýšením L roste zisk

ak L > LA pak MRPL< w, se zvýšením L zisk klesá

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Definuj nabídku práce

A

Počet hodín odpracovaných v rôznych firmách a podnikoch.

Človek sa rozhoduje, či mzda vydělaná prácou je adekvátna počtu hodín strávených v práci. Jeho cieľom je maximalizácia úžitku.

Optimalizácia človeka: zvyšuje počet odpracovaných hodín, kým sa MU získaný poslednou odpracovanou hodinou nevyrovná MU poslednej hodiny voľného času.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Ako vyzerá individuálna krivka nabídky práce

A

Na konci je zakrivená. Spôsobuje to duchodový efekt (pri veľmi vysokej mzde človek uprednostňuje voľný čas pred prácou). Pri nižších mzdách prevláda substitučný efekt.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Čo je to duchodový efekt nabídky práce?

A

Vyšší mzda vede také k nahrazování práce volným časem = při růstu mzdy nabízí člověk méně práce.

S růstem mzdy zároveň roste i důchod, a pak si můžeme kupovat více všech statků, včetně volného času.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Čo je to substitučný efekt nabídky práce?

A

Při vyšší mzdě přináší každá hodina práce vyšší výdělek, který může spotřebitel použít k získání většího počtu výrobků a služeb, což vede k tendenci pracovat déle na úkor volného času.

Jedná se tedy o nahrazování volného času prací.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Aké sú Příznaky nedokonalé konkurence na trzích práce?

A

Mzdová strnulosť
Pomalá reakce mezd na změny.

Mzdové tarify
Tabulkový systém odměňování

Obmedzenia
Kolektívne zmluvy (vyjednávanie s odbormi), minimálna mzda

Hlavné príčiny: existencia monopsonov a odborov.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Definuj Monopson na trhu práce

A

Jediná firma na straně poptávky po práci = jediný zaměstnavatel práce s určitou kvalifikací nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti

Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců - mzdová sazba není dána trhem.

Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům.

MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najatých pracovníků.

Proto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste :

MFCL>w

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Definuj odborové svazy na trhu práce

A

Združení pracujících, které ovlivňuje
určitým způsobem nabídku práce a v určité míře může ovlivnit i poptávku po práci.

Odbory vznášejí řadu požadavků:
– vyšší mzdy
– větší bezpečnost práce
– lepší pracovní podmínky
– více pracovních příležitostí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Ako môžu odbory dosiahnuť vyššiu mzdovú sadzbu

A
  1. Vyjednání vyšší mzdy (než je rovnovážná mzda) – mzdový práh
  2. Zvýšení rovnovážné mzdové sazby snížením nabídky práce
  3. Zvýšení rovnovážné mzdové sazby zvýšením poptávky po práci
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Čo je to mzdový prah a aký má efekt?

A

Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdu, která převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu.

S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce a sníží se zaměstnanost u všech firem v odvětví

16
Q

Ako dokážu odbory obmedziť nabídku práce?

A

Projevuje se v posunu křivky nabídky práce v daném odvětví doleva.

Nutné je, aby odbory dosáhly vyjednáváním s podnikem zaměstnávání pouze odborářů a omezení počtu odborářů.

17
Q

Ako dokážu odbory zvýšiť poptavku po práci?

A

Projevuje se posunem křivky poptávky po práci v daném odvětví doprava.

Zvýšení poptávky odbory dosahují snahou přimět k větší spotřebě spotřebitele, případně omezit prodeje výrobků konkurence.

18
Q

Čo je to bilaterálny monopol na trhu práce?

A

Zároveň existuje monopol na straně nabídky práce a monopson na straně poptávky po práci.

Protichůdné zájmy obou stran:
– monopson (co nejnižší mzda)
– odborové svazy (co nejvyšší mzda)

Výše skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu.

Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.