Kapitola 14: Analýza inflácie Flashcards
Čo je to inflácia, deflácia a dezinflacia?
Inflace = stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny
Deflace = pokles cenové hladiny
Dezinflace = pokles míry inflace
– tj. zpomalování tempa růstu cenové hladiny
Akými spôsobmi môžme merať zmenu cenovej hladiny?
- Index spotřebitelských cen CPI
- Index cen výrobců PPI
- Implicitní cenový deflátor IPD
Čo je to Index spotřebitelských cen CPI?
Vyjádření cenové hladiny jako průměr cen vybraných výrobků a služeb (spotřebního koše) spotřebovávaných průměrnou domácností.
Odráží změnu cen výrobků a služeb, které kupuje typická domácnost.
Měření založeno na srovnání nákladů na nákup výrobků a služeb ve dvou obdobích.
Slouží pro zjištění dopadů inflace pro spotřebitele.
Čo je to spotrebný kôš?
Dostatečně široký (reprezentativní soubor), ktorý by mal odrážať štruktúru výdajov typickej domácnosti v zemi.
– cca 700 výrobků a služeb
– položky s váhami dle jejich významu ve výdajích domácností
Čo je to Index cen výrobců PPI?
Několik indexů, které monitorují cenový vývoj v jednotlivých odvětvích.
Podobný princip výpočtu jako CPI
Koše obsahují výrobky, jejich váhy a ceny na primárním trhu
– např. i suroviny, polotovary,…
Využívaný pro zjištění dopadů inflace pro výrobce.
Signalizuje nadcházející změny v indexu spotřebitelských cen.
Čo je to Implicitní cenový deflátor?
Nejpřesnější cenový index.
Nezaložen na spotřebním koši, jako jiné cenové indexy (např. CPI)
Zachycuje změnu cen všech statků (zboží a služeb) vyrobených v ekonomice.
IPD = (nominálne HDP / reálne HDP) * 100
Čo je to Poptávková inflace?
Inflace tažená poptávkou.
Růst AD a posun bodu E za potenciální produkt (Zvyšuje se agregátní poptávka a roste P, ale odpovídajícím
způsobem neroste Q).
Vzniká tzv. inflační mezera.
– mezi skutečným a potenciálním produktem
V grafickém vyjádření – zvýšení agregátní poptávky
–> rychlejší růst mezd než produktivity práce (klíčový důvod)
–> nadměrné státní i soukromé výdaje (I)
–> snížení úrokové míry
–> snížení daní
–> čistý export
Čo je to Nabídková (nákladová) inflace?
Inflace tažená nabídkou (náklady).
Vyvolána zpravidla růstem nákladů (nabídkové šoky).
V grafickém vyjádření – snížení agregátní nabídky.
Růstu nákladů na výrobu:
– růst cen surovin, energií
- importovaná inflace – růst cen ropy, depreciace kurzu
– překotný růst mezd (odbory)
– nečekaný výpadek zemědělské produkce
– monopolní postavení dodavatelů
– vyčerpání zdrojů (nedostatek)
Aké typy inflácie poznáme?
zjevná (otevřená)
- nejběžnější
– zřejmý růst cen zaznamenaný statisticky v míře inflace
Skrytá
– růst cen nastává, ale není zachycen statisticky
- díky nedokonalému způsobu zjišťování (např. zastaralý spotřební koš
nebo ceny se nemění, ale klesá kvalita výrobků)
Potlačená
– administrativně zablokovaná cenovou regulací
– deformace cen – ztráta informační hodnoty
– nedostatek zboží -> černý trh (dříve např. regulované nájemné)
Aký je rozdiel medzi vyrovnanou a nevyrovnanou infláciou?
Vyrovnaná inflace
– nemění relativní ceny jednotlivých výrobků
– Ceny všech výrobků rostou stejným tempem.
-> Nevede ke změnám ve spotřebním chování.
Nevyrovnaná inflace
– změna relativních cen
– Ceny různých výrobků rostou odlišným tempem.
-> Vede ke změnám ve spotřebním chování.
Čo je to Setrvačná inflace?
Setrvačná inflácia nastáva vtedy, keď sa inflačné očakávania stávajú samy osebe zdrojom inflácie, pretože podniky zvyčajne zvyšujú ceny, aby pokryli náklady na výrobu a zároveň aby si udržali ziskovosť, keď očakávajú, že v budúcnosti sa zvýšia náklady na suroviny a pracovnú silu. Spotrebitelia potom nakupujú rýchlejšie a výrobcovia môžu zvyšovať ceny ešte viac.
Čo je to philipsova krivka?
Popisuje nepriamo úmerný vzťah medzi nezamestnanosťou a infláciou.
Tento vzťah je založený na predpoklade, že pri nízkej nezamestnanosti sa zvyšuje dopyt po pracovnej sile a ceny sa zvyšujú. To sa deje preto, že firmy sú ochotné platiť vyššie mzdy a ceny za suroviny, aby získali potrebných pracovníkov. Keď je na trhu práce však vyššia nezamestnanosť, tak sa dopyt po pracovnej sile znižuje a ceny klesajú.
Vláda si vyberá, či zníži nezamestnanosť za cenu vyššej inflácie alebo zníži mieru inflácie za cenu vyššej nezamestnanosti.
Čo je to Mzdově cenová spirála?
Vysoká inflace (a tedy vyšší ceny zboží) vede zaměstnance k tomu, že požadují zvyšování mezd, firmám rostou náklady, zvyšují ceny svých výrobků -> další růst inflace.
Aké stupně inflace dle závažnosti poznáme?
Mírná inflace (cca do 10 %)
- Vážněji neohrožuje vývoj ekonomiky.
- HDP roste rychleji než cenové hladina.
Pádivá inflace (cca 10 – 100 %)
- Cenová hladina roste rychleji než HDP.
- Vyvolává vážné ekonomické poruchy
- pokles kupní síly peněz -> změny ve spotřebním chování -> zbavování se peněz a nákup jiných aktiv (nemovitosti, umění)
Hyperinflace (přes 100 %)
- inflace zcela mimo kontrolu
- Peníze přestávají plnit svou roli.
- politická nestabilita
- silně narušeno fungování ekonomiky
- kolaps hospodářství
Aké sú dôsledky inflácie?
Pokles kupní síly peněz
- menší množství zboží a služeb za jednotku měny
- Dopady inflace je možné snížit.
např. nemovitosti, akcie, úspory v cudzej mene
Přerozdělování důchodů a bohatství ve společnosti
- porušení sociální rovnováhy
- nejvíce ztrácí lidé závislí na své pracovní činnosti nebo stálém důchodu
– dopadá hlavně na rodiny s dětmi, důchodce,…
Znehodnocení úspor
Změny ve spotřebě
- Růst sklonu ke spotřebě
- Změny struktury spotřeby
Změny struktury výroby
Ztížené kalkulace podnikatelů
Dopady na vývoj obchodní a platební bilance
Dopady na státní rozpočet
Co je to Deflační spirála?
= neustávající pokles cenové hladiny a ekonomické aktivity z důvodu nedostatečné poptávky.
nízká poptávka -> snižování výroby -> pokles investic, spotřeby -> další pokles poptávky -> další pokles výroby.
Ďalšie dopady:
- odkládání nákupů (v očekávání dalšího poklesu cen)
- nízká poptávka -> ztrátovost firem -> růst zadlužení, bankrot
- pokles mezd, růst nezaměstnanosti
