Kapitola 1: Tržný Mechanizmus a jeho fungovanie Flashcards
Čo znamená ekonomická vzácnosť?
Ekonomické statky - predmety, po kterých človek touzi alebo které potrebuje. Neexistuji v neomezené mire - je potreba ich vyrábať.
Ekonomická vzácnost v sobe obsahuje 2 aspekty:
- omezenost zdrojov (statok nesmí byt volne dostupny - napr.: nebudeme kupovat balenou pitnou vodu, kdyz máme vlasti studnu.)
- uzitečnosť (napr vArktide nebudou lidé kupovat lednice)
Uzitedny, ale zároven volne dostupny statek, nazyvame volnym statkem.
Čo sú to výrobne faktory a aké aké VF poznáme?
Používajú sa pri výrobe ekonomických statkov. Tri základne: pôda, práca, kapitál. Důchody plynúce z VF majú motivačný charakter: keby pôda neprinášala rentu ľudia by ju nemali, keby práca neprinášala mzdu ľudia by nepracovali, keby kapitál neprinášal zisk ľudia by nepodnikali. Důchody sú hnacím motorom ekonomického systému.
Charakterizuj prácu ako VF
Práca: nositeľom je človek. Kvalita a množstvo je ovplyvnené jeho schopnosťami. Množstvo a kvalita sa dá zvyšovať kvalifikáciou a vybavením pracovnými nástrojmi. Výsledkom použitia prace je mzda.
Charakterizuj kapitál ako VF
Kapitál: statky, ktoré boli vyrobené aby sa podieľali na vyrobe iných statkov. Napr: budova, kosa, kombajn. Existuje ich neobmedzene množstvo. Aby kapitál prinášal důchod musí byť použitý k podnikaniu: výsledkom je zisk alebo úrok.
Charakterizuj pôdu ako VF
Pôda: nie je to voľný statok lebo množstvo pôdy je odmedzené. Z vlastníctva pôdy plynie výhoda pozemkovej renty. Je súčasťou prírodných zdrojov Najdôležitejší prírodný zdroj pretože sa priamo účastní výrobného procesu: ku každej vyrobe je potrebných priestor kde sa môže vyrábať.
Charakterizuj technológie ako VF
Technológie: nehmotné statky, napr. Myšlienky, postupy. Ak je technológia dobrá - znásobuje účinky ostatných VF.
Čo je to ekonomický kolobeh?
Vzťahy medzi jednotlivými ekonomickými subjektmi, tok VF ma podobu uzavretého kruhu.
- Domácnosti: kupujúci na trhu výrobkov s služieb, predávajúci na trhu VF. Cieľ: uspokojenie potrieb
- Firmy: predávajúci na trhu výrobkov a služieb, kupujúci na trhu VF. Cieľ: zisk.
- Štát: predávajúci prostredníctvom štátnych firiem, kupujúci prostredníctvom štátnych zákazok a prostredníctvom štátnych inštitúcii a legislatívy. Cieľ: ovplyvniť trh, modifikovať jeho pôsobenie, znížiť negatívne dopady na ekonomiku a stimulovať pozitívny vplyv.
Čo sú náklady obetovanej príležitosti?
Náklady obětované příležitosti (alternativní, oportunitní či implicitní náklady) jsou náklady, které firma reálně neplatí. Jde o „ušlý příjem“ z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví majitele firmy a zohlednění podstoupení podnikatelského rizika.
Podnikatel má totiž vždy 2 možnosti: podnikat se svými výrobními faktory sám nebo je pronajmout jinému podnikateli. Pokud se rozhodne podnikat sám, vzdává se mzdy, kterou mohl získat jako zaměstnanec, úroku z kapitálu, který mohl uložit v bance či renty z pronájmu půdy.
Čo znamená hranica produkčných možností (PPF)?
Rôzne kombinácie výstupu, ktoré je možno vyrobiť pri rovnakom množstve vstupov a technológii.
“Rastom produkcie jedného výrobku musí klesať produkcia iného”
Aký je význam a funkcia trhu? Na aké otázky hľadajú jeho funkcie odpoved?
- Čo?: spotrebitelia majú k dispozícii peňažné hlasy, tým čo kúpia a nekúpia rozhodujú čo sa bude a nebude vyrábať.
- Ako?: súťaž medzi výrobcami - za koľko sa bude vyrábať, v akej kvalite, na akej technologickej úrovni atď.
- Pre koho?: určujú to důchody, ktoré sa formujú na trhu výrobných faktorov.
Čo je to trhová rovnováha?
Nabídka > Poptávka : prebytok zboží - znižuje sa cena
Poptavka > Nabídka : nedostatok zboží - cena sa zvyšuje, je príliš nízka.
Trhová rovnováha: vtedy keď nabidka a poptavka sú vyrovnané a neexistuje žiaden tlak na zmenu ceny.
Čo je to cenová a necenová konkurencia na strane nabídky?
Cenová: dobrovolné snižování ceny zboží ze strany výrobců -> snaha ovládnout trh, přilákat spotřebitele k sobě, jsou ochotní se dočasně vzdát svých zisků, aby v budoucnu, až ovládnou trh, mohli opět ceny zvyšovat a určovat tak podmínky dalším účastníkům trhu.
Cenová válka (extrémní forma cenové konkurence) je výhodná pro spotřebitele (snižování cen), ale nevýhodná pro výrobce (může skončit až bankrotem)
Necenová: Přilákání poptávky pomocí: růstem kvality svých výrobků, obalovou technikou, poskytováním různých zdánlivých slev, prodejem na úvěr, dokonalejším servisem atd.
Necenová konkurence je pozitivní v důsledku růstu kvality, ale negativní v plýtvání prostředků na reklamu a přesvědčování spotřebitelů o tom, že potřebují výrobky, které jsou pro ně naprosto neužitečné.
Aké funkcie cenového systému poznáme?
Informační funkce
Ceny svým růstem nebo poklesem vysílají informace o vztahu nabídky a poptávky na trzích jednotlivých produktů a tím signalizují výrobcům, aby zvýšili/snížili produkci. Spotřebitelům zase ceny umožňují optimalizovat svá rozhodnutí v rámci jejich disponibilních důchodů.
Alokační funkce
Spočívá v regulaci toku výrobních faktorů do jednotlivých odvětví a oborů výroby. Rostoucí (vysoká) cena produktů výr. faktory přitahuje a klesající (nízká) cena zase výr. faktory z odvětví odvádí do jiných oblastí podnikání.
Motivační funkce
Cena svou výší motivuje nebo demotivuje využívání či spotřebu jednotlivých výr. faktorů a statků. Např.: nízká cena (třeba jen relativně) určitého produktu stimuluje jeho vyšší spotřebu.
Diferenciační funkce
Vyplývá z rozdílů ve velikosti dosahovaných zisků, mezd a dalších důchodů, které souvisejí s cenou prodávané nebo kupované produkce. Každá změna ceny má za následek zisky a ztráty pro různé skupiny lidí.
