Kapitola 16 a 17: Monetárna a Fiskálna politika Flashcards
Čo je to monetárna politika a aký je jej hlavný cieľ?
Souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů prováděných centrální bankou.
Ovlivňování množství peněz v ekonomice, regulace úrokových měr a menových kurzov.
Hl. cíl: zajištění cenové stability (inflácia)
- vnitřní: stabilita domácích cen
- vnější: stabilita měnového kurzu
Ďalšie ciele:
- nízka miera nezamestnanosti
- ekonomický rast
Aké sú role centrálních bank (CB) v bankovním systému?
- měnová politika
- emise hotovostních peněz
- dohled nad finančním trhem (banky, pojišťovny, stavební spořitelny)
- státní pokladna
- podpora v oblasti řízení státního dluhu
- devizová činnosť (operácie CB s devizovími rezervami - kurzová politika CB)
- poskytovanie úverom komerčným bankám “banka bánk”
Aké sú ciele centrálnej banky?
Hlavní cíl = zabezpečovat cenovou stabilitu
Ďalšie ciele
(musí být v souladu s hlavním cílem):
- určuje měnovou politiku
- vydává bankovky a mince
- řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank
- vykonává bankovní dohled nad činností bank
Čo znamená, že centrálna banka je nezávislá? Aké to má výhody a nevýhody?
ČNB nesmí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, parlamentu, vlády, správních úřadů či od jakéhokoliv jiného subjektu!
Výhody
- nepodléhání krátkodobým politickým tlakům
- nižší inflace
- neutrální nebo i pozitivní vliv na hospod. růst
- nižší volatilita úrokových sazeb
- vnímáno pozitivně v zahraničí
Nevýhody
- oddělení fiskální a měnové politiky – chybějící vzájemná koordinace
- CB nenese politickou zodpovědnost.
- Vláda může svádět problémy na CB.
Aké poznáme přímé nástroje monetární politiky?
Sú netržní, selektivní, dočasné.
Ve vyspělých zemích využívány velmi zřídka (použití svědčí o selhání nástrojů nepřímých)
Pravidla likvidity
– Centrální banka určuje bankám závaznou strukturu aktiv a pasiv (např. určení výše rezerv, kapitálové přiměřenosti,…)
Úvěrové kontingenty
– direktivní stanovení limitů pro úvěry poskytované komerčními bankami
– absolutní (částka v Kč) a relativní (určité %)
Úrokové limity (úrokové stropy)
– Centrální banka může komerčním bankám stanovit maximální úrokové sazby, které mohou požadovat z jimi poskytovaných úvěrů, nebo naopak minimální úrokové sazby z přijímaných depozit.
Povinné vklady
– Většinou se týkají centrálních institucí nebo orgánů místní samosprávy.
Aké poznáme Nepřímé nástroje monetární politiky?
Sú tržní, plošné, běžně používané.
Operace na volném trhu
- Cíl: usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice
- většinou prováděny ve formě repo operací - hlavní měnový nástroj, ČNB si půjčuje od obchodních bank na 14 dní peníze a do zástavy jim jako tzv. kolaterál předává cenné papíry, potom im ich vrati aj s urokom)
Devizove operacie
- banka predáva svoje devízové rezervy, tým sa mení kurz, čím sa mení podiel exportu a importu a tým sa mení HDP
Diskontna sadzba
– slouží k ukládání likvidity v centrální bance komercnymi bankami, ktorá je úročená diskontnou sadzbou
Lombardna sadzba
- poskytování likvidity centrální bankou komerčním bankám
– sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze přes noc formou repo operace (lombardní úvěr)
Povinné minimální rezervy
– určené procento z depozit (vkladů) do komerčních bank, které tyto banky musí uložit na bezúročném běžném účtu u centrální banky
– platí i pro stavební spořitelny
– nepříliš často využívaný nástroj
Aké úrokové sadzby ČNB poznáme?
Diskontní sazba (depozitní facilita)
– zpravidla nejnižší
– za koľko si komerčná banka môže u CB otvoriť “sporiaci učet”
- čím je vyššia tým je to pre komerčnú banku lepšie
2-T repo sazba = tzv. základní sazba (dvoutýdenní repo operace)
– zpravidla uprostřed
- ČNB predá KB dlhopis s úrokom
Lombardní sazba (marginální zápůjční facilita)
– zpravidla nejvyšší
– Za ni si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. (V podstate opak repo operaci?)
Aké sú Základní typy monetární politiky?
Expanzivní – tj. zvyšování nabídky peněz
– snížení repo sazby
– snížení diskontní sazby
– snížení lombardní sazby
– snížení povinných minimálních rezerv
– nákup státních cenných papírů
Restriktivní – tj. snižování nabídky peněz
- opak
- vydávanie dlhopisov
- Dlouhodobým důsledkem je zvýšení inflace.
Čo je to Fiskální politika?
Soubor nástrojů, jimiž stát (zejm. vláda) ovlivňuje chod ekonomiky prostřednictvím změn státních příjmů a výdajů.
Cíle: ovlivňování agregátní poptávky a nabídky, udržovať ekon. rast a zamestnanosť, napomáhať cenovej stabilite, utlmiť výkyvy hosp. cyklov.
Prostredníctvom fiskálnej politiky verejná správa ovplyvňuje:
- prerozdeľovanie príjmu
- agregátní poptávku
- úroveň ekon. aktivity a v dôsledku toho aj zamestnanosť
- spôsob využívania zdrojov (napr. ekologické alebo energetické dane)
Nositelé fiskální politiky: vláda, ministerstva, kraje, obce
Čo sú to Veřejné finance?
1. Státní rozpočet
– hl. nástroj fiskální politiky
- financie, ktoré vyberie štát od subjektov danej ekonomiky určtené pre verejné účely
- Príjmy: priame a nepriame dane
- Výdaje: transferové platby, nákup výrobkov a služieb, úrok z verejného dlhu
- Môže byť prebytkový, nulový, deficitný
2. Rozpočty orgánov miestnej správy
- rozpočty obcí, měst a krajů
- časť daňových výnosov, ktoré neboli odvedené do štátneho rozpočtu
3. speciální fondy
- fond životního prostředí
- fond dopravní infrastruktury
- fond kultúry
- zeměděský intervenční fond
- …
4. Finance státních podniků
- štát vkladá do štátnych podnikov prostriedky a očakáva ich zhodnocovanie (napr. České dráhy)
Aké sú Příjmy a výdaje státního rozpočtu?
Daňové příjmy:
– přímé daně (duchodové, majetkové)
– nepřímé daně (DPH, spotrebná daň)
Nedaňové příjmy:
– odvody na sociální pojištění
– cla, poplatky
– prodej zboží služeb, majetku
Výdaje:
– nákupy výrobků a služeb, veřejné statky
– transferové výdaje (platby, za něž stát nedostává žádnou protihodnotu)
Aké poznámy typy Deficitu státního rozpočtu?
Cyklický deficit
– důsledek hospodářského cyklu
– během recese deficit (během expanze přebytek)
– Během hosp. propadu se vybere méně na daních a zároveň rostou výdaje státu na sociální dávky, dávky v nezaměstnanosti,…
Strukturální deficit
– deficit očištěný od vlivu hosp. cyklu
– nastaven vládou: vyšší výdaje než příjmy (nezávisle na tom, zda je ekonomika v recesi nebo expanzi)
Ako sa financuje deficit štátneho rozpočtu?
Vydáváním státních dluhopisů
– v Kč nebo v eurech – tzv. eurobondy
– kupují je: domácí subjekty (vnitřní zadlužení)
alebo zahraniční subjekty (vnější zadlužení)
půjčkami od státních organizací a institucí
půjčkami na finančních trzích
– banky, Evropská investiční banka, MMF
monetizací deficitu
– krytí deficitu pomocí emise peněz
– Vláda prodává státní dluhopisy centrální bance, která tiskne peníze.
– obrovské riziko inflace
Aké poznáme Nástroje fiskální politiky?
1. Záměrná opatření (diskreční politika)
= jednorázová rozhodnutí státního orgánu (nejsou automatická) -zásahy nevyplývající z ustálených pravidel, ale z akt. vývoje.
např.
- změna investičních výdajů vlády (státní zakázky – zdlouhavé schvalování -stavba dálnic,… )
- změny v sociálních dávkách
- politika zaměstnanosti (tvorba nových prac. míst)
- zmena dani
2. Vestavěné (automatické) stabilizátory
- po zavedení již působí automaticky v závislosti na hosp. vývoji
- mají v ekonomice stabilizační funkci
- v době hosp. rozmachu – expanze – brzdí nárůst agregátní poptávky
- v době recese – kontrakce – brzdí pokles agregátní poptávky.
- zmírňují cyklické kolísání ekonomiky
napr.
- progresivní daň z příjmu
- pojištění v nezaměstnanosti
Aké typy fiskálnej politiky poznáme?
Expanzivní fiskální politika
- realizována během ekon. recese
- stimulace AD (i AS) - zvýšení vládních výdajů a transferů, snížení daní
Restriktivní fiskální politika
- realizována během nadměrného ek. růstu
- tlumení AD (snížení vládních výdajů a transferů, zvýšení daní)