Kapitola 11: Makroekonomická rovnováha Flashcards
Ako sa delí spotreba?
Autonomí:
- nezávislá na výške disponibilného duchodu
- nezbytné potraviny, lieky, nájom
Indukované:
- závislé na disponibilnom duchode
Čo je to mezní sklon ke spotrebe a mezní sklon k úsporám?
Mezný sklon k spotrebe (MPC) označuje percentuálnu zmenu spotreby, ktorá nastáva v dôsledku percentuálnej zmeny príjmu.
Mezný sklon k úsporám (MPS) označuje percentuálnu zmenu úspor, ktorá nastáva v dôsledku percentuálnej zmeny príjmu.
MPC = ΔC/ΔYD
MPS = ΔS/ΔYD
MPS + MPC = 1
C = spotreba
S = úspory
YD = disponibilný duchod
Čo sú to úspory (S)?
Nespotrebovaná časť disponibilného duchodu. (YD = S + C)
Hrubé úspory:
1. NPS = čisté osobné úspory (domácnosti)
2. GBS = hrubé úspory firiem
3. NGS = vládni prebytok (vládne príjmy - výdaje)
S=NPS+GBS+NGS
Čo je to spotrebná funkcia?
Popisuje vzťah medzi spotrebou a príjmom domácností alebo jednotlivca. Táto funkcia vyjadruje, ako sa mení množstvo spotrebovaných statkov a služieb v závislosti od príjmu.
Spotřební funkce: C = Ca + MPC . Yd
C= spotreba
Ca= Autonomní spotřeba
MPC= mezní sklon ke spotrebe
Yd = disponibilný duchod
posun po křivce:
* růst spotřeby vyvolaný růstem důchodu
posun křivky vzhůru:
* skutečný (nebo očekávaný) růst bohatství
* očekávání vyššího budoucího důchodu
* pokles cenové hladiny
* očekávaný růst inflace
* pokles úrokových sazeb
* snížení daně z příjmu
Čo je to úsporová funkcia?
Popisuje vzťah medzi príjmom a úsporami jednotlivca alebo domácnosti. Úsporová funkcia hovorí o tom, ako sa mení množstvo úspor v závislosti od príjmu.
I při nulovém disponibilním důchodu existuje jistá autonomní spotřeba plně financovaná z autonomních úspor (Sa).
Tedy platí: Ca = Sa
Funkce úspor:
S = – Sa + MPS . Yd alebo
S = – Ca + MPS . Yd
S= spotreba
Sa = autonómne úspory
Ca = autonómna spotreba
MPS = mezní sklon k úsporám
Yd = disponibilný duchod
Čo ovplyvňuje poptávku po Investicích (I)?
- úroková sadzba
- zdanenie zisku (rasť zdanenia vedie k poklesu poptávky po investíciách)
- podnikateľská dôvera
- populačný vývoj (rast populácie - rast poptávky, napr. bývanie)
- monetárna politika
Aké sú dve základné funkcie investícií?
- Sú súčasťou AD - ich prudké alebo významné zmeny môžu ovplyvniť AD
- Majú vplyv na akumuláciu kapitálu - sú zdrojom rastu potenciálneho produktu.
Čo sú to investície?
Sú to premenené úspory domácností, ktoré banky požičiavajú ako investície).
Sú zcela autonómne a nezávislé na duchodu ale sú závislé na príjmoch vytvářených celkovou ekon. aktivitou (HDP).
Ako určíme rovnovážy produkt (Y0) spotřebou a investicemi v dvojsektorovej ekonomike?
Ako určíme rovnovážy produkt (Y0) úsporami a investicemi v dvojsektorovej ekonomike?
Čo je to Investiční multiplikátor (k)?
Udává, jak přírůstek soukromých investic
vede k multiplikovanému zvýšení produktu
(a naopak).
ΔQ = k * Δ I
Ako sa zmení produkcia so zmenou výšky súkromných investící.
k = 1 / (1- MPC) alebo
k = 1 / MPS
Aké sú zložky agregátní poptávky?
AD = C + Ig + G + NX
C= spotřební výdaje domácností
Ig = hrubé soukromé investice
G = vládní nákupy výrobků a služeb (bez transferových plateb)
NX = čistý export (export mínus import)
Proč je AD klesající?
Pigouův efekt bohatství
Pokles cenové hladiny vedie k:
- růst reálné hodnoty peněz - spotřebitelé se cítí bohatší - více utrácejí.
Keynesův efekt úrokových měr
Pokles cenové hladiny v ekonomice -> domácnosti potřebují držet méně peněz pro nákupy -> přebytečné peníze investují do cenných papírů (CP) -> růst poptávky po CP
-> růst tržní ceny CP -> pokles úrokových měr
-> stimuluje investice firem a spotřebu domácností (neboť úroková míra je pro firmy nákladem).
Efekt měnového kurzu
Když cenová hladina v ČR vzroste více než cenová hladina v zahraničí -> České zboží relativně podraží -> Čeští kupující budou poptávat více zahraničního zboží - > Zahraniční spotřebitelé budou také kupovat méně českého zboží -> vyšší import, nižší export.
V souvislosti s tím dojde i ke změně měnového kurzu
Čo je to Potenciální produkt?
- ozn. Q*
- nejvyšší dlouhodobě udržitelný výkon ekonomiky odpovídající optimálnímu využití výrobních faktorů (při dané úrovni technologií).
Označován i jako výkon při:
* plném využití zdrojů
* plné zaměstnanosti
* při přirozené míře nezaměstnanosti.
Nejedná se o nejvyšší možný výstup! Neodpovídá nejvyššímu možnému
nýbrž optimálnímu využití zdrojů. Je to úroveň výkonu dlouhodobě udržitelná.
V praxi sa potenciálny produkt líši od skutočného - ak je skutočný HDP nižší ako potenciálny, znamená to že by ekonomika dokázala vytvárať viac zboží a služieb pre finálnu spotrebu. Ideálny stav je keď sa HDP = potenciálnemu produktu.
Čo sú to poptávkové šoky?
Neočakávané zmeny úrovne dopytu v ekonomike - posun krivky D.
Príklady pozitívnych (negatívnych) poptávkových šokov:
- růst (pokles) bohatství domácností a s ním související růst (pokles) spotřebních výdajů
- pokles (růst) míry zdanění příjmů fyzických a právnických osob, stimulující (oslabující) růst spotřebních a investičních výdajů
- pokles (růst) úrokové míry stimulující (oslabující) růst investičních výdajů, případně spotřebních nebo vládních
- růst (pokles) peněžní zásoby, který́ se projeví v rostoucí (klesající) poptávce po statcích
- optimistická (pesimistická) očekávání ohledně budoucího hospodářského vývoje
-růst (pokles) populace
- zvýšení (snížení) vládních výdajů nebo transferových plateb – rozhodnutím vlády
- zvýšení (snížení́) exportu, např. zvýšení čistého exportu může být stimulováno růstem zahraničního důchodu, růstem zahraniční cenové hladiny, znehodnocením domácí měny, proexportními opatřeními vlády nebo liberalizací zahraničního obchodu
- snížení (zvýšení) importu, např. snížení dovozu vlivem znehodnocení domácí měny, kdy domácí ekonomické subjekty přesměrují své výdaje na nákup relativně levnějšího domácího zboží,
- očekávaná́ inflace. S očekávaným růstem cenové hladiny se budou zvyšovat plánované výdaje.
Čo je to Klasický přístup k agregátnej nabídke (AS)?
Čo je to Keynesovský přístup k agregátnej nabídke (AS)?
Předpokládá, že se ekonomika nachází pod úrovní potenciálního produktu (vyšší nezaměstnanost a nevyužité kapacity).
V krátkém období je křivka AS rostoucí – ozn. SAS.
Ve dlouhém období je vertikální – ozn. LAS.
Většina ekonomů sdílí tento pohled na AS.
Čo je to makroekonomická rovnováha?
Rovnováha v ekonomické́ teorii znamená takový stav v hospodářství, který nevyvolává potřebu změny -> AS = AD
Rovnováha na:
- agregátnom trhu produkcie (trh zboží a služeb)
- agregátnom trhu práce a pôdy
- agregátnom finančnom trhu (trh kapitáli a trh peněz)
Čo je to klasické pojatie makroekonomickej rovnováhy?
Klasický model předpokládá pružné ceny na trhu produkce a pružné ceny na trzích výrobních faktorů. Přizpůsobením cen trhy směřují k rovnováze.
V klasickém poli se růst AD promítne relativně více do nárůstu cenové hladiny než do nárůstu produkce.
Výkon ekonomiky již nad svým potenciálem. nedostatek dodatečných volných kapacit.
Jakýkoli růst AD pak sice vyvolá určitý růst Q, ale více se promítne do růstu cenové hladiny.
- s nedostatkem pracovníků na trhu práce rostou mzdy
Čo je to Keynesiánské pojetí makroekonomické rovnováhy?
Vychází z odlišných, až protichůdných předpokladů než klasický model.
Na trhu finální produkce se projevuje omezená pružnost, popř. nepružnost cen jako důsledek působení nedokonale konkurenčního prostředí.
V keynesovském poli se růst AD projeví relativně více v přírůstku produktu než ve zvýšení cenové hladiny.
Výstup ekonomiky pod potenciálem.
- nezaměstnanost – dostatek volných výrobních kapacit
Růst AD vede k tomu, že pracovní síla je ochotna pracovat více, avšak není nutné příliš zvyšovat mzdy
- Lidé jsou rádi, že vůbec našli práci.
- Proto produkce nemusí tolik zdražovat
- tedy cenová hladina tolik neroste.
