APP Flashcards
Definice proces
Procesy jsou vyjádřením pracovních postupů organizace, ve kterých zdroje (pracovníci, informační systémy apod.) transformují vstupy na výstupy.
- souhrn logicky navázaných strukturovaných aktivit či úloh, jejichž výsledkem je specifický produkt či služba pro konkrétního zákazníka. Přidaná hodnota stále zvyšuje po sobě následujícími kroky produkčního cyklu.
Základní popis procesu
Cíl Vlastník Zákazník Činnosti Vstupy Výstupy Zdroje
Proces - vstup
je chápán jako požadavek nebo událost, který má za následek spuštění procesu. (Požadavek zákazníka na obsluhu)
Proces - výstup
Výstup je chápán jako výrobek nebo služba, která je výsledkem procesu a který je vstupem pro další proces (interní zákazník), nebo který dále spotřebovává externí zákazník.
Zdroj
Proces využívá zdroje na přeměnu vstupu na výstupy. Některé zdroje jen využívá (informace, stroje), jiné spotřebovává (peníze, materiál).
Zdroji rozumíme vše, co je potřebné ke splnění procesu například: pracovníci, strojní vybavení, finanční prostředky, informace, technologie, čas a materiál.
Zákazník
Zákazník je chápán jako externí osoba, firma, nebo interní zákazník (další proces), komu je výstup procesu určen. Jeden proces může mít více zákazníků.
Činnost
Činnost je chápána jako úkon, který spotřebovává zdroje za účelem transformace vstupu na výstup.
Proces se může skládat zcelé řady činností podle toho, jak vysoká úroveň detailnosti je požadována. Může být na jedné straně proces výroby desek plošných spojů jako dostačující úroveň detailnosti a na straně druhé může být proces vrtání jedné díry do desky plošného spoje.
Charakteristika procesu
- slouží zákazníkovi
- vymezitelnost (hranice, vstup, výstup)
- uspořádanost (činností v čase a prostoru)
- hodnota (v průbehu procesu se zvyšuje hodnota produktu pro zákazníka)
- náklady
- čas
- místo
- vlastník (zodpovědná osoba za fungování procesu)
Typy procesů
- Manažerské – procesy pro řízení operací v systému (strategické řízení, vrcholové vedení)
- Provozní – jejich výsledkem je produkce požadovaných výstupů (výroba, nákup, marketing)
- Podpůrné – umožňují a podporují existenci stěžejních procesů – provozních i manažerských (účetnictví, personalistika, technická podpora)
Popis procesu
- jednoznačně vymezený začátek,
o dán primárními vstupy
o v průběhu mohou vystupovat i sekundární vstupy - jasně definované konkrétní kroky realizace
- jednoznačně vymezený konec
o primární výstupy pro primární zákazníky procesu (hmotné či nehmotné)
o mohou být i sekundární výstupy (vedlejší produkty procesu, mohou být primárními pro jiné procesy)
Postup modelování procesu
Identifikace procesu (na základě cílů/výstupů)
Základní popis procesu
Přiřazení kategorie
Verifikace vazeb s ostatními procesy
Zpracování karty procesu
Validace vlastníkem procesu/managementem firmy
Identifikace procesu
Základní krok celého postupu
Identifikace klíčových výstupů
Identifikace vstupů z jakých jsou tvořeny
Identifikace nutných podmínek, činností a produktů které je nutno zajistit
Přínosy procesního řízení
Hlavní:
1) Detailní popis procesů a přiřazení zdrojů, který dává možnost nákladového plánování na úrovni hlavních procesů v organizaci a využití metody ABC (Activity Based Costing)
2) Možnost provádět simulace a analýzy vedoucí k optimalizaci procesů
3) Odhalení a odstranění úzkých míst
——————————————————————————————-
Řízení:
1) Určení konkrétních a měřitelných cílů ve vazbě na strategii
2) Trvalý monitoring cílů
3) Odhalitelnost příčiny stavu neplnění cílových ukazatelů
4) Jednoduché a rychlé řízení změn
——————————————————————————————-
Personální zdroje:
1) Trvalý monitoring výkonnosti dílčích procesů a činností s propojením na konkrétního zaměstnance
2) Jasná definice pracovních pozic, odpovědností a kompetencí
——————————————————————————————-
Logistika:
1) Jasná organizace materiálových toků
——————————————————————————————-
Typy zákazníků podnikových procesů
- Primární – příjemci primárních výstupů, mezičlánek k nepřímému
- Sekundární – příjemci sekundárních výstupů, stojí mimo vlastní proces
- Nepřímí – zákazníci primárních zákazníků, nejsou příjemci primárních vstupů daného procesu, ale jsou na nich závislí
- Externí – stojí zcela mimo podnik (distributor, koncový prodejce)
- Finální spotřebitel
Typy zákazníků podnikových procesů
- Primární – příjemci primárních výstupů, mezičlánek k nepřímému
- Sekundární – příjemci sekundárních výstupů, stojí mimo vlastní proces
- Nepřímí – zákazníci primárních zákazníků, nejsou příjemci primárních vstupů daného procesu, ale jsou na nich závislí
- Externí – stojí zcela mimo podnik (distributor, koncový prodejce)
- Finální spotřebitel
Komponenty modelu podnikových procesů
1) množina procesů a aktivit, které se realizují uvnitř organizace
- jsou uspořádány hierarchicky (např.: základní podnikové procesy – podprocesy – aktivity atd. až k definované úrovni detailu);
2) textový popis každého procesu či aktivity;
- obvykle podle definované šablony, z důvodů konzistence a kompletnosti obsažených informací,
- někdy velmi podrobné: účel aktivity, spouštěcí mechanismy, časování, doba trvání, požadavky na zdroje atd.;
3) grafická znázornění (obvykle diagramy pracovních toků)
- znázorňují vztahy mezi aktivitami v modelu,
- na vyšších úrovních jsou toky mezi procesy obvykle jednoduché (jednodušší diagramy),
- na nižších úrovních bývají modely toků a tím i diagramy obecně složitější.
4) vstupy a výstupy;
- jde o typ informací vstupujících do a vystupujících z každé aktivity,
- obsahují zdroj resp. určení každého informačního toku i samotnou charakteristiku dat;
5) klíčové výkonnostní indikátory
- jde o měřítka pro ohodnocení stupně funkčnosti procesu.
Velmi důležité jsou diagramy. Poskytují:
- grafické znázornění údajů prezentovaných v textovém popisu procesů,
- zjednodušují identifikaci a nároky některých komponent (technologická infrastruktura, okolí systému, jiné aplikace, …).
Metody získávání informací
- Empirické – pozorování, analogie, dotazník, test, experiment, reflexe, měření
- Exaktní – analýza-syntéza (rozklad-souhrn), indukce-dedukce (k obecnému-jedinečnému), abstrakce-konkretizace, benchmarking
- Specifické – matematické, statistické, scénáře, strom cílů, Rozhodování za rizika, Rozhodování za nejistoty
- Metody tvůrčího myšlení – brainstorming, brainwriting, morfologická analýza
Co je to FMEA?
Failure Mode and Effects Analysis
a) Identifikovat a vyhodnotit možnou závadu výrobku/procesu a důsledky této závady
b) Určit opatření, která by mohla pravděpodobnost výskytu možné závady omezit
c) Celý proces dokumentovat
FMEA - objekt
- Objekt – jakákoliv část, kterou je možné se individuálně zabývat
- FMEA výrobku obvykle nezahrnuje interakci hardwaru s lidmi.
- FMEA procesu naopak zahrnuje činnost lidí
FMEA - porucha, poruchový stav, důsledek poruchy, způsob poruchy, závažnost poruchy, kritičnost poruchy
Porucha – ukončení schopnosti plnit požadovanou funkci
Poruchový stav – stav neschopnosti plnit požadovanou funkci (bez vnějšího důvodu např. údržba, nedostatek vstupů)
Důsledek poruchy – následek na provoz, funkci nebo stav objektu
Způsob poruchy – jak dochází u objektu k poruše
Závažnost poruchy - významnost nebo stupeň důsledku poruchy na provoz objektu
Kritičnost poruchy - kombinace závažnosti důsledku a četnosti výskytu
Důvody použití FMEA
představuje systémový přístup k prevenci nekvality,
• snižuje ztráty vyvolané nízkou nekvalitou výrobků,
• optimalizuje návrh a vede ke snížení počtu změn ve fázi realizace
(umožňuje „dělat věci správně napoprvé“),
• umožňuje ohodnotit riziko možných vad a na jeho základě stanovit
priority opatření, vedoucích ke zlepšení kvality návrhu,
• podporuje účelné využívání zdrojů,
• vytváří velice cennou informační databázi o výrobku, využitelnou
pro podobné výrobky,
• poskytuje podklady pro zpracování nebo zlepšení plánu kvality,
• je důležitou součástí kontrolního systému v oblasti tvorby návrhu,
• pomáhá zvýšit spokojenost zákazníka,
• náklady vynaložené na její provedení jsou jen zlomkem nákladů,
které by mohly vzniknout při výskytu vad.
Základní východiska FMEA
1) Včasnost
2) Produkt nebo proces je objekt
3) Induktivní charakter, rozkládá objekt na elementární prvky
4) Vliv selhání prvků nižší úrovně na systém
5) Analyzovat všechny typy poruch v prvcích
6) Způsoby poruch nezávislé
7) Pracná, různé technologie, odborníci…
Kapacitní plánování
Kapacitní plánování a rozhodování je nedílnou součástí práce výrobních manažerů, které souvisí svyužitím dostupných kapacit. Zaobírá se otázkami konstrukce výrobku, technickým postupem při jeho výrobě, layoutem zařízení a organizací pracovišť.
Vyrobit, či koupit? - kritéria
Jedná se o ekonomické a kapacitní rozhodnutí, které by mělo být podloženo následujícími kritérii:
Volná výrobní kapacita – nárůst výroby je spojen srůstem investičních nákladů…
Nedostatečná odborná znalost – odborné znalosti mohou být bariérou výroby…
Kvalita – vsoučasné době je kladen důraz na kvalitu a od výrobců se očekává specializace, tudíž produkty za hranicí specializace se nakupují.
Dlouhodobě stabilní poptávka – při stabilní poptávce se vyplácí vlastní výroba, a naopak při výkyvech poptávky je doporučena spolupráce více výrobců.
Úspora nákladů – hlavní kritérium při rozhodování, zda nakoupit nebo vyrobit…