Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

Patofyziologie Test > Kardiovaskulár > Flashcards

Kardiovaskulár Flashcards

1
Q

Akutní ischémie myokardu, avšak nikoliv ještě nekróza, se na EKG projevuje

A
  • elevací ST úseku
  • depresí ST úseku
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Akutní Q infarkt myokardu

A
  • se projeví ložiskovou hypokinezou myokardu
  • může vést ke kardiogennímu šoku
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Atrioventrikulární blok I. stupně se projeví

A
  • prodloužením PQ (PR) intervalu na EKG
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Atrioventrikulární blok II. stupně se na EKG projeví

A
  • snížením frekvence komor ve srovnání s frekvencí síní
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Atrioventrikulární blok III. stupně se na EKG projeví

A
  • disociací vln P a komplexů QRS
  • asystolií s následným nástupem nodálního nebo idioventrikulárního rytmu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Blokáda předního nebo zadního fasciklu levého raménka Tawarova se na EKG projeví

A
  • vychýlením osy depolarizace komor
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Elevace úseku ST na EKG může být známkou

A
  • aneurysmatu stěny srdeční
  • ischémie myokardu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Deprese úseku ST může být známkou

A
  • záchvatu nestabilní anginy pectoris
  • hyperkalémie
  • subendokardiální ischémie
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Idioventrikulární rytmus se na EKG projeví

A
  • bradykardií s frekvencí komor kolem 35/min
  • prodloužením komplexu QRS
  • změnou tvaru komplexu QRS
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Syndrom dlouhého QT pacienta predisponuje k

A
  • závažným arytmiím a riziku náhlé smrti
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Mezi EKG charakteristiky WPW (Wolf-Parkinson-White) syndromu patří

A
  • zkrácení PR intervalu
  • rozšířený QRS komplex (nad 120 ms)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Mezi EKG nálezy při hyperkalémii patří

A
  • bradykardie
  • prodloužení a nižší amplituda komplexu QRS
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Mezi EKG nálezy při hypokalcémii patří

A
  • tachykardie
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Negativní vlna P před komorovým komplexem v I. a II. svodu znamená, že

A
  • vzruch nevzniká v sinusovém uzlu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Neúplná kompenzační pauza znamená, že součet pre- a postextrasystolického intervalu RR je

A
  • menší než součet dvou normálních intervalů RR
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Paroxysmus anginy pectoris se na EKG může projevit

A
  • elevací nebo depresí ST úseku
  • žádnými změnami
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Patologický kmit Q (prodloužený, hluboký kmit Q) je výrazem

A

nekrózy prostupující celou stěnu myokardu (transmurální nekrózy)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Podle čeho lze na EKG odlišit supraventrikulární a komorovou extrasystolu?

A
  • při intaktním převodním systému komory má supraventrikulární extrasystola normální tvar a trvání QRS komplexu
  • komorová extrasystola má obvykle abnormální tvar
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Posouzení délky PQ (PR) intervalu na EKG se používá k hodnocení

A
  • atrioventrikulárního převodu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Pro odlišení síňové a komorové extrasystoly na EKG můžeme využít

A
  • odlišnou délku komplexu QRS
  • přítomnost úplné nebo neúplné kompenzační pauzy
  • odlišnou morfologii vlny T
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Pro QRS komplex na EKG v hrudních svodech platí

A
  • fyziologický obraz depolarizace komor ve V1 je rS
  • při blokádě pravého raménka Tawarova se ve V1 vyskytuje prodloužení QRS komplexu s terminálním pozitivním kmitem
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Pro subendokardiální infarkt myokardu platí

A
  • označuje se jako non-Q infarkt myokardu
  • dochází k přechodné depresi úseku ST
  • vzniká při stenóze koronární tepny
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Při bloku pravého raménka Tawarova nacházíme na EKG

A
  • prodloužení komplexu QRS
  • změny vlny T
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Při úplném bloku pravého Tawarova raménka je délka QRS komplexu

A
  • prodloužená
  • více než 0,12 s
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

Sokolowův index je

A
  • součet amplitudy kmitu S ve svodu V2 a kmitu R ve svodu V5
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

Subendokardiální ischémie se na EKG křivce projeví

A
  • depresí úseku ST
  • změnami vlny T
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

Subepikardiální ischémie se na EKG křivce projeví

A
  • elevací úseku ST
  • změnami vlny T
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

U horizontální elektrické srdeční osy (asi -30°)

A
  • je největší kmit komorového komplexu v I. svodu vysoký a pozitivní
  • je největší kmit komorového komplexu v aVF svodu negativní
  • je největší kmit komorového komplexu v aVL svodu vysoký a pozitivní
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

U vertikální elektrické srdeční osy (asi +90°)

A
  • je největší kmit komorového komplexu v aVF svodu vysoký a pozitivní
  • je největší kmit komorového komplexu v III. svodu vysoký a pozitivní
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

Úplná kompenzační pauza znamená, že součet pre- a postextrasystolického intervalu RR je

A
  • roven dvěma normálním intervalům RR
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

Normální vlna P je

A
  • pozitivní ve svodech I., II., V3-6, negativní ve svodu aVR
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

Vysoká hrotnatá vlna T je typickým nálezem u

A
  • hyperkalémie
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

Základní analýza EKG záznamu zahrnuje

A
  • měření PQ (PR) intervalu
  • analýzu srdečního rytmu
  • posouzení elektrické osy komor
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
34
Q

Základní EKG charakteristika komorových extrasystol zahrnuje

A
  • komorový komplex je obvykle rozšířen nad 110 ms
  • po extrasystole následuje úplná kompenzační pauza
  • T vlna diskordantní s hlavní výchylkou komorového komplesu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
35
Q

Blok pravého raménka Tawarova se na EKG projeví

A
  • prodloužením komplexu QRS
  • změnou orientace terminálního vektoru depolarizace komor
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
36
Q

Centrální žilní tlak

A
  • slouží k monitorování náplně cévního řečiště
  • je snížen při dehydrataci
  • je zvýšen při pravostranném srdečním selhání
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
37
Q

Pro centrální žilní tlak platí

A
  • k jeho zvýšení dochází při selhání pravé komory
  • při stenoze trikuspidální chlopně a hypervolémii dochází k jeho zvýšení
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
38
Q

Centrální žilní tlak se zvyšuje

A
  • při insuficienci pravé komory
  • hypervolémii
  • kašli
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
39
Q

Diastolická dysfunkce

A
  • je způsobena nízkou poddajností srdečních oddílů
  • vede obv. k vzestupu plicního (enddiastolického) tlaku v komoře
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
40
Q

Echokardiografie

A
  • je ultrazvukové vyšetření srdce
  • umožňuje posoudit tloušťku stěny a velikost srdečních oddílů, ejekční frakci, činnost chlopní atd
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
41
Q

Ejekční frakce

A
  • stoupá při stimulaci srdce sympatikem
  • zjišťuje se echokardiograficky
  • bývá snížená u systolické dysfunkce srdce
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
42
Q

Ejekční frakce 65% svědčí pro

A
  • normální systolickou funkci
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
43
Q

Ejekční frakce je

A
  • poměr tepového objemu a objemu komory na konci diastoly
  • může být zvýšena u hypertrofické kardiomyopatie
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
44
Q

Ejekční frakce při závažném onemocnění myokardu

A
  • klesá na hodnoty okolo 10-20%
  • výrazně zhoršuje prognózu při hodnotách pod 35%
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
45
Q

Je-li end-diastolický objem levé komory 150 ml, srdeční frekvence 100/min a tepový objem 75 ml, pak pro 70 kg muže platí

A
  • minutový srdeční výdej je zvýšen
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
46
Q

K biochemické diagnostice akutního infarktu myokardu se používá stanovení

A
  • MB frakce kreatinkinázy
  • myoglobinu
  • troponinu T
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
47
Q

Nízký tepový (systolický) objem

A
  • může být kompenzován tachykardií udržující srdeční výdej
  • může být spojen s normální ejekční frakcí, je-li nízký preload
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
48
Q

Plnící tlak (enddiastolický tlak) v levé komoře

A
  • lze zjistit měřením tlaku v zaklínění plicních kapilár
  • stoupá při srdečním selhání
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
49
Q

Srdeční index

A
  • je srdeční výdej přepočtený na jeden metr čtvereční tělesného povrchu
  • je snížen u dekompenzovaného srdečního selhání
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
50
Q

Swanův-Ganzův katetr

A
  • umožňuje měření tlaku v zaklínění plicních kapilár
  • umožňuje posouzení plnícího tlaku v levé komoře
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
51
Q

Swanův- Ganzův katetr umožňuje měřit

A
  • tlak v zaklínění v plicnici
  • tlak v arteria pulmonalis
  • srdeční výdej a srdeční index
  • tlak v pravé předsíni
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
52
Q

Systolická dysfunkce

A
  • může být způsobená nízkou kontraktilitou myokardu
  • způsobuje nízkou ejekční frakci
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
53
Q

Systolickou funkci levé komory

A
  • lze kvantifikovat jako ejekční frakci levé komory
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
54
Q

Tepový (systolický) objem

A
  • je u zdravého srdce větší než objem, který v srdci zbývá na konci systoly
  • je vyšší při zvýšeném preloadu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
55
Q

Tlak v zaklínění v plicní cirkulaci (pulmonary arterial wedge pressure)

A
  • odráží tlak v levé síni a s menší přesností plnící tlak levé komory
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
56
Q

Tlak v zaklínění plicních kapilár

A
  • lze měřit Swanovým- Ganzovým katetrem
  • odpovídá plnícímu tlaku levé komory
  • liší se od plnícího tlaku levé komory v přítomnosti mitrální stenózy
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
57
Q

Tlak v zaklínění při pravostranné srdeční katetrizaci je zvýšený u

A
  • levostranného srdečního selhání
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
58
Q

Tlak v zaklínění při pravostranné srdeční katetrizaci je zvýšený u následujících typů šoku a onemocnění spojených s šokem

A
  • kardiogenní šok
  • srdeční tamponáda
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
59
Q

Tlakové amplituda se zvětšuje u

A
  • tyreotoxikózy
  • regurgitace krve aortální chlopní
  • horečky
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
60
Q

Za rizikový faktor ateroskerózy nepovažujeme zvýšenou plasmatickou koncentraci

A
  • HDL cholesterolu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
61
Q

Koronární rezerva (možnost zvýšení průtoku krve myokardem) u zdravého srdce má přibližně hodnotu

A
  • 4 až 5
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
62
Q

Pro infarkt myokardu platí

A
  • je formou ischemické choroby srdeční
  • mezi rizikové faktory vzniku patří diabetes mellitus
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
63
Q

Ischemická choroba srdeční

A
  • vzniká obvykle na podkladě aterosklerotických změn koronárních tepen
  • může se manifestovat němou ischemií myokardu
  • může se manifestovat námahovou anginou pectoris
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
64
Q

Jako komplikace infarktu myokardu se může vyskytnout

A
  • srdeční tamponáda
  • akutní insuficience mitrální chlopně
  • levo-pravý zkrat
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
65
Q

Mezi možné komplikace infarktu myokardu patří

A
  • hemiperikard
  • plicní embolie
  • fibrilace komor
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
66
Q

Poinfarktový defekt septa komor vede ke vzniku

A
  • levo-pravého zkratu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
67
Q

Pro transmurální infarkt myokardu platí

A
  • vzniká při uzávěru koronární tepny
  • dochází k přechodné elevaci úseku ST
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
68
Q

Při fixní stenóze koronárního řečiště jsou klinické známky ischemie přítomny

A
  • při 70% stenóze, ale jen při zátěži
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
69
Q

Při zvýšené potřebě kyslíku v myokardu se jeho dodávka zabezpečuje

A
  • především zvýšení průtoku krve myokardem
  • vazodilatací v myokardu navozenou převážně místními metabolickými faktory
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
70
Q

Příčinou akutního infarktu myokardu je z uvedených možností nejčastěji

A
  • trombóza vznikající na aterosklerotickém plátu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
71
Q

Spotřeba kyslíku v myokardu závisí na

A
  • srdeční frekvenci
  • tloušťce stěny srdeční komory
  • systolickém tlaku
  • napětí ve stěně srdeční komory
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
72
Q

Srdeční sval je prokrvován

A
  • zejména v diastole
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
73
Q

Atrioventrikulární (AV) blokáda Wenckebachova typu

A
  • je příkladem AV blokády II. stupně
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
74
Q

Atrioventrikulární blokáda II. stupně Wenckebachova typu

A
  • je charakterizována cykly s postupným prodlužováním PQ intervalu až k úplné blokádě převodu, po níž se cyklus opět opakuje
  • nazývá se též Mobitzův typ I.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
75
Q

Atrioventrikulární blokáda III. stupně

A
  • znamená úplnou atrioventrikulární disociaci
  • může se projevit kardiogenní synkopou (náhlou ztrátou vědomí)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
76
Q

Atrioventrikulární blokáda III. stupně

A
  • je v okamžiku vzniku doprovázena Adams-Stokesovým syndromem
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
77
Q

Fenomén reentry je častou příčinou

A
  • paroxysmální tachykardie síní
  • fibrilace síní
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
78
Q

Fibrilace komor se manifestuje

A
  • kardiální synkopou s bezvědomím
  • zcela nepravidelnými a deformovanými komorovými komplexy na EKG
  • nehmatným pulzem a neměřitelným tlakem
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
79
Q

Fibrilace síní

A
  • je charakterizována nepravidelným pulsem, někdy pulsovým deficitem
  • může být provázena rychlou frekvencí komor
  • je poměrně častý nález u starších osob s ICHS
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
80
Q

Fibrilace síní

A
  • mívá na EKG frekvenci 300-600 fibrilačních vln za minutu
  • může přispívat k embolizaci do periferie
  • může být způsobena ischemickou chorobou srdeční
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
80
Q

Fibrilace síní

A
  • mívá na EKG frekvenci 300-600 fibrilačních vln za minutu
  • může přispívat k embolizaci do periferie
  • může být způsobena ischemickou chorobou srdeční
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
80
Q

Fibrilace síní

A
  • mívá na EKG frekvenci 300-600 fibrilačních vln za minutu
  • může přispívat k embolizaci do periferie
  • může být způsobena ischemickou chorobou srdeční
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
80
Q

Fibrilace síní se vyznačuje

A
  • uplatněním AV uzlu jako fyziologického blokátoru převodu většiny vzruchů do komory
  • častým vznikem trombů v oušcích síní
  • nepravidelným rytmem komor
81
Q

Fibrilaci síní může být způsobena

A
  • ischemickou chorobou srdeční
  • vadami mitrální chlopně
82
Q

Flutter síní se vyznačuje

A
  • pravidelnou činností síní s frekvencemi 250-350/min
  • převodem vzruchu ze síní na komory v poměru 2:1, 3:1, 4:1 apod
83
Q

K negativním důsledkům fibrilace síní patři

A
  • zhoršené plnění komor (preload), a proto potenciální pokles srdečního výdeje (zejména při zátěži)
  • nebezpečí trombózy v síních s možnou embolizací
  • je-li fibrilace síní provázena celkově rychlou odpovědí komor, může dojít ke zhoršení funkce srdce a jeho vyčerpání, zejména komor
84
Q

Komorová extrasystola

A
  • je obvykle následována úplnou kompenzační pauzou
  • má na EKG abnormální tvar komorového komplexu
85
Q

Komorová tachykardie

A
  • je závažnou arytmií vyžadující intenzivní léčbu a monitorování
  • může přejít do fibrilace
86
Q

Mezi faktory, které při akutní ischemii myokardu přispívají ke vzniku fibrilace komor, patří

A
  • vznik krouživého impulsu (reentry fenomén) v ischemické tkáni
  • zvýšený tonus sympatiku, navozený stresovou reakcí
87
Q

Mezi rizikové faktory vzniku fibrilace síní patří

A
  • hyperkalémie
  • hyperthyreóza
  • ischemická choroba srdeční
88
Q

Mezi rizikové faktory vzniku fibrilace síní patří

A
  • stenóza mitrální chlopně
  • hypomagnesémie
89
Q

Mezi syndomy preexitace patří

A
  • Wolf-Parkinson-Whiteův syndrom
90
Q

Při atrioventrikulární blokádě II. stupně

A
  • je frekvence komor nižší než síní
91
Q

Při atrioventrikulární blokádě III. stupně

A
  • se vzruchy nepřevádějí ze síní na komory
  • se mohou objevit mdloby v časovém úseku bezprostředně po vzniku blokády, kdy se komory nestahují
92
Q

Při atrioventrikulární blokádě I. stupně dochází k poklesu minutového objemu o

A
  • minutový objem srdeční se nemění
93
Q

Při fibrilaci síní dochází k poklesu systolického objemu srdečního o

A
  • 5-20%
94
Q

Při tachykardii se

A
  • zkracuje diastola
95
Q

Respirační arytmie

A
  • je kolísání srdeční frekvence v závislosti na dýchání
  • je poměrně častým nálezem i u zdravých osob, zejména mladších či neurasteniků
96
Q

Respirační arytmie

A
  • je příkladem sinusové arytmie
  • je fyziologickým nálezem
  • se projevuje vyšší frekvencí srdeční během nádechu než při výdechu
97
Q

Srdeční výdej při fibrilaci komor

A
  • je roven prakticky nule
98
Q

Supraventrikulární extrasystola

A
  • je obvykle následována neúplnou kompenzační pauzou
  • vyskytuje se občas i u zdravých jedinců
  • má na EKG normální tvar komorového kompexu
98
Q

Supraventrikulární extrasystola se vyznačuje

A
  • normálním tvarem komplexu QRS
  • neúplnou kompenzační pauzou následující po extrasystole
  • abnormálním tvarem vlny P
99
Q

Ventrikulární extrasystola se vyznačuje

A
  • neúplnou kompenzační pauzou následující po extrasystole
  • abnormálním tvarem vlny T
100
Q

Wenckenbachovy periody nacházíme u

A
  • žádné z uvedených poruch
101
Q

WPW (Wolf-Parkinson-White) syndrom je

A
  • syndrom preexcitace
  • vrozené onemocnění
  • rozpoznatelný na EKG
102
Q

Délka diastoly komor

A
  • je důležitá pro plnění komor krví
  • ovlivňuje zásobení myokardu krví
103
Q

Diastolický tlak v levé komoře

A
  • se v podstatě rovná tlaku v levé síni
  • stoupá při srdečním selhání
104
Q

Dilatační kardiomyopatie

A
  • mívá v levé komoře zvýšený tlak diastolický a nízký tlak systolický
  • má typické příznaky srdečního selhání
105
Q

Dyskineze myokardu

A
  • je porucha kontraktility s paradoxním systolickým pohybem ( v systole může dojít k ztenčení určitých částí komory)
  • může výt způsobena ischémií
106
Q

Ejekční frakce

A
  • je snížena při poruše kontraktility myokardu a systolické funkci
  • je poměr tepového objemu k objemu krve v komoře na konci diastoly
107
Q

Hypertrofie myokardu

A
  • patří ke kompenzačním mechanismům srdečního selhání
  • zhoršuje diastolickou funkci komory
  • způsobuje zhoršené zásobení myokardu krví
108
Q

K příčinám srdečního selhání patří

A
  • chlopenní vady
  • ischémie myokardu
  • akutní infarkt myokardu
109
Q

K příznakům levostranného srdečního selhání patří

A
  • dušnost
  • edém plic
110
Q

K příznakům pravostranného srdečního selhání patří

A
  • otoky nohou
  • městnání krve v játrech
  • zvýšený centrální žilní tlak
111
Q

Ke zvýšení centrálního žilního tlaku dochází

A
  • při insuficienci levé komory
  • hypervolémii
112
Q

Levostranné srdeční selhání

A
  • může být způsobeno ischemickou chorobou srdeční
  • projevuje se dušností a kašlem
  • projevuje se městnáním v malém oběhu
113
Q

Levostranné srdeční selhání

A
  • vzniká často v důsledku ICHS a arteriální hypertenze
  • může vést k plicnímu edému
  • může vést k vzniku plicní hypertenze
114
Q

Plnící tlak levé komory (tlak v komoře na konci diastoly)

A
  • je normální či snížen při cirkulačním hypovolémickém šoku
  • bývá zvýšen při srdečním selhání
115
Q

Postkapilární plicní hypertenze je komplikací

A
  • levostranné srdeční insuficience
  • stenózy mitrální chlopně
  • stenózy aortální chlopně
116
Q

Pravostranné srdeční selhání

A
  • může být komplikací závažného onemocnění plic
  • způsobuje městnání v systémovém oběhu
117
Q

Pravostranné srdeční selhání

A
  • může vzniknout při těžších plicních chorobách
  • se projevuje otoky dolních končetin, zvětšením jater a cyanózou
  • vzniká v důsledku plicní hypertenze
118
Q

Prekapilární plicní hypertenze je projevem nebo důsledkem

A
  • plicní embolie
119
Q

Srdeční selhání

A
  • je často způsobeno poklesem kontraktility
  • bývá kompenzováno zvýšeným preloadem
120
Q

Tenze ve stěně srdeční komory

A
  • závisí na tlaku v komoře
  • ovlivňuje spotřebu kyslíku myokardem
121
Q

Zvýšení end-diastolického objemu levé komory bývá

A
  • srdečního selhání
122
Q

Aortální stenóza

A
  • zvyšuje afterload
  • vede ke koncentrické hypertrofii myokardu
  • může se projevit anginou pectoris
123
Q

Dobrá tolerance fyzické námahy je typická pro

A
  • insuficienci aortální chlopně
124
Q

Koarktace aorty je příčinou

A
  • sekundární hypertenze
125
Q

Koarktace aorty se projevuje

A
  • vzestupem tlaku v horní polovině těla a poklesem tlaku (nebo normálním tlakem) pod místem zúžení
  • hypertrofií levé komory srdeční v důsledku tlakové zátěže
126
Q

Kompenzační snížení periferního odporu s vysokým, rychlým (Corriganovým) nástupem nacházíme u

A
  • insuficience aortální chlopně
127
Q

Mezi cyanotické srdeční vady (s centrálním typem cyanózy) patří

A
  • perzistující truncus arteriosus
  • Fallotova tetralogie
  • kongenitální transpozice velkých cév s defektem septa
128
Q

Mezi cyanotické srdeční vady (s centrálním typem cyanózy) patří

A
  • anatomické pravo-levé zkraty
  • funkční pravo-levé zkraty
129
Q

Mezi komplikace chlopenních vad patří

A
  • tromboembolická nemoc
  • bakteriální endokarditida
  • fibrilace síní
130
Q

Mezi komplikace získaných chlopenních vad patří

A
  • infekční endokarditida
  • fibrilace síní
  • tromboembolická nemoc
131
Q

Mitrální stenóza

A
  • může vést k městnání tekutiny v plicích
  • zhoršuje diastolické plnění levé komory
132
Q

Nejčastější porevmatickou srdeční vadou je

A
  • mitrální stenóza
133
Q

Pro kongenitální defekt síňokomorového septa platí

A
  • vede typicky ke vzniku levo-pravého zkratu
  • při hemodynamicky výzmnamné vadě může po nějakého době dojít k obrácení zkratu
134
Q

Při Fallotově tetralogii nacházíme

A
  • defekt komorového septa se vznikem pravo-levého zkratu
  • hypertrofii pravé komory
  • cyanózu
135
Q

Při mitrální insuficienci

A
  • je mezi levou síní a levou komorou regurgitace krve během systoly
  • je levá komora objemově přetěžována
  • je levá síň výrazně dilatována
136
Q

Při mitrální stenóze

A
  • je tlak zvýšen v zaklínění plicních kapilár
  • může vzniknout plicní hypertenze
137
Q

Při mitrální stenóze

A
  • je během diastoly vyšší tlak v levé síni než v levé komoře
  • bývá často fibrilace síní
  • může dojít k městnání krve v plicích
138
Q

Relativní insuficience trikuspidální chlopně

A
  • je důsledkem dilatace pravostranných srdečních oddílů
  • může být důsledkem vady mitrální nebo aortální chlopně
139
Q

Tlakový gradient mezi levou komorou a aortou je v systole zvětšený

A
  • u aortální stenózy
140
Q

U Fallotovy tetralogie nacházíme

A
  • hypertrofii pravé komory
  • cyanózu
  • defekt komorového septa
141
Q

Zvýšení tlakové amplitudy v arteriálním řečišti je typickým nálezem u

A
  • insuficience aortální chlopně
142
Q

Arteriální hypertenze patří do obrazu následujících onemocnění a syndromů

A
  • metabolický (Reavenův) syndrom
  • Cushingův syndrom
  • koarktace aorty
143
Q

Arteriální hypertenze

A
  • má vztah k dennímu příjmu NaCl
  • urychluje mj. vznik aterosklerózy
144
Q

Arteriální hypertenze

A
  • může vést k systolické dysfunkci myokardu
  • může vést k diastolické dysfunkci myokardu
145
Q

Arteriální hypertenze je rizikovým faktorem pro

A
  • syndrom náhlé smrti
  • infarkt myokardu
  • cévní mozkovou příhodu
146
Q

Arteriální hypertenze u feochromocytomu je způsobena nadprodukcí

A
  • katecholaminů
147
Q

Do obrazu Raevenova (metabolického) syndromu patří

A
  • esenciální (primární) hypertenze
148
Q

Esenciální hypertenze je

A
  • rizikovým faktorem předčasného rozvoje aterosklerózy
  • totožná s pojmem primární hypertenze
  • rizikovým faktorem cévní mozkové příhody
149
Q

Maligní hypertenze je

A
  • nejpokročilejší a nejzávažnější fáze vývoje všech typů hypertenze
150
Q

Mezi endokrinně podmíněné sekundární hypertenze patří hypertenze při

A
  • Cushingově syndromu
  • Connově syndromu
151
Q

Mezi příčiny sekundární arteriální hypertenze patří

A
  • Cushingova choroba
  • primární hyperreninismus
  • Connonův syndrom
152
Q

Mezi sekundární hypertenze závislé na některé ze složek systému RAAS patří hypertenze při

A
  • Connově syndromu
  • stenóze renální tepny
153
Q

Mezi typické orgánové změny při systémové arteriální hypertenzi patří

A
  • retinopatie
  • hypertrofie levé komory
154
Q

Patologické mechanismy uplatňující se při vzniku arteriální hypertenze jsou

A
  • zvýšení srdečního výdeje
  • zvýšení periferní rezistence
  • systém renin-angiotenzin-aldosteron
155
Q

Primární arteriální hypertenze je v porovnání s hypertenzí sekundární

A
  • nejčastější formou arteriální hypertenze
  • důsledkem kombinace vrozených a získaných rizikových faktorů
156
Q

Při arteriální hypertenzi

A
  • je vyšší riziko vzniku cévní mozkové příhody
  • vzniká poškození glomerulů ledvin
157
Q

Při podezření na sekundární hypertenzi způsobenou nadprodukcí katecholaminů je vhodné vyšetřit

A
  • močové koncentrace katecholaminů
  • močové koncentrace metanefrinů
158
Q

Při sekundární hypertenzi u Connova syndromu nacházíme

A
  • nízkou plasmatickou aktivitu reninu
  • vysokou produkci aldosteronu
159
Q

Sekundární systémová arteriální hypertenze vyvolaná zvětšeným objemem krve je u

A
  • polycytaemia vera
  • renoprivní hypertenze (po odstranění ledvin)
160
Q

V etiologii primární arteriální hypertenze se uplatňuje

A
  • polygenní dědičný základ
  • kumulace získaných faktorů i bez dědičných dispozic
161
Q

V patogenezi primární arteriální hypertenze se uplatňuje

A
  • obezita
  • stres
162
Q

V patogenezi primární arteriální hypertenze se uplatňuje

A
  • hyperkinetická cirkulace
163
Q

Centrální žilní tlak je snížený u šoku

A
  • hemoragického
  • anafylaktického
  • septického (septicko-toxického)
164
Q

Centrální žilní tlak je zvýšený u šoku

A
  • kardiogenního
  • obstrukčního
165
Q

Cirkulační šok vede k následujícím morfologickým a funkčním změnám v plicích

A
  • zvýšená permeabilita s rozvojem plicního edému
  • hyalinizace alveolů
166
Q

Distribuční šok

A
  • zahrnuje šok anafylaktický a septický
  • je provázen výraznou vazodilatací
  • je provázen hypotenzí
167
Q

Hodnota centrálního žilního tlaku může

A
  • odlišit hypovolemický šok od obstrukčního
  • být zvýšená při infarktu pravé komory
168
Q

Kardiogenní šok

A
  • bývá provázen zvýšeným plnícím (enddiastolickým)
    tlakem v komoře
  • může být způsoben závažným infarktem myokardu
169
Q

Ke kompenzačním mechanismům sníženého srdečního výdeje patří

A
  • aktivace sympatiku
  • retence vody a sodíku
170
Q

Kombinace nízkého preload a nízkého afterload je typická pro šok

A
  • septický
171
Q

Kombinace nízkého preload a vysokého afterload je typická pro následující typ šoku

A
  • hypovolemický
  • hemorhagický
172
Q

Kombinace nízkého preload a vysokého afterload je typická pro šok

A
  • posthemorhagický
173
Q

Kombinace vysokého preload a vysokého afterload je typická pro šok

A
  • kardiogenní
174
Q

Pro šok jsou charakteristické následující změny koagulačního a fibrinolytického sytému

A
  • konzumpce koagulačních faktorů vede k následnému krvácení, zejména sliznic
  • při difusní tvorbě mikrotrombů dochází ke spotřebě inhibičních faktorů koagulace, což přispívá k dalšímu rozvoji mikrotrombů
  • k diseminované intravaskulární koagulaci dochází nejčastěji u šoku septického
175
Q

Septický šok se projevuje následujícími změnami

A
  • pokles systémové cévní rezistence
  • hypotenze na podkladě vazodilatace
  • snížený centrální žilní tlak
176
Q

Cirkulační šok

A
  • je stav, při kterém dochází k nedostatečné perfuzi tkání a nedostatečnému zásobení kyslíkem
  • podstatou je porucha na úrovni mikrocirkulace
  • může vést ke vzniku laktátové acidózy
177
Q

Cirkulační šok se typicky projevuje následujícími změnami

A
  • snížená globální perfuze vedoucí k buněčné hypoxii až k terminálnímu orgánovému selhání
  • metabolická acidóza
  • pre-renální akutní ledvinové selhání
178
Q

U kterých variant šoku nacházíme následující kombinaci změn: vysoká periferní cévní rezistence, nízký srdeční výdej, zvýšený tlak v zaklínění v plicních kapilárách, zvýšený centrální žilní tlak

A
  • kardiogenní
179
Q

Adams-Stokesův syndrom

A
  • je kardiální synkopa vznikající při náhlém poklesu minutového srdečního volumu
  • vzniká při přechodné asystolii
180
Q

Diastolická disfunkce levé komory

A
  • bývá způsobena hypertenzí a následnou hypertrofií
  • bývá způsobena hypertrofickou kardiomyopatií
181
Q

Diastolická disfunkce nastává při

A
  • hemiperikardu
  • fibrinózní perikarditidě
182
Q

Endotelová dysfunkce

A
  • je porucha endotelu, která je na počátku aterosklerotického procesu
  • je charakterizována zvýšením adhezivních a prokoagulačních vlastností endotelu
  • k jejímu vzniku může přispívat kouření, hypertenze a hyperlipoproteinémie
183
Q

Generalizovaná vazodilatace arteriol způsobí

A
  • snížení afterloadu
  • pokles krevního tlaku v systolické i diastolické komponentě
184
Q

Hyperkinetická cirkulace je nacházena u pacientů

A
  • v sepsi
185
Q

Hyperkinetická cirkulace je typickým nálezem u pacienta s

A
  • anemickým syndromem
  • insuficiencí aortální chlopně
186
Q

Hypertrofie myokardu

A
  • patří ke kompenzačním mechanismům srdečního selhání
  • zhoršuje diastolickou funkci komory
  • způsobuje zhoršení zásobení myokardu kyslíkem
187
Q

K rizikovým faktorům vzniku aterosklerózy patří

A
  • kouření
  • hypertenze
  • hyperinzulinémie
188
Q

K vazodilatačním faktorům nepatří

A
  • endotelin 1
  • tromboxan (TXA2)
189
Q

Kontraktilitu myokardu zvyšuje

A
  • aktivita sympatiku
  • léky zvyšující množství vápníkových iontů v buňkách myokardu (např. digitalis)
  • adrenalin a další katecholaminy (např.dopamin)
190
Q

Masáž karotického sinu někdy zastavuje supraventrikulární tachykardii, protože

A
  • zvyšuje tonus vagu v převodní tkáni mezi síněmi a komorami
191
Q

Minutový srdeční výdej lze zvýšit

A
  • tachykardií
  • zvýšenou kontraktilitou
  • zvýšeným preloadem
192
Q

Pro kardiomyopatie platí

A
  • dilatační kardiomyopatie se projevuje především systolickou dysfunkcí
193
Q

Příčinou Adams-Stokesova syndromu může být

A
  • atrioventrikulární blokáda III. stupně
  • paroxysmus fibrilace komor
  • trifascikulární blok (kompletní blok levého i pravého Tawarova raméka)
194
Q

Příčinou srdečního selhání může být

A
  • stenóza aortální chlopně
  • hypertenze
  • ischemická choroba srdeční
  • mitrální insuficience
195
Q

Srdeční frekvenci zpomaluje

A
  • stimulace parasympatiku
  • tlak na oční bulby
  • zvýšení nitrolebního tlaku
196
Q

Srdeční frekvenci zrychluje

A
  • aktivita sympatiku
  • horečka
  • atropin
197
Q

Stálou kompresi tkáňového cévního systému působí

A
  • nahromadění intersticiální tekutiny ve tkáni
  • zvětšení objemu buněk
  • nahromadění mozkomíšního moku
  • hematom
198
Q

Syndrom srdečního selhání je mimo jiné charakterizován

A
  • sníženou fyzickou námahou
  • chladnou kůží
  • snížením diurézy
  • zvýšeným rizikem srdečních arytmií
199
Q

Arteriální ateroskleróza

A
  • často se podílí na vzniku cévních mozkových příhod
  • koreluje s nízkou plazmatickou hladinou HDL cholesterolu
200
Q

Tepový objem je závislý na

A
  • preloadu
  • afterloadu
  • srdeční frekvenci
  • kontraktilitě myokardu
201
Q

Vazokonstrikční účinky má

A
  • endotelin 1
  • angiotenzin II
  • noradrenalin

Patofyziologie Test (9 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2025 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions