PSYCHOMETRICKÉ TESTY Flashcards

1
Q

Co je to reliabilita?

A

Statistická veličina udávající spolehlivost testu (přesnost)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Rozdíl systematická a nesystematicka chyba?

A

Pokaždé stejná x jiná

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Klasická testovací teorie?

A

jakákoliv naměřená hodnota je v podstatě ,,odhadem” skutečné hodnoty

každá měřená osoba má tzv. Pravý skór (true score), který by byl naměřen zcela bezchybným měřením

cílem → vyčíslit hodnotu chyby měření, abychom věděli, s jak velkou mírou přesnosti usuzujeme na pravý skór

hlavní předpoklady:
■ chyba měření je náhodná
■ korelace mezi chybou a skutečným měřením je nulová
■ existuje normální rozložení

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Výpočet reliability?

A

je dobré uplatnit více přístupů (postupů):
■ test-retest reliability (odhad stability)
■ vnitřní konzistence testu (split-half reliabilita, položkový test)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Test-retest

A

Koeficient stability

  • míra shody výsledků při opakovaném měření u stejné osoby

lze využít běžných koeficientů korelace → zjišťujeme, jak moc spolu koreluje ten samý test při opakovaném použití na těch samých lidech

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Nevýhody test-retest?

A

nevýhody:
■ většina psychických vlastností je v čase proměnlivá → s větším časovým rozestupem se nutně musí lišit i dosažený výsledek → reliabilitu snižuje
■ při retestu v příliš krátké době vzniká tzv. efekt zácviku a nadhodnocení
reliability kvůli zapamatování si položek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Split-half reliabilita?

A

způsob měření vnitřní konzistence testu

zjišťujeme, zda pokud rozdělíme test na 2 poloviny, tyto poloviny spolu korelují

nezávisle na tom, jak test rozdělíme na 2 poloviny, by tyto dvě poloviny měly
měřit to samé a jejich výsledky by spolu měly silně korelovat (koeficient
Cronbach alfa by měl být min. 0,6)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Reliabilita jako vnitřní konzistence - Cronbach alfa

A

nejčastěji používaný druh reliability
○ vychází z předpokladu, že by všechny položky měřící jednu vlastnost měly mít
mezi sebou kladné, dostatečně vysoké korelace → jsou relevantní vůči celku
○ tento typ reliability naráží na tzv. psychometrický paradox → čím vyšší je
vnitřní konzistence, tím nižší je validita metody (nedokážeme zachytit šíři
aspektů daného faktoru → všechny položky měří to stejné)
○ Cronbach alfa by mělo být mezi 0,6 - 0,9
○ vnitřní konzistence z principu roste s počtem položek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Cronbach alfa

A

Alfa = n/n-1 x (1- celková variační kovariace/ rozptyl)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Reliabilita kvalitativního výzkumu

A

Shoda pozorovatelů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Validita

A

udává, zda test skutečně měří měřenou vlastnosti (to, co chceme měřit)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Obsahová (kurikulární) validita

A

odpovídá obsah testu vlastnosti, která má být měřěna?
○ posuzuje skupina expertů → index obsahové validity musí být větší než 0

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Kriteriální validita

A

výsledek měření se porovná s jinými všeobecně uznávanými údaji o účastnících, které sledují stejné kvality (např. klasifikace)
○ získáme tak ,,zlatý standard” se kterým můžeme srovnávat další metody
○ označuje míru shody se stanoveným kritériem
○ kritériem může být např. výsledek v jiném testu
○ kriteriální validita se dělí na 2 typy: souběžnou a prediktivní
○ souběžná validita → určuje míru shody více měření v jednom okamžiku (ve zhruba stejném okamžiku měříme vlastnost více různými metodami)
○ prediktivní validita → určuje schopnost testu předpovídat výsledek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Inkrementální validita

A

používá se, pokud se jeden test skládá z více subtestů (součástí) nebo měříme jednu věc více metodami
○ určuje míru zpřesnění výsledku první metody druhou metodou

např.: pokud první metoda přinese 70 % všech poznatků a po použití i druhé
metody máme dohromady 80 % poznatků → inkrementální validita značí velikost
právě těchto deseti procent

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Vnitřní validita (interní platnost)

A

= udává míru vhodné interpretace proměnných (do jaké míry se experiment zabývá opravdu tím, čím chceme)
○ tento typ validity je důležitý pro kvaziexperiment → jde o příčinné vztahy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Vnější validita (externí platnost)

A

udává reprezentativnost výzkumu a zobecnitelnost výsledků

17
Q

Zvýšení validity

A

○ dlouhodobost studie (longitudinální charakter)
○ členské ověřování (závěry výzkumu budou ověřovány přímo u členů zkoumané
skupiny)
○ audit kolegů (posuzování závěrů výzkumnou skupinou zkušených expertů
nezávisle na sobě)
○ pečlivý výběr účastníků a jejich zdůvodnění
○ deník výzkumníka
○ využívání přímých citací
○ triangulace