PSYCHOMETRICKÉ TESTY Flashcards
Co je to reliabilita?
Statistická veličina udávající spolehlivost testu (přesnost)
Rozdíl systematická a nesystematicka chyba?
Pokaždé stejná x jiná
Klasická testovací teorie?
jakákoliv naměřená hodnota je v podstatě ,,odhadem” skutečné hodnoty
každá měřená osoba má tzv. Pravý skór (true score), který by byl naměřen zcela bezchybným měřením
cílem → vyčíslit hodnotu chyby měření, abychom věděli, s jak velkou mírou přesnosti usuzujeme na pravý skór
hlavní předpoklady:
■ chyba měření je náhodná
■ korelace mezi chybou a skutečným měřením je nulová
■ existuje normální rozložení
Výpočet reliability?
je dobré uplatnit více přístupů (postupů):
■ test-retest reliability (odhad stability)
■ vnitřní konzistence testu (split-half reliabilita, položkový test)
Test-retest
Koeficient stability
- míra shody výsledků při opakovaném měření u stejné osoby
lze využít běžných koeficientů korelace → zjišťujeme, jak moc spolu koreluje ten samý test při opakovaném použití na těch samých lidech
Nevýhody test-retest?
nevýhody:
■ většina psychických vlastností je v čase proměnlivá → s větším časovým rozestupem se nutně musí lišit i dosažený výsledek → reliabilitu snižuje
■ při retestu v příliš krátké době vzniká tzv. efekt zácviku a nadhodnocení
reliability kvůli zapamatování si položek
Split-half reliabilita?
způsob měření vnitřní konzistence testu
zjišťujeme, zda pokud rozdělíme test na 2 poloviny, tyto poloviny spolu korelují
nezávisle na tom, jak test rozdělíme na 2 poloviny, by tyto dvě poloviny měly
měřit to samé a jejich výsledky by spolu měly silně korelovat (koeficient
Cronbach alfa by měl být min. 0,6)
Reliabilita jako vnitřní konzistence - Cronbach alfa
nejčastěji používaný druh reliability
○ vychází z předpokladu, že by všechny položky měřící jednu vlastnost měly mít
mezi sebou kladné, dostatečně vysoké korelace → jsou relevantní vůči celku
○ tento typ reliability naráží na tzv. psychometrický paradox → čím vyšší je
vnitřní konzistence, tím nižší je validita metody (nedokážeme zachytit šíři
aspektů daného faktoru → všechny položky měří to stejné)
○ Cronbach alfa by mělo být mezi 0,6 - 0,9
○ vnitřní konzistence z principu roste s počtem položek
Cronbach alfa
Alfa = n/n-1 x (1- celková variační kovariace/ rozptyl)
Reliabilita kvalitativního výzkumu
Shoda pozorovatelů
Validita
udává, zda test skutečně měří měřenou vlastnosti (to, co chceme měřit)
Obsahová (kurikulární) validita
odpovídá obsah testu vlastnosti, která má být měřěna?
○ posuzuje skupina expertů → index obsahové validity musí být větší než 0
Kriteriální validita
výsledek měření se porovná s jinými všeobecně uznávanými údaji o účastnících, které sledují stejné kvality (např. klasifikace)
○ získáme tak ,,zlatý standard” se kterým můžeme srovnávat další metody
○ označuje míru shody se stanoveným kritériem
○ kritériem může být např. výsledek v jiném testu
○ kriteriální validita se dělí na 2 typy: souběžnou a prediktivní
○ souběžná validita → určuje míru shody více měření v jednom okamžiku (ve zhruba stejném okamžiku měříme vlastnost více různými metodami)
○ prediktivní validita → určuje schopnost testu předpovídat výsledek
Inkrementální validita
používá se, pokud se jeden test skládá z více subtestů (součástí) nebo měříme jednu věc více metodami
○ určuje míru zpřesnění výsledku první metody druhou metodou
např.: pokud první metoda přinese 70 % všech poznatků a po použití i druhé
metody máme dohromady 80 % poznatků → inkrementální validita značí velikost
právě těchto deseti procent
Vnitřní validita (interní platnost)
= udává míru vhodné interpretace proměnných (do jaké míry se experiment zabývá opravdu tím, čím chceme)
○ tento typ validity je důležitý pro kvaziexperiment → jde o příčinné vztahy