IPA Flashcards
IPA
● Interpretativní fenomenologická analýza
● Jonathan A. Smith, 1996
● potřeba přístupu, který umožní zkoumat žitou zkušenost, ale nebude vyžadovat
filozofické znalosti, ze začátku zejména v psychologii zdraví
● Jaká je subjektivní žitá zkušenost participantů?
● ,,lebenswelt” → Edmund Husserl
● Jak participanti utváří význam své žité zkušenosti?
design studie IPA
○ menší vzorky od 1 do 10 participantů
○ pro studentské práce Smith udává od 3 do 6 participantů, pro dizertace 4 - 10
○ může se stát, že některý případ je tak ,,výživný,” že se vyžádá samostatnou
případovou studii
○ hledáme homogenní vzorek participantů, kteří dobře reprezentují zkoumaný
fenomén, jsou ,,nositeli” daného jevu
○ záměrný výběr
○ sběr dat → většinou polostrukturované rozhovory, ale můžou být i deníky, focus
groups
○ nejde nám o zobecnitelnost → tzv ,,teoretická transferabilita”
■ co lze ze zkoumané zkušenosti vyvodit ve vztahu ke zkoumanému fenoménu
■ bohatost dat jednotlivých případů je důležitější než počet respondentů
výzkumné otázky IPA
○ jak určitý jedinec nebo skupina vnímá či prožívá určitou životní situaci, jak jí rozumí a jak této zkušenosti přisuzují smysl
○ IPA by měla explorovat, ne vysvětlovat
○ zaměření spíše na význam než na příčiny a důsledky
příklady otázek:
■ Jaká zkušenost opatřovatelů lidí s demencí?
■ Jaká je zkušenost jedinců, jejichž partneři trpí bulimií?
■ Jak vnímají imigranti pocit domova?
■ Jaké je prožívání terapeutů po sebevraždě klienta?
■ Jaké to je, být milenkou ženatého muže?
■ Jaká jsou specifika práce učitelů s dětmi s ADHD?
■ Jak se zkušení terapeuti regulují množství stresu v práci?
■ Jaké to je zažít porodní trauma?
Analýza IPA
○ postup analýzy:
■ 1. Opakované čtení rozhovoru: ponoření se do dat, detailní obeznámení se
● každé čtení přináší nové vhledy
■ 2. Úvodní poznámky a komentáře
● poznámkování (vše, co nás napadá) ● nezavrhovat žádné části, zachytit vše, co je v textu zajímavé
● neexistují pravidla na co se zaměřit: obsah, jazykové prostředky,
asociace k textu → komplexní a detailní poznámky k datům (např.:
deskriptivní, lingvistické, konceptuální poznámky)
■ 3. Rodící se témata
● pracujeme spíše s vlastními poznámkami a komentáří, než s původními daty
● vyšší úroveň abstrakce
● nemusí být deifinitivní
● můžeme použít naší terminologii nebo i převzít výrazy (nebo
slovní spojení, meafory…) participantů
- Hermeneutický kruh → celek VS část → již jsme ovlivněni celým
textem, část je interpretována ve vztahu k celku a naopak
■ 4. Hledání souvislostí napříč tématy
● některé témata přitahují jiné ,,jako magnet”
● výsledkem je seznam nadřazených témat
● nedíváme se (jenom) na četnost výskytu, ale na schopnost tématu
osvětlit zkoumaný fenomén
● vracíme se zpátky k datům, ověřujeme skutečnou souvislost
■ 5. Opakování analýzy u dalšího participanta
● snažíme se ,,zapomenout” na předchozí kódy a témata, začínáme odznovu
■ 6. Hledání podobností a rozdílů (třeba i typických vzorců) napříč tématy
INTERPRETACE IPA
● 2 způsoby prezentace výsledků:
○ narativně ke každému participantovi zvlášť a následně shrnutí za všechny (může
se použít i přehledná tabulka)
○ narativně ke každému z objevených témat, které byly společné alespoň pro část
participantů
● při psaní mohou být velmi užitečné počáteční poznámky