KVALITATIVNÍ VÝZKUM V PSYCHOLOGII Flashcards
Historie
Historie
○ W. Dilthey (1883) → psychologie jako přírodní věda anebo věda o člověku?
○ Gordon Allport → idiografický vs nomotetický přístup
○ případové studie a jejich role v tvorbě psychologické teorie
○ rozvoj kvalitativního přístupu v dalších vědách o člověka → sociologie,
antropologie
● 2011 → APA Society for Qualitative Inquiry in Psychology
● Časopisy
Výzkumné otázky a kvalitativní metody
Jaké? Co?
○ Jaké je chování určité skupiny v jejím přirozeném prostředí? → etnografie
○ Jaká je podstata zkoumaného jevu/proces? → zakotvená teorie
○ Jaké témata, problémy řeší tato skupina lidí? → tematická analýza/obsahová analýza
○ Jaká je komunikace uvnitř jisté skupiny? → diskurzivní analýza
○ Jak lidé rozumí své zkušenosti? → IPA, narativní analýza
Fáze výzkumného projektu
○ pre-empirická fáze (příprava)
■ téma → co chic studovat
■ cíl → proč to chci studovat? Jaký je cíl, účel, potenciál tématu?
■ teoretické ukotvení → co se o problematice ví?
■ metoda → jakým způsobem to chci studovat?
■ analýza → jak budu analyzovat data?
■ etika → co když na něco přijdu?
■ objekt/subjekt, terén, čas → na kom/na čem, kde, kdy to chci studovat?
○ sběr dat
■ Jaké techniky sběru dat využiji a proč právě tyto?
■ rozhovory
● polostrukturované, nestrukturované, nerativní, individuální, skupinové, párové…
● osobní, skype
■ pozorování
● polo/nestrukturované
● zúčastněné/nezúčastněné
■ analýza stop a výsledků činností
● dokumenty (deníky, emaily, sms, novinky, média…)
● vizuály (web, obrázky, mediální sdělení…)
● stopy (twitter, FB…)
○ analýza dat
○ prezentace výsledků - příprava výstupů
Výber vzorku, prostředí výzkumu
Kdo, Jak, Kdy, Jaká, Kde
Účelový výběr, snowball, případové studie
Reflexe výzkumníkovy zkušenosti s tématem - nultá fáze výzkumu
○ účel
■ zvědomění vlastních prekoncepcí (subjektivity)
■ uvědomění si interpretativní role výzkumníka
○ formy reflexe
■ dialog sám se sebou
■ dialog s jiným výzkumníkem
○ + psaní výzkumného deníku po celou dobu anebo opakování reflexe v dalších
fázích výzkumu
Příprava a vedení rozhovoru
○ připravíme si scénář (spíše okruhy než otázky, těžké otázky je dobré si připravit dopředu)
○ je dobré obeznámit participanty s účelem výzkumu → vysvětlit o co jde, chceme jejich pomoc, protože mají jedinečnou zkušenost, je to důležité, mohou tím pomoct dalším lidem…
○ postup dotazování:
■ od obecnějšího ke konkrétnímu
■ od našich připravených otázek až k tomu, co se bezprostředně vynořuje
■ od minulosti k současnosti, případně k budoucnosti
■ první otázka může být co nejširší → co pro vás v současnosti znamená
(zkoumaný fenomén)?, jak jste prožívala… (zkušenost)? Povídejte
prosím, jak to probíhalo (co se dělo) od doby, když…
○ doptávání se:
■ ,,Říkali jste, že jste se cítili hodně mizerně. Co to pro vás znamená cítit se mizerně?”
■ ,,Zmínili jste, že druhé kolo chemoterapie bylo pro vás mnohem těžší. Můžete mi vysvětlit proč?”
■ ,,Jaké to pro vás bylo, když…”
○ otevřené otázky
○ aktivní naslouchání
○ vyhýbáme se složitým formulacím a podsouvání
○ nejčastější chyby ve scénáři:
■ uzavřené otázky
■ složité formulace
■ otázka je složená z více otázek
■ podsouvání
○ cíl rozhovoru a nastavení výzkumníka: skutečně pochopit zkušenost participanta
○ nezbytné je na začátku dosažení raportu, atmosféry porozumění a akceptace,
naladění na participanta
○ kvalitní rozhovory jsou dlouhé, 50 - 120 min → aby došlo k otevření se