Oncology Flashcards
Etiologie nádorových onemocnění
Akumulace mutací důležitých genů vlyvem fyzikálních /UV B záření melanom kůže/, chemických /činidlá, ktoré se začnenují do DNA, mají podobnost s nukleotidmi ale nekódují žádnou specifickou aminokyselinu/ a biologických faktorů /retroviry/. Nádor je tedy výsledkem nejen genetický faktorov ale i faktorov prostředí.
Hyperplasie, metaplasie, dysplazie
Hyperplazie- zmnožení nezměnených bunek
Metaplazie- přechodná změna fenotypu bunky vlivem prostředí ve kterém se nachází
Dysplazie- obsah cytologicky abnormálních bunek
Benigní nádor
Typ nádoru, který neinvaduje do okolní tkáne a netvoří metastázy, koncovka -oma.
Maligní nádor
Prostřednictvým lymfatických a krevních cév se disseminují po celém organizmu a tvoří metastázy.
Karcinómy, sarkómy, lymfómy, gliómy, adenómy
Karcinóm- nádor epiteliální bunky Sarkóm- solidní nádory pojiva Lymfómy- nádory odvozené od hemopoetických bunek Gliómy- nádory na mozku Adenómy- nádory žláz
Anaplastické nádory
Nádory neznámého původu, bunky podstoupili proces dediferenciace.
Histopatologická klasifikace nádorů STAGING
TNM systém
T- rozsah primárního nádoru
N- přítomnost, nepřítomnost metastáz a jejich rozsah v regionálních uzlinách
M- přítomnost nebo nepřítomnost metastáz ve vzdálených orgánech
Histopatologická klasifikace nádorů GRADING
G systém
G1- silně diferencovaný, dobrá prognóza
G2- středne diferencovaný
G3- slabě diferencovaný, špatná prognóza /anaplastické nádory/
Histopatologická klasifikace nádorů TYPING
Dle WHO, čísla od 1-6, každé číslo má nejakou specifickou vlastnost pro nádor.
Kancerogeneze
Proces vzniku nádoru, hromadení mutací.
Maligní transformace
Přeměna bunky somatické na bunku nádorovou.
Doprovodné a řídící /driver/ mutace
Doprovodné nejsou zapojeny do procesu maligní transformace a patogeneze nádoru, približne 10 000.
Driver mutace jsou hlavními mutace vyvolávajícími maligní transformaci, přibližne 5-10.
Speciální skupina acitionable mutations, mutace proti kterým je možné stanovit léčebný plán, obvykle 1-2.
Typy změn v genomech nádorové bunky
Menší změny v sekvenci DNA /delece v tumorovém supresoru, např. p53/.
Změny v počtu chromozomů
Chromozomální translokace, většinou se jedná o reciproké translokace, napr. Philadelpský chromozóm, fúze genů ABL a BCR.
Amplifikace genů, amplifikace proonkogénu.
Onkogeny
Geny, ktoré jsou zodpovědné za regulaci a kontrolu růstu a diferenciaci bunek.
Napr. PDGFB /růstový faktor pro hemopoézu/, ABL /intracelulární kinázy/ a nebo pro transdukční proteiny /RAS/
Tumorové supresory
Geny, jejich produkty se účastní signální transdukce a apoptózy. Nejvýznamnejší gen pro p53, RB a APC.
Knudsonova teorie dvou zásahů
Bunka musí mít přítomné dvě mutované alely supresoru. Jde tedy o autozomálně recesivní onemocnění. Když jedinec zdedí mutovanou alelu od jedneho z rodičů, má vyšší pravdedobnost vzniku rakoviny než jedinec s dvěma nemutovanými alelami.
Faktory umožnující národovou transformaci
Genómová nestabilita a akumulace mutací.
Nestabilita v sekvenci DNA
Zdrojem je chybný proofreading DNA dependentní DNA polymerázy.
Dva typy- porucha v nukleotidové excirsní opravě nebo porucha v oprave špatného párovaní bazí /mismatch repair/.
Nestabilita v počtu chromozomů
Porucha, kterou má za následek aneuploidie. Jedná se většinou o poruchy na úrovni kontroly delícího vřeténka, kontrolní bod v M fáze.
Sporadické a hereditární formy nádoru
Sporadická forma je forma, kdy mutace vznikla v průběhu života vlivem mutagenů.
Hereditární forma je forma, která vznikla u rodičů a zdedila se na potomka.
Monoklonální a polyklonální expanse
Monoklonální expanze- tumor vzniká jenom z jedné bunky
Polyklonální expanze- tumor vzniká z většího množství buněk.
Nádorové stroma a parenchym
Nádorové stroma- všechny bunky kromě nádorových, napr. mesenchymální podpůrné bunky, endotel krevních kapilár, lymfocyty, makrofágy.
Nádorový parenchým- vlastní nádorové bunky
Vogelsteinův sekvenční model
U každého nádorového onemocnění se dá určit nekolik stádíí.
První prekancerózní- probíhá akumulace mutací.
Druhé stádium- vznik tumoru
Třetí stádium- rozvoj tumoru, začínají se objevovat klinické příznaky, trvá obvykle několik let.
6 hlavních charakteristik nádorové bunky /Weinbergův a Hannahův model/
Nezávislost na produkci růstových faktorů
Např. mutace pro EGFR /epidermální růstový faktor/.
Dominantní mutace, receptor pro EGFR je permanentě aktivován.
6 hlavních charakteristik nádorové bunky /Weinbergův a Hannahův model/
Poruchy regulace bunečného cyklu
Mutace v genu pro RB, důležitý faktor při prechode bodem restrikce. Výsledek je hyperfosforylace a následná deaktivace RB a poté proliferace bunky.
6 hlavních charakteristik nádorové bunky /Weinbergův a Hannahův model/
Narušená apoptóza
Suprese apoptózy- virové infekce, nádory, některá autoimunitní onemocnění.
Snižovaní proapoptotických proteinů, např Bax, katapházy.
Zvyšování antiapoptotických proteinů, např. Blc 2.
6 hlavních charakteristik nádorové bunky /Weinbergův a Hannahův model/
Neomezený replikační potenciál
Dochází k aktivaci telomeráze, která je schopna dosyntetizovat telomery na chromozomech a tak stabilizovat genom.
6 hlavních charakteristik nádorové bunky /Weinbergův a Hannahův model/
Neoangiogeneze
Je spuštena hypoxií, prevaha proangiogenních nad antiangiogenními faktormi.
6 hlavních charakteristik nádorové bunky /Weinbergův a Hannahův model/
Metastázování
Má nekolik kroků, prvním z nich je napadení lokální tkáně, poté vstoupí do cévního a lymfatického řečiste /intravazace/, adherence k povrchu tkáně, vytvoření metastáz, poté nádorová generalizace /přispůsobení prostředí/.
6 hlavních charakteristik nádorové bunky
Deregulace buněčného metabolizmu
Warburgův efekt, metabolizmus aeróbní glykolýzy, přemena glukózy na laktát i za přítomnosti kyslíku.
Proto můžeme pozorovat nádor pomocí PET.
6 hlavních charakteristik nádorové bunky /Weinbergův a Hannahův model/
Únik před imunitními bunkami
Interakce nádoru s bunkami imunitního systému se nazývá imunoeditace a je členena do tří fází.
První fáze, fáze eliminace, bunky imunitního systému účinně níčí nádorové bunky, imunologický dohled.
Druhá fáze, fáze rovnovážná, dochází k selekci nádorových bunek s imunosupresivní aktivitou, bunky imunitního systému nejsou schopny zcela eradikovat nádorové bunky.
Třetí fáze, fáze úniku, ztrata antigenů a jejich epitopů, nebo sabotáž, kdy nádorové bunky ničí bunky imunitního systému.
Podminující vlastnosti nádoru
Chronický zánět nebo génómová nestabilita
