Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

MUNI > mikro > Flashcards

mikro Flashcards

1
Q

co je to ekonomie a co zkouma

A
  • věda, která zkoumá, jak společnost obhospodařuje
    své vzácné zdroje
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

vzacnost

A

prostredky jsou omezene a spolecnost nemuze kazdemu dat co by si pral

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

3 zkl ekonomicke otazky

A
  1. Co? - jaké statky a v jakých množstvích se mají vyrábět
  2. Jak? - jak mají být vyráběny
  3. Pro koho? - kdo má mít prospěch z toho co se vyrobi
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

mikroekonomie X makroekonomie

A

mikroekonomie - studuje způsob, jak se domácnosti a firmy rozhodují a jaké jsou jejich interakce (na trzích)

makroekonomie - studuje ekonomiku jako celek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

typy ekenomických proměnných (4)

A

Dělení podle vztahu k modelu
- Exogenní (nezávislá) - neni urcena silami v modelu
- Endogenní (závislá) - je urcena silami v modelu

Dělení podle vztahu k casu
- Stavová proměnná - proměnná měřená v určitém okamžiku
- Toková proměnná - měřena za určité časové období

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

3 hlavní axiomy Ekonomie

A
  1. Existuje vzácnost
  2. Lidé jsou racionální a hledají vl. prospěch
  3. Společnost směřuje k rovnováze
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Co je to kauzalita

A

systematická příčinná vazba mezi proměnnými

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Pozitivní tvrzení X Normativní tvrzení

A

Pozitivní tvrzení
- vyjadřuje jaký svět je
- posuzujeme jeho platnost, lze empiricky vyvrátit

Normativní tvrzení
- vyjadřuje názor, jaký by svět měl být
- nelze posoudit na základě faktů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Co jsou to náklady příležitosti

A

rovnají se hodnotě nejlepší příležitosti, které se
vzdám, abych něco získal. Je nutné je při rozhodování uvažovat

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Jaký je klasický tvar hranice výrobních možností?

A

je kruhovity, protoze ze zacatku se presunou do druheho odvetvi ti, co v nem maji kompar vyhodu - krivka tolik neklesa

jakmile se presunou, tak se musi presunout i ti, kteri maji komp vyhodu v predchozim odvetvi a za jeden vyrobeny statek y se ztrati 1> statku x. je to strmejsi

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

co je to trh

A

trh je skupina kupujících a prodávajích určitého statku/služby

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Vlastnosti dokonalé konkurence

A
  • prodávané statky jsou homogenní - zcela stejné
  • žádný z kupujících ani prodejců neovlivní tržní cenu
  • volný vstup i odchod z trhu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Monopol

A

na trhu je jen jeden prodejce, co určuje ceny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

monopolistická konkurence

A
  • na trhu je mnoho prodávajících, kteří nabízejí jen
    lehce odlišené výrobky
  • každý prodejce je trochu schopen ovlivnit cenu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

oligopol

A

na trhu je malé množství prodejců, kteří na sebe musí reagovat - hrají strategické hry

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

monopson

A

na trhu je jen jeden kupující

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Poptávka

A

je funkce, která pro každou myslitelnou cenu říká, jaké je poptávané množství urč. statku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Osborneův efekt

A

Odhalení budoucího, zatím nedostupného produktu ohrozí prodej současných produktů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

důchodový efekt

A

pokles ceny X zvyšuje jeho kupní sílu, což mu umožňuje koupit více obou statků

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

substituční efekt

A

zvýšení ceny statku relativně slevňuje jeho substituty - domaácnost jimi statek nahradí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

nabídka

A

je funkce, která pro každou nabízenou cenu říká, jaké je nabízené množství

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

vstupy

A

jsou statky a služby přímo použité k výrobě jiného statku/služby

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

technologie

A

určuje, kolik je potřeba vstupů k výrobě jedné jednotky výstupu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

tržní rovnováha

A

situace, ve které jsou nabídka a poptávka uvedeny do rovnováhy,
tj. tržní cena je na úrovni, při které je nabízené a poptávané množství stejné

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

komparativní statika

A

je porovnání původní rovnováhy před změnou a nové rovnováhy po změně nabídky nebo poptávky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

elasticita

A

měří, o kolik procent se změní závislá proměnná, když se nezávislá proměnná změní o 1 procento

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

V případě elasticity poptávky nás zajímá zásivlost poptávaného množství na: (3)

A
  1. na ceně statku (cenové elasticita)
  2. na důchodu kupujících (důchodová elasticita)
  3. na ceně jiného statku (křížová elasticita)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

V případě elasticity nabídky nás zajímá zásivlost poptávaného množství na:

A

ceně statku = cenová elasticita

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

Determinanty cenové elasticity poptávky (5)

A
  1. nezbytné x luxusní statky
    - poptávka po nezbytných statcích je málo elastická
    - poptávka po luxusních statcích je velmi elastická
  2. Dostupnost blízkých substitutů
    - statky s blízkými substituty mají více el. poptávku
  3. Vymezení trhu
    - úzce vymezené komodity mají více substitutů a tedy elastictejsi poptávku
  4. Podíl na výdajích domácnosti
    - když statek tvoří velkou část výdajů domácnosti, zvýšení ceny má velký důchodový efekt a elasticita je větší
  5. časový horizont
    - v orůběhu času je elasticita statků větší než v krátkodobé situaci - člověk se může připravit
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

rozdělení statků podle důchodové elasticity

A
  1. Normání statky mají e > 0
  2. Luxusní statky mají e > 1
  3. Nezbytné statky mají 0 <= e <= 1
  4. podřadné statky mají e < 0
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

rozdělení statků podle křížové elasticity

A

e > 0 –> subsituty
e < 0 –> komplementy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

determinanty cenove elasticity NABIDKY (2)

A
  1. obtiznost vyrobi dodatecne jednotky - mona lisa X jeji kopie
  2. časový horizont - muzes se prizpusobit za delsi cas
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

rozdělení daňového břemene: 2 polohy daně

A
  1. hodnotová daň - procento z prodejní ceny
  2. množstevní daň - pevná částka za jednotku statku
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
34
Q

daňový dopad

A

měří jakým způsobem se daňové břemeno rozděluje mezi účastníky trhu, tj. kdo zaplatí jakou část daně

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
35
Q

ochota platit

A

je maximální částka, kterou je kupující ochoten zaplatit za statek (prahová, rezervační cena)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
36
Q

náklady

A

hodnota všeho, čeho se prodávající musí vzdát, aby vyrobil statek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
37
Q

přebytek

A

Výrobce = cena - výrobní náklady

Spotřebitel = ochota platit - cena

Celkový přebytek = celkový přínos ze směny na trhu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
38
Q

efektivnost

A

alokace zdrojů je efektivní, pokud maximalizuje celkový přebytek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
39
Q

paretovská efektivnost

A

“Efektivity je dosaženo, jestliže není možné dále zlepšovat situaci některých lidí, aniž by přitom nebyli jiní lidé poškozeni”

40
Q

ztráta mrtvé váhy

A

přebytek který ztratí kupující a prodávající, ale vláda nezíská

41
Q

spotřební koš

A

kombinace množství jednotlivých statků, které může domácnost spotřebovávat

42
Q

rozpočtová množina

A

je množina všech spotřebních košů, které jsou domácnosti k dispozici při daných cenách, jejím důchodu a ostatních omezeních

43
Q

rozpočtová linie

A

je horní část obalu rozpočtové množiny - zde platí, že domácnost nemůže zvýšit spotřebu jednoho statku, aniž by snížila spotřebu jiného

44
Q

preference

A

jsou schéma, podle kterého spotřebitel seřadí všechny spotřební koše podle pořadí, ve kterém jim dává přednost

45
Q

4 axiomy preferencí

A

Nutné:
1. Axiom tranzitivity
- pokud A > B a B > C, pak A > C

  1. Axiom úplnosti srovnání
    - spotřebitel dokáže porovnat každé dva spotř. koše

Obvyklé:
3. Axiom nenasycenosti
- čím víc, tím líp

  1. Axiom rozmanitosti
    - průměr je lepší než extrém
46
Q

Indiferenční křivka

A

= množina všech spotřebních košů, které jsou z hlediska spotřebitele stejně preferované

47
Q

Indiferenční mapa

A

= spotřebitel má nekonečně mnoho spotřebních křivek

48
Q

Mezní míra substituce

A

udává poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten směňovat jeden spotřebovávaný statek za druhý tak, aby si nepolepšil, ani nepohoršil

49
Q

explicitni X implicitni naklady

A

Explicitni naklady
- vyzaduji odtok penez, pr. pytel pisku

Implicitni naklady
- nevyzadji odtok penez (naklady prilezitosti)

50
Q

ucetni x ekonomicky zisk

A

Ucetni zisk = TR - EC

Ekonomicky zisk = TR - TC (zahrnuje naklady prilezitosti)

51
Q

Co je to produkcni funkce

A

Říka pro každý objem výrobních faktorů, jaký maximální objem produkce je s jejich pomocí možné vyrobit

52
Q

Krátké X Dlouhé období

A

Krátké období - doba, kdy se subjekt nemuze prizpusobit zmene, nemuze prijit ani odejit z trhu

Dlouhé období - doba kdy se subjekt může plně přizpůsobit změně nebo prijit/opustit trh

53
Q

funkce celkových nákladů

A

říká pro každý objem výroby, s jakými celkovými náklady je možné tento objem produkce vyrobit

53
Q

Mezní produkt

A

Celkové zvýšení výstupu po přidání jednoho vstupu, např. zisk z jednoho prodaného statku navíc

Mezní produkt jednoho vstupu je zvýšení celkového výstupu získané z dodatečné jednotky tohoto vstupu, když se množství ostatních vstupů nezmění

54
Q

mezní náklady

A

naklady na vyrobu jedne jednotky navic

55
Q

fixni X variabilni naklady

A

Fixní náklady - jsou naklady, ktere se nemeni s mnozstvim vyrabene produkce

Variabilni naklady - jsou naklady, co se s mnozstvim vyrabene produkce meni

56
Q

Jaké jsou v dlouhém období typy nákladů?

A

Pouze variabilní

57
Q

Cenova diskriminace

A

deje se, pokud firma prodava vsem jednotku sveho statku za ruzne ceny

58
Q

monopol

A

firma, ktera je jedinym prodejcem urciteho statku, ktery nema blizke substituty

má tržní sílu = schopnost ovlivňovat tržní cenu produktu co prodává

59
Q

Jak monopoly vznikají

A
  1. Jediná firma vlastní důležitý vstup
  2. Vláda dává firmě exkluzivni pravo vyrabet statek
  3. Přirozený monopol - vznika v odvetvi, kde jedna firma muze uspokojit celou trzni poptavku pri nizsich nakladech, nez by to dokazalo nekolik firem, př. rozvod vody
60
Q

Efekt rozsahu výroby X Cenový efekt Monopolu

A

Efekt rozsahu výroby
- když prodáš víc, tak vyděláš víc

Cenový efekt
- nižší cena snižuje příjmy

61
Q

Dokonalá cenová diskriminace

A

znamená, že firma určuje každému kupujícímu právě tu cenu, která se rovná jeho ochotě platit

62
Q

Strategická hra

A

je hra, která má:
1. Množinu hráčů
2. Množiny možných akcí hráčů
3. Preferencí hráčů nad výsledky hry

Hráči se nezávisle rozhodují o svých akcích v situaci, kdy neví, jaké akce zvolili soupeři

63
Q

Výplatní matice

A

je tabulka, která uvádí výplaty hráčů pro všechny výsledky, tj. všechny kombinace strategií hráčů

64
Q

Dominantní strategie

A

je strategie, která je pro daného hráčev dané hře nejlepší bez ohledu na to, jakou strategie zvoli oponenti

65
Q

Nashova rovnováha

A

je situace, kdy se hráč zvolí svou nejlepší akci při daných akcích, které zvolili ostatní hráči

2 podmínky:

  1. Každý hráč hraje tu svou akci, která mu poskytne nejvyšší výplatu při očekávaných akcích ostatních hráčů
  2. Očekávaní každého hráče o akcích, které hrají ostatní
    hráči, jsou správná
66
Q

Reakční funkce

A

vrací pro každou kombinaci akcí ostatních hráčů takovou akci nebo akce, které maximalizují výplatu zvoleného hráče, tj. je z jeho pohledu jeho nejlepší
reakcí na akce jeho spoluhráčů

67
Q

Oligopol

A

je tržní struktura, ve které jen málo hráčů nabízí podobné nebo identické produkty - musí na sebe reaovat

68
Q

Strategické chování

A

Rozhodnutí firmy o objemu produkce (nebo ceně) silně ovlivní ostatní firmy – ty budou reagovat. Proto firma musí při svém rozhodování vzít v úvahu chování ostatních.

69
Q

Míra koncentrace

A

jaké procento z celkové tržní produkce vyrábí čtyři největší firmy na trhu

70
Q

Koluze

A

je dohoda mezi firmami na trhu o množstvích, která budou produkovat, nebo o cenách, které si budou účtovat (tj. o rozdělení trhu).

71
Q

Kartel

A

je skupina firem, které jednají v souladu (v koluzivní dohodě).

72
Q

Efekt rozsahu výroby X Cenový efekt u Oligopolu

A

Efekt rozsahu výroby
- pokud je P > MC, prodej dalších kusů zvyšuje zisk

Cenový efekt
- zvyšování produkce zvyšuje tržní množství, což snižuje tržní cenu a zisk na všechny prodané jednotky

73
Q

výrobní faktory

A

jsou vstupy, užité při výrobě statků a služeb

74
Q

hodnota mezního produktu

A

u je peněžní hodnota mezního produktu, tj. mezní produkt daného vstupu krát cena výstupu

74
Q

kompenzující rozdíly

A

jsou rozdíly v mzdových sazbách, které vyrovnávají nepeněžní charakteristiky různých povolání.

74
Q

Fenomén Super Star

A

Ti nejlepší, kteří jsou jen o něco málo lepší než ti pod nimi vydělávají mnohonásobky toho co ostatní

74
Q

Lidský kapitál

A

je akumulované množství investic do pracovní síly, jako je vzdělání nebo pracovní zkušenosti

74
Q

Odbory

A

jsou organizace, pomocí níž se pracovníci snaží kolektivně vyjednávat se zaměstnavateli lepší mzdy a pracovní podmínky, tj. snaží se nahradit konkurenční
trh kartelem (monopolem) na straně nabídky.

74
Q

Efektivnostní mzdová sazba

A

je mzdová sazba, která je vyšší než rovnovážná a kterou firma dobrovolně vyplácí pracovníkům, aby zvýšila jejich produktivitu,
např. snížila jejich fluktuaci, zvýšila pracovní úsilí nebo přilákala kvalitnější uchazeče o práci

74
Q

Diskriminace

A

znamená nabízení různých příležitostí podobným jednotlivcům, kteří se liší pouze rasou, etnickou příslušností, pohlavím nebo jinými osobními charakteristikami

74
Q

Signalni teorie vzdelani

A

vzdělání samo o sobě nemá žádný vliv na
produktivitu práce ani schopnosti.
Firmy používají úroveň vzdělání k tomu, aby odlišily schopné pracovníky od méně
schopných.

75
Q

Externalita

A

a je nekompenzovaný vliv jednání jednoho člověka na blaho nezúčastněného jedince

76
Q

Externi naklady

A

jsou hodnota negativního vlivu na nezúčastněnou stranu

77
Q

Externí prospěch

A

je hodnota pozitivního vlivu na nezúčastněnou
třetí stranu

78
Q

internalizace externality

A

změna motivace tak, aby lidé brali
v úvahu externí efekty svého jednání.

79
Q

Hospodarska politika vuci externalitam

A

Politiky prime regulace
- reguluji chovani primo
- limity objemu vypoustenych skodlivin

Tržně orientované politiky
- poskytují takové motivace, že se soukromé subjekty
samy rozhodnou řešit problém
- např. korektivni daně a dotace

80
Q

Piguova (Korektivní) daň

A

je daň nastavená tak, aby soukromé subjekty
vzaly při svém rozhodování v úvahu společenské náklady, které vznikají z negativní externality.

81
Q

Coaseho teorém

A

Pokud jsou transakční náklady nulové a vlastnická práva dobře definovaná, pak alokace zdrojů nezáleží na jejich počátečním rozdělení.

–>

Pokud mohou soukromé strany vyjednávat o alokaci zdrojů s nulovými transakčními
náklady, mohou vyřešit problém externalit samy.

82
Q

Transakční náklady

A

jsou náklady, které vznikají během vyjednávání, uskutečňování a vymáhání dohody mezi dotčenými stranam

83
Q

Typy statků

A
  1. Soukrome statky
    - vylučitelné a rivalitní
    - jídlo, oblečení
  2. Veřejné statky
    - nevylučitelné a nerivalitní
    - národní obrana, nekodovane vysilani
  3. Společné zdroje
    - rivalitní, ale nevylučitelné
    - cisty vzduch, ryby v oceane, maliny v lese
  4. Skupinové statky
    - nerivalitní, ale vylučitelné
    - kabelova telka
84
Q

Veřejně poskytovaný statek

A

je soukromý statek, který se vláda rozhodla sama poskytovat či financovat z mimoekonomických důvodů

85
Q

Černý pasažér

A

je subjekt, který získává prospěch ze statku, ale vyhne se jeho placení.

86
Q

Analýza nákladů a přínosů

A

cost-benefit analýza) je studie, která se snaží porovnat
náklady a přínos z poskytnutí veřejného statku.

87
Q

duchodova elasticita poptavky

A

Důchodová elasticita poptávky měří procentní změnu poptávaného množství při procentní změně důchodu spotřebitelů.

88
Q
A

MUNI (9 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2024 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions