mikro Flashcards

1
Q

co je to ekonomie a co zkouma

A
  • věda, která zkoumá, jak společnost obhospodařuje
    své vzácné zdroje
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

vzacnost

A

prostredky jsou omezene a spolecnost nemuze kazdemu dat co by si pral

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

3 zkl ekonomicke otazky

A
  1. Co? - jaké statky a v jakých množstvích se mají vyrábět
  2. Jak? - jak mají být vyráběny
  3. Pro koho? - kdo má mít prospěch z toho co se vyrobi
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

mikroekonomie X makroekonomie

A

mikroekonomie - studuje způsob, jak se domácnosti a firmy rozhodují a jaké jsou jejich interakce (na trzích)

makroekonomie - studuje ekonomiku jako celek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

typy ekenomických proměnných (4)

A

Dělení podle vztahu k modelu
- Exogenní (nezávislá) - neni urcena silami v modelu
- Endogenní (závislá) - je urcena silami v modelu

Dělení podle vztahu k casu
- Stavová proměnná - proměnná měřená v určitém okamžiku
- Toková proměnná - měřena za určité časové období

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

3 hlavní axiomy Ekonomie

A
  1. Existuje vzácnost
  2. Lidé jsou racionální a hledají vl. prospěch
  3. Společnost směřuje k rovnováze
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Co je to kauzalita

A

systematická příčinná vazba mezi proměnnými

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Pozitivní tvrzení X Normativní tvrzení

A

Pozitivní tvrzení
- vyjadřuje jaký svět je
- posuzujeme jeho platnost, lze empiricky vyvrátit

Normativní tvrzení
- vyjadřuje názor, jaký by svět měl být
- nelze posoudit na základě faktů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Co jsou to náklady příležitosti

A

rovnají se hodnotě nejlepší příležitosti, které se
vzdám, abych něco získal. Je nutné je při rozhodování uvažovat

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Jaký je klasický tvar hranice výrobních možností?

A

je kruhovity, protoze ze zacatku se presunou do druheho odvetvi ti, co v nem maji kompar vyhodu - krivka tolik neklesa

jakmile se presunou, tak se musi presunout i ti, kteri maji komp vyhodu v predchozim odvetvi a za jeden vyrobeny statek y se ztrati 1> statku x. je to strmejsi

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

co je to trh

A

trh je skupina kupujících a prodávajích určitého statku/služby

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Vlastnosti dokonalé konkurence

A
  • prodávané statky jsou homogenní - zcela stejné
  • žádný z kupujících ani prodejců neovlivní tržní cenu
  • volný vstup i odchod z trhu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Monopol

A

na trhu je jen jeden prodejce, co určuje ceny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

monopolistická konkurence

A
  • na trhu je mnoho prodávajících, kteří nabízejí jen
    lehce odlišené výrobky
  • každý prodejce je trochu schopen ovlivnit cenu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

oligopol

A

na trhu je malé množství prodejců, kteří na sebe musí reagovat - hrají strategické hry

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

monopson

A

na trhu je jen jeden kupující

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Poptávka

A

je funkce, která pro každou myslitelnou cenu říká, jaké je poptávané množství urč. statku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Osborneův efekt

A

Odhalení budoucího, zatím nedostupného produktu ohrozí prodej současných produktů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

důchodový efekt

A

pokles ceny X zvyšuje jeho kupní sílu, což mu umožňuje koupit více obou statků

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

substituční efekt

A

zvýšení ceny statku relativně slevňuje jeho substituty - domaácnost jimi statek nahradí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

nabídka

A

je funkce, která pro každou nabízenou cenu říká, jaké je nabízené množství

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

vstupy

A

jsou statky a služby přímo použité k výrobě jiného statku/služby

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

technologie

A

určuje, kolik je potřeba vstupů k výrobě jedné jednotky výstupu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

tržní rovnováha

A

situace, ve které jsou nabídka a poptávka uvedeny do rovnováhy,
tj. tržní cena je na úrovni, při které je nabízené a poptávané množství stejné

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
komparativní statika
je porovnání původní rovnováhy před změnou a nové rovnováhy po změně nabídky nebo poptávky
26
elasticita
měří, o kolik procent se změní závislá proměnná, když se nezávislá proměnná změní o 1 procento
27
V případě elasticity poptávky nás zajímá zásivlost poptávaného množství na: (3)
1. na ceně statku (cenové elasticita) 2. na důchodu kupujících (důchodová elasticita) 3. na ceně jiného statku (křížová elasticita)
28
V případě elasticity nabídky nás zajímá zásivlost poptávaného množství na:
ceně statku = cenová elasticita
29
Determinanty cenové elasticity poptávky (5)
1. nezbytné x luxusní statky - poptávka po nezbytných statcích je málo elastická - poptávka po luxusních statcích je velmi elastická 2. Dostupnost blízkých substitutů - statky s blízkými substituty mají více el. poptávku 3. Vymezení trhu - úzce vymezené komodity mají více substitutů a tedy elastictejsi poptávku 4. Podíl na výdajích domácnosti - když statek tvoří velkou část výdajů domácnosti, zvýšení ceny má velký důchodový efekt a elasticita je větší 5. časový horizont - v orůběhu času je elasticita statků větší než v krátkodobé situaci - člověk se může připravit
30
rozdělení statků podle důchodové elasticity
1. Normání statky mají e > 0 2. Luxusní statky mají e > 1 3. Nezbytné statky mají 0 <= e <= 1 4. podřadné statky mají e < 0
31
rozdělení statků podle křížové elasticity
e > 0 --> subsituty e < 0 --> komplementy
32
determinanty cenove elasticity NABIDKY (2)
1. obtiznost vyrobi dodatecne jednotky - mona lisa X jeji kopie 2. časový horizont - muzes se prizpusobit za delsi cas
33
rozdělení daňového břemene: 2 polohy daně
1. hodnotová daň - procento z prodejní ceny 2. množstevní daň - pevná částka za jednotku statku
34
daňový dopad
měří jakým způsobem se daňové břemeno rozděluje mezi účastníky trhu, tj. kdo zaplatí jakou část daně
35
ochota platit
je maximální částka, kterou je kupující ochoten zaplatit za statek (prahová, rezervační cena)
36
náklady
hodnota všeho, čeho se prodávající musí vzdát, aby vyrobil statek
37
přebytek
Výrobce = cena - výrobní náklady Spotřebitel = ochota platit - cena Celkový přebytek = celkový přínos ze směny na trhu
38
efektivnost
alokace zdrojů je efektivní, pokud maximalizuje celkový přebytek
39
paretovská efektivnost
"Efektivity je dosaženo, jestliže není možné dále zlepšovat situaci některých lidí, aniž by přitom nebyli jiní lidé poškozeni"
40
ztráta mrtvé váhy
přebytek který ztratí kupující a prodávající, ale vláda nezíská
41
spotřební koš
kombinace množství jednotlivých statků, které může domácnost spotřebovávat
42
rozpočtová množina
je množina všech spotřebních košů, které jsou domácnosti k dispozici při daných cenách, jejím důchodu a ostatních omezeních
43
rozpočtová linie
je horní část obalu rozpočtové množiny - zde platí, že domácnost nemůže zvýšit spotřebu jednoho statku, aniž by snížila spotřebu jiného
44
preference
jsou schéma, podle kterého spotřebitel seřadí všechny spotřební koše podle pořadí, ve kterém jim dává přednost
45
4 axiomy preferencí
Nutné: 1. Axiom tranzitivity - pokud A > B a B > C, pak A > C 2. Axiom úplnosti srovnání - spotřebitel dokáže porovnat každé dva spotř. koše Obvyklé: 3. Axiom nenasycenosti - čím víc, tím líp 4. Axiom rozmanitosti - průměr je lepší než extrém
46
Indiferenční křivka
= množina všech spotřebních košů, které jsou z hlediska spotřebitele stejně preferované
47
Indiferenční mapa
= spotřebitel má nekonečně mnoho spotřebních křivek
48
Mezní míra substituce
udává poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten směňovat jeden spotřebovávaný statek za druhý tak, aby si nepolepšil, ani nepohoršil
49
explicitni X implicitni naklady
Explicitni naklady - vyzaduji odtok penez, pr. pytel pisku Implicitni naklady - nevyzadji odtok penez (naklady prilezitosti)
50
ucetni x ekonomicky zisk
Ucetni zisk = TR - EC Ekonomicky zisk = TR - TC (zahrnuje naklady prilezitosti)
51
Co je to produkcni funkce
Říka pro každý objem výrobních faktorů, jaký maximální objem produkce je s jejich pomocí možné vyrobit
52
Krátké X Dlouhé období
Krátké období - doba, kdy se subjekt nemuze prizpusobit zmene, nemuze prijit ani odejit z trhu Dlouhé období - doba kdy se subjekt může plně přizpůsobit změně nebo prijit/opustit trh
53
funkce celkových nákladů
říká pro každý objem výroby, s jakými celkovými náklady je možné tento objem produkce vyrobit
53
Mezní produkt
Celkové zvýšení výstupu po přidání jednoho vstupu, např. zisk z jednoho prodaného statku navíc Mezní produkt jednoho vstupu je zvýšení celkového výstupu získané z dodatečné jednotky tohoto vstupu, když se množství ostatních vstupů nezmění
54
mezní náklady
naklady na vyrobu jedne jednotky navic
55
fixni X variabilni naklady
Fixní náklady - jsou naklady, ktere se nemeni s mnozstvim vyrabene produkce Variabilni naklady - jsou naklady, co se s mnozstvim vyrabene produkce meni
56
Jaké jsou v dlouhém období typy nákladů?
Pouze variabilní
57
Cenova diskriminace
deje se, pokud firma prodava vsem jednotku sveho statku za ruzne ceny
58
monopol
firma, ktera je jedinym prodejcem urciteho statku, ktery nema blizke substituty má tržní sílu = schopnost ovlivňovat tržní cenu produktu co prodává
59
Jak monopoly vznikají
1. Jediná firma vlastní důležitý vstup 2. Vláda dává firmě exkluzivni pravo vyrabet statek 3. Přirozený monopol - vznika v odvetvi, kde jedna firma muze uspokojit celou trzni poptavku pri nizsich nakladech, nez by to dokazalo nekolik firem, př. rozvod vody
60
Efekt rozsahu výroby X Cenový efekt Monopolu
Efekt rozsahu výroby - když prodáš víc, tak vyděláš víc Cenový efekt - nižší cena snižuje příjmy
61
Dokonalá cenová diskriminace
znamená, že firma určuje každému kupujícímu právě tu cenu, která se rovná jeho ochotě platit
62
Strategická hra
je hra, která má: 1. Množinu hráčů 2. Množiny možných akcí hráčů 3. Preferencí hráčů nad výsledky hry Hráči se nezávisle rozhodují o svých akcích v situaci, kdy neví, jaké akce zvolili soupeři
63
Výplatní matice
je tabulka, která uvádí výplaty hráčů pro všechny výsledky, tj. všechny kombinace strategií hráčů
64
Dominantní strategie
je strategie, která je pro daného hráčev dané hře nejlepší bez ohledu na to, jakou strategie zvoli oponenti
65
Nashova rovnováha
je situace, kdy se hráč zvolí svou nejlepší akci při daných akcích, které zvolili ostatní hráči 2 podmínky: 1. Každý hráč hraje tu svou akci, která mu poskytne nejvyšší výplatu při očekávaných akcích ostatních hráčů 2. Očekávaní každého hráče o akcích, které hrají ostatní hráči, jsou správná
66
Reakční funkce
vrací pro každou kombinaci akcí ostatních hráčů takovou akci nebo akce, které maximalizují výplatu zvoleného hráče, tj. je z jeho pohledu jeho nejlepší reakcí na akce jeho spoluhráčů
67
Oligopol
je tržní struktura, ve které jen málo hráčů nabízí podobné nebo identické produkty - musí na sebe reaovat
68
Strategické chování
Rozhodnutí firmy o objemu produkce (nebo ceně) silně ovlivní ostatní firmy – ty budou reagovat. Proto firma musí při svém rozhodování vzít v úvahu chování ostatních.
69
Míra koncentrace
jaké procento z celkové tržní produkce vyrábí čtyři největší firmy na trhu
70
Koluze
je dohoda mezi firmami na trhu o množstvích, která budou produkovat, nebo o cenách, které si budou účtovat (tj. o rozdělení trhu).
71
Kartel
je skupina firem, které jednají v souladu (v koluzivní dohodě).
72
Efekt rozsahu výroby X Cenový efekt u Oligopolu
Efekt rozsahu výroby - pokud je P > MC, prodej dalších kusů zvyšuje zisk Cenový efekt - zvyšování produkce zvyšuje tržní množství, což snižuje tržní cenu a zisk na všechny prodané jednotky
73
výrobní faktory
jsou vstupy, užité při výrobě statků a služeb
74
hodnota mezního produktu
u je peněžní hodnota mezního produktu, tj. mezní produkt daného vstupu krát cena výstupu
74
kompenzující rozdíly
jsou rozdíly v mzdových sazbách, které vyrovnávají nepeněžní charakteristiky různých povolání.
74
Fenomén Super Star
Ti nejlepší, kteří jsou jen o něco málo lepší než ti pod nimi vydělávají mnohonásobky toho co ostatní
74
Lidský kapitál
je akumulované množství investic do pracovní síly, jako je vzdělání nebo pracovní zkušenosti
74
Odbory
jsou organizace, pomocí níž se pracovníci snaží kolektivně vyjednávat se zaměstnavateli lepší mzdy a pracovní podmínky, tj. snaží se nahradit konkurenční trh kartelem (monopolem) na straně nabídky.
74
Efektivnostní mzdová sazba
je mzdová sazba, která je vyšší než rovnovážná a kterou firma dobrovolně vyplácí pracovníkům, aby zvýšila jejich produktivitu, např. snížila jejich fluktuaci, zvýšila pracovní úsilí nebo přilákala kvalitnější uchazeče o práci
74
Diskriminace
znamená nabízení různých příležitostí podobným jednotlivcům, kteří se liší pouze rasou, etnickou příslušností, pohlavím nebo jinými osobními charakteristikami
74
Signalni teorie vzdelani
vzdělání samo o sobě nemá žádný vliv na produktivitu práce ani schopnosti. Firmy používají úroveň vzdělání k tomu, aby odlišily schopné pracovníky od méně schopných.
75
Externalita
a je nekompenzovaný vliv jednání jednoho člověka na blaho nezúčastněného jedince
76
Externi naklady
jsou hodnota negativního vlivu na nezúčastněnou stranu
77
Externí prospěch
je hodnota pozitivního vlivu na nezúčastněnou třetí stranu
78
internalizace externality
změna motivace tak, aby lidé brali v úvahu externí efekty svého jednání.
79
Hospodarska politika vuci externalitam
Politiky prime regulace - reguluji chovani primo - limity objemu vypoustenych skodlivin Tržně orientované politiky - poskytují takové motivace, že se soukromé subjekty samy rozhodnou řešit problém - např. korektivni daně a dotace
80
Piguova (Korektivní) daň
je daň nastavená tak, aby soukromé subjekty vzaly při svém rozhodování v úvahu společenské náklady, které vznikají z negativní externality.
81
Coaseho teorém
Pokud jsou transakční náklady nulové a vlastnická práva dobře definovaná, pak alokace zdrojů nezáleží na jejich počátečním rozdělení. --> Pokud mohou soukromé strany vyjednávat o alokaci zdrojů s nulovými transakčními náklady, mohou vyřešit problém externalit samy.
82
Transakční náklady
jsou náklady, které vznikají během vyjednávání, uskutečňování a vymáhání dohody mezi dotčenými stranam
83
Typy statků
1. Soukrome statky - vylučitelné a rivalitní - jídlo, oblečení 2. Veřejné statky - nevylučitelné a nerivalitní - národní obrana, nekodovane vysilani 3. Společné zdroje - rivalitní, ale nevylučitelné - cisty vzduch, ryby v oceane, maliny v lese 4. Skupinové statky - nerivalitní, ale vylučitelné - kabelova telka
84
Veřejně poskytovaný statek
je soukromý statek, který se vláda rozhodla sama poskytovat či financovat z mimoekonomických důvodů
85
Černý pasažér
je subjekt, který získává prospěch ze statku, ale vyhne se jeho placení.
86
Analýza nákladů a přínosů
cost-benefit analýza) je studie, která se snaží porovnat náklady a přínos z poskytnutí veřejného statku.
87
duchodova elasticita poptavky
Důchodová elasticita poptávky měří procentní změnu poptávaného množství při procentní změně důchodu spotřebitelů.
88