Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

MUNI > Hospodářská politika > Flashcards

Hospodářská politika Flashcards

1
Q

Kdo je zakladatelem politické ekonomie a ekonomické vědy?

A

Adam Smith

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

od díla jakého ekonoma se odvozuje vznik Hospodářské Politiky?

A

Johna M. Keynese

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

2 role státu

A
  1. Legislativní - tvoří pravidla
  2. Přerozdělovací - napravuje sociální nespravedlnost
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Dělba státní moci (3)

A

Zákonodárná, výkonná a soudní

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Monetarismus - zakladni pravidla (3) a kdy fungoval

A

Základní pravidla
- ekonomika je primárně ovlivňována množstvím peněz v oběhu
- minimální státní zásahy
- důraz na kontrolu inflace (ne zaměstnanost)

Největší rozmach
- 70. a 80. léta 20. stoleti - M. Thatcherová a R. Raegan

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Keynesiánská ekonomie - základní pravidla (3) a kdy fungovala

A

Základní pravidla
- vyznačuje se politikou levných peněz
- vyznačuje se také stimulací agregátní poptávky
- stát má aktivně zasahovat do ekonomiky

Největší rozmach
- 30. až 70. léta 20. stoleti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Liberalismus - základní pravidla (2) a kdy fungovala

A

Základní pravidla
- ekonomika se nejlépe řídí sama bez státních zásahů
- role státu je omezena na ochranu majetkových práv a zajištění bezpečnosti

Největší rozmach
- 18. a 19. stoleti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jak se dělí plánování v intervencionalistických zásazích? (2)

A

plánování imperativní
= rozepisování centrálního plánu a závazné plnění

plánování indikativní
= neruší fungování tržního mechanismu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Neo-konzervativní etapa (4)

A
  • VB a USA za Raegana a Thatcherove
  • stát odstupuje od řízení ekonomiky
  • důraz je kladen na neinflační ekonomické prostředí
  • snaha o snižování daní, vládních výdajů, privatizaci a deregulaci
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Co je to vnitřní rovnováha

A

= situace, kdy je velikost produkce na úrovni potenciálního produktu tzv. ekonomika pracuje plně se všemi zdroji

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Co je to vnější rovnováha

A

= vnější rovnováha znamená situaci, kdy neexistují žádné vnější tlaky na devizový kurz ani na zahraniční dluh

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Cíle hospodářské politiky (3)

A
  1. Obecné cíle
  2. Makroekonomické cíle
  3. Mikroekonomické cíle
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Obecné cíle HOPO (6)

A
  1. Svoboda
  2. Bezpečnost
  3. Spravedlnost
  4. Jistota
  5. Solidarita
  6. Udržitelnost
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Makroekonomické cíle HOPO (4)

A
  1. Hospodářský růst
  2. Zaměstnanost
  3. Cenová stabilita
  4. Vnější rovnováha
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Mikroekonomické cíle HOPO (3)

A
  1. Struktura odvětví, firem
  2. Podpora regionů
  3. Zvýhodnění skupin
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jaké jsou sféery vlivu hospodářské politiky? (Nositelé hospodářské politiky)

Jak spolu pracují v rámci procesu tvorby hospodářsko-politických rozhodnutí.

Jaké má tento proces části? (3) FPPK

A
  1. Decizní sféra - rozhodování
  2. Vlivová sféra - hospodářskopolitický vliv
  3. Mezinárodní organizace

Všechny tři kategorie vystupují v celém procesu tvorby hospodářsko-politických rozhodnutí. Tento proces lze rozdělit na fázi formulování, fázi provádění a následný proces kontroly hospodářské politiky.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Jaké jsou limity hospodářské politiky? (4)

A
  1. Nejistota a riziko
  2. Limit důvěry
  3. Informační limity
  4. Konflikt zájmů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Vysvětli limit hospodářské politiky - Nejistota a riziko

A

Žádný ekonomický nástroj nedokáže předpovědět přesné posouzení výsledků a dopadů daného hospodářsko-politického rozhodnutí.

Každé rozhodnutí soukromé, firemní nebo vládní s sebou nese určité riziko.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Vysvětli limit hospodářské politiky - Limit důvěry

+3 faktory ovlivnujici miru duvery

A

důvěra v to, že vláda dodrží to k čemu se zavázala

mezi faktory ovlivnujici míru důvěry patří:
1. Kredibilita závazku - zda se nositel chová tak jak slíbil
2. Morální hazard - jedinec ví, že neponese následky v plné míře a proto riskuje
3. Časová nekonzistence

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Vysvětli limit hospodářské politiky - Informační limity

A

žádný nositel není vševědoucí.

Dochází k tzv. informační asymetrii – situaci, kdy jednotlivec nebo skupina disponují informacemi, které nejsou snadno dostupné ostatním

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Vysvětli limit hospodářské politiky - Konflikt zájmů

A

nositelé by měli správně sledovat obecný zájem. Někteří politici ale z důvodu snahy o znovuzvolení a získání parlamentní většiny k tomu přizpůsobují i své politiky.

V momentě, kdy začne nositel sledovat své vlastní zájmy o znovuzvolení, dochází ke ztrátě kredibility, vzniká problém morálního hazardu a časové nekonzistence.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Fáze hospodářsko-politického rozhodování (4)

A
  1. kontrola předcházející hospodářské politiky
  2. příprava rozhodnutí
  3. rozhodování (vyhodnocení jednotlivých variant řešení, výběr správné varianty hospodářsko-politického řešení)
  4. provedení rozhodnutí.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Makroekonomické plánování v kontextu zpoždění (5)

A
  1. makroekonomická analýza a diagnóza (poznávací zpoždění)
  2. prognóza a tvorba programu (rozhodovací zpoždění)
  3. zavedení (realizační zpoždění – závisí na rychlosti s jakou se informace dostanou k relevantním subjektům)
  4. působení (účinnostní zpoždění – rychlost s jakou se ekonomické subjekty přizpůsobily na novou situaci)
  5. kontrola

každá fáze je jinak časově náročná a z toho důvodu vznikají zpoždění

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Co je a co dělá systém národních účtů? (2)

A

=Systém národních účtů poskytuje informace o makroekonomických charakteristikách dané země.

  1. Představuje velmi důležitý zdroj informací pro nositele hospodářské politiky.
  2. Zachycuje finanční toky, které se vztahují k výrobě, spotřebě, akumulaci kapitálu a zahraničnímu obchodu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

Co dělá makroekonomická analýza (3), jaké oblasti konkrétně zkoumá?

A
  1. zkoumá národní hospodářství a jeho jednotlivé sektory
  2. hodnotí se účinnost hospodářské politiky
  3. předchází samotnému rozhodování

Věnuje se především ekonomickému růstu, vývoji poptávkové strany ekonomiky, inflaci, zamestnanosti, … - prostě makro věci

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

Co je to makroekonomická prognóza? 3 druhy

A

navazuje na makroekonomickou analýzu a většinou ve více variantách rozpracovává možný budoucí vývoj sledované ekonomické veličiny.

3 druhy:
1. Krátkodobá prognóza(do jednoho roku)
2. střednědobá prognóza (2-5 let)
3. dlouhodobá prognóza (5+ let)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

Jaké metody se využívají s rámci makroekonomické prognózy? (5)

A

1. metoda extrapolace
2. ekonometrické metody
3. expertní metoda
4. metoda scénářů
5. metoda reflexní a intuitivní

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

Co je to metoda extrapolace v rámci ekonomické prognózy?

A

metoda extrapolace
= technika, která využívá historická data k předpovědi budoucího vývoje

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

Co je to metoda ekonometrické shody v rámci ekonomické prognózy?

A

metoda ekonometrické shody
Je přístup v rámci ekonomické prognózy, který využívá ekonometrické modely k analýze vztahů mezi ekonomickými ukazateli a k předpovědi budoucího vývoje.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

Co je to expertní metoda v rámci ekonomické prognózy?

A

expertní metoda
=shromažďuje názory expertů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

Co je to metoda scénářů v rámci ekonomické prognózy?

A

metoda scénářů
=vytváří několik variant budoucího vývoje

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

Co je to metoda reflexní a intuitivní v rámci ekonomické prognózy?

A

metoda reflexní a intuitivní
=vychází ze subjektivních názorů a opírá se o zkušenosti pracovníků v daném sektoru hospodářství

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

Co je cílem strukturální politiky?

A

Cílem strukturální politiky je reagovat na změny v ekonomice, do určité míry je očekávat, tak aby ji co nejméně zpomalovaly a ochromovaly její chod

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
34
Q

V jakých oblastech hospodářství lze sledovat změny v hospodářské politice? (7) RPSEPVD

A

a. Režim ekonomiky
b. Podíl jednotlivých sektorů na HDP
c. Spotřeba zdrojů
d. Ekonomické instituce
e. Pracovní trh
f. Vzdělanost
g. Daňový systém

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
35
Q

Teorie životního stylu odvětví

A
  1. vznik
    =objevuje se na trhu, je potřeba reklamy, aby zákazníci měli dostatek informací
  2. růst
    =produkt se osvědčil jako úspěšný, investice jsou stále vysoké a na trh přichází další konkurenti
  3. zralost
    =produkt dosáhl hranice trhu, tržby i zisky jsou vysoké
  4. pokles
    =produkt začal vycházet z módy, zákazníci byli odlákáni jinými produkty, loajalita značce může pokles zbrzdit, ale ne permanentně
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
36
Q

Která strukturální politika je nejobávanější?

A

čínská

Čína napumpovala miliardy dolarů do pilířových odvětví jako jsou telekomunikace, informační technologie, ocelářství a výroba aut.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
37
Q

Jaké jsou funkce fiskální politiky (3)

A
  1. alokační
  2. redistribuční
  3. stabilizační
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
38
Q

Neoklasický pohled na fiskální politiku

A
  1. Trhy mají tendenci se samy přizpůsobovat díky flexibilním cenám a mzdám.
  2. Nemají moc rádi zasahování státu - efekt vytěsňování, prohlubování cyklického výkyvu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
39
Q

Co je to automatický stabilizátor? Uveď příklad

A

Automatický stabilizátor je ekonomický mechanismus, který přirozeně zmírňuje výkyvy hospodářského cyklu bez nutnosti zásahu vlády

Př. Sociální dávky: Během recese rostou výdaje na podporu v nezaměstnanosti, což podporuje poptávku.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
40
Q

Co je to stabilizační politika

A

= proticyklická politika - snaží se o omezení výkyvů ekonomiky

Cílem je hospodářský růst a hospodářská rovnováha

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
41
Q

Které dva hlavní nástroje využívá stabilizační politika?

A

Fiskální politiku = ovlivňuje úroveň zdanění a vládních výdajů
Monetární politiku = změny peněžní nabídky, úrokových sazeb a kurzu měny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
42
Q

Vysvětli Okunovo pravidlo

A

růst HDP negativně koreluje s mírou nezaměstnanosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
43
Q

Co je to paradox spořivosti

A

pokud se domácnost obává krize, začne šetřit – pokud to udělají všechny domácnosti a začnou šetřit – krize přijde.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
44
Q

2 typy ekonomických výkyvů

A

Strukturální výkyvy
=změna preferencí spotřebitelů, změna vzácnosti ekonomických zdrojů, nové technologické poznatky

Cyklické výkyvy
=hospodářské cykly – celkový pokles ekonomiky, produkce a zaměstnanosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
45
Q

Problémy fiskální politiky (2)

A
  1. zvyšování výdajů, snižování daní (v zájmu boje s recesí) - vytváří často rozpočtový deficit a zvyšuje státní dluh, který je kumulací minulých deficitů
  2. Politické problémy často znemožňují užití fiskálních nástrojů v období inflace - př. zvýšení daní před volbami
46
Q

Problémy monetární politiky (1)

A

jako nástroj ekonomické stabilizace je monetární politika nejméně efektivní v extrémních fázích ekonomického cyklu

47
Q

Co je důvodem kolísání ekonomiky? (Teorie hospodářského cyklu)

A

Kolísání ekonomiky je výsledkem kombinace různých faktorů, jako jsou:
1. poptávkové a nabídkové šoky
2. peněžní zásoba
3. vládní politika
4. psychologie spotřebitelů.

Každá teorie nabízí jiné vysvětlení a doporučuje odlišné přístupy ke stabilizaci. V praxi bývají vlády a centrální banky ovlivněny kombinací těchto teorií při tvorbě hospodářské politiky.

48
Q

Rakouská škola

A
    1. století ve Vídni
  2. Svobodný trh
  3. Podnikatel jako klíčová postava
49
Q

Co řekl Joseph Schumpeter (2)

A
  1. Recese je nezbytná
  2. Napodobování investorů
50
Q

Fáze hospodářského cyklu (4)

A
  1. dno (sedlo, deprese)
  2. expanze (zotavení, konjunktura, boom) - klesá počet
    nezaměstnaných lidí, vládní výdaje klesají
  3. vrchol (a následné prasknutí bubliny)
  4. kontrakce (pokles, recese) - roste počet lidí, kteří mají nárok na
    sociální příspěvky, vládní výdaje rostou
51
Q

Předstihové indikátory. Co to je a jaké mají typy (2)

A

=Předstihové indikátory jsou ekonomické ukazatele, které signalizují budoucí vývoj ekonomiky.

2 typy:
1. Konjunkturální průzkumy
2. Indikátor důvěry spotřebitelů

52
Q

Konjunkturální průzkumy

A

Jedná se o šetření mezi podniky a spotřebiteli, která zjišťují jejich aktuální nálady, očekávání a plány do budoucna.

Příklad: V průmyslu se ptají firem na očekávání ohledně zakázek a výroby, ve službách na očekávání poptávky.

53
Q

Indikátor důvěry spotřebitelů

A

Měří optimismus nebo pesimismus spotřebitelů ohledně jejich finanční situace a celkové ekonomiky.

Příklad: Jak hodnotí spotřebitelé svou současnou finanční situaci?

54
Q

Co je nejčastější forma financování deficitu?

A

Nejčastější formou financování deficitu je dluhové financování

=prodej státních dluhopisů domácím nebo zahraničním subjektům

55
Q

Co je to primární dluh

A

=rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu před započítáním úroků z existujícího veřejného dluhu.

Jinými slovy, jde o deficit nebo přebytek, který by stát měl, pokud by neplatil úroky ze svých předchozích dluhů.

56
Q

Strukturální deficit

A

Jedná se o deficit, který vzniká, i když je ekonomika v rovnováze (v potenciálním produktu), tedy při plném využití všech výrobních zdrojů.

57
Q

Cyklický deficit

A

Deficit, který vzniká vlivem hospodářského cyklu, tedy v období ekonomického poklesu nebo recese.

58
Q

Solventnost veřejných financí

A

Solventnost znamená schopnost státu dlouhodobě splácet své závazky, tedy pokrýt své dluhy včetně úroků z příjmů státního rozpočtu.

59
Q

Co je to Udržitelnost veřejných financí

A

Udržitelnost označuje schopnost státu financovat své výdaje a závazky bez nadměrného zvyšování dluhu vůči HDP v dlouhém období.

60
Q

Co dělají vlády při problémech se solventností? (Co to je)

A

Při problémech se solventností vlády žádají o pomoc mezinárodní finanční instituce, zejm. MMF (poskytnutá pomoc je podmíněna ozdravným a reformním programem)

Solventnost znamená schopnost státu dlouhodobě splácet své závazky, tedy pokrýt své dluhy včetně úroků z příjmů státního rozpočtu.

61
Q

Čím vyšší má země veřejný dluh, tím vyšší musí mít primární přebytek nutný k udržení stabilní míry zadlužení. Jak toho lze docílit?

A

rozpočtovými škrty nebo zvyšováním daní.

62
Q

Aktuální dluh ČR?

A

3334 miliard Kč, tj. 42.3 % HDP

63
Q

Co je to fiskální pravidlo?

A

Fiskální pravidlo je jednoduché omezení, které vláda musí dodržovat, aby dlouhodobě neutrácela víc, než je udržitelné, například tím, že si hlídá výdaje, dluh nebo deficit.

64
Q

Co je to dluhové pravidlo

A

Pravidlo, které explicitně stanovuje strop míry veřejného dluhu na HDP v %

65
Q

Co jsou to pravidla rozpočtové vyrovnanosti?

A

Ovlivňují faktory, které určují, jak moc si stát půjčuje. V nejpřísnější podobě mohou vládu zavázat k tomu, aby měla rozpočet vždy vyrovnaný.

66
Q

Co je to výdajové pravidlo, co kontroluje a co ne?

A

stanovuje limity na celkové, primární nebo běžné výdaje.

Takové pravidlo ale nekontroluje udržitelnost dluhu, protože se jej netýká příjmová stránka rozpočtu.

67
Q

Co je to příjmové pravidlo

A

znamená stanovení stropu na rozpočtové příjmy.
Jeho cílem je zabránění nadměrnému daňovému zatížení obyvatel.

68
Q

Jaké jsou funkce centrální banky? (7)

A

Funkce centrální banky:
1. Měnová politika: Regulace inflace, úrokových sazeb a peněžní nabídky.
2. Emise peněz: Vydávání hotovosti (bankovky a mince).
3. Dohled nad finančním trhem: Kontrola bank a finančních institucí.
4. Správa devizových rezerv: Řízení a správa státních měnových rezerv.
5. Banka státu: Spravuje státní dluh a účty vlády.
6. Věřitel poslední instance Poskytuje likviditu bankám v krizových situacích.
7. Udržování stability finančního systému.

69
Q

Jaké jsou výhody a nevýhody nezávislosti CB? (4+2)

A

Výhodou nezávislosti CB
1. nemožnost monetizace dluhu (splacení tištěním peněz)
2. omezení možnosti vlády přerozdělit bohatství
3. nižší míra inflace
4. stabilizace hospodářské politiky

Nevýhodou nezávislosti CB
1. nevymezená odpovědnost
2. omezená koordinace monetární (CB) a fiskální politiky (vláda).

70
Q

Hodnocení politické nezávislosti

A

je hodnoceno osmi kritérii
např. zda guvernér je jmenován vládou, jestli je jmenován na 5 a více let, zda vláda schvaluje strategii monetární politiky

71
Q

Čím vyšší index hospodářské a politické nezávislosti stát má, tak…?

A

…tím méně je centrální banka závislá na vládě

72
Q

Co je to kvantitativní uvolňování? Jak funguje (3)

A

Kvantitativní uvolňování (QE) je neortodoxní měnová politika, kterou centrální banka používá k podpoře ekonomiky, když tradiční nástroje (např. změna úrokových sazeb) již nejsou účinné.

Jak funguje:
1. Nákup aktiv: Centrální banka nakupuje finanční aktiva, jako jsou státní dluhopisy nebo jiné cenné papíry, od komerčních bank a finančních institucí.
2. Zvýšení likvidity: Tento proces zvyšuje množství peněz v oběhu, což má podpořit úvěrování a investice.
3. Tlak na úrokové sazby: Zvyšuje poptávku po aktivech, což snižuje jejich výnosy (úrokové sazby) a tím podporuje nižší úroky v ekonomice.

73
Q

Co jsou to přímé nástroje CB?

A

mohou se uplatnit při regulaci konkrétní instituce - konkrétně nastavují limity, přesná čísla apod.

74
Q

Co jsou nepřímé nástroje CB?

A

Působí nepřímo - CB něco udělá, př. prodá státní dluhopisy a skrz to se něco stane

75
Q

Vyjmenuj přímé nástroje (5)

A
  1. Úvěrové limity
    Centrální banka určuje maximální objem úvěrů, které komerční banky mohou poskytnout soukromým subjektům.
  2. Úrokové limity
    Centrální banka stanovuje maximální nebo minimální úrokové sazby na poskytnuté úvěry nebo přijaté vklady, čímž ovlivňuje množství peněz v oběhu a může zabránit riskantním operacím komerčních bank.
  3. Pravidla likvidity
    Centrální banka určuje povinné poměry mezi aktivy (úvěry) a pasivy (vklady) v bilanci komerčních bank.
  4. Povinné vklady
    Centrální banka nařizuje vybraným institucím uložit část prostředků na její účty nebo provádět finanční operace prostřednictvím těchto účtů, například pro platby daní.
  5. Doporučení, výzvy a dohody
    Jsou právně nevymáhatelné, ale často předcházejí silnějším a přímějším nástrojům centrální banky.
76
Q

Vyjmenuj nepřímé nástroje (7)

A
  1. Operace na volném trhu = Nákup a prodej cenných papírů, čímž centrální banka ovlivňuje množství peněz v oběhu.
  2. Diskontní sazba = Nejnižší sazba na mezibankovním trhu, za kterou si komerční banky mohou uložit přebytečnou likviditu. Nižší diskontní sazba zvyšuje motivaci poskytovat úvěry.
  3. Lombardní sazba = Sazba za úvěry poskytnuté centrální bankou komerčním bankám, které nemají dostatek likvidity.
  4. Reeskont směnek = Centrální banka může odkoupit směnky od komerční banky, která potřebuje likviditu před lhůtou splatnosti.
  5. Povinné minimální rezervy = Určuje procento z primárních vkladů, které musí komerční banky uložit u centrální banky. V ČR je to 2 %.
  6. Operace na devizovém trhu = Nákup nebo prodej domácí měny na devizovém trhu. Prodejem se podporuje depreciace kurzu, nákupem se snižují devizové rezervy a množství peněz v oběhu, což přispívá k apreciaci domácí měny.
  7. Repo sazba = Repo sazba je úroková sazba, za kterou si komerční banky mohou od centrální banky půjčit peníze na krátkou dobu (většinou přes noc) proti zajištění cennými papíry.
77
Q

Jak lze dělit nástroje vnitřní hospodářské politiky? (3)

A
  1. Podle úrovně působení
  2. Podle způsobu ovlivňování
  3. Podle charakteru změny ekonomického systému
78
Q

Dělení vnitřních nástrojů hospodářské politiky - podle úrovně působení

A

Podle úrovně působení

  • Makroekonomické – ovlivňuje HDP, inflaci, nezaměstnanost.
  • Mikroekonomické – zaměřuje se na sociální politiku, právní úpravu hospodářské soutěže.
79
Q

Dělení vnitřních nástrojů hospodářské politiky - podle způsobu ovlivňování

A

Podle způsobu ovlivňování

  • Plošné – postihují celou oblast.
  • Selektivní – působí na konkrétní segment národního hospodářství.
80
Q

Dělení vnitřních nástrojů hospodářské politiky - Podle charakteru změny ekonomického systému

A

Podle charakteru změny ekonomického systému

  • Systémové – přechod z centrálně plánované ekonomiky na tržní hospodářství.
  • Běžné – změny týkající se výše zdanění nebo úrokových sazeb.
81
Q

Dělení vnějších nástrojů hospodářské politiky (2)

A
  1. Autonomní
  2. Smluvní
82
Q

Autonomní dělení vnějších nástrojů hospodářské politiky (6)

A
  1. Tarifní nástroje (cla)
  2. Netarifní nástroje (kvóty)
  3. Subvence
  4. Vývozní dotace
  5. Mimocelní bariéry
  6. Opatření měnového a platebního charakteru (kurzy, poplatky, daně)
83
Q

Smluvní dělení vnějších nástrojů hospodářské politiky (3)

A
  1. Obchodní smlouvy
  2. Platební dohody
  3. Integrace
84
Q

Subjekty hospodářské politiky (4)

A
  1. Parlament - zákonodárná moc
  2. Vláda - výkonná moc
  3. ČNB - centrální banka
  4. Ostatní instituce (státní úřady, soudní orgány apod.)
85
Q

Platební bilance

A

je účetní záznam všech finančních transakcí mezi domácí ekonomikou a zbytkem světa během určitého období

86
Q

Přebytek x deficit platební bilance

A

Přebytek platební bilance znamená, že země přijímá více peněz z exportu a příjmů z investic, než kolik platí za dovoz a služby.
Deficit platební bilance znamená, že výdaje na dovoz a služby převyšují příjmy z exportu a investic.

87
Q

Možnosti otevřenosti ekonomiky (3)

A

a. liberalizace obchodu
b. liberalizace investic
c. směnitelnost národní měny

88
Q

Systémy směnných (měnových) kurzů podle aktiva, na které je domácí měna navázána:

A

a. Zlatý standard – domácí měna je fixně navázána na zlato v neměnném poměru

b. Zlatý devizový standard – domácí měna je vázána na měnu, která je fixně navázána na zlato. Domácí měna je tak nepřímo navázána na zlato, aniž by domácí země musela držet zásoby zlata.

c. Rezervní měnový standard – domácí měna je fixována k jiné měně, obvykle k blízkému obchodnímu partnerovi se stabilní ekonomickou situací

89
Q

Systémy směnných (měnových) kurzů podle míry flexibility fixního kurzu:

A

Systémy směnných kurzů podle míry flexibility fixního kurzu:

  1. Dolarizace/euroizace: Ekonomika používá cizí měnu (např. USD v Zimbabwe, EURO v Kosovu) a nemá vlastní monetární politiku, protože neovládá peněžní zásobu ani úrokové sazby.
  2. Měnový výbor: Nahrazuje centrální banku, vydává domácí měnu na základě devizových rezerv, monetární politiku určuje devizový trh.
  3. Fixní kurz (peg): Kurz pevně stanoven bez možnosti výkyvů, centrální banka udržuje stabilitu.
  4. Fixní kurz s pásmem fluktuace: Kurz může kolísat v předem stanoveném pásmu, CB zajišťuje stabilitu i na hranicích pásma.
  5. Vazba na koš měn: Měna je navázána na více měn v určitém poměru (např. CZK do roku 1997 na USD a DEM v poměru 35:65).
  6. Posuvné zavěšení (crawling peg): Flexibilnější forma fixního kurzu, umožňuje postupné přizpůsobování.
90
Q

Výhody a nevýhody fixního kurzu (3 a 3)

A

Výhody fixního kurzu:
- Stabilita měny usnadňuje mezinárodní obchod a investice.
- Snižuje nejistotu kurzových výkyvů.
- Omezuje inflaci vázáním na stabilní měnu.

Nevýhody fixního kurzu:
- Nákladné udržování (devizové rezervy, intervence).
- Omezení monetární politiky.
- Riziko ekonomické nerovnováhy při změnách vnějších podmínek.

91
Q

Výhody vstupu ČR do Eurozóny (6)

A

a. Cenová stabilita
b. Prosazení nepopulárních, ale žádoucích opatření
c. Nižší úrokové míry (jsou úzce spojené s důvěryhodností a stabilitou eurozóny)
d. Snížení transakčních nákladů (vymizí poplatky za směnu měn)
e. Eliminace kurzového rizika
f. Očekávaný růst obchodu mezi zeměmi se společnou měnou

92
Q

Nevýhody vstupu ČR do Eurozóny (4)

A

a. Ztráta měnové a kurzové politiky
b. Ztráta národního směnného kurzu
c. Ztráta příjmu z ražebného (ražebné z mincí vychází z rozdílu mezi nominální hodnotou mince a náklady na její výrobu - ražebné v ČR (2020) = 668 mld. Kč (průměrné množství oběživa) * 0,77 % (průměrná úroková míra) = 5,1 mld. Kč) a náklady na vybudování nadnárodních institucí
d. Přímé náklady na zavedení eura (náklady na stažení korun, zavedení eura do oběhu, změna počítačových systémů v podnicích a bankách)

93
Q

Jaké jsou úkoly sociální politiky? V jakých oblastech působí, tj. co vlastně dělá?

A

Úkol sociální politiky: Pomáhat lidem zvládat sociální a ekonomické problémy a zlepšovat podmínky pro jejich život a rozvoj.

Hlavní oblasti: Sociální zabezpečení, zdravotnictví, sociální služby, vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a rodinná politika. Každý stát klade důraz na jiné oblasti podle svých potřeb.

94
Q

Teoretické přístupy k sociální politice (3)

A

a) Konzervatismus
= odpovědnost jedince, věří, že se o sebe každý má postarat sám a nechce aby stát moc zasahoval. Každý má, co si zaslouží

b) Demokratický socialismus
= usiluje o překonání sociální nerovnosti. Každej by měl mít zabezpečeny základní potřeby. Hraje hodně na přerozdělování, kolektivní vyjednávání atd

Katolické sociální učení
= uznává svobodu jedince, ale zdůrazňuje, že za sociální situaci ve společnosti zodpovídají všichni. Sociální transfery založené na křesťanském milosrdenctví

95
Q

Nástroje sociální politiky (2 (2, 5))

A

Nástroje sociální politiky:

  1. Kolektivní vyjednávání a programy: Plánují postupy a sjednávají podmínky mezi zaměstnavateli a odbory. Výsledkem jsou kolektivní smlouvy, které mohou být:
    • Odvětvové (např. zemědělství, lesnictví).
    • Podnikové (pro konkrétní firmu).
  2. Realizační nástroje:
    • Sociální příjmy: Jednorázové dávky (např. porodné) nebo pravidelné podpory.
    • Sociální služby: Péče o seniory, handicapované, zdravotnictví, vzdělávání, bydlení.
    • Věcné dávky: Léky, zdravotní pomůcky.
    • Účelové půjčky: Na vzdělání, bydlení s výhodnými podmínkami.
    • Úlevy a výhody: Slevy pro seniory, studenty, vojáky (např. na dopravu).
96
Q

Jakými všemi nástroji se dá měřit nerovnost? (7)

A

a. Lorenzova křivka
b. Giniho koeficient
c. Robin Hood index
d. Index chudoby
e. Koeficient příjmové nerovnosti
f. Atkinsonův index
g. Theilův index

97
Q

Problémy spojené s přerozdělováním (3)

A

Problémy přerozdělování:
a. Míra přerozdělování – Určuje, kolik z HDP jde přes daně. USA a Švýcarsko mají nízkou daňovou kvótu, Skandinávie naopak vysokou.
b. Směr přerozdělování – Kdo platí a kdo dostává (např. milionářské daně).
c. Efektivita přerozdělování – Náklady na byrokracii a vliv na ekonomiku – lidé se mohou méně snažit.

98
Q

Filozofické přístupy k přerozdělování (3)

A

Filozofické přístupy k přerozdělování:
a. Utilitarismus – Cílem je maximalizace užitku, ale s ohledem na motivaci vydělávajících. Přerozdělování by mělo přinést více výhod než ztrát.
b. Liberalismus – Redistribuce by měla zohlednit pomoc těm nejméně majetným, protože nikdo neví, do jaké situace by se mohl narodit (maximalizace užitku nejchudších).
c. Libertariánství – Odmítá redistribuci. Role státu by měla být jen v zajištění legálních směn a ochraně individuálních práv.

99
Q

Stát blahobytu - co to je, jaký je cíl, významné období

A

Stát blahobytu
Stát blahobytu zajišťuje základní životní podmínky jako veřejný zájem prostřednictvím redistribuce. Cílem je:
- Vyrovnat šance – Zajistit každému určitý životní standard a stabilitu společnosti.
- Sociální politika – Reaguje na nerovnosti vytvořené trhem, zahrnuje například pojištění (úrazové, nemocenské, důchodové).

Klíčové období a vývoj:
- Poválečné období – Zavedení bezplatné zdravotní péče, přídavků na děti, povinného pojištění (např. Švédsko, Německo).
- 60.–70. léta – „Zlatý věk“: Růst veřejných výdajů, minimální příjem, dostupné veřejné služby.
- Krize 70. let – Stagnace, nezaměstnanost a inflace vedly ke snaze zeštíhlit sociální stát.

V současnosti je otázkou, jak reformovat sociální stát a zachovat jeho efektivitu.

100
Q

Modely státu blahobytu (4)

A

Modely státu blahobytu:

a. Sociálně demokratický (skandinávský) – Vysoký životní standard, univerzální pojištění, vysoké daně (Švédsko, Dánsko).
b. Liberální – Důraz na individualismus, minimální dávky, rychlé zapojení do práce (USA, Kanada).
c. Konzervativně korporativistický (německý) – Sociální role státu až při selhání rodiny/profesí, dávky podle zásluh (Německo, Rakousko).
d. Rudimentální (jihoevropský) – Kombinace sociálního a konzervativního, klíčová role rodiny, klientelismus (Španělsko, Itálie).

101
Q

Cíle, nástroje a instituce hospodářské politiky hospodářské soutěže

A

Cíle a nástroje hospodářské politiky hospodářské soutěže:

  • Hlavní cíl: Ochrana svobodné konkurence na trhu před zneužíváním dominantního postavení, kartely, fúzemi, cenovou regulací a nevhodnou veřejnou podporou.
  • Nástroje: Legislativní normy (Zákon o ochraně hospodářské soutěže, Zákon o ochraně spotřebitele, Zákon o cenách) a činnost oprávněných institucí.
  • Instituce: V ČR Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (Brno), v EU Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise.
102
Q

Jak se pozná dominantní postavení firmy na trhu?

A

Dominantní postavení: Firma, která má na trhu tak silnou pozici, že může ovlivnit ceny nebo podmínky, aniž by se musela bát konkurence.

103
Q

Kdy stát zasahuje do dominantního postavení firmy na trhu?

A

Zneužívání dominantního postavení: Stát zasahuje, když firma zneužívá svou sílu k poškození konkurence, např.:

  • Výlučné sazby: Firmy si navzájem omezují obchod.
  • Dohody: Brání konkurenci v přístupu k patentům nebo surovinám.
  • Squeezing: Snižování ceny finálního produktu, aby vytlačily konkurenci.
  • Cenová diskriminace: Různé ceny pro různé partnery.
  • Predátorské ceny: Nezdravě nízké ceny, které likvidují konkurenci.
104
Q

Jak se posuzuje míra narušování soutěže? (2)

A

Posuzování míry narušení soutěže:

CR (koncentrace): Podíl největšího výrobce v odvětví.
HHI (Herfindahl-Hirschmanův index): Měří tržní podíly všech firem v daném odvětví.

105
Q

Konceprce vymezování relevantního trhu (4)

A

Koncepce vymezení relevantního trhu

  • Fyzikálně-technická shodnost: Trh zahrnuje produkty se stejnými technickými parametry a vlastnostmi (např. suroviny, investiční statky).
  • Shodnost spotřebitelovy reakce: Trh tvoří produkty, které spotřebitelé považují za vzájemně zaměnitelné (vhodné pro spotřební zboží).
  • Funkční totožnost: Zboží se posuzuje podle schopnosti plnit určitou funkci (využití je omezené).
  • Geografický trh: Určuje oblast, ve které mohou spotřebitelé hledat alternativy (může být lokální nebo regionální).
106
Q

Pokud vše selže, tak jak se pozná dominantní firma na trhu?

A

Ta co za kalendářní rok přesáhne 40 % celého tohoto trhu

107
Q

Co je to lenienci program

A

program umožňuje amnestii těm, kteří se kartelové dohody účastní a oznámí ji včetně doložení důkazních materiálů.

108
Q

Rozlišování kartelů (4+1)

A

Rozlišování kartelů

  • Cenový kartel: Dohoda o jednotné cenové politice (pro homogenní produkty).
  • Kvótový kartel: Dohoda o maximálním objemu produkce pro každou firmu, aby se dosáhlo monopolní ceny a zisku.
  • Horizontální kartel: Spolupráce mezi výrobci nebo producenty.
  • Vertikální kartel: Spolupráce mezi výrobcem, distributorem a prodejcem (např. franšízová smlouva).
  • Bagatelní kartel: Tolerovaná dohoda firem s malým tržním podílem (max. 5 % na celostátním trhu nebo 30 % na místním trhu).
109
Q

Jaké máme typy fúzí?

A

Typy fúzí:

  • Vertikální: Spojení firem různých činností (dodavatel a odběratel).
  • Horizontální: Spojení firem se stejným zaměřením.
  • Konglomerace: Spojení firem z různých odvětví (holding).
110
Q

Jak je to s fúzemi? (požadavek na schválení, vyhodnocení, podmínky schválení)

A

Fúze firem a její schválení

  • Požadavek na schválení: Pokud firmy mají obrat vyšší než 1,5 mld. Kč a splňují další podmínky (min. 2 firmy s obratem vyšším než 250 mil. Kč), musí požádat o schválení ÚOHS.
  • Vyhodnocení ÚOHS: Úřad hodnotí ekonomické výhody a riziko zneužití postavení.
  • Zákaz fúze: Fúze může být zakázána, pokud by omezila soutěž na trhu více než by přinesla výhod.
  • Podmínky schválení: Schválení může být časově omezeno nebo podmíněno.

MUNI (16 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2025 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions