KULTIVACE Flashcards
Kultivace bakterií (k čemu je, cíl)
= schopnost bakterií růst a množit se v neživých podmínkách, tedy v laboratoři
Cílem kultivace:
- získat čisté kultury bakterie, určit u nich rod, druh, stanovit citlivost na antibiotika
- Mikrobiolog musí vědět, kde se jaká bakterie vyskytuje běžně a kde být nesmí, tedy kde určitá bakterie může způsobit onemocnění
Podmínky kultivace
a. Dostatek živin = aminokyseliny, cukry
b. Teplota:
- bakterie psychrofilní: mají rádi chladno 4C (pseudomonas)
- bakterie mezofilní: 4-42C (často 37C)
- bakterie termofilní: mají rádi teplo 42C (campylobacter)
c. pH = 7,4
d. Délka kultivace
- 24 hodin
- 48 hodin kapavka či meningokok
- 3 dny anaeroby
- 6. týdnů TBC
e. Vlhkost
f. Atmosféra
- anaerobní = nesnáší kyslík
- aerobní = potřebují kyslík
- fakultativně anaerobní = rostou i s kyslíkem i bez něho
- mikroaerofilní = mají rádi 5% kyslíku, zbytek CO2
(zvon (skleněná nádoba se skleněným víkem), dovnitř svíčku až vyhoří, je zde prostředí, který potřebujou - mikroaerofilní)
Tekuté materiály a tkáně (co s nim děláme)
- přímý mikroskopický preparát
- kultivace na pevných půdách
- tekutá půda pro pomnožení bakterií
Stěry a výtěry (co s nim děláme)
- kultivace na pevných půdách
- tekutá půda pro pomnožení bakterií
Tekuté půdy (co to je a k čemu)
- bujon ve zkumavce
- Slouží jako pomnožovaní
= pomnožení bakterií se pozná podle
-> v tekuté půdě se udělá: zákal, blanka, sraženina - Tekuté půdy slouží k pomnožení bakterií ve zkumavkách
- Jedná se o masopeptonový bujon vývar z masa + pepton (bílkovina)
Pevné půdy (základní rozdělení, co to je)
- Transportní
- Slouží k transportu bakterií pro stěry a výtěry (pevná černá půda v plastové zkumavce s výtěrovou tyčinkou) - Kultivační
- v Petriho miskách
- masopeptonový agar = je to vývar z masa + agarová řasa (bílkovina) + obohacovadla (aminokyseliny, cukry, vitaminy, ionty, krev)
- Na pevné kultivační půdě probíhá vlastní kultivace
- Po příjmu biologického materiálu se naočkuje na půdu biol. materiál, rozetře se a poté se dá na kultivovat: většinou na 37 stupňů, 24 hodin, fakultativně anaerobně
Hodnotíme:
Kolonie = jedna kolonie je shluk milionu bakterií
Hodnotíme: barvu kolonií, konzistenci, tvar, velikost, okraje, povrch, vůně, zápach, plazení
dělení dle účelu
- základní - základ je různý druh bujónů zpevněný agarem, živný agar
- obohacené - k základní půdě jsme něco přidali - například. krev (KA - krevní agar), sérum, vejce
- selektivní - podporují růst jedněch bakterií a brzdí růst jiných, například. NaCl (8% NaCl KA), karmali
- diagnostické - obsahují indikátory, například. barviva, která specifickým způsobem reagují na růst bakterií, díky nimž vidíme biochemické vlastnosti mikrobů
- selektivní-diagnostické - kombinace potlačení růstu nežádoucích mikrobů a biochemických indikátorů, které využívají bakterie a díky nim ji známe - Např. ENDO, DC
- jiné - například. na antibiotické zkoušky, uchovávání kultur, transportní půdy
obohacené půdy
- Krevní agar (KA) = částěčně i diagnostická pokud přidáme NaCl
- Čokoládový agar (ČA) = přefiltrovaný se nazývá Levinthalův agar
- Šulova půda
- Schaedlerova půda
- Lövensteinova - Jensenova půda
- Sabouradova pôda
- C.C agar (GO + ATB agar)
- MK půda (GO)
- Karmali
Chromogenní půdy
- jsou to diagnostické půdy
- obsahují indikátor, který když bakterie využije, její kolonie změní barvu
- bakterie jsou zde typicky zbarvené, například. MRSA půda (MSSA roste pouze v narůžovělém nádechu, MRSA tvoří normálně rostoucí světle růžové kolonie), STAG (STreptococcus AGalactiae roste v růžových koloniích, např. enterokok v modrých)
- používáme více vzorků na jednu půdu a vytváříme tzv. výseče - tyto půdy jsou mnohonásobně dražší než ostatní a musíme s nimi zacházet ekonomicky
selektivní-diagnostické půdy
- ENDO
- DC (deoxy-cholát)
- CIN agar
- Clauberg (škovránek)
tekuté půdy
- VL bujon
- Živný bujon
- BHI bujon (Brain-Heart-Infusion)
- Selenit
- Glukózový bujon
- Fyziologický roztok
- MH bujon
Další speciální půdy
- Müller-Hinton agar (MH)
- Amies
- McConkey agar - obdoba Enda
Krevní agar (KA)
- obohacená půda, částečně diagnostická
- nejběžnější půda v mikračce, přidává se ovčí krev k živnému agarovému základu ochlazenému na 45-50 °C, roste na něm naprostá většina lékařsky důležitých MO, umožňuje nám sledovat hemolytické vlastnosti vypěstovaných kmenů a díky nim je často diagnostikovat (beta-hemolytické strepto viridující streptokoky)
- na KA nám narostou G- tyčky, Pseudomonas, G+ koky (všech typů), G+ tyčky, kvasinky, G- koky
- s přídavkem 5% nebo 8% NaCl se jedná o selektivní půdy, které potlačují plíživý růst Protea
- Na 5% NaCl KA nám vyrostou enterokoky, streptokoky a stafylokoky
- Na 8% NaCl KA pouze stafylokoky
Čokoládový agar (ČA)
- obohacená půda
- používáme jej na náročné bakterie, které nedokážou využít živiny z KA (nedokáží rozbít erytrocyty)
- vyrábí se přidáním erytrocytů do horkého základu (80 °C)
- využití na meningokoka, můžeme použít i na haemofila (ale ten vyroste i na KA s čarou STAU)
- přefiltrujeme-li jej přes filtr, získáme čirý Levinthalův agar
Šulova půda
- obohacená půda
- přidáno bovinní sérum, kultivace mykobakterií
Schaedlerova půda
- půda pro anaerobní kultivaci
Lövensteinova - Jensenova půda
- obohacená půda
- přidává se vejce a malachitová zeleň
- plní se na šikmo do zkumavek
- na mykobakterie - TBC (Bacil Kochůvl - BK)
- obrázek: typické zbarvení L.-J. půdy s narostlými koloniemi
Sabouradova pôda
- obohacená půda
- je tam přídavek cukrů
- kultivujeme zde plísně a kvasinky
- kvasinky na této půdě mají bílé zbarvení a typickou vůni po droždí
- častokrát pozorujeme morfologické odlišnosti kvasinek - bývají druhově specifické (je-li na plotně hladká kolonie a zvrásněná kolonie, může se jednat o dva rozdílné druhy kvasinek)
C.C agar (GO + ATB agar)
- selektivní půda
- tmavě hnědočervená barva půdy
- obsahují antibiotika, která potlačují růst jiných bakterií
- půda se používá k záchytu Neisseria gonorrhoeae, ta tam roste v maličkých koloniích, což je pro ni typické (je-li NEGO ve vzorku hojná, vyroste i na KA)
MK půda (GO)
- obohacená půda
- je to půda, která je velmi výživná, narostou nám na ní choulostivé mikroorganismy
- na plotně je napsáno GO, my ji voláme MK
- dáváme ji zatavit do speciální atmosféry (vložíme do pytlíku do speciální směsi plynů - poměr dusíku a CO2) a v tomto nám často vyrostou i některé druhy anaerobních bakterií
- používáme ji u důležitých materiálů, jako jsou hemokultury (poté, jak přístroj signalizuje pozitivitu a my krev z lahvičky vyočkujeme na půdy), stěry z TEP (Trvalá EndroProtéza, např. umělá kyčel),…
- pokud nám aerobně nic nevyroste, často bakterie vyroste právě na MKáčku
- rostou tam G- tyčky, G+ koky, G+ tyčky,…
Karmali
- selektivní půda
- obsahuje aktivní černé uhlí, ATB, které inhibují jiné bakterie
- používáme na bakterii Campylobacter (inkubujeme 48 hod./42°C/speciální atmosféra)
- vyrostou tam však i jiné bakterie, čili při hodnocení pozitivity je třeba být opatrný a použít další testy (oxidázový papírek - Campylobacter ho má pozitivní = modrý, MALDI-TOF, mikroskopický preparát)
ENDO
- selektivní-diagnostická půda
- růžová barva půdy
- rostou zde G- tyčky - enterobakterie, pseudomonády
- selektivita - rostou pouze G- tyčky, max. kvasinky, ostatní jsou inhibovány bázickým fuchsinem, a diagnostická - obsahuje laktózu - bakterie, které ji štěpí, na ní rostou tmavě růžovo až kovově a které ji neštěpí světlo až průsvitně - důležité bakterie salmonelly nebo shigelly
- důležitá půda na všech stanicích na mikročce - stolice, moče, difterka i klinická - používáme ji úplně všude
DC (deoxy-cholát)
- selektivní-diagnostická půda
- rostou zde G- tyčky
- je to půda, která látkami ve svém obsahu potlačuje plíživý růst Protea (Proteus na Endě a KA roste plazivo, vytváří vlny, je schopen porůst za krátkou dobu celou plotnu a tím kontaminovat jiné důležité bakt. kolonie, proto pokud je chceme dostat odtamtud, používáme tuto půdu)
- bakterie, které tvoří H2S rostou v koloniích s černým středem – například Salmonella (na obrázku), Proteus – základní půda na stolicích - černé a světlé bakterie nás zde zajímají
- Např. takový Citrobacter roste jako kolonie s černým středem a růžovým okrajem (na rozdíl od Salmonelly, která má okraj světlý)
CIN agar
- selektivní-diagnostická půda
- rostou nám zde yersinie (typické kolonie na obrázku)
- k tomu, abychom vyšetřovali Yersinie potřebujeme mít speciální požadavek na žádance - běžně se nevyšetřuje (ve vzácných případech vyroste i na Endě)
- lékař si musí toto vyšetření vyžádat, protože má prodlouženou kultivaci a odlišné zpracování, na rozdíl od běžného zpracování výtěrů ze stolice
- používáme ji na stolicích
Clauberg (škovránek)
- selektivní-diagnostická půda
- pro Corynebacterium diphtheriae
- použití na difterické laborce a na klinické na stěrech z DÚ nebo výtěrech z hnisu z ucha - všude tam, kde by se mohla uplatňovat Corynebacterium diphtheriae
VL bujon
- anaerobní kultivace
- obsahuje trypticky natrávenou svalovinu, kvasnicový extrakt, cystein a glukózu
- pokud nám přijde vzorek na anaerobní kultivaci, štětičku opatrně otíráme o zeď zkumavky, aby se uvolnily bakterie a zároveň aby se do bujónu dostalo co nejméně vzduchových bublinek
- kultivujeme v anaerostatu/anaeroboxu
Živný bujon
- základní bujon v mikračce
- používáme k pomnožování vzorků - stolice - přítomnost S. aureus, difterka - uši a klinická - vše kromě screeningu na S. agalactiae
- jeho zakalení znamená přítomnost a množení bakterií
BHI bujon (Brain-Heart-Infusion)
- vysoce výživný bujon, používáme k pomnožování likvoru
Selenit
- selektivní-pomnožovací bujon
- v tomto bujónu by se měla obzvlášť dobře pomnožit Salmonella a pomnožování jiných bakterií by mělo být potlačeno, ale například. E. coli se tam běžně namnoží
- použití k pomnožování výtěrů ze stolice
Glukózový bujon
- použití k pomnožování stěrů z prostředí
- často nám chodí stěry například. z transfúzní služby, kde se kontroluje sterilita prostředí
Fyziologický roztok
- do fýzáku “nakládáme” věci - pokud se bude dělat z bakt. kolonie ATB citlivost, musíme tuto kolonii nejprve rozmíchat ve fýzáku, kdy dostaneme homogenní suspenzi a nárůst na MH agaru bude rovnoměrný
- tuto hustotu měříme denzitometrem pomocí McFarlandovy stupnice
- není to klasický bujon, ale je zde zařazen, protože ho v laborce často používáme
MH bujon
- do MH bujonu nakládáme bakterie, ze kterých se bude dělat MIC
- v tomto bujónu se bakterie pomnožují několik hodin (2 hodiny G-bakterie a 4 hodiny G+ bakterie) a následně se z nich dělá MIC
Müller-Hinton agar (MH)
- na antibiotické citlivosti, neobsahuje pepton (bránil by difúzi ATB) ale obsahuje škrob (ten chrání před toxickými metabolity a zároveň umožňuje růst z malého inokula) - žlutá plotna
- pro náročnější bakterie (např. beta hemolytické nebo alfa hemolytické streptokoky)
- používame MH-F = MH s přidáním koňské krve - červená plotna
Amies
- je to transportní půda, která udržuje bakterie v životaschopném stavu během transportu, chrání před vnějšími vlivy (např. kyslíkem), omezují metabolismus a absorbují toxické produkty (přídavek aktivního uhlí)
- nemá význam dávat vzorek výtěru stolice přinesené bez transp. média na karmalu na vyšetření Campylobactera, protože by tu cestu nepřežil
Očkování půd
- tuhá -> tuhá (např. izolace)
1 -> nabereme si z tuhé půdy kličkou bakterie -> rozočkujem na novou tuhou půdu - očkování ATB -> používáme 2ml fyz.roztoku (ATB rezistence)
2 -> z tuhé půdy si nabereme kličkou bakterie -> rozmícháme je ve fyz.roztoku -> tyčinkou potřeme správně MH půdu -> narazítkujeme ATB - tuhá -> tekutá (pomnožení bakterií, oživení kultury)
3 -> z tuhé půdy si nabereme bakterie kličkou -> opálíme okraj zkumavky s tekutou půdou -> nakloníme zkumavku s tekutou půdou a kličkou na které máme bakterie potřeme vrchní stranu zkumavky nad tekutinou -> znovu opálíme okraj zkumavky - tekutá -> tuhá (např. izolace po pomnožení)
4 -> opálíme okraj zkumavky s tekutou půdou, kde máme bakerie -> nabereme si bakterie z tekuté půdy do kličky -> znovu opálíme okraj zkumavky s tekutou půdou -> rozočkujeme bakterie na tuhé půdě - šikmá půda -> méně vysychá, větší plocha (např. na TBC)
5 -> nabereme si tyčinkou bakterie -> hadovitě potřeme plochu šikmé půdy - tekutá -> tekutá (zjišťování koncentrace)