7a Subjektivní Stránka Trestného Činu Flashcards
Co je to subjektivní stránka TČ ?
Subjektvní stránka TČ je soubor znaků, které charakterizují psychiku pachatele ve vztahu k TČ = zavinění
Je to vnitřní psychický stav pachatele k trestném jednání.
- souvisí se základní zásadou TPH - odpovědnost jen za zavinění - trestní odpovědnost je odpovědností subjektivní
Co je to zavinění ?
Zavinění je obligatorní znak
- = vnitřní psychický stav člověka k určitým skutečnostem, které zakládají TČ
- složky zavinění:
o složka vědění = vnímání předmětů a jevů pomocí smyslů a jejich představa, pachatel si to v době spáchání TČ musí uvědomovat;
- nemusí odpovídat objektivní realitě – např. kolik je reálně peněz v peněžence;
- stupně vědění (nemusí odpovídat realitě): možné skutečnosti (možná bude v pokladně hodně peněz)/ pravděpodobné skutečnosti (pravděpodobně dojde k poškození cizího majetku/ jisté = nutné okolnosti (určitě, nevyhnutelně použije násilí)
o složka volní = chtění nebo srozumění - zavinění se musí vztahovat na všechny skutečnosti, které jsou znakem SPTČ (postačí, že pachatel zná fakta a má laickou představu o hodnotách chráněných trestním zákonem)
o je-li znak protiprávnosti (bez povolení/neoprávněně/aj.) obsažen v hypotéze → též zavinění se musí vztahovat na něj - subjektivní stránka je naplněna, i pokud si pachatel myslí, že nepáchá TČ, ale TČ to je (je to pouze špatné právní posouzení), nebo pokud si myslí, že jeho čin není protiprávní nebo společensky škodlivý (ale je), trestným činem je i spáchání TČ ve stavu opilosti (TČ opilství – zavinění se vztahuje pouze na uvedení se do stavu nepříčetnosti, nikoliv na jednání v tomto stavu učiněné)
X subjektivní stránka naplněna není, pokud se pachatel mýlí v podstatných znacích (př. považuje cizí byt za svůj)
- zavinění tu musí být v době činu = posuzujeme situaci tak, jak se jevila pachateli v době činu, nikoli podle toho, jak později vyšla najevo;
o zavinění je předmětem dokazování! - nepříčetnost zavinění vylučuje: u osoby chybí schopnost rozpoznávací (není možná ani nevědomá nedbalost) či složka ovládací (chybí svobodná vůle)
X výjimka: actio libera in causa dolosa/culposa
Jaké známe formy zavinění ?
1) úmysl
a) přímý úmysl (nebo obmysl)
b) nepřímý úmysl
2)nedbalost
a) vědomá
b) nevědomá
c) požadavek náležité opatrnosti
D) Hrubá nedbalost
Vysvětli co je to úmysl
Úmysl
- přítomna složka vědění i volní, představuje vyšší stupeň zavinění
- úmysl přímý = dolus directus,
o pachatel věděl, že může porušit/ ohrozit zájem chráněný TZ a chtěl takové porušení/ ohrožení způsobit („s cílem“) → pozor: složka vědění není obsažena v legální definici (dle zákonodárce nelze něco chtít a nevědět o tom)
o obmysl = následek je přímým cílem nebo účelem jednání pachatele (př. uškrcení ze msty)
- úmysl nepřímý = dolus eventualis,
o pachatel věděl, že svým jednáním může porušit/ ohrozit zájem chráněny zákonem a pro případ, že jej způsobí, s tím byl srozuměn;
- srozumění = i smíření se s následkem, lhostejnost k následku (př. střílí na poškozeného s vědomím možnosti, že zasáhne i někoho dalšího) → pachatel nepočítá s žádnou okolností, kt. by zabránila následku
Vysvětli co je to nedbalost a jaké typy známe
- složka vědění je X složka volní chybí (pachatel následek způsobit nechce a ani s tím není srozuměn)
- nedbalost vědomá = culpa luxuria,
o pachatel věděl, že může porušit/ ohrozit chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení/ ohrožení nezpůsobí (př. jede jednosměrkou) - nedbalost nevědomá = culpa negligentia,
o pachatel nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač to vzhledem k okolnostem a osobnostním poměrům vědět měl [objektivní] a mohl [subjektivní] - požadavek náležité opatrnosti:
o kritérium nedbalosti je dána mírou opatrnosti
o objektivní vymezení = kdo zachová objektivní míru opatrnosti, nemůže se dopustit nedbalostního TČ, i když dojde k nehodě → je dána pro všechny stejně
- obj. míra opatrnosti může být dána zákonem (de lege artis u lékařů, pravidla silničního provozu) nebo i jako nepsané pravidlo;
- aby došlo k zavinění, musí být jednak smyslem daného pravidla zabránit právě následkům tohoto druhu + mezi porušením povinné opatrnosti a následkem je příčinná souvislost
o subjektivní vymezení = míra opatrnosti, kterou může vynaložit pachatel v konkrétním případě - roli hrají fyzické a psychické vlastnosti pachatele, nezohledňují se zvláštní nebo výjimečné vlastnosti
o odpovědnost za nedbalost je dána spojením objektivního a subjektivního hlediska opatrnosti! → nicméně základní mírou opatrnosti je objektivní – vždy musí být porušena (neplatí, že je porušena subjektivní, ale objektivní ne) - hrubá nedbalost (culpa lata) – modifikace, není dalším druhem nedbalosti (pouze vyšší forma/intenzita vědomé či nevědomé nedbalosti)!
o TČ je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem, vyšší intenzita nedbalosti na základě postoje pachatele k požadavku náležité opatrnosti (př. TČ zanedbání péče o zvíře)
Jaké jsou fakultativní znaky subjektivní stránky TČ ?
- tzv. jiné subjektivní stavy se nemusí vyskytovat v každé SPTČ, ale pokud tam jsou, musí být naplněny!
A pohnutka = vnitřní podnět, který vedl pachatele k rozhodnutí spáchat TČ – většinou není znakem SPTČ, ale může být okolností přitěžující (s rozmyslem)/ polehčující (pod nátlakem)/ podmiňující použití vyšší tr. sazby (pro příslušnost k rase) + může mít význam při výměře nebo snížení trestu
B cíl = záměr, může být znak SPTČ (př. „se záměrem činit tak soustavně“)
Jaká je konstrukce SPTC z hlediska zavinění?
- základní SP - k trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti (formulace „s cílem“ = je vyžadován úmysl přímý)
- kvalifikovaná SP (= okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby nebo přitěžující okolnosti) - platí, že není-li stanoveno jinak, stačí zavinění z nedbalosti (tj. opačné pravidlo, viz § 17 TZ)
o k těmto okolnostem se přihlédne, jde-li o:
- těžší následek = závažnější ohrožení/ porušení primárního objektu (př. značná škoda)
- jinou skutečnost = okolnost blíže určující SPTČ
