5A Objekt A Objektivní Stránka Trestného Činu Flashcards
Co je to objekt TČ ?
Objektem trestného činu je právní statek, resp. společenské vztahy, zájmy a hodnoty, chráněné trestním zákonem.
TYPY
1) Obecný tzv. rodový objekty jsou nejdůležitější vztahy, zájmy, hodnoty chráněné trestním zákonem – fragmentární povaha.
2) Druhový tzv. skupinový objekt jsou společné druhové rysy jednotlivých objektů – systematika ve zvláštní části – 13 hlav, seřazeny hierarchicky dle významu chráněného objektů, např 1 chráněny objekt – TČ proti majetku / více objektů například trestný čin proti rodině a dětem.
3) Individuální objekt: jednotlivý zájem chráněný konkrétním ustanovením.
Obecný X konkrétní.
4) objekt hlavní = nejdůležitější společenský zájem, proti kterému pachatel bezprostředně útočí, chráněn ustanovení v trestním zákoníku například život člověka vraždy.
5) x vedlejší je společenský zájem postižený nepřímo, vedlejší následek útoku na objekt hlavní.
6) Trestné činy s více objekty: objekty mohou být vyjádřeny:
- kumulativně například loupež – svoboda rozhodování + ochrana majetku a je nutno porušit oba současně
- alternativně například trestný čin rozvrácený republiky – území celistvost / ústavní zřízení/ Samostatnost.
Co je to předmět útoku ?
Jak se dělí a co myslíme účinkem a následkem TČ ?
Předmět útoku je fakultativní znaky skutkové podstaty trestného činu, pokud je v ní obsažen, musí být naplněn! –.
– Hmotný (například lidé, cizí věc)
- X nehmotný například pohledávka
Předmětem útoku jsou lidi nebo věci, na které pachatel bezprostředně útočí a tím zasahuje objekt trestného činu,
- např. vražda – objektem je zájem na ochraně života x předmětem je konkrétní oběť XY.
Účinek trestného činu = porušení předmětu útoku například zlomené žebro ublížení na zdraví.
Následek trestného činu = ohrožení nebo porušení objektu trestného činu například porušení zájmu na ochranu zdraví.
Co tvoří objektivní stránku TČ ?
A) Jednání
B) Následek
C) příčinný vztah mezi nimi
Vysvětli co je jednání
Jednáním je projev vůle ve vnějším světě.
Může mít dvě formy: A konání a za B opomenutí.
– Má složku:
1) psychickou, vůle a
2) Fyzickou: projev
– pokud některá chybí, nejde o jednání s trestněprávním smyslu.
– Jednáním není:
vis absoluta: - fyzické donucení / násilí – vede ruku při padělání.
– reflexní pohyby, pohyby vyvolané křečí / mluvení ze spaní / pohybuje se v bezvědomí, chybí vedlejší složka například myšlenka.
– Jednáním je :
- vis compulsiva: psychické donucení/násilí - je to jednání, ale vůle méně či více omezena, nenastane tr odpovědnost z důvodu vylučující protiprávnost - př. Krajní nouze nebo závazný rozkaz. - jednání dítěte/ osoby nepříčetné (je to jednání, akorát u nich potom nenastává tr. Odpovědnost
Jaké typy TČ známe, pokud rozlišujeme na základě jednání ?
TČ komisivní: činnostní, příklad padělání veřejné listiny
TČ omisivní : nečinností, předpokladem je že pachatel vzhledem k okolnostem a svým poměrů tu povinnost splnit mohl – vůlí řízené zdržení se pohybu.
– Pravé o myslivní trestné činy lze spáchat jen opomenutím přikázaného chování, přímo vyjádřeno
v skutkové podstaty trestného činu, obecná povinnost konat, například neposkytnutí pomoci
– Nepravého omisivní trestné činy: lze je spáchat konáním i opomenutím, k založení trestní odpovědnosti za následek nestačí poručení jakékoliv povinnosti konat, nýbrž zvláštní povinnosti konat, např. Vražda vyhladověním.
– Povinnost konat:
zvláštní: stanovena zákonem, trestní odpovědnost za následek, opomenutí je postaveno naroveň konání.
Obecná: stanovena trestním zákonem, nezakládá trestní odpovědnost za následek, subsidiární zvláštní – nejdříve zkoumáme, zda byla porušena zvláštní povinnost.
Například dítě se topí, nikdo mu neposkytne pomoc a ono se utopí – pokud pomoc neposkytne otec, je to trestný čin vraždy, byla porušena zvláštní povinnost dle občanského zákoníku = odpovědnost za následek
X pokud pomoc neposkytne někdo jiný jedná se jen o trestný čin neposkytnutí pomoci = dle trestního zákoníku ne odpovědnost za následek.
Prameny zvláštní povinnosti konat: vznik odpovědnosti za následek:
1 povinnost vyplývající ze zákona nebo jiného právního předpisu odlišného od trestního zákoníku,
2 úředního rozhodnutí například ustanovení opatrovníka,
3 smlouvy pracovní smlouva,
4 důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat například garance, chce přivést slepce přes křižovatku, ale pak ho tam nechala a slepce srazí auto,
5 nebo vyplývala taková jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání například ingerence, povinnost odvádět nebezpečí, které pachatel vyvolal například bodne a ani nepomůže = Odpovídá za následek,
6 a nebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměru povinen.
– Způsob provedení činu – některé trestné činy charakterizovány určitými způsoby provedení činu například loupež je vždy provedena násilím
Co je to následek a jaké kategorie následků známe ?
Následek je porušení či ohrožení chráněného zájmu (objektu TČ )
Typy následků:
Ohrožení (TČ obecného ohrožení) X poruchové (ublížení na zdraví)
Primární X sekundární (dle druhu objektu)
– těžší následek: závažnější porucha při či ohrožení primárního objektu či porucha nebo ohrožení sekundární objektu, pokud v tom zákon shledává okolnosti / přitěžující a / podmiňující vyšší trestní sazbu nebo kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu, například těžká újma na zdraví při znásilnění.
– Škodlivý následek: přičítají se i skutečnosti nezaviněné například zapříčiní požár a škoda vznikla i na sousedním pozemku při hašení. Může být přitěžující okolností. Jeho zamezení / napravení je podmínkou beztrestnosti z důvodu účinné lítosti.
– Zvlášť těžký a těžko napravidelný následek: pouze u poruchových trestných činů a, jedna z podmínek pro uložení výjmečné ho trestu.
Následky u majetkových TČ
Hranice škod/prospěchů
Škoda nikoli nepatrná min 10 000 Škoda nikoli malá min. 50 000 Větší Škoda min 100 000 Značná škoda min 1 000 000 Škoda velkého rozsahu 10 000 000
- př. Větší rozsah výroby drogy, značná újma
Co je to příčinný vztah mezi jednáním a následkem ?
Je nutný vztah mezi jednáním a následkem, pachatel může být odpovědný, pouze pokud svým jednáním následek způsobil, resp. jednáním a účinkem například úder + zlomení ruky.
– Teorie podmínky: zkoumá, zda by se ke konkrétnímu následku v jeho konkrétní podobě (místě čase způsobu a okolností ) došlo i tehdy, pokud by se určité jednání odmyslelo – příčinou je každý jev, bez něhož by jiný jev nenastal, resp. nenastal způsobem který nastal = není rozhodne, zda byla příčina schopná způsobit následek sama osobě nebo jen ve vzájemném působení s jinou příčinu. Například smrt v důsledku selhání krevního oběhu způsobeném jak bodnou ránu pachatele, taky kornatěním cév starší osoby –kdyby byla osoba zdravá tak asi nezemře – ale zemřela a proto je pachatel trestný odpovědným = příčiny vztah musí být zaviněný = úmysl, nedbalost – > nezaviněné následky se nepřičítají!

Zásady posuzování příčinné souvislosti:
– Zásada uměle izolace: omezuje zjištění příčiny a následků na trestněprávně relevantní = příčina a následek popsané V skutkové podstaty trestného činu ně například Slunné počasí.
– Zásada gradace příčinné souvislosti: různé příčiny a podmínky mají různý vliv i na způsobení následků, stupeň způsobení následků je jednou z okolností určující povahu a závažnost trestného činu, chyby gradují a tomu odpovídá trestní postih – ne všechny příčiny jsou rovnocenné. – Příklad: jednání vraha > kdo poskytne zbraň.
Co je to teorie přerušení příčinné souvislosti?
Příčinná souvislost může být přerušená
- náhodou událostí, chci střelit A, schová se za strom, do kterého udeří blesk při
- jednáním 3. osoby, způsobila účinek bez ohledu na jednání pachatele, podám jed, ale než začne působit tak ho někdo zastřelí.
Tam kam sahá zavinění, tam je odpovědnost, například pokusu (také jinak vývoj příčné souvislosti musí být zahrnut zaviněním).
Pokud do příčného vztahu vstoupit další výlučná a samostatná příčina, která způsobila účinek bez ohledu na jednání pachatele, pachatel musí vývoj předvídat,(úmyslný trestný čin) alespoň jako možný, jinak odpovídá pouze za pokus trestného činu.
Fakultativní znaky
Pokud jsou fakultativní znaky skutkové podstaty trestného činu obsaženy, musí být splněny:
– doba spáchání: například za války, po porodu
– místo spáchání: například místo veřejně přístupné
– použitý prostředek: například se zbraní, pomluva tiskem
– zvláštní způsob spáchání
– hmotný předmět útoku: například na dítěti, těhotné ženě, cizí věci atd.
