11 Duchovědná psychologie, fenomenologie, filozofie života Flashcards
Wilthelm Dilthey (1833-1911)
• zakladatel duchovědné, též rozumějící psychologie
• představitel filosofie života
• zdůrazňuje velký rozdíl mezi přírodními a duchovními vědami
• psychologie je základem všech spirituálních věd
o vychází z porozumění: základní metoda – porozumění (pochopen, vcítění) – hledání souvislostí mezi osobním prožitkem a kulturně-historickým kontextem
o duchovědné vědy vycházejí ze života a souvisejí s ním
• psychologické bádání je hodně subjektivní dá se tomu zabránit hledáním souvislostí mezi osobním prožitkem a kulturně-historickým kontextem (hlavně hodnot dané spol.)
• hermeneutika – původně teorie interpretace psaných testů
o bere ho jako základní metodologický nástroj psychologie (a humanitních věd)
o je to nekonečný proces – vciťování, rekonstrukce smyslu a významu objektů
o není však možné mít vždy nezaujatý přístup, vždy máme nějakou představu o něčem
- domnívali se, že by psychologie měla používat spíše filosofickou metodologii a neměla by být tolik scientifická
- v 19. století Dilthey (duch) vedl spor s Ebbinghausem (příroda)
Eduard Spranger (1882-1963)
• žák Diltheye
• bere metodu porozumění za klíčovou u humanitních věd
o nechápe to však jako znovuprožití sympatie, emocí
o kladl hlavně důraz na historicko-společenský kontext
o podstatou porozumění je hledání vztahů mezi individuálním prožíváním a konkrétním kulturním kontextem
• rozlišoval subjektivní duši a objektivního ducha
o subjektivní duše se vyvíjí vrůstáním jedince do objektivního ducha (do jaké míry je náš vývoj ovlivněn kulturními hodnotami, spirituálním prostředím…)
• popisuje šest ideálních typů osobnosti (dá se použít pouze pro lidi, jejichž inteligence je průměrná nebo nadprůměrná, řazení podle hodnotového cíle): Sprangerovy ideální typy osobnosti
1. teoretický – cíl: hledání pravdy, hodnota poznání
2. ekonomický – cíl: sebeuchování, hodnota užitečnost
3. estetický – cíl: hledání harmonie, hodnota krása
4. sociální – cíl: konání dobra, hodnota lásky
5. politicky – cíl: ovládání druhých, hodnota moc
6. náboženský – cíl: sebepřesažení, hodnota jednota
• na základě Sprangerovy typologie vzniká test hodnot – „A Studiy of Values“ (1931, Allport, Vernon a Lindzey) – osvědčený v diagnostice
• dílo: „Psychologie mládí“
o snaha o celostní popis adolescence – období hledání identity, tvorby životních plánů, vrůstaní do různých oblastí života (příjem hodnot)
Carl Stumpf (1848-1936)
- zakladatel psychologické fenomenologie
- dílo: „Psychologie tónů“
• zkoumal vjemy hudebních tónů, hudební schopnosti dětí ve vývoji
• výrazně přispěl do psychoakustiky
• psychologie by měla zkoumat duševní jevy zjištěné fenomenologickou metodou
o fenomenologie je podle něj druh introspekce, která spočívá v examinaci (přezkoumávání) nezkreslené vnitřní zkušenost (co je nezkreslená vnitřní zkušenost?) - spory s Wundtem – Stumpf neschvaloval jeho dělení psychických zkušeností na elementy dojde tak ke zkreslení
• spor o introspekci tónu – Stumpf prosazoval hudebníky a ne školenými laboratorními pozorovateli - případ chytrého Hanse – kůň, který snad uměl počítat; zjištění, že se mu to daří jen v okamžiku, když je přítomen někdo, kdo zná správnou odpověď ( nutnost dvojitě slepého experimentu – aby experimentátor probanda neovlivnil)
Edmund Husserl (1858-1938)
- zakladatel filozofické fenomenologie, pojmu fenomén
- rodák z Prostějova, ale nežil zde
- chtěl vybudovat filozofii na jasných nezpochybnitelných základech
• pro pravé poznání je nutné provádět fenomenologickou redukci – uzávorkování (= epoché), odhlédnutí vnější reality (kontextu, zkušenosti potom zbývá čisté vědomí)
o neměli bychom mít žádné představy o tom, co existuje a co ne
o k fenoménům bychom měli přistupovat bez předsudků - dílo: „Karteziánské meditace“
• všechny zážitky vědomí jsou intencionální (vědomí o něčem), intedovat = noésis, předmět intedace= noéma - eidetická redukce – proměny poznávacích aktů vedou k nazírání podstat (esencí)
• tvrdil, že tato redukce přináší cestu k platonským idejím - fenomenologicko-psychologická redukce – postoj nezaujatého diváka
- fenomenologický popis časového vědomí
• nedělí čas ostře na to co bylo, je bude přítomnost je spíše právě minulé a těsně budoucí
Henry Bergson (1859-1941)
- nejvýznamnější představitel, francouzský filosof
- někdy uváděn jako příklad člověka, jenž je schopen ovládat své okolí silou svého hlasu
- díla: „Hmota a paměť“, „Duchovní energie“, „Úvod do metafyziky“
- Élan vital (životní rozlet, rozmach) – vývoj života směřuje proti hmotě a jejím mechanickým zákonům
směřuje k vyšším a svobodnějším formám
• vývoj života je přesným opakem vývoje fyzikálního světa - rozdělil vývoj života do dvou směrů:
• rozum (inteligence) – umělý nástroj, který dosáhl vrcholu v technice; postihuje „přetržitě“ podobné fotografie; poznává jen vnější vztahy
o je schopen zachytit pohyb jen v jeho určitém momentu nezachytí skutečné proudění života (kouskuje čas, nechápe ho v jeho pravé podstatě)
• intuice (instinkt) – duševní sympatie, jíž pronikáme k vnitřní podstatě věcí
o chápe život jako nepřetržitý věcný pohyb (život nelze rozdělit na dílčí prvky)
o duševní sympatie, jíž pronikáme k podstatě věc - dílo: „Hmota a paměť“
• subjektivní prožívání času – v každém přítomném okamžiku si uvědomujeme minulost a budoucnost to umožňuje existenci paměti
• rozlišil dva druhy paměti – pro konkrétní vzpomínky a faktické poznatky
Hans Adolf Eduard Driesch (1867-1941)
- experimenty s mořskými ježovkami – pokud je přeřízneme, dorostou
• entelechie – účelná životní síla (Aristoteles)
o vyvodil z toho, že v organismu působí účelná životní sila = entelechie
• mozek je místo, kde se tělo a duše (entelechie) scházejí – a duše řídí činnost a vývoj těla - organické struktury se formují působením vnitřních sil, vyjadřují předem daný program
- rozděluje otevřené (květina) a uzavřené (živočich) životní formy vůči prostředí
- u nás se tímto tématem zabýval František Mareš (dobrý biolog u nás) a Karel Černocký (Organické umisťování a psychologické utváření)
- nyní na něj navazuje např. Rupert Sheldrake – transpersonální psycholog, biolog
• teorie morfologických polí; transpersonální psychologie
• teorie morfologických polí
o výzkumy opic na různých izolovaných ostrovech
o jedna opice na ostrově začala umývat brambory – rozšířilo se to po celém souostroví, byť nebyly žádné prokazatelné kontakty mezi opicemi z jednotlivých ostrovů
