02 Německá klasická filozofie Flashcards
1
Q
Imanuel Kant
A
- Univerzitní profesor v Prusku (Kaliningrad)
- Následovník Leibnize, dokud se neseznámil s dílem Huma
- “KRITIKA ČISTÉHO ROZUMU”
○ Teorie poznání - pokus o syntézu empirismu a racionalismu (imanentismu, nativismu)
○ Senzorické dojmy jsou dále zpracovávány rozumem
○ Rozlišuje poznání: a priori - nezávislé na zkušenosti, apriorní formy nazírání - prostor, čas, schopnost analýzy a syntézy
a posteriori - závislé na zkušenosti
○ Člověk má možnost poznávat pouze svět jevů - fenoménů, vnější realitu neboli věc o sobě, jaká je bez zřetele na možnosti našeho poznání, neznáme
○ Ve své gnoseologii upozornil na to, že veškeré lidské poznání závisí na kognitivních schopnostech myslícího pozorovatele a že je tedy do značné míry jeho výtvorem - “KRITIKA PRAKTICKÉHO ROZUMU”
○ Kantova etika
○ Vidí rozdíl mezi čistým a praktickým rozumem - čistý rozum je nástrojem různých teorií a skepse, v praktické oblasti jsme nuceni rozhodovat se, jednat a respektovat určitá etická pravidla
○ Morálka není vrozená, je výsledkem výchovy
○ Etické jednání vyplývá z vědomí povinnosti
○ Mravní jednání bere v úvahu blaho ostatních lidí, jeho pojetí mravnosti=z křesťanské etiky
○ Čistou formou mravního zákona je kategorický imperativ: “Jednej podle té maximy jednání, u níž můžeš zároveň chtít, aby platila jako všeobecný zákon.” - pokud je něco daného, měli bychom se podle toho chovat, to se učíme výchovou
“Kritika soudnosti” - zabývá se estetikou
“Prolegomena ke každé příští metafyzice”
“Základy metafyziky mravů”
Na Kanta se odvolával Adolf Eichmann
2
Q
Johann Friedrich Herbart
A
- Kantův nástupce na univerzitě
- Vyučoval filozofii, ale více proslul jako pedagog a psycholog
- Ovlivnil výchovné metody zejména ve střední Evropě
- Kladl důraz na disciplínu, neustálé zaměstnávání žáků a na tresty
- Zabýval se etikou v návaznosti na Kanta, imperativ nahrazuje 5 praktickými idejemi: vnitřní svobody (souhlas vůle se svědomím), idea dokonalosti (přednost odvaze před zbabělostí,..), blahovůle (soulad mezi vlastní a cizí vůlí), práva (spor v nás vyvolává nelibost) a odplaty (snaha o odstranění, vyrovnání sporu)
- “UČEBNICE PSYCHOLOGIE” a “PSYCHOLOGIE JAKO VĚDA ZALOŽENÁ NA ZKUŠENOSTI, METAFYZICE A MATEMATICE”
○ Svět se skládá z věčných substancí, tzv. realů (připomíná Leibnizovi monády) - mají představovat skutečnou realitu
○ Duše je také jednoduchá substance (real) usilující o sebezáchovu a reaguje na vliv jiných realů
○ Na duše mohou působit vnější hmotné substance - toto působení vede ke vzniku vjemů (v tom se lišil od Leibnize, který tvrdil, že monády nemají okna nemůžou na sebe působit)
○ působením na duše jiných lidských duší vznikají představy (uchovávají jednoduchou duševní kvalitu bez změny)○ Pojímá představy jako dynamické síly, které se mohou různými způsoby navzájem ovlivňovat § Představy, které nejsou v rozporu, se mohou sdružovat a splývat § Rozporné představy se vzájemně ruší či tlumí § Málo významné představy klesají pod práh vědomí, ale z duše nemizí, představa potlačená pod prahem vědomí trvá dále jako snaha působící jistý tlakem na vědomé představy ○ Vnímání nových podnětů je výrazně ovlivněno dříve vzniklými představami, tedy zkušeností
Apercepce - proces propojování nových představ s masou starých, které jsou vzhledem ke vzájemným kombinacím dále silnější než jakákoli nová představa
3
Q
Arthur Schopenhauer
A
- Nenávist k ženám
- Soupeřil na univerzitě s Hegelem
- Myšlenkový předchůdce psychoanalýzy
- “SVĚT JAKO VŮLE A PŘEDSTAVA”
○ Podstatou člověka není myšlení, vědomí či rozum
○ Vědomí je pouze povrchem duše
○ Názory a myšlenky se rodí v hloubce duše působením nevědomé vůle - temné, nerozumné, hlubinné puzení
○ Nevědomá vůle působí i v neživé přírodě - projevuje se jako tíže, magnetismus,…
○ V oblasti živé přírody se projevuje jako slepá vůle k životu
○ Člověk vůli k životu částečně reflektuje jako chtění
○ Vůle k životu se projevuje jako pohlavní pud, který je ve službách zachování rodu a je někdy silnější než pud sebezachování - “METAFYZIKA LÁSKY”
○ Láska je iluze, s jejíž pomocí se příroda stará o zachování rodu
○ Vášeň je zaslepení - výhodné pro druh se jeví jako výhodné pro sebe samého => po dosažení cíle se (rozmnožování) se iluze rozplyne - Podstata génia - člověk (muž a génius) není proti působení slepé vůle úplně bezmocný; genialita je schopnost vyjmout poznání ze služby vůli, na nějaký čas se zříci své osobnosti, aby zůstal jen čistě poznávající subjekt
Decentrace objektu - předpoklad, že pocit svobodné vůle může být jen iluze a že člověk je ovládán nevědomými silami (předchůdce psychoanalýzy)
- “O ŽENÁCH” - ženy jako nižší bytosti předurčené ke starání se a poslušnosti
4
Q
Friedrich Nietzsche
A
- Studoval v Lipsku, kde se setkal se Schopenhauerovou filozofií
- Duševně se zhroutil - paralýza těla
- Podstatou života je vůle k moci - tato tendence je, která se projevuje v intimních vztazích i v širším společenství, je přirozeným důsledkem lidské nerovnosti; každý člověk usiluje o dosažení a udržení nadřazeného postavení => základem lidské existence je boj o moc
- “TAK PRAVIL ZARATHUSTRA”
○ Báseň o prorokovi, který hlásá, že Bůh je mrtev a že se lidé mohou stát nadlidmi
○ “Jdeš k ženám? Nezapomeň bič!”
○ Pokud se člověk přimkne k zemi a přijme své silné a zdravé instinkty (oprostí se od náboženství), stane se nadčlověkem=nový a vyšší druh člověka
○ Kritizuje etické hodnoty nastolené křesťanstvím, existuje totiž morálka:
§ Pánů - zdravá a vznešená
§ Otroků - převažuje ve společnosti, mírnost, soucitnost, dobrotivost
Silné a zdravé životní instinkty se pod vlivem otrocké morálky nemohou projevit navenek => obracejí se do nitra, což je původem špatného svědomí - Svou dobu označuje jako nihilistickou - neexistuje žádná abs. pravda, žádné kulturní hodnoty, etická měřítka a náboženství již nelze brát vážně
Nicméně tvrdí, že zhroucení evropské morálky by mohlo vyvolat ohromnou lavinu boření, ničení => nacismus
