05 Fyziologie, neurologie, psychofyzika

Question 1

FRANZ JOSEF GALL (1758-1828)

Answer 1

• zakladatel frenologie (označil novou vědu termínem kraniologie)
• nenáviděn církví (byl moc racionalista) i vědci (vnímali frenologii za pavědu)
• říkal, že mysl se skládá z řady schopností, které jsou rozmístěny ve specifických oblastech mozku – je diferenciován
  • tvar lebky přitom přibližně odpovídá tvaru mozku, takže na základě studia obrysů lebky lze určit vlastnosti osobnosti (podle hrbolů, tvarů, …)
• pitvami mozku objevil:
  • křížení míšních nervů ve spojení s dolními oblastmi mozku (vjemy z jedné poloviny těla jdou do druhé části mozku)
  • mozková kůra je diferenciovaná
• dnes pavěda

Question 2

JOHANN CHRISTOPH SPURZHEIM (1794-1867)

Answer 2

• zavedl termín frenologie
• zpopularizoval frenologii v Evropě i v USA
• prohloubil ji – objevil další hrbolky, které určují vlastnosti (z původních 24)  27, později 36 oblastí, v nichž jsou umístěny vlastnosti jako laskavost, bojovnost, vážnost, veselost, zamilovanost apod.

Question 3

JEAN-PIERRE-MARIE FLOURENS (1794-1867)

Answer 3

• francouzský fyziolog a chirurg, odpůrce frenologie
• zdokonalil metodu ablace  odebírání částí mozku
  • odebíral části mozku a zkoumal, co způsobí (pokusy na zvířatech)
  • objevil funkci mozečku – sídlo motorické koordinace  lidé by bez něj neudrželi rovnováhu
  • mozková kůra slouží k zajištění obecných mentálních funkcí jako je vnímání, učení, vůle
  • mozková kůra funguje jako celek (neexistují žádná specializovaná centra – není diferenciovaná)
•  mozek podle něj fungoval difuzně
  → chyba: takto „oblbnul“ spoustu vědců po něm

Question 4

PAUL BROCA (1824-1880)

Answer 4

• francouzský neurolog
• zkoumal motorickou afázii
• při pitvě muže postiženého motorickou afázií zjistil, že mu chybí část mozkové tkáně v dolní levé oblasti čelního laloku – „Brocova oblast“
• nemoc: motorická afázie
• afázie – neschopností mluvit
  • afázie se dělí na:
  o motorická – jedinec není schopen mluvit, ale rozumí ostatním
  o senzorická – horší varianta; jedinec vydává zvuky, ale lidé mu nerozumí a oni nerozumí lidem

Question 5

KARL WERNICKE (1858-1905)

Answer 5

• německý neurolog
• zkoumal senzorickou afázii
• při zkoumání deseti pacientů se senzorickou afázií zjistil poškození mozkové kůry na vrcholu spánkového laloku – „Wernickeova oblast“
• nemoc: senzorická afázie
  – horší varianta; jedinec vydává zvuky, ale lidé mu nerozumí a oni nerozumí lidem

Question 6

JOHANNES MÜLLER (1801-1858)

Answer 6

• německý fyziolog
• zastánce vitalismu – procesy v živých organismech nejsou jen fyzické a chemické, ale působí zde i vitální síla; názor o existenci nehmotné životní síly energie
• dílo: „Příručka lidské fyziologie“
• významná je jeho teorie specifických nervových energií
  • inspirován Charlesem Bellem
  • stimulace či podráždění senzorických nervů vede ke vzniku různého počitků  každý nerv disponuje specifickou energií nebo kvalitou (zrakové nervy pouze světlo, barvu, sluchové zvuku,…)
  • Müller zvažoval, že senzorické vjemy mohou vznikat v určitých oblastech v mozku  avšak pod vlivem Flourense nakonec odmítl myšlenku specializace mozkových tkání

• Galvani v roce 1971 odhalil elektrickou povahu nervových vzruchů (domníval se, že objevil živočišnou elektřinu)

Question 7

HERMANN VON HELMHOLTZ (1821-1894)

Answer 7

• žák Müllera  odklon od vitalismu  prosadil materialistický přístup (snažil se dokázat biologické procesy fyzikálně a chemicky)
• spoluautorem zákona o zachování energie
  • = všechny druhy energie v organických i anorganických systémech mění svou formu, aniž by došlo ke směně kvantity
  • tzn. organické dění je složitý, ale převážně fyzikální proces výměn a transformace energie
  → tento princip pak Jung a Freud aplikovali na psychickou energii
• vynalezl oftalmoskop  měřil rychlost nervového impulzu v motorickém nervu žáby (30 m/s), později u lidí (50 – 100 m/s)  dnes se u očaře kontroluje oční pozadí
• zjišťoval jednoduchý reakční čas (=časová interval mezi podnětem a reakcí) – měřil rychlost nervového vzruchu u lidí a dobrovolník dal znamení, když cítil proud (prst, stehno)
  • s tímto principem přišel již Galvani – jednoduší verze
  • Hemlholtz předpokládal význam chemických procesů při šíření nervových impulzů
• trojdílné dílo: „Příručka fyziologické optiky“
  • zaměřeno na optiku, zabývá se i teorií vnímání
  • třetí díl: obsahuje obecnou teorii vnímání
  o na dotváření senzorických informací se podílí nevědomé usuzování, co je výsledkem zkušenosti a cviku
  o odmítal Kantovu myšlenku, že vnímání je apriorní (vnímání je výsledkem zkušenosti)
  o navazoval na Berkeleyho
  • druhý díl: vypracoval trichromatickou teorii barevného vidění = Young-Hemholtzova teorie
  o Young (námět na teorii o 50 let dříve) - míšením modrého, zeleného, červeného světla vznikají barevné odstíny  v oku jsou 3 typy receptorů, co jsou různě citlivé na světlené vlnové délky (vnímání barvy)
  o Helmoholz upřesňuje, že receptory jsou čípky sítnice
• dílo: „Nauka o vnímání tónu jako o fyziologickém základu pro teorii hudby“
  • výzkum sluchového vnímání – teorie kódování kmitočtu zvukových vln, tzv. rezonanční teorie neboli teorie místa
  o koncipoval ji na základě podobné stavby bazilární membrána ve střední části hlemýždě a strunami piana
  o membrána je nejužší v blízkosti oválného okénka a pak se rozšiřuje směrem k vrcholu kochley  stejně se mění délka strun piana
  o receptory v blízkosti oválného okénka zachycují vysoké tóny; receptory u kochley zaznamenají nízké (nízká frekvence)
  o teorie je částečně platná dodnes – místo s vyšší frekvencí (nižší lépe vysvětlila frekvenční teorie lorda Rutherforda)

Question 8

EWALD HERING (1834-1918)

Answer 8

• nativista = vnímání udávají příslušné anatomické struktury (sítnice), ty rovnou zaznamenávají výslednou podobu
  • nativismus – názor, že duši jsou vrozené ideje a poznání je pouhé je pouhé rozpomínání
• x odpůrce Helmholtze, který byl empirista
  • Hering byl přesvědčen, že průběh percepčních procesů determinují příslušné anatomické struktury, které beze zbytku vysvětlují výslednou podobu vjemu
  • Helmholtz si naproti myslel, že vnímání je proces, během kterého informačně chudý obraz na sítnici doplňují při interpretaci zkušenosti a vyšší kognitivní procesy = konstruktivní percepce
• přichází s teorií protikladných procesů – alternativní teorie barevného vidění
  • 3 párové receptorové jednotky odpovídající dvojicím komplementárních barev
  (modrá-žlutá, červená-zelená, černá-bílá)
  • světlo určité barvy aktivuje vždy jen jednu barvu z této dvojice
• později spor ve vnímání pokračoval – amer. psycholog, empirista I. Rock versus nativista J. Gibson

Question 9

ERNST HEINRICH WEBER (1795-1878)

Answer 9

• zakladatel psychofyziky
• vznikla v Německu v 19. století
• zabývá se zkoumáním vztahů mezi fyzickým a psychickým světem
• zabývali se hlavně senzorickými procesy – objevy smyslových prahů
• německý fyzik a fyziologie  snaha hlavně o fyzikální poznání těla
• dělal výzkumy hmatu – objev rozdílné citlivosti kůže v různých částech těla
  • ruce, ústa, nohy – nejcitlivější
  • záda – nejmenší citlivost
• Weberův zákon: k = I/I
  • lidé dostali malé závaží (standartní podnět) a měli váhu srovnat s nepatrně odlišným, rozdíl, co již byli schopni zaznamenat = nejmenším rozlišitelným rozdíl
  • rozdílový práh se mění v závislosti na velikosti standartního
   pokud bude standartní podnět velmi těžký, půjde nám hůře rozeznat o trošku těžší (než když jsme měli lehký a o trošku těžší)
  •  při vyšší intenzitě senzorických podnětů se rozlišovací schopnost lidských smyslových orgánů snižuje
   cítíme rozdíl mezi 20 kg činkou a 10kg činkou  ale špatně rozlišujeme rozdíl mezi 20 kg a 21 kg (vyšší intenzita)
  • k – Weberova konstanta
  • I – standardní podnět (malé závaží)
  • I – přírůstek jeho intenzity odpovídající nejmenšímu rozlišitelnému rozdílu (rozdílový práh)

Question 10

GUSTAV THEODOR FECHNER (1801-1887)

Answer 10

• především fyzik, věnoval se také psychologii, parapsychologii, spirituální psychologii
• dílo: „Elementy psychofyziky“
  • pokus o experimentální výzkum lidské mysli
  • chtěl poukázat propojení duševna a tělesna
  • zjistil, že vztahy mezi vnějšími fyzikálními podněty a smyslovými počitky jsou poměrně stálé = to vyjadřuje Weber-Fechnerův zákon
  • Weber-Fechnerův zákon
  o = intenzita počitku je přímo úměrná logaritmu intenzity podnětu
  o vzrůstá-li intenzita podmětu geometricky, intenzita počitků roste aritmeticky
  o P = k x log I
   P – intenzita počitku
   I – intenzita podnětu
  o přírůstek intenzity podnětu je subjektivně o něco nižší než odpovídá jeho růstu ve fyz. či chem. jednotkách
• zavádí pojmy: absolutní a rozdílový práh senzitivity smyslových orgánů
  • absolutní práh – chvíle, kdy ještě vnímáme, zaznamenáme podmět, není stabilní
  • tři psychofyzické metody k stanovení absolutního a rozdílového prahu (3 metody, jak zkoumat totéž)
  o metoda přizpůsobení (metoda průměrné chyby) – subjekt si sám upravuje intenzitu působícího podnětu tak, dokud nedospěje k tomu, že se jedná o prahový podnět
  o metoda konstantního podnětu (metoda správných a špatných případů) – subjektu jsou náhodně prezentovány podněty kolísající kolem prahových hodnot; osoba sděluje, kdy podnět zaznamenala a kdy ne
  o metoda limitů – nejprve prezentace zřetelně nadprahového podnětu, jehož intenzita se postupně snižuje, dokud jedinec nezaznamená podnět